Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Titan - díl pátý (Teorie vzniku Titanovy atmosféry)

Titan je bezesporu výjimečným měsícem. Ať už po stránce své velikosti, jakožto druhý největší měsíc Sluneční soustavy a vůbec největší měsíc své mateřské planety, ale především proto, že má atmosféru. Tím však výčet zajímavostí nekončí.

Titanova atmosféra je neobvykle hustá a co víc, má velmi podivné složení. Jsou v ní totiž obsaženy organické látky od jednoduchých uhlovodíků, přes aromatické sloučeniny až k aminokyselinám a bázím nukleových kyselin. Tato směsice základních stavebních kamenů života dělá z Titanu ideální laboratoř, ve které bychom mohli nalézt odpovědi na mnohé z otázek vzniku života na Zemi. Tento seriál má za úkol shrnout naše současné poznatky o Titanu. Snad už nám koncem roku sonda Cassini s pouzdrem Huygens řeknou více…

Na začátek dnešního dílu si položme pár zajímavých otázek. Proč by měl mít Titan jinou atmosféru než například mnohem více hmotný Mars? Proč nevznikla obdobná atmosféra, jako ta Titanova i na jiných hmotných měsících obřích plynných planet, jako je Ganymed a Callisto? V současné chvíli existuje několik možných teorií, které se snaží vysvětlit vznik Titanovy atmosféry.

Gravitační záchyt
Zřejmě nejjednodušší cestou, jak získat atmosféru, je záchyt plynů, které obklopovaly dané těleso v době jeho vzniku. Jde tedy o plyny, které se vyskytovaly v tzv. pramlhovině, ze které se zrodily planety Sluneční soustavy. Pro Titan by to samozřejmě byly plyny z okolí vznikajícího Saturnu. Tato teorie může být ověřena na základě stanovení poměru neonu a dusíku v dané pramlhovině a v Titanově atmosféře. Nicméně tyto poměry se značně liší, což znamená, že gravitační záchyt rozhodně nehrál rozhodující roli při vzniku atmosféry.

Ilustrační foto...

Komety
Další možností jsou dopady komet, při kterých by se uvolnilo velké množství plynů a vytvořilo tak atmosféru. Tyto komety by měly být spíše označeny jako ledové planetesimály, které se vytvořily mimo pramlhovinu, ze které vzniknul Saturn. Přínosem této teorie je i to, že zčásti vysvětluje, proč nevznikla obdobná atmosféra na Jupiterových měsících. Obrovská gravitační síla Jupitera způsobí, že při dopadu takových planetesimál se uvolní větší energie než pří dopadu obdobné planetesimály na měsících Saturnu. Tato energie je však pro vznik atmosféry spíše překážkou, protože exploze při impaktu většinu vznikajících plynů rozmetají do okolního prostoru. I zde však narážíme na problémy se zastoupením některých izotopů v ledu komet a planetesimál a v Titanově atmosféře. Tento argument nabyl na síle i díky posledním rozborům složení komet Hyakutake a Hale – Bopp.

Plyny z ledu na Titanově povrchu
Při vzniku Titanu se do ledu na jeho povrchu dostalo značné množství plynů z okolí. Složení a množství těchto plynů je závislé na teplotě a tlaku, při kterých led vznikal. Jupiterova pramlhovina mohla být o něco teplejší než pramlhovina ze které se zformoval Saturn. Nízké teploty (méně než 100 K) umožnily vznik ledových zrnek v Saturnově pramlhovině až ve vzdálenostech, kde se nachází Titan. Následně tak došlo i zachycení těchto zrn Titanem a jejich postupnému usazování na povrchu, kde mohly vzniknout mohutné ledové vrstvy. Tato kondenzace ledových zrn byla zcela jistě větší než v případě teplejšího prostředí Jupitera, ve kterém se rodily Ganymed a Callisto, v jejichž okolí nemusela ledová zrna také vznikat vůbec. K tomu všemu se ještě přidalo i již zmíněné silnější bombardování kometami a planetkami.

Nejreálnější scénář vzniku atmosféry je pravděpodobně kombinace všech zmíněných teorií. Otázkou však je, v jakém měřítku se jednotlivé způsoby uplatnily. A jak už je u Titanu zvykem, v podstatě každá teorie má stejné množství argumentů, které ji podporují, stejně tak jako vyvracejí…

Nasledující díly:
Titan - díl sedmý a poslední (Kryovulkanismus a zdroje energie pro chemické reakce)
Titan - díl šestý (Oceán a jiné zdroje metanu)

Předchozí díly:
Titan - díl čtvrtý (Proměny atmosféry v minulosti)
Titan - díl třetí (Je na Titanu oceán?)
Titan - díl druhý (Co nám řekly Voyagery)
Titan - díl první (historický přehled)

Jan Píšala

| Zdroj: Portály ESA a NASA, Icarus, Andrew D. Fortes (review), Planetary and space science IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Degenerovaná Lucka
Ilustrační foto...
Po stopách temné hmoty
Ilustrační foto...
Několik vět: Petr Pravec, Zdeněk Pokorný
Ilustrační foto...
Škola hrou na SPŠ v Karviné
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 57
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691