Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Titan - díl sedmý a poslední (Kryovulkanismus a zdroje energie pro chemické reakce)

Titan je bezesporu výjimečným měsícem. Ať už po stránce své velikosti, jakožto druhý největší měsíc Sluneční soustavy a vůbec největší měsíc své mateřské planety, ale především proto, že má atmosféru. Tím však výčet zajímavostí nekončí. Titanova atmosféra je neobvykle hustá a co víc, má velmi podivné složení. Jsou v ní totiž obsaženy organické látky od jednoduchých uhlovodíků, přes aromatické sloučeniny až k aminokyselinám a bázím nukleových kyselin. Tato směsice základních stavebních kamenů života dělá z Titanu ideální laboratoř, ve které bychom mohli nalézt odpovědi na mnohé z otázek vzniku života na Zemi. Tento seriál má za úkol shrnout naše současné poznatky o Titanu. Snad už nám koncem roku sonda Cassini s pouzdrem Huygens řeknou více…

Kryovulkanismus

Kryovulkanismus na ledových měsících byl poprvé navržen Lewisem v roce 1971. Později byla na některých měsících jako Europa, Ganymed a Enceladus tektonická a vulkanická aktivita prokázána, stejně tak jako byla pozorována na měsících kolem Uranu a Neptunově Tritonu. Jak již bylo zmíněno, na Titanu se vyskytuje i amoniak. V závislosti na tlakových a teplotních podmínkách v podpovrchových vrstvách by tak mohla vzniknout i rozsáhlá vrstva čpavkové vody. Stupeň nasycení amoniakem by opět závisel na teplotě a tlaku. Pokud se pod povrchem Titanu nachází oceán čpavkové vody, může v něm existovat i silné proudění. Nižší a teplejší vrstvy čpavkové vody mohou díky prosté konvekci putovat směrem k chladnějším svrchním vrstvám, kde mohou reagovat se sedimenty a vytvářet nové sloučeniny nebo se dostávat na povrch kryovulkanickou cestou. Gejzíry čpavkové vody pak mohou na povrchu tvořit ledové vrstvy. V budoucnu budou sopečnou činnost mapovat i přístroje mise Cassini – Huygens. Tzv. kryogram čpavkové vody by měl být při měření v úzkých oblastech vlnových délek asi dvacetkrát jasnější než okolní krajina.

Model vnitřní struktury Titanu beroucí v potaz teorii oceánu čpavkové vody (kliknutím dostanete obrázek v plné velikosti)

Ilustrační foto...

Povrchová chemie

Pokud by chemické reakce měly probíhat za teplot typických pro povrch Titanu, probíhaly by velmi liknavě a pomalu. Reakce zpravidla potřebují nějaký specifický impuls, který je rozběhne. Z pozorování víme, že řada chemických reakcí probíhá na Titanu velmi rychle. V následujících odstavcích probereme některé základní zdroje energie pro tyto reakce.

Nabité částice

Kosmické záření a elektrony a protony urychlené magnetosférou ovlivňují rychlost štěpných reakcí v atmosféře. Pokud se jim podaří proniknout i k povrchu, jsou schopny vyvolat reakce i v exponovaných ledových plochách. Reagovat by měly především klathráty.

Blesky

Rozsáhlé elektrické výboje produkují prudký ohřev plynů, skrze které se šíří. Tím katalyzují chemické reakce. Výboje budou pravděpodobně asi stokrát menší než výboje pozemské. Dominantními produkty takových reakcí by byly nitrily a nenasycené uhlovodíky.

Ilustrace blesků v Titanově atmosféře (zvukové efekty doprovázející zablýsknutí, bude zkoumat i pouzdro Huygens)

Ilustrační foto...

Meteory

Průchod meteorů skrze atmosféru generuje šokové teplo podobným způsobem jako blesk. Při dostatečné velikosti meteorů nelze vyloučit ani jejich dopad na Titanův povrch a tím pádem i uvolnění obrovského množství tepelné energie, která pak odstartuje řadu chemických reakcí. Podle modelů by mělo vznikat až 59 různých typů látek.

Závěr

Směs plynů v Titanově atmosféře se příliš neliší od složení pozemské atmosféry v dobách před 4 miliardami let. Jednou ze základních otázek je, zda přeměna jednoduchých prekurzorů (jako je HCN či aminokyseliny) je snadným krokem, který se odehrává za vhodných podmínek velmi často nebo zda se jedná o opravdu výjimečnou záležitost. Co se otázky života na Titanu týče, dobře víme, v jakém rozsahu jsou živé organismy schopné přežít na Zemi. Na ranném Titanu byla povrchová teplota mnohem vyšší než dnes. Základní aminokyseliny mohly být přineseny v meteoritech. Důležité je, zda se chemické látky stihly přetvořit až do takových celků, jako jsou bílkoviny a peptidy. Z pozemských podmínek je zřejmé, že řada organismů dokáže přežít i bez sluneční energie. Typickou ukázkou jsou organismy, které se vyskytují u tzv. černých kuřáků hluboko na oceánském dně. To, zda by takové organismy dokázaly nejen přežít, ale hlavně vůbec vzniknout i na Titanu, je zatím velkou neznámou.

Předchozí díly:
Titan - díl šestý (Oceán a jiné zdroje metanu)
Titan - díl pátý (Teorie vzniku Titanovy atmosféry)
Titan - díl čtvrtý (Proměny atmosféry v minulosti)
Titan - díl třetí (Je na Titanu oceán?)
Titan - díl druhý (Co nám řekly Voyagery)
Titan - díl první (historický přehled)

Jan Píšala

| Zdroj: Portály ESA a NASA, Icarus, Andrew D. Fortes (review), Planetary and space science IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
XXV. Ebicykl Východniarske Striebro 2008
Ilustrační foto...
Všichni na Jupiter!
Ilustrační foto...
Zpívající černá díra
Ilustrační foto...
Setkala se Venuše s Jupiterem
Ilustrační foto...
Hra stínů v Sochaři
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691