Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Čekání na Venuši II

Přinášíme vám seriál věnovaný přechodu Venuše přes sluneční disk 8. června tohoto roku...

1874, 1882: Vyhozené peníze

Ilustrační foto...Zatímco v polovině osmnáctého století byly hlavními lovci temné Venuše evropské státy, především pak Anglie a Francie, koncem století devatenáctého převzaly hlavní iniciativu Spojené státy americké. Prudký rozvoj přístrojové techniky, především pak vynález fotografie a přesných chronometrů, přitom sliboval mnohem přesnější výsledky. Svým způsobem přitom nastala docela paradoxní situace: zatímco astronomové už znali relativně solidně vzdálenosti asi dvou desítek nejbližších hvězd, klíčová hodnota astronomické jednotky byla stále zatížena poměrně velikou chybou. "Určení této vzdálenosti," napsal slavný astronom Simon Newcomb v roce 1880, "je jedním z největších astronomických problémů."

Do lovu za podivuhodným úkazem přitom vstoupil nový faktor: zájem veřejnosti. Výjimečná vzácnost, opepřená podivuhodnými zážitky astronomů z minulých dob, podnítila fantazii běžných smrtelníků. kteří se jinak o astronomii příliš nezajímali. Navíc se chtěli Američané vyrovnat dřívějším Evropanům... Není divu, že ve Spojených státech vznikla celá síť pozorovatelů, vybavených speciálními dalekohledy a trénovaných na zvláštních trenažérech. Kongres nakonec na celou akci uvolnil ohromující částku 175 tisíc dolarů a výpravy zkušených hvězdářů obsadily prakticky celou planetu.

Devátého prosince 1874 přešla Venuše přes Slunce, astronomové se vrátili domů a ze svých pozorování odvodili vzdálenost Země od Slunce na 148,1 až 149,4 milionu kilometrů -- tedy zhruba s patnáctkrát větší chybou než předpokládali. Ohromující kampaň tak nepřinesla prakticky nic nového.

Krásnou ilustrací celkové skepse může být počin skotského astronoma Davida Gilla, jenž v roce 1874 sledoval Venuši z ostrova Mauritius. Po neúspěchu si totiž na jiném ostrově Ascension postavil vlastní observatoř, kde v roce 1877 provedl několik paralaktických měření Marsu. Totéž udělal později i s několika planetkami. Výsledkem byla nová, přesnější velikost astronomické jednotky 148,5 milionu kilometrů.

Ilustrační foto...

Není divu, že při lovu dalšího úkazu 6. prosince 1882 astronomové již nic velkolepého nepodnikali. Opět se sice pozorovalo a proměřovalo, opět se sice putovalo na různá místa zemského povrchu, ale nikdo si už nic velkolepého nesliboval. Svoji symboliku však úkaz neztratil. Názorně to dokumentuje poznámka Simona Newcomba v jeho vzpomínkách na pozorování přechodu Venuše v roce 1882 z Mysu Dobré naději v Jižní Africe: "Na našem pozemku jsme zanechali dva kovové pilíře, na nichž byly namontovány fotografické přístroje, pevně zasazené v zemi. Možná, že zde zůstanou až do dalšího přechodu v roce 2004. Nevím, ale nemohu se ubránit sentimentálnímu přání, aby byl tentýž úkaz sledován ze stejného místa a pilíře zde zanechané zůstaly v takovém stavu, že budou opět použitelné pro dalekohledy."

Dodejme, že v dalších desetiletích se k proměřování astronomické jednotky používaly některé planetky, především pak známý Eros, na jehož povrch dosedla sonda Shoemaker/NEAR. Ty nejlepší odhady pak přinesla až radarová pozorování Venuše. Střední velikost astronomické jednotky byla stanovena na 149 597 870,691 kilometrů.

Ilustrační foto...

2004: Dlouho očekávané repete

Jaký význam má tedy pozorování přechodu Venuše přes sluneční kotouč? Z vědeckého hlediska dnes určitě nulový. To ale neubírá nic z celkové zajímavosti jevu a samozřejmě jeho unikátní vzácnosti.

Co nás tedy v úterý 8. června 2004 čeká? Celý přechod Venuše přes sluneční disk potrvá přes pět a půl hodiny, to nejzajímavější se ale odehraje v prvních a posledních dvaceti minutách. Večernice se objeví u spodního okraje Slunce v 7 hodin 19 minut a 40 sekund letního středoevropského času. Pokud se na ni v těchto chvílí budete dívat velkým dalekohledem s dostatečným zvětšením (a samozřejmě s patřičným filtrem), s největší pravděpodobností uvidíte světlý prstýnek kolem celého temného kotoučku planety -- tedy sluneční světlo rozptýlené ve Venušině atmosféře.

Před Slunce Venuše zcela vstoupí kolem 7 hodin a 39 minut. Právě v těchto chvílích přitom dostaneme šanci zahlédnout efekt černé kapky, tedy jev, který sužoval dávné lovce astronomické jednotky. Temný kotouček sice bude už zcela na světlém disku, směrem k okraji však od něj bude vybíhat jakási tmavá spojnice -- jde o kombinaci neklidu zemské atmosféry a ohybových jevů v dalekohledu.

Dalších několik hodin bude Venuše putovat směrem doprava. V té době se můžete na planetu podívat i bez dalekohledu. Její úhlový průměr kolem jedné minuty totiž zaručuje, že bude se speciálními brýlemi vidět i bez jakýchkoli dalších optických pomůcek. Nejvíce bude zanořena kolem půl jedenácté a po celou dobu bude patrná jako nepřehlédnutelná temná tečka. Ve 13 hodin 3 minuty se Venuše opět přiblíží ke slunečnímu okraji. Nejdříve nám předvede efekt černé kapky, pak se rozzáří atmosféra planety a po dvaceti minutách se Jitřenka ztratí na denní obloze. To bude kolem 13 hodin 23 minut. Ve velkých dalekohledech by však mohla být pozorovatelná i nadále...

Znovu se nám Venuše před Slunce vrátí 6. června 2012 a pak až v prosinci 2117. Dodejme, že všechny uvedené časy platí pro Českou republiku. V jiných částech planety se okamžiky vstupu a výstupu Venuše poněkud liší, jde však nanejvýš o několik minut.

Jiří Dušek

| Zdroj: Hvězdárna Brno IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Vesmír je sladký!
Ilustrační foto...
Vrchol nevkusu nebo zasloužená pocta?
Ilustrační foto...
Několik vět: Astronaut Cernan po čtvrt století
Ilustrační foto...
Návod na použití vesmíru - Hvězdné velikosti
Ilustrační foto...
Titan - Mapování z Cassini a pohled z Huygense
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691