Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Čekání na Venuši IV

Přinášíme vám poslední díl seriálu o přechodu Venuše přes sluneční disk 8. června tohoto roku. Tedy už v úterý!!

Strategie pozorování

  • Několik dní před úkazem získejte dalekohled na stativu s dostatečným zvětšením (průměr objektivu alepoň 5 cm zvětšení až stonásobné) a před jeho objektiv upevněte folii ke sledování Slunce (např. od firmy BAADER AstroSolar™ Safety Film (http://www.baader-planetarium.com/).
  • Den před úkazem se přesvědčte, kudy po obloze bude putovat Slunce. Vyzkoušejte si veškeré pozorování na nečisto, jako kdyby Venuše skutečně na slunečním disku byla. Podívejte se také na předpověď počasí, která vám napoví, zda raději nevyrazit někam jinam, kde bzde větší šance na jasné počasí. Meteorologické předpovědi na 24 hodin dopředu totiž bývají už hodně spolehlivé...
  • V úterý 8. června po sedmé hodině ranní letního středoevropského času byste měli být zcela připraveni. Venuše se objeví několik minut po čtvrt na osm u spodního levého okraje Slunce. Nejdříve bude patrná jen jako drobná, temná výduť.
  • Na sluneční disk bude vstupovat asi dvacet minut. Nejdříve se zkuste podívat na její osvětlenou atmosféru (mimo sluneční kotouč), v posledních okamžicích vstupu i na efekt tzv. "červné kapky". Není třeba nikam pospíchat, takže vyzkoušet můžete řadu zvětšení.
  • V dalších hodinách se planeta pozvolna přesune k pravému okraji slunečního disku. V té době můžete zkusit třeba to, jak moc je patrná při pohledu bez dalekohledu. Také si můžete alespoň zhruba utřídit své poznámky.
  • Další vlna zajímavých úkazů přijde krátce po třinácté hodině, kdy se temný kotouček přiblíží k okraji Slunce. V dalekohledu za dostatečného zvětšení by opět mohla být patrná černá kapka a v dalších minutách i osvětlená Venušina atmosféra. Ve 13 hodin a 23 minut pak Venuše zmizí nadobro.

Ilustrační foto...
Schematická cesta Venuše přes sluneční kotouč -- planeta bude vypadat jako jednu úhlovou minutu veliký, zcela temný kotouček. Sluneční skvrny jsou v modelu samozřejmě zcela smyšlené. Autor: Jiří Dušek.

Další příležitost...
Ilustrační foto...Přechod Venuše je extrémně vzácný nebeský úkaz -- přesto za našich životů dostaneme ještě jednu šanci k zahlédnutí její temné siluety na zářivém slunečním disku: 6. června 2012. Tentokrát však budou favorizováni pozorovatelé z druhé strany planety -- celý jev bude totiž patrný ze Severní Ameriky, Havajských ostrovů, západního Pacifiku, severní Asie, Japonska, východní Austrálie a Nového Zélandu. Konec přechodu, kdy se bude Venuše přibližovat k okraji slunečního disku, však při východu Slunce zahlédneme i u nás, ve střední Evropě. Představení bude hodně podobné tomu z roku 2004, planeta se ale projde po "horním" okraji disku.

V souvislosti s úkazem v roce 2012 je velmi zajímavé proroctví dávných mayských mytologů, že se právě v tomto roce uzavře více než pět tisíciletí dlouhý cyklus pohybu Venuše, což povede k naprosté apokalypse a zániku lidského rodu. Tato planeta v tehdejším náboženství střední Ameriky bezesporu hrála výjimečnou roli, ale i když nás o neblahém znamení budou zcela jistě informovat moderní "katastrofisté", nic hrozného se 6. června 2012 nestane. Tedy pokud za to nebudeme sami odpovědni.

No a pokud vám to nevyjde ani tentokrát, pak si musíte počkat až do 11. prosince 2117. A to už asi bude hodně dlouhé čekání...

Ilustrační foto...

Jiná šance!
Ilustrační foto...Přechod Venuše přes sluneční kotouč je skutečně výjimečně vzácná událost. Mezi nás a naši denní hvězdu se však může postavit ještě jedna planeta -- Merkur. A dokonce se jí to daří častěji než Venuši! Merkur totiž přejde přes sluneční disk v průměru třináctkrát za století.

Oba úkazy jsou v mnoha směrech podobné -- také Merkur vypadá jako černý kotouček, jenž se několik hodin pomalu posunuje směrem na západ (doprava). Vzhledem k úhlové velikosti planety (150x menší než Slunce), je však celý úkaz pozorovatelný pouze velkými dalekohledy. Merkur má mít totiž úhlový průměr jenom 12 vteřin! Pod stejným úhlem vidíme korunovou minci ve vzdálenosti asi 350 metrů!

