Co je to planeta?

Co je to planeta? …“Planeta je těleso, které obíhá kolem Slunce a nesvítí vlastním světlem, ale odráží sluneční světlo“… vychrlí ze sebe žák základní školy a zcela zaslouženě dostane jedničku. Proč by také ne, vždyť přesně tak mu to jeho učitel nadiktoval do sešitu. Tato definice je však naprosto špatná:

• Planeta je těleso, které obíhá kolem Slunce: V této části poučky jsou jen drobné chyby. Planety totiž obíhají okolo společného těžiště se Sluncem a je pravděpodobné, že ve vesmíru existují planety, jenž nepatří k žádné hvězdě a toulají se jen tak kosmickým prostorem.
• Planeta nesvítí vlastním světlem, ale odráží sluneční světlo. Z této části poučky bychom mohli nabýt pocitu, že hvězda (Slunce) má vlastní zdroj světla (svítí), kdežto planety vlastní zdroj světla nemají (nesvítí a pouze odrážejí sluneční světlo). A právě tady narazíme. Ve vesmíru totiž existují hvězdy, které téměř nesvítí a naopak planety, jenž svítí!

Neposlušné planety:

• Jupiter: Na jádro působí tíha horní vrstvy atmosféry a tím se vodík přeměňuje na kov-vzniká teplo a vyzařuje se infračervené záření. Jupiter vyzařuje 2x více záření, než přijímá od Slunce!
• Saturn: těžší hélium klesá vodíkovou atmosférou a tím dochází k tzv. gravitační diferenci, při níž opět vzniká teplo a záření.
• Neptun: má sice vlastní zdroj energie, který ale nebyl doposud zcela objasněn.

Poučku bychom tak mohli upravit: Hvězda je těleso, které vyzařuje elektromagnetické záření, které vzniká při termonukleárních reakcích. To je sice pravda, ale… Ale i zde opět narazíme. Ve vesmíru totiž nalézáme hvězdy, ve kterých termonukleární reakce neprobíhají! Tyto hvězd nazýváme hnědými trpaslíky a jsou to takové špatně vyvinuté hvězdy s hmotností 0,05 až 0,08 hmotností Slunce. Tato hmotnost sice stačí k tomu, aby se těleso smrštilo a tím vzniklo v centru teplo – hvězda svítí, ale velice slabě. Teplota v hnědých trpaslících nikdy nedosáhne teploty 7 000 000 K, tedy teploty při které se začíná vodík přeměňovat v těžší helium.

Jaký je tedy rozdíl mezi hvězdou a planetou? Jediné kritérium stavicí pomyslnou zeď mezi těmito tělesy je hmotnost. Jinými slovy řečeno: Jediný rozdíl mezi hvězdou a planetou je ve hmotnosti. „Hvězda je těleso o hmotnosti 0,01 až 100 hmotnosti Slunce.“ Tedy pokud máme těleso, které má hmotnost menší než 0,01 hmotnosti Slunce, jedná se o planetu, a nebo pochopitelně i jiné těleso (planetku, kometu, měsíc apod.). Hranice hvězda-planeta je tedy dána a nezpochybnitelná. Ale co spodní hranice? Kdy je těleso planetkou (asteroidem) a kdy se již jedná o planetu a naopak? Ona pomyslná zeď mezi planetkou a planetou není! A právě proto se již řadu let astronomové dohadují kam vlastně zařadit Pluto. Tento problém si můžeme názorně vysvětlit na rozdělení těles Sluneční soustavy:

