Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Historie dobývání Marsu – díl první (Mars 1 až Mariner 9)

Rudá planeta Mars přitahovala pozornost člověka odjakživa. Teorie i fantazie o možnosti života na Marsu, nástup kosmonautiky, možnost vody i života… to vše mělo za následek vyslání desítkek sond. Tento čtyřdílný seriál bude jakousi rekapitulací nejen slavných Marinerů, Vikingů, Marsů, ale i dnešních automatických robotů zkoumajících tento tajuplný svět.

Úvod - aneb ze Země toho moc nezjistíme:

O Mars se člověk zajímal od chvíle kdy se stal člověkem … Pochopitelně pouhým okem toho mnoho nezjistil a tak první úvahy o Marsu nacházíme až v 17. století po vynálezu dalekohledu. Ti čtenáři, kteří se na Mars dívali triedrem, nebo jiným menším dalekohledem mi dají za pravdu, že ani s ním toho moc na Marsu nevidíme. A tak se nejen kvůli Marsu stavěly a stavějí větší a větší dalekohledy. Jenomže i s tím největším dalekohledem si nikdy nemůžeme odpovědět na všechny otázky týkající se rudé planety. Zvrat tak přišel až na přelomu 50. a 60. let dvacátého století, kdy nastupuje na scénu kosmonautika.

Mars 1:

První pokusy o vyslání sondy k Marsu byly sovětské sondy Molnija (1960 –1962), ale ve dvou případech byl neúspěšný start a jednou sonda explodovala na oběžné dráze. Přibližně rok a půl po letu J. A. Gagarina zaznamenal Sovětský svaz další úspěch. Dne 1. listopadu 1962 odstartovala sonda Mars 1. Hlavním cílem mise bylo pořízení snímků povrchu, ale kvůli poklesu tlaku v nádržích s dusíkem se nemohla provést dostatečná korekce dráhy. Sonda tak sice prolétla 19. června 1963 okolo Marsu, ale v mnohem větší vzdálenosti než se plánovalo a tak nemohly být splněny vědecké úkoly (především pak snímkování povrchu). Sonda měla také za úkol provádět studium magnetického pole planety, nalezení možného života na povrchu (infračervený spektrometr), zjištěni výskytu ozonu (ultrafialový spektrometr), apod.

Mariner 3:

Mariner 3 měla být první americká sonda, která prolétne okolo Marsu. Start 5. listopadu 1964 sice proběhl úspěšně, ale kvůli neoddělenému aerodynamickému krytu se nepodařilo se sondou navázat spojení. Mise tak byla neúspěšná.

Mariner 4:

Třiadvacet dní po Marineru 3 (28. 11. 1964) odstartovalo jeho dvojče – Mariner 4. Hlavním úkolem byl průlet kolem Marsu a pořízení co největšího počtu fotografií, což umožňovala fotografická aparatura. Dalšími přístroji byl detektor kosmického prachu, heliový magnetometr a další aparatura pro měření slunečního větru a nabitých částic. Sonda nakonec pořídila 22 snímků povrchu planety s maximálním rozlišením asi 3 km. Sonda tak sice zmapovala jen 1 % povrchu, ale i tak šlo o historickou misi. Dne 14. července 1965 tak Mariner 4 jako první pořídil detailnější snímky rudé planety. Bylo to jakési nahlédnutí do neprobadaného světa.

Ilustrační foto...

Zond 2:

Dne 30. listopadu 1964 odstartovala k Marsu další sovětská sonda – Zond 2. Průběh letu je opředen mnohými nepřesnostmi. Ofciálním cílem sondy měly být pouze technické zkoušky při průletu kolem Marsu. Zajimavostí z průběhu letu je např. test plazmových elektrických motorů. Sonda prolétla okolo planety 6. srpna 1965.

Pioneer 7 a 8:

Známé americké sondy Pioneer do našeho seriálu patří jen okrajově. Pioneer 7 startoval 17. srpna 1966 a kolega Pioneer 8 pak 13. prosince 1967. Obě sondy sice okolo Marsu neprolétly, ale prováděly výzkum mezi Zemí a Marsem.

Mariner 6:

Po úspěchu Marineru 4 byla vyslána sonda Mariner 6. Její start proběhl 24. února 1969. Na sondě byla celá řada vědeckých přístrojů. Mnohem dokonalejší než na Marineru 4 zde byla dvojice TV kamer pro snímkování povrchu. Dále zde byl infračervený spektrometr pro zjištění vody a dalších prvků v nižších částech atmosféry, ultrafialový spektrometr pro výzkum vysoké atmosféry a také infračervený radiometr pro výzkum teplot na povrchu (tzv. tepelná mapa). Sonda učinila průlet tak trochu ve stínu Apolla 11 dne 30. července 1969 ve vzdálenosti pouhých 3 430 km nad rovníkem a pořídila celkem 84 snímků.

Ilustrační foto...

Mariner 7:

Start proběhl 27. března 1969 a průlet okolo Marsu se uskutečnil 5. srpna 1969. Přestože se jednalo o sondu na chlup stejnou jako Mariner 6, dosáhlá větších úspěchů. Při průletu ve stejné vzdálenosti jako „šestka“ pořídil 126 fotografií. Za zmínku stojí především první fotografie měsíce Phobos.

Mariner 8:

Podobné konstrukce jako jeho předchůdci (Mariner 6, 7) byl i Mariner 8. Sonda startovala 8. května 1971, avšak při startu došlo k závadě a tak musel být vyslán povel a sonda zničena.