Na rozdíl od Venuše vstup vstup Merkuru na sluneční disk ale nedoprovází ozářená atmosféra, ani tajemný efekt černé kapky. Merkur totiž nemá žádnou atmosféru. Přesto všechno ho lze snadno identifikovat. Na rozdíl od slunečních skvrn, které představují chladnější místa na povrchu Slunce, bude tato "umělá skvrna" symetricky kruhová a také zřetelně temnější. Merkur je totiž skutečně chladný, a proto je skutečně černý. Sluneční skvrny jsou spíše červené a temné se nám jeví díky kontrastu se zářivějším okolím.

Podíváme-li se do historie, pak nejstarší takový úkaz "sledoval" Johannes Kepler. 27. května 1607 si skrz otvory v šindelové střeše promítl na list papíru obraz Slunce a na jeho povrchu pak zahlédl drobnou černou tečku! O pár let později však zjistil, že ve skutečnosti pozoroval "jenom" velkou sluneční skvrnu. Merkur totiž nemohl být bez dalekohledu viditelný.

Prvním, kdo skutečně tento zajímavý úkaz sledoval, byl francouzský astronom Pierre Gassendi. Sedmého listopadu 1631 si svým docela jednoduchým dalekohledem promítl obraz Slunce na kousek papíru a ... a několik hodin pak sledoval drobnou černou tečku, která pomalu měnila polohu. Bez zajímavosti není ani fakt, že tento úkaz -- velmi přesně -- předpověděl právě Johannes Kepler.

Ilustrační foto...

Jelikož Merkur vstupuje na sluneční disk jenom několik málo minut, poskytují jeho pozorování cenné informace o přesné poloze planety. První takto použitelná pozorování zhotovil v roce 1677 Edmond Halley na ostrově Svaté Heleny v jižním Atlantiku. Při srovnání těchto měření se záznamy z roku 1848 pak pařížský astronom Urbain J. J. Le Verrier zjistil, že se dráha Merkuru zvláštním způsobem mění. Tyto nesrovnalosti vzápětí vedly k domněnce, že pohyb Merkuru ovlivňuje další, neznámá planeta Vulkán. Nová oběžnice prý dosud unikala pozornosti díky oslnivému Slunci a do zorného pole pozemských dalekohledů se mohla dostat pouze tehdy, když přecházela přes sluneční disk, resp. v době úplných zatmění. A skutečně, řada pozorovatelů brzy objevila téměř dvě desítky nejrůznějších temných těles, které se kolem Slunce pohybovaly s periodou od čtyř do šesti týdnů. Planeta Vulkán ale zcela jistě neexistuje -- ostatně nesrovnalosti v pohybu Merkuru vysvětlil už Albert Einsten v obecné teorii relativity publikované roku 1916. Přesná pozorování přechodu Merkuru přes Slunce tedy podpořila jeden z největších objevů 20. století!

Dnes jsou přechody Merkuru přes Slunce "pouze" krásnou kuriozitu. Kuriozitu, kterou stojí za to vidět! Nejbližší takový úkaz bude z České republiky patrný už 9. května 2016.

Ilustrační foto...

Kde se dozvědět něco dalšího?
- papírové publikace

  • Alan W. Hirshfeld, Parallax, The Race to Measure the Cosmos
    W.H.Freeman and Company, 2001, New York
  • Eli Maor, June 8, 2004 Venus in Transit
    Princeton University Press, 2000, New Jersey
  • Sky and Telescope
    February 2004
- internet
  • http://www.venus-transit.de/
    Rozsáhlé stránky německého amatéra Juergena Giesena -- v angličtině i němčině.
  • Planetary Transits Across the Sun
    Vynikající, rozsáhlé a vyčerpávající stránky sestavené uznávaným Fredem Espenakem z NASA. Konkrétně přechodu Venuše je pak věnována tato adresa http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/transit/TV2004.html
  • European Southern Observatory
    Evropská jižní observatoř, asociace řady evropských hvězdáren, se na přechod Venuše přes Slunce pečlivě připravuje. Dokonce se plánuje celá řada vzdělávacích aktivit... Tyto stránky existují i v české verzi (http://vt-2004.astro.cz/)
  • www.google.com
    Stačí zadat "Venus transit" a hned budete mít k dispozici ohromující zdroj nejrůznějších informací o tomto výjimečném úkazu.

Jiří Dušek

| Zdroj: Hvězdárna Brno IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Instantní pozorovatelna 59
Ilustrační foto...
Jsou na Titanu jezera?
Ilustrační foto...
Na večerní obloze září jasná kometa!
Ilustrační foto...
Bude SOHO vlajkovou lodí sluneční flotily?
Ilustrační foto...
Tučňák stále mezi hvězdami -- KStars
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691