• Terestrická tělesa: jedná se o tělesa pozemského typu: Merkur, Venuše, Země, Mars. Tyto tělesa mají řadu společných vlastností. Mají nízký počet měsíců-Merkur, Venuše (0), Země (1) a Mars (2), jejích dráhy jsou podobné (co do výstřednosti, sklonu k rovině ekliptiky), mají podobné rozměry a i jejích chemické složení je podobné (pevný povrch). Do této skupiny Pluto určitě nepatří. Jeho rozměry a dráhové elementy jsou naprosto odlišné a i poměr hmotnosti Pluta a jeho měsíce Charona je pro terestrická tělesa netypický.
• Plynná tělesa: Jupiter, Saturn, Uran, Neptun. Tak tady snad nemůže být o zařazení Pluta ani řeč. Srovnávat rozměrově Pluto s Jupiterem je jako srovnávat Goliáše a trpaslíka a jsou zde i další odlišnosti: Pluto není plynné těleso a má jen jeden měsíc.
• Oortův oblak: do této skupiny patří jádra komet pohybující se ve velkých vzdálenostech od Slunce (až 100 000 AU). Pluto má sice s těmito tělesy řadu společných vlastností (např. sklon dráhy a velkou výstřednost a také fakt, že se Pluto na určitý čas dostává blíže ke Slunci než jiná planeta-Neptun), ale ani sem bychom Pluto nezařadili. Přece jen je na kometu poměrně velké a i například chemické vlastnosti nesedí.
• Pás planetek: takto nazýváme planetky pohybující se mezi drahami Marsu a Jupiteru.
• Kuiperův pás: Tyto tělesa pohybující se za drahou Neptunu (transneptunická tělesa) mají s Plutem mnoho společného: dráhové elementy (sklon k rovině ekliptiky), výstřednost, velikost.

Právě mezi tzv. transneptunická tělesa pravděpodobně Pluto patří. Proč jej tedy nevyškrtneme ze seznamu planet? Když bylo Pluto v roce 1930 objeveno, zařadilo se prakticky okamžitě mezi planety. Důvod byl prostý-o planetkách v Kuiprově páse se toho v té době ještě mnoho nevědělo a tak nebyl ani žádný důvod o příslušnosti Pluta pochybovat. O mnoho let později, když jsme už znali dráhy těles v Kuiperově páse se začaly objevovat pochyby zda si Pluto zaslouží být mezi planetami. Astronomická obec je v současnosti rozdělena na několik nesmiřitelných táborů. Téměř všichni astronomové se shodují, že kdyby bylo Pluto objeveno dnes, pak by se již mezi planety nedostalo. Ale ve vědě žádné kdyby není a tak se kolem této záležitosti vedou pře. Jediným orgánem, který může o počtu planet ve Sluneční soustavě rozhodnout je Mezinárodní astronomická unie (IAU). Příslušná komise IAU sice o tomto problému jedná oficiálně i neoficiálně téměř na každém valném shromáždění, ale žádná konkrétní rezoluce zatím nepadla.

O další rozruch se poměrně nedávno postaral objev záhadného tělesa, které bylo nazváno Sedna. Tento objekt je ještě menší než Pluto a i jeho dráhové elementy jsou ještě více odlišné než je tomu v případě Pluta a tak zcela nechápu proč se v tomto případě začalo diskutovat o zařazení Sedny mezi planety? Sdělovací prostředky opět vyrojily s titulky typu: „Objevena desátá planeta, Deset nebo osm planet?“, apod. Někteří astronomové se nyní domnívají, že Sedna je těleso Oortova oblaku a to by byl pochopitelně historický objev! Žádné těleso z Oortova oblaku jsme totiž ještě nikdy přímo nevěděli! Jisté je však to, že Sedna není planetou! Jak jsem již uvedl výše-astronomové se dnes shodují, že pokud by bylo Pluto objeveno dnes, mezi planety by již zařazeno nebylo. A tak jsou zcela nesmyslné diskuse o tom, jestli je Sedna planetou-vždyť je to ještě jasnější než u Pluta.

A jaký je závěr? Dokud nebude přijata přesná definice pojmu planeta, tedy především dokud nebude postavena ona pomyslná zeď mezi planety a planetky budou společně s objevy těles podobných Sedně přicházet i další a další spory a pochybnosti o tom kolik vlastně je v naší soustavě planet.Vyřešení tohoto problému možná přijde již v roce 2 006, kdy se v Praze uskuteční zasedání Mezinárodní astronomické unie.Takže, co je to planeta?