Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Kreslíř Měsíce - Pavel Gabzdyl

„Pohled vědce a básníka na krajinu vykazuje zásadně odlišná hlediska, která se liší i v účinku na lidskou mysl. To ale nijak nevylučuje, aby básníkovi byly známy také vědecké poznatky a naopak.“ (Edward Abramowski) Tentokrá jsem hobořil s Pavlem Gabzdylem o jeho kresbách Měsíce.

Ilustrační foto...Dlouhou dobu pátrám po lidech, kteří mají co dočinění s uměním a astronomií. Původně jsem tak asi začal činit, abych si dokázal, že umění je součástí kultury hvězdáren a planetárií, abych se uvolnil z pout slov lidí vypuzujících umění z vědy jako něco nemístného… čím blíže se však dostávám k tématu „umělecké astronomie“ tím více se mi rozechvívá srdce nad paralelami spojujících svět vědy i umění. Užité umění v tyfloastronomii mne překvapilo, fotografie Aleše Koláře mi dodnes zapříčiňují dramatické „noční“ sny, v nichž zvláštně figuruje obrovský, sytě oranžový „sluneční“ kotouč zapadající za horizont rozmazané Prahy, nad níž zdánlivě chaoticky poletují bezobličejové osoby s průsvitnými křídly; to všechno pod smyčcem Jakuba Jakoubka v taktu tlukotu mého srdce, které se svému selhání přiblížilo po poznání práce Pavla Gabzdyla.

Pavle, proč kreslit Měsíc?

Myslím si, že největší význam v kreslení Měsíce spočívá v tom, že tak můžeme dokonale poznat zajímavá zákoutí jeho povrchu. Prožitky z vlastních prohlídek měsíční krajiny prostřednictvím dalekohledu nám totiž nenahradí ani ta nejpovedenější fotografie nebo digitální atlas.

Myslíš, že by se kresby dalo používat při výuce?

To rozhodně ano. Kresbu lze využít nejen u Měsíce, ale i u dalších objektů. Jak jednoduché je zmáčknout spoušť fotoaparátu a zachytit tak všechny detaily a tvary rostlin, živočichů nebo třeba architektonických prvků zajímavých budov na jedno jediné políčko. Kresba zdaleka není tak pohodlná, protože se z nás musí nejprve stát zdatní pozorovatelé, kteří si dobře uvědomí každý detail kresleného objektu.

Zvládne to každý?

Určitě. Často slyším názor, že kreslení je záležitost spíš nějakého nadání – já si myslím, že kreslení se dá naučit, chce to jen trošku trpělivosti a cviku.

Tvůj pozorovací deník je víc o umění nebo o vědě?

Řekl bych, že není ani o umění ani o vědě, je to spíš záležitost poznávání Měsíce. Můj pozorovací deník je jakousi kronikou zajímavých měsíčních útvarů a jejich podob při různých osvětleních. Žádný podrobnější průvodce po měsíčním světě dosud neexistuje a tak se ho snažím vytvořit sám, i když si nejsem jistý, zda se mi to vůbec někdy podaří.

Jak jsi začal s kreslením Měsíce?

S kreslením Měsíce jsem začal někdy v roce 1989. Vzpomínám si, že jsem tenkrát našel v časopise Kosmos kresbu kráteru Arago od Vojty Šimona. Byla to vůbec první kresba Měsíce jakou jsem kdy viděl. Hrozně mě to nadchlo a začal jsem to zkoušet sám pomocí docela malého dalekohledu, který jsem měl připevněný jen na vratký stojánek od not (nic jiného jsem tenkrát doma nenašel). Další vlnu nadšení mi později přineslo sdružení Amatérské prohlídky oblohy, díky kterému jsem poznal pár podobně zaměřených astronomů-amatérů a také skvělých lidí a dobrých přátel.

Myslíš, že Amatérská prohlídka oblohy vychází vstříc i umělecky zaměřeným astronomům?

Já si myslím, že rozhodně. Každá povedená kresba Měsíce nebo jiných objektů je v APO vítána a může být publikována jak v Bílém trpaslíku, tak i na www stránkách APO.

Jaký je tvůj nejoblíbenější objekt na Měsíci?

Těch objektů je samozřejmě celá řada. Vybral bych asi mezi amatéry proslulou oblast kolem kráteru Plato. Je to kráter o průměru asi 100 km a je půvabný tím, že jeho dno je na první pohled dokonale hladké. Jakmile se tento kráter dostane blízko rozhraní světla a stínu, začnou se po jeho dně plazit dlouhé špičaté stíny vržené nerovným valem kráteru. Je to opravdu skvělá podívaná! Nejvíce mně ale fascinují málo známá zákoutí, která jsou pěkně zastrčená v členité krajině a člověk se musí hodně snažit, aby je vůbec v šílené změti detailů a tvarů postřehl.

