Možná si ještě vzpomínáte na stejnojmenný článek Lukáše Krále, který kdysi vyšel v Bílém trpaslíku. Jedná se o jeho vlastnoručně vyrobený paralaktický stolek, který mu dobře posloužil v době příletu komet Hyakuteke a Hale-Bopp. Jeho příběh však tímto nekončí. Nyní je u mě doma a za jasných nocí můžu směle fotografovat krásy noční oblohy.
V roce 2002 jsem začal fotografovat dvouokou zrcadlovkou Ľubitel 2 na fotografickém stativu. Byl jsem opravdu rád, když se mi do ruky dostal první vyvolaný film a já na snímcích opravdu poznal jednotlivá souhvězdí. Přestože světelnost fotoaparátu byla malá a vinětace příšerná, byl jsem na své první fotky hrdý. Toto nadšení mi vydrželo 2 roky, až do doby zakoupení Zenitu-E.
Zároveň mě napadlo vyrobit nějakou paralaktickou montáž jednoduché konstrukce. Ovšem jak jsem o tom víc a víc přemýšlel, začínalo mi docházet, že nemám dost prostředků a zkušeností, abych mohl dosáhnout úspěchu. V té době se mi ozval Martin Gembec s odkazem právě na článek Lukáše Krále o jeho vlastnoručně vyrobeném paralaktickém stolku. Hned mě napadlo, jestli náhodou neleží nevyužívaný někde u něj ve sklepě. To mi potvrdila Lukášova odpověď na můj e-mail. Netrvalo dlouho a v dubnu 2004 už jsem si paralaktický stolek vezl z Ostravy domů...
Základní nosnou konstrukci tvoří pravoúhlý trojúhelník. Polární osou je pant, používaný u skříňových dveří. Ten otáčí ramenem s fotoaparátem. Rameno je pak tlačeno šroubkem, kterým se otáčí jednou za minutu. Lukáš ještě montáž vybavil motorkem, ovšem já raději otáčím ručně šroubkem, než koriguji chod motorku.
Samozřejmě první příležitost k otestování se naskytla na začátku května při příletu komety C/2001 Q4 (NEAT). A tak jsem dal Zenit-E na paralaktický stolek a fotil a fotil… Byl jsem moc rád, když jsem viděl, že montáž opravdu funguje, jak Lukáš psal. Hvězdy jsou při základním objektivu 2/58 stále ostré (neprotáhle v čárky) do expozice 5-6 minut. Potěšilo mě, že kometu jsem dostal na fotky i s ohonem! Troufám si říci, že od Ľubitele 2 na stativu to byl k Zenitu-E na paralaktickém stolku opravdu velký skok! A rozdíl jde poznat i na fotkách.
Další film jsem věnoval především experimentování s fotografováním Mléčné dráhy. Opět mě výsledky mile překvapily. Na fotce souhvězdí Střelce jsem dokonce zachytil jeden meteor (nejspíše Bootid).
První dva filmy mi daly velkou chuť do fotografování. V následujících měsících hodlám hodně experimentovat, především s expozicemi. Dosažené výsledky jsou pro mě důkazem, že i s amatérským vybavením se dají pořizovat poměrně hezké snímky. A pro každého jsou ty jeho snímky o to hezčí, že je pořídil on sám.
Lukášovi Královi tedy veřejně ještě jednou moc děkuji, že mi svůj vlastnoručně vyrobený paralaktický stolek svěřil. Opravdu tě obdivuji, že ses do toho sám pustil… Věřím, že u mě najde montáž využití!