Mars 2:

Sovětská kosmonautika reagovala na americký úspěch Marineru vysláním sondy Mars 2. Cílem sondy, která odstartovala 19. května 1971 (jen pár dní po fiasku Marineru 8) bylo něco úplně jiného, než byl cíl její předchůdkyně Marsu 1. Zatím co Mars 1 měl učinit pouze průlet kolem planety, Mars 2 se měl stát nejen první družicí Marsu, ale dokonce na Marsu přistát! Mars 2 byl pochopitelně poněkud jiné konstrukce než „jednička“, což ostatně vysvětluje i odlišnost jejich cílů. Sonda se skládala ze dvou částí: orbitální (ta která prováděla výzkum na oběžné dráze) a přistávací část. Přístroje na orbitální části měli za úkol jednak výzkum prostoru mezi Zemí a Marsem (výzkum slunečního větru) a pochopitelně výzkum samotné planety. Pro výzkum Marsu zde byly pochopitelně kamery pro fotografování povrchu, dále infračervený radiometr (pro zjištění teploty – teplotní mapa), infračervený fotometr (měření výškových rozdílů), zařízení pro měření rádiového záření, složení atmosféry, apod. Přistávací modul pak byl vybaven především technikou pro snímkování povrchu. Mars 2 se na oběžnou dráhu planety dostal 27. listopadu 1971. Hlavní cíle sondy se však splnit nepodařilo. Fotografie z orbitu byly nekvalitní (pravděpodobně přeexponované) a přistávací modul se kvůli chybné dráze ve stejný den, kdy bylo dosaženo orbitální dráhy roztříštil o povrch. Přesto by mohla být tato mise označena za úspěšnou. Další přístroje fungovaly dobře a sonda učinila více než 360 oběhů kolem planety. Navíc cenné zkušenosti se pak podařilo zužitkovat při misi Marsu 3.

Sondy uvedené v tomto přehledu nebyly jediné, které se pokusily „dobýt“ rudou planetu. V tomto období bylo několik sovětských pokusů, které chtěly především reagovat na úspěchy Marineru. Tyto sondy však většinou ztroskotaly při startu.

Mars 3:

Bratříčkem sondy Mars 2 byl Mars 3. Obě sondy byly prakticky identické. Takže i Mars 3 se skládal s orbitální a přistávací části. Start proběhl jen několik dní po startu „dvojky“, přesněji řečeno 28. května 1971. Nejen konstrukce a vědecké vybavení, ale také cíl byl stejný jako v případě Marsu 2. Sonda se na oběžnou dráhu Marsu dostala 2. prosince 1971 a týž den také došlo k přistání na povrchu. Zbrždění přistávacího modulu obstaral jednak padák a také malé motorky, které začaly pracovat zhruba ve dvacetimetrové výšce. Dne 2. prosince 1971 v 14:49 SELČ tak došlo k prvnímu měkkému přistání na čtvrté planetě Sluneční soustavy. Přestože kvůli poruše pracoval přistávací modul jen několik sekund, mohla být tato část mise prohlášena za úspěšnou. Opakem však byla práce orbitální části sondy, ne které se objevila stejná chyba jako u Marsu 2, tedy všechny fotografie byly přeexponovány. Další přístroje (viz. Mars 2) pracovaly po dobu téměř devíti měsíců dobře.

Mariner 9:

Po úspěchu amerických sond Mariner, které prolétávaly okolo Marsu, přišla i sonda Mariner 9, jenž se měla dostat na oběžnou dráhu rudé planety. Sonda pochopitelně vycházela ze zkušeností předchůdkyň, ale došlo i k menším úpravám. Start proběhl 30. května 1971 a na oběžnou dráhu Marsu se dostala 14. listopadu 1971. Na palubě byly především přístroje pro zmapování povrchu (což byl ostatně hlavní cíl mise), dále ultrafialový spektrometr, infračervený radiometr pro výzkum tepelných vlastností povrchu, infračervený spektrometr pro výzkum teplot v atmosféře. Mariner 9 pracoval do konce října 1972. Během 698 oběhů se jí podařilo pořídit více než 7 300 snímků povrchu s rozlišením okolo kilometru. Sonda tak poprvé v dobré kvalitě zmapovala většinu povrchu Marsu.

Pokračování příště…

V příštím díle: Mars 4, Mars 5, Mars 6, Mars 7, Viking 1, Viking 2, Fobos 1, Fobos 2

Zdroje:

Putování sluneční soustavou, F.Martinek, Hvězdárna Val. Mez., 1999
Velká encyklopedie vesmíru, J.Kleczek, Academia, 2002
Roboti na Marsu, M. Grün, Hvězdárna Val. Mez., 1997
www.jpl.nasa.gov
www.msss.com
www.astronomie.de
http://spaceflight.nasa.gov
http://ciencia.msfc.nasa.gov/
www.cielosur.com
http://www.astronomia-e.com/
http://photojournal.jpl.nasa.gov/

Petr Kubala

| Zdroj: viz.konec článku IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Žeň objevu 1999 -- díl třetí
Ilustrační foto...
Kometa Barnard po 120ti letech
Ilustrační foto...
Úpicestory I. – procitnutí
Ilustrační foto...
Jules Verne
Ilustrační foto...
Poznejte vesmír na vlastní oči!
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691