Jakou techniku kresby používáš? Čím vším kreslíš? Které pomůcky používáš?

Dřív jsem preferoval obyčejné tužky – sadu několika tužek od nejměkčích po nejtvrdší. Problém je v tom, že když vybarvujete velké šedé plochy pouze tužkou, je to časově velmi náročné. Další nevýhoda této techniky spočívá ve špatné reprodukci. Proto jsem začal používat takzvané tečkování. tato technika spočívá ve vytečkování všech oblastí tenkým fixem: čím světlejší oblast, tím menší hustota teček. Správnou volbu techniky kresby ale ovlivňuje i povaha kresleného objektu a pozorovací podmínky.

Používáš i dalekohled…

Ano. Čím výkonnější dalekohled pro pozorování Měsíce použijeme, tím více se nám otevírá brána do tajů jeho světa. Pro pozorování detailů měsíčních útvarů je však často limitujícím faktorem momentální stav pozorovacích podmínek. Neklidný vzduch nás totiž velmi často ochuzuje o dobrý výhled do našeho vesmírného okolí.

Předkresluješ si povrch Měsíce?

V některých případech ano. Pokud si ještě před vlastním pozorováním vyberu útvar, který budu chtít kreslit, tak si připravím jednoduchou šablonu a potom už do ní jen vkreslím danou situaci, třeba rozložení stínů apod. Je to pohodlnější a šetří to při pozorování tolik potřebný čas.

Kde všude se se svými kresbami chlubíš?

Dříve jsem to dělal prostřednictvím Amatérské prohlídky oblohy. Některé kresby vycházely ve zpravodaji Terminátor, který vycházel jako příloha Bílého trpaslíka a byl věnován právě pozorování Měsíce. Dnes publikuji své kresby prostřednictvím internetu na stránkách moon.astronomy.cz. Musím se ale přiznat, že poslední dobou se kresbám Měsíce vůbec nevěnuji.

Co na to lidé říkají?

Většinou jsou reakce kladné, spíše se lidé diví, že je něco takového možné nakreslit. Opravdu to ale není nic těžkého, chce to jen ochotu věnovat tomu patřičný čas.

Kolik takových kreslířů znáš?

Když jsem vedl projekt Amatérská prohlídka Měsíce, tak jsem byl v neustálém kontaktu s kreslíři a měl jsem přehled o tom, kolik lidí u nás Měsíc kreslí. Bohužel, dnes se tomu z časových důvodů moc nevěnuji, takže nemám úplnou představu. Tipnul bych, že je u nás několik desítek nadšenců, kteří se kreslení Měsíce občas věnují. Pokud ale vím, systematicky to dělají snad jen tři lidi. Co se týká Evropy, tak to je počet daleko větší, mám kontakty s některými kreslíři například ze Španělska Holandska nebo z Velké Británie. Nejsilnější základna je určitě ve Spojených státech. Tam dokonce existuje několik sdružení, která se kreslení Měsíce věnují. Jednou z takových partiček aktivních nadšenců je například měsíční sekce A.L.P.O.

Myslíš, že tady v České republice by se uchytila obdobná skupinka?

Určitě. Amatérská prohlídka Měsíce právě takovou skupinkou nadšenců byla. APM jsem vedl od roku 1991, ale kvůli časovému zaneprázdnění jsem byl nucen tento projekt v roce 2001 ukončit. Jedno z mých přání do budoucna je tento projekt znovu oživit.

Co prožíváš při kreslení?

Obvykle je to velké nadšení - nadšení z útvarů, které někdy vidím díky odlišnému osvětlení úplně jinak, než jsem zvyklý. Občas je to ale i takový zvláštní strach – to když třeba pozoruju pozdě v noci na odlehlém místě. V krajině je hrobové ticho, tma a nad hlavou se vám prohánějí netopýři. Mrtvý měsíční svět pak vypadá v dalekohledu skutečně děsivě a já mám občas pocit, že se tam něco stane.

Kreslíš i něco jiného?

Teď bohužel ne, ale dříve jsem kreslil i jiné věci. Pokoušel jsem se kreslit krajiny nebo i portréty, ale ne vždycky to dopadlo dobře, takže jsem od toho raději upustil.

Měsíc také fotografuješ, natáčíš, popisuješ – všechno je to i o umění. Co pro tebe umění a umělecká činnost znamená?

