Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Čtyři jména Venuše

Venuše je třetím nejjasnějším objektem na pozemské obloze. Její vlastnosti se pohybují v blízkosti hranice, kdy je možné okem rozeznat její tvar, nebo sledovat stíny jí vržené. Na obloze nemůže být na opačné půlce nebe než Slunce, neboť se jedná o vnitřní planetu. Tuto skutečnsot znaly již mnohé dávné kultury, často majíce pro ni dva různé názvy či jména bohů. V dnešním jazyce nám pro Venuši zůstala označnení večernice a jitřenka. Ale ona může mít ještě další jména...

Zápis v pozorovacím deníku: Včera, 3.5.2004 jsem ve 23:40 SELČ vykoukl ze severního okýnka (pozn. přepisu: od koupelny, nutno stát na hraně vany) a několik stupňů nad střechou domu na opačné straně náměstí svítil jasný objekt. Prvotní myšlenka, "to není možné aby to byla Venuše, vždyť je už skoro půlnoc" mě vedla k tomu, že jsem došel pro dalekohled a podíval se 25x zvětšeně. Byla to ona. Nažloutlý srpek, položený na vodorovno jako loďka, zapadl za štít 200 m vzdáleného domu přesně v okamžiku, kdy kostelní hodiny odbíjely třičtvrtě na půlnoc.

Skutečně. Pohledem do ročenky si ověřuji, že opravdu v těchto dnech Venuše zapadá až po 23. hodině, ale SEČ. Takže v letním čase je možné vidět "večernici" i po půlnoci. A to jsem ještě na uprostřed časového pásma, dál na západ bych měl další desítky minut k dobu. A tak by nebylo třeba ani podivného letního času, aby se z Venuše stala půlnočnice.

Ilustrační foto...

Půlnočnicí se může tato planeta stát ještě jinak než kombinací letního času, pozdního západu slunce a jarního sklonu ekliptiky (nebo naopak brzkého východu slunce a podzimního sklonu...). V červnu 1996 jsem se s kamarády zatoulal na vandru až do středního Švédska. Tam, mnoho set kilometrů od polárního kruhu byly noci už velmi světlé, jen kolem lokální půlnoci se dala zahlédnout Vega v nadhlavníku. Dvě noci jsem se snažil zahlédnout Venuši, která sice byla blízko Slunce, ale měla o hodně vyšší deklinaci, takže mohla být nad obzorem, zatímco slunce bylo pod ním. Nepovedlo se.

O kolik se vlastně může Venuše odchýlit od ekliptiky? Jistěže by stačilo podívat se do nějaké efemeridy a přinejhorším provést převod do ekliptikálních souřadnic. Ale zkusme to jinak.

Dráha Venuše má poloměr 0,723 AU (vystačíme s kruhovou dráhou) a má sklon k ekliptice 3,4 stupně. Největší úhlová odchyka pak může nastat v dolní konjunkci (nebo horní? Taky se vám to plete? A pak že ve vesmíru není nahoře a dole. Tak tedy ctěme původní latinskou terminologii -inferior a superior- říkejme ve vniřní a vnější konjunkci.) V maximální výchylce se tedy Venuše odchyluje od ekliptiky o 0,723*sin(3,4°) ,tj. o 0,0428 AU. Když takový případ nastane ve vnitřní (dolní) konjunkci, promítá se planeta na pozemskou oblohu 8,775 stupně od ekliptiky.

Proto je tak málo přechodů přes sluneční kotouč. Pokud se podíváme na Venuši v "náhodném" okamžiku vnitřní konjunkce se sluncem, může se nacházet v libovolném místě mezi 8,775 pod sluncem a 8,775 nad sluncem. Rozložení poloh v tomto pásu odpovídá funkci sinus, takže hustota pravděpodobnosti výskytu je vyšší na kraji pásu než uprostřed. Pravděpodobnost, že planeta nebude dál jak 0,25 stupně od ekliptiky (poloměr slunce na obloze) je
P = 2 * arcsin(0,25 / 8,775 ) / π
Úhel je pochopitelně v radiánech, výsledek je 0,0181, neboli cca 1:55. Přechod Venuše přes slunce nastane v průměru v jedné z 55 vnitřních konjunkcí. Opravdu to tak je? Synodický oběh Venuše trvá přibližně 584 dní, tedy 1,5989 roku. Právě blízkost tohoto čísla k 1,6 způsobuje, že astrologům tvoří po sobě jdoucí konjunkce v horoskopu magický pentagram a astronomové mohou pozorovat dva tranzity v jednom uzlu krátce po sobě - po osmi letech pozemských a 13 venušanských.
V reálu jsou pozorovatelné čtyři přechody za 243 let, to je takové "venuší saros". Z předchozích výpočtů ale vychází, že čtveřice přechodů by měla pokrýt období 4 x 55 x 584 dní, tj. 351 let, odhad je o několik desítek procent podhodnocen. Asi bylo zanedbávání příliš. (Možná vstupují do hry další efekty, například různá rychlost pohybu planety v přísluní a odsluní v tom kterém uzlu dráhy. U Merkura je tenot rozdíl tak výrazný, že listopadových přechodů je dvakrát více než květnových - paradoxně tak pozorovatel na severní polokouli má zhruba stejnou šanci vidět jarní i podzimní přechod, protože krátkost listopadového dne je ve středních šířkách vykompenzována vyšší četností těchto úkazů.)
A proč to všechno vyprávím? Přece proto, že když Venuše míjí Slunce, stává se z ní na chvíli právoplatná poledněnka. To budiž čtvrté jméno Venuše, jméno které jí příluší při přechodu přes sluneční tvář či těsně kolem ní. Tvaroslovně je tak zachována parita přípon (-enka, -ice) a navíc, o polednci je už psáno v literatuře v docela odlišných souvislostech.
Někdo možná namítně proč nevyužít starého českého slova "denice", které se v souvislosti s Venuší objevuje (opět zejména ve starší a umělecké literatuře, tedy v pověstech a básních). Bohužel, je to v podstatě synonimum pro jitřenku (zvěstuje příchod rána na obloze, obvykle současně s plane zora / zoře (těžko říct, zda se zorou míní soumrakové jevy nebo zvířetníkové světlo)).
Přidejme si tedy do slovníku poledněnku a půlnočnici, třeba se ještě budou hodit.

Jan Mocek

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Online přenos ze startu Sojuzu TMA-10
Ilustrační foto...
Týden s Vesmírem 46
Ilustrační foto...
Vyhlášení soutěže o logo IAN
Ilustrační foto...
Galaktický monokl
Ilustrační foto...
Týden s Vesmírem 47
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691