Evropští astronomové odhalili nového šampióna na nejhmotnější hvězdu ve vesmíru. Je jí dvacet tisíc světelných let vzdálená dvojhvězda jižní oblohy WR 20a ze souhvězdí Lodní kýl. Každá ze složek v sobě obsahuje asi tolik hmoty, jako 80 Sluncí a kolem společného těžiště oběhnou jednou za necelé čtyři dny.
Jde o mladé (2-3 milióny let) Wolf-Rayetovy hvězdy, kterým díky jejich ohromné hmotnosti zbývá už jen několik málo miliónů let života, neboť jak známo -- obézní hvězdy žijí bouřlivý, avšak krátký život. Ta ze složek, která je hmotnější, dovrší svůj život dříve. Její jádro se smrští a obálka naopak rozepne do okolního prostoru a obohatí tak vesmír o nové cenné prvky a hvězda jako taková zemře pompézním výbuchem supernovy. I přes vzájemnou blízkost její sourozenec přežije, aby ho později stihl stejný osud. Dnes se však zatím jen obě hvězdy ošlehávají intenzivním hvězdným větrem.
Obdobně extrémně hmotné hvězdy jsou známé již delší dobu. Asi nejznámějším příkladem je hvězda eta Carinae, která může být hmotnější až více než sto Sluncí. Protože se však nejspíše jedná o velice těsnou dvojhvězdu, není možné její charakteristiky změřit dostatečně přesně.
To se však u WR 20a povedlo díky spolupráci s polským týmem pracujícím na projektu OGLE, zabývajícím se optickými gravitačními čočkami. Ze světelné křivky získané z několikatýdenního pozorování na 1,3-metrovém dalekohledu Chilské observatoře v Las Campanas, se podařilo získat periodu oběhu a velikost úhlu pod kterým systém pozorujeme. A jak pozorovatelé proměnných hvězd ví, je z těchto dat možné přesně dopočítat hmotnosti obou složek dvojhvězdného systému.
Astronomové od studia takovýchto systémů očekávají pochopení vývoje hmotných hvězd, které svůj život končí monstrózním výbuchem supernovy a můžou být i možnou příčinou tajemných záblesků gama záření.