Kreslení, fotografování, poezie, hudba, to vše je vlastně naší touhou zobrazovat a uchovávat prožité pocity. Mé kreslení Měsíce bych rozhodně nenazýval uměním. Jde o to, že tak uchovávám své prohlídky měsíčních útvarů a snažím se je zdokumentovat jak pro sebe tak i pro ostatní. S uměním má mnohem víc společné spíš samotné prohlížení měsíční krajiny, protože může za jistých okolností přinést skvělý estetický zážitek – malířem a architektem je zde sama příroda. Těmi okolnostmi mám na mysli momentální náladu a hlavně skutečnost, že bychom také měli o pozorovaném objektu něco vědět. Vždyť i estetický zážitek z pohledu na působivé snímky vesmírných objektů je nepochybný, ale bez potřebných znalostí by byl jen pohlednou směsicí barevných šmouh. Přirovnal bych to k pohledu na Mléčnou dráhu: Pokud o ní nic nevíme, je to jen anonymní mlhavá šmouha táhnoucí se napříč oblohou. Když si ale uvědomíme, že se jedná o gigantický hvězdný ostrov, jehož jsme součástí, málem se nám z toho podlomí kolena.

Jakou vědeckou hodnotu mají tvá díla?

Mé kresby Měsíce dnes nemají žádnou vědeckou hodnotu. Ještě před nějakými sto lety to jistě věda byla. Dneska tomu tak už není a zvláště s nástupem digitální fotografie lze poměrně snadno udělat snímek, který zachytí spoustu detailů na Měsíci mnohem pohodlněji a rychleji než daná kresba. Ale přesto si myslím, že ty kresby mají své opodstatnění při poznávání měsíčního povrchu.

Jak dlouho se Měsícem zabýváš?

Pokud vím, tak od roku 1990 se dost intenzivně zabývám Měsícem a od roku 1991 si vedu pozorovací deník, v němž se Měsíci věnuji.

Měsíc určitě není jediným objektem tvého zájmu, co tě dále z astronomie zajímá?

Velmi mě zajímají planety – tedy světy příbuzné naši Zemi. Nadchly mě například poslední záběry z planety Mars a hodně se těším na záběry, které nám přinese sonda Cassini. Pokud se zdaří vypuštění pouzdra Hyugens do atmosféry Saturnova měsíce Titanu, myslím, že se máme na co těšit. Je to jeden z mála světů v naší Sluneční soustavě, o kterém ještě skoro nic nevíme a který je pro nás velkou záhadou. Kromě těchto výzkumů se samozřejmě snažím sledovat všechno dění v astronomii, i když je to někdy velmi těžké, protože tempo nových poznatků a objevů je přímo závratné. Jestli bych měl ale ještě zmínit něco z toho, čím mě astronomie nebo spíš vesmír dokáže nadchnout, je pohled na opravdu temnou oblohu posetou množstvím hvězd a Mléčnou dráhou. To se však člověku, který žije velkých městech moc často nepoštěstí.

A mimo astronomii?

Mimo astronomii je to celá řada jiných odvětví. Teď je to samozřejmě geologie, protože je to obor mého studia. Jinak mě zajímá dění kolem hudby. Taky rád fotografuji, čtu a v poslední době stále více času věnuji také renderování obrázků na počítači.

Vybavuje se ti některá výjimečná chvíle s Měsícem?

Těch výjimečných chvil bylo samozřejmě hodně, je proto těžké vybrat jen jednu. Asi bych zmínil noc z roku 1992. Tehdy jsem pozoroval Měsíc v poslední čtvrti a čekal jsem až do půlnoci, než se Měsíc vyškrabe nad obzor. Pozorovací podmínky byly tenkrát vynikající. Tu noc jsem viděl spoustu útvarů, o kterých jsem tenkrát jenom slyšel z doslechu nebo jsem je viděl na kvalitních fotografiích, které byly pořízeny na velkých observatořích.

Tvá nejoblíbenější hudba?

Záleží na momentální náladě a stavu duše. Nejčastěji se ale v mém přehrávači točí stříbrné kotoučky od Pink Floyd, The Gathering nebo Petera Gabriela. U samotného kreslení preferuji ve sluchátkách ambientní hudbu Michaela Stearnse nebo Briana Ena.

Kam astronomicky kráčíš?

To je těžká otázka. Řekl bych že to, co mě na astronomii nejvíc láká, je předávat nové poznatky lidem a to takovou formou, aby to nebylo pouhé suché konstatování nových objevů a faktů. Vědecké poznatky poslední doby ať už z oboru astronomie, geologie, biologie a dalších jsou přímo fantastické, ale obvykle tak náročné, že se k lidem jen tak nedostanou. Jde jen o to prezentovat nové poznatky populární formou, která bude všem přístupná a zároveň neztratí svůj obsah.

