Když se řekne Mexiko většině z nás se asi vybaví sombrera, tequila a možná telenovely. Mexiko má ale také astronomickou historii. Pomiňme nyní bohatou a velkou astronomickou minulost Mayů a Aztéků, které si Mexičané pochopitelně nesmírně váží a podívejme se na současnou mexickou astronomii.
Například Mexická národní autonomní universita (UNAM) se velmi podstatně podílí na stavbě jednoho z největších dalekohledů, který vyrůstá na Kanárských ostrovech. Gran Telescopio Canarias bude dokončen již v příštím roce. Mexiko také staví dalekohled na svém území. Poblíž města Puebla vyrůstá Large Millimeter Telescope, který bude sloužit pro milimetrovou (infra/rádio) astronomii. Hlavní astronomický výzkum v zemi pak řídí již dříve zmíněná Mexická národní autonomní universita. Konkrétně pak Ústav astronomie (Instituto de astronomía) s hlavním sídlem v hlavním městě a několika dalšími sídly po celém Mexiku. Dále je v zemi Národní institut pro astrofyziku, optiku a elektroniku (Instiuto Nacional de astrofísica, óptica y electrónica-INAOE ) se sídlem v Pueble. Mexiko se ve svém astronomickém výzkumu zaměřuje především na astrofyziku, kosmologii, studium galaxií, apod. Ciudad de México (a dnes už i Puebla) je kvůli světelnému znečištění a průmyslu naprosto nevhodným místem k pozorování (pozn. v hlavním městě je prý někdy problém pozorovat i Venuši!!!). A tak musí být hlavní pozorovací technika umístěna dostatečně daleko od rušivých světel měst.
Observatorio Nacional:
První mexická observatoř byla uvedena do provozu v červnu 1863 v parku Chapultepec, který je jedním z největších a nejkrásnějších parků hlavního města. V tomto parku dnes sídlí i hvězdárna, která je součástí Ústavu astronomie UNAM a nachází se jen kousek od Olympijského stadionu. Stavbu observatoře v roce 1863 naneštěstí přerušila válka Mexika s Francií. Po válce se začala Národní observatoř potýkat s dalším problémem. Hlavní město se začalo s neuvěřitelnou rychlostí rozšiřovat a tak i útulný park Chapultepec začal být pro astronomická pozorování nevhodný. Hlavní mexická pozorovací technika se proto musela stěhovat jinam a zde nastal veliký problém. Většina astronomů žila a stále žije v hlavním městě, jenomže v Mexico City i jeho okolí byla kvůli přesvětlené obloze stavba další observatoře nesmyslná. Nakonec se jako sídlo observatoře vybralo město ležící v mexické části Kalifornie San Pedro Mártir, kde je hlavní výhodou čistá a většinu roku i jasná obloha. Observatoř, kterou vlastní Ústav astronomie (UNAM) disponuje s dalekohledy o průměru 35 cm a 84 cm a především pak se zrcadlovým dalekohledem o průměru 150 cm, který byl uveden do provozu počátkem 70. let minulého století a který Mexiko stavělo společně s Arizonskou univerzitou. Největším Mexickým dalekohledem je zrcadlový dalekohled Observatoře San Pedro Mártir s průměrem 2,12 metrů a je pochopitelně chloubou celé mexