Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Aktéři nebeského představení

Je to tady! Úkaz století – přechod Venuše přes sluneční disk. O tomto jevu již bylo a v nejbližších hodinách ještě bude napsáno mnoho. Tento článek se proto od těch ostatních liší. Nepodíváme se v něm totiž na samotný úkaz, ale na aktéry tohoto představení. Tedy na Slunce, Zemi a pochopitelně Venuši.

V hlavní roli-Venuše:
Venuše je druhou planetou Sluneční soustavy a řadíme ji do skupiny terestrických planet, tedy planet podobných Zemi. Venuše je na obloze po Slunci a Měsíci nejjasnějším tělesem (-4.mag) a vzhledem k tomu, že je poměrně blízko, je její zdánlivý průměr na obloze 32 x menší než průměr Slunce, takže přechod můžete pozorovat i okem (pochopitelně si ale musíte zrak chránit).

Podle antické pověsti se Venuše (Afrodita, Krasopaní) zrodila z mořské pěny a je bohyní lásky, plodnosti a krásy.

Atmosféra Venuše je ve viditelném oboru spektra neprůhledná, takže její povrch můžeme pozorovat jen radary. V atmosféře se nachází především skleníkové plyny. Nejvíc je zde oxidu uhličitého (96,5%) a za zmínku ještě stojí dusík (3,5%). Další prvky např. helium, ale i fluorovodík, nebo vodní pára se nachází již jen ve stopovém množství.

Povrch planety je mladý a poznamenaný velkou sopečnou činností, která na Venuši panuje. K velké teplotě na povrchu (cca 480 °C) musíme přidat i velký tlak (100 x větší než na Zemi) a máme naprosto vražedné podmínky pro život. Zajímavostí je také známý fakt, že zde neprší voda, ale sloučeniny síry. Ty ovšem nestihnou dopadnout na povrch, neboť se vypaří. Na povrchu nalezneme také krátery, které se na Venuši pojmenovávají podle ženských osobností (menší krátery do 20 km). Mezi nimi je například i kráter Božena Němcová.

To, co dnes víme o Venuši, jsme zjistili především díky kosmickým sondám. K těm nejvýznamnějším patřily sovětské sondy Věněra, které planetu zkoumaly při průletu kolem ní, z oběžné dráhy a některé dokonce přistály na povrchu. Dalšími sondami pak byly americké Marinery, nebo dvě Pioneer Venus. Kolem Venuše prolétla i slavná sonda Galileo, aby se pak vydala k Jupiteru. Sondou, která nám však přinesla nejvíce informací o planetě byl počátkem 90. let americký Magellan. Ten pomocí radaru zmapoval 98% povrchu s přesností na 120 metrů! Díky jeho snímkům pak bylo možno sestavit trojrozměrnou mapu povrchu. V současnosti se plánuje let sondy Venus Expres. Její start je naplánován na konec příštího roku a ke svému cíli má dorazit po pět a půl měsíce trvajícím letu (pravděpodobně v březnu 2006).

Ilustrační foto...

Encyklopedické údaje:
Oběžná doba: 224,7 dne
Poloměr: cca 6050 km
Počet měsíců: žádný
Vzdálenost od Slunce: 108 210 000 km
Hustota: 5 248 kg/m3

V hlavní roli – Slunce:
Sepsat základní informace o Slunci je snad ještě horší než u Venuše, neboť by to nebylo na jeden článek, ale spíše na celou knihu. Proto se raději zaměřím na věci, které alespoň trochu souvisejí s nadcházejícím úkazem.

O naší mateřské hvězdě se uvádí, že je to normální běžná hvězda. Což ovšem není tak docela pravda, neboť většina hvězd ve vesmíru jsou dvojhvězdy, či vícenásobné hvězdné systémy. Díky vysoké teplotě ve slunečním jádru (15 000 000 K) zde probíhají termonukleární reakce - přeměna 560 000 000 tun vodíku v hélium za jedinou sekundu! Po jádru jsou dalšími částmi Slunce tzv. zářívá vrstva (cca 600 000 km) a nad ní pak konvektivní vrstva o tloušťce 50 000 km, zde teplejší plyny stoupají vzhůru, kde se ochladí a pak klesají zpět dolů a tak pořád dokola. Sluneční atmosféra se skládá z fotosféry (tloušťka cca 300 km), která je nejchladnější, dále pak chromosféra, jenž se rozpíná do výšky asi 10 000 km, kde pak přechází v korónu.

Při pozorování přechodu si můžete povšimnout tzv. slunečních skvrn – jedná se o chladnější místa ve sluneční fotosféře (4 000 K, přičemž okolí má necelých 6 000 K). Skvrny častěji pozorujeme ve skupinách, jejichž počet není konstantní. Nejvíce jich můžeme pozorovat v době slunečního maxima, které nastává jednou za přibližně jedenáct let. Vzhledem k tomu, že v současné době sluneční činnost klesá (nacházíme se teď po maximu sluneční činnosti) je počet slunečních skvrn malý. Velikost slunečních skvrn, resp. skupin slunečních skvrn je řádově několik desítek až stovek tisíc kilometrů. Při detailnějším pohledu zjistíte, že se skvrna skládá ze dvou částí: tmavší umbry, kterou obklopuje penumbra. Přestože se zdají skvrny černé - samy svítí. Venuše ale nesvítí a tak se bude při pozorování jevit tmavší a tím i kontrastnější než skvrny. Některé skvrny mohou být mnohonásobně větší než Země, takže i při pozorování projekcí by jste je měli spatřit. Ty největší lze vidět i pouhým okem. Znovu však musím varovat, aby jste si zrak chránili!

Dalším útvarem, kterého si můžete povšimnout jsou zrna granulace. To jsou oblaka horké plazmy vystupující do fotosféry z konvektivní vrstvy. Granulace má rozměry řádově stovky kilometrů.

Pokud jde o výzkum Slunce ten se provádí nejen pomocí sond (např. SOHO), ale i ze Země. U nás např. Astronomický ústav AV, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Hvězdárna Úpice a další.

Ilustrační foto...

Základní údaje:
Průměr: 1 391 980 km
Doba rotace: 25,1-26,8 dní
Stáří: 4,49 miliard let
Vzdálenost Země-Slunce (1 AU-astronomická jednotka): 149 597 870 km

Dále hrají - Země:
Také Země bude v úterý 8. června aktérem onoho vzácného jevu. Společně s Venuší a Sluncem budou všechna tělesa v jedné přímce. Přechod Venuše bude možno pozorovat pouze tam, kde bude Slunce ve chvíli přechodu nad obzorem. Tedy v celé Evropě, Africe a části Asie. Konec úkazu bude možno pozorovat na východě amerického kontinentu.

Základní údaje:
Rovníkový poloměr: 6 378,1 km
Perioda rotace: 23,9345 h
Tropický rok: 365,242 dne

Tento příspěvek může být inspirací především astronomům amatérům, kteří budou úkaz nejen pozorovat, ale mnoho z nich jej bude i „ukazovat“ laické veřejnosti. A krásu úkazu jistě umocní výklad a to nejen o samotném přechodu, ale také o vynímečném projektu Venus Transit 2004 (http://vt-2004.astro.cz)a také o samotných tělesech: Zemi, Slunci a Venuši.

Odkazy:
Snímky z družice SOHO: http://sohowww.nascom.nasa.gov/data/realtime-images.html
Snímky těles Sluneční soustavy: http://photojournal.jpl.nasa.gov

Petr Kubala

| Zdroj: Velká encyklopedie vesmíru, J.Kleczek, Academia, 2002 a NASA IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Příběh nepolapitelných neutrin -- díl druhý
Ilustrační foto...
Je tady jasná kometa!
Ilustrační foto...
Týden s Vesmírem 42
Ilustrační foto...
Otisky kosmických katastrof
Ilustrační foto...
Vlašimská hvězdárna vykradena
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691