Kam kráčí astronomie?

Další těžká otázka. Co si budeme vykládat, s nástupem digitální techniky, s nástupem výkonných počítačů a s nástupem automatických dalekohledů, stále ubývá smysl amatérských pozorování. Jak už kdesi výstižně napsal můj kolega Jiří Dušek, stojíme na prahu tzv. křemíkové astronomie. Brzy bude všechno automatické a málokterý astronom zasedne k dalekohledu, všechno budou snímat mnohem výkonnější a spolehlivější robotické dalekohledy, které za nás budou hlídat dění ve vesmíru. Jedinou úlohou astronomů pak bude zasednout k výkonným počítačům a obrovské množství dat nějak zpracovat a vyvodit z toho patřičné závěry.

Poměrně dlouho působíš v prostředí hvězdáren a planetárií. Je něco, co ti v tomhle prostředí vadí, co bys změnil?

Nedá se říci, co mi vadí. Řekl bych spíš, co mi schází. Problém je možná v penězích – co si budeme vykládat, stačí navštívit multikino a zjistíte, že diváci mají postaráno o opravdu kvalitní podívanou. Prostorový zvuk, kvalitní projekce, příjemné prostředí atd. Bohužel to, co je často v těchto stáncích pro „naplnění duše“ prezentováno je často jen formou bez obsahu. Vím, že je to nesmírně naivní a v našich podmínkách nemožné, ale přál bych si, aby hvězdárny a planetária disponovaly podobnou technikou, jakou dnes u nás disponují například zmíněná multikina. Nechci tím říct, že je to jen o technice a penězích, je to pochopitelně i o schopnosti tvůrců, kteří zde působí, ale nerad bych se dožil doby, kdy se naše hvězdárny a planetária stanou skanzeny staré opotřebované techniky.

Kde myslíš, že je chyba? Proč nejsou peníze?

Nedá se říct, že by peníze nebyly. Problém je spíš v tom, že skutečně výkonná projekční zařízení stojí dnes tolik prostředků, že je téměř nemožné je v našich podmínkách obstarat.

Jak vypadají tvé měsíční sny?

Bohužel se mi ještě nikdy nezdálo, že bych byl na povrchu Měsíce. Občas se ale ve svých snech procházím po jiných tělesech Sluneční soustavy. Ty sny jsou neuvěřitelně realistické a když se probudím, tak si někdy říkám, že je škoda, že to byl jenom sen. Jinak co se týká těch měsíčních snů, tak si přeji, aby se lidé vrátili na Měsíc. Aby se vrátili na Měsíc ne ho kolonizovat, ale poznávat jeho tajemství, kterých je ještě velmi mnoho.

Kdyby chtěl někdo začít kreslit, co bys mu poradil do začátku?

Samozřejmě je k tomu třeba dalekohled, potom pevné nervy, olověný zadek a trpělivost. Důležitý je také nějaký dobrý atlas Měsíce. Některé atlasy jsou už dnes k dispozici v elektronické podobě na internetu, takže je k nim poměrně snadný přístup. Myslím, že hodně důležitý je zápal. Jakmile člověk pozná, že Měsíc je zajímavý, sám pochopí co je důležité a sám si potom vybírá zajímavá místa měsíčního povrchu. Člověk musí mít motivaci.

Děkuji za rozhovor a přeji Ti, ať se nejen jednou, ale vícekrát na Měsíc dostaneš nejen skrze sny.

Pavel Gabzdyl:
Dříve pozoroval vše, co se na obloze odehrávalo, avšak v listopadu 1991 zcela podlehl našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ve stejné době se stal koordinátorem projektu Amatérské prohlídka Měsíce. V současnosti je odborným pracovníkem Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně a tudíž i jedním z kmenových autorů Instantních astronomických novin. Je také spoluautorem publikace Báječný svět hvězd a autorem knížky Měsíc v dalekohledu. Miluje sopky, hory, Pink Floyd Genesis, J. S. Bacha, hlas Anneke Van Giesbergen, knihy Douglase Adamse, obrazy Salvadora Dalího, dobré čaje, jahody a kolo. Má strach z lidské hlouposti, lidi bez fantazie a z filmů Davida Lynche.(převzato z Hvězdářské antiročenky – astronomie na přelomu tisíciletí).

Pavlovy kresby můžete spatřit na http://moon.astronomy.cz/

Petr Závodský

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Zatmění akrečního disku u černé díry
Ilustrační foto...
Zlaté století astronomie - díl první
Ilustrační foto...
Galaxie Tichošlápek
Ilustrační foto...
V červenci do Ostravy
Ilustrační foto...
Mračna se stahují nad Baltimorem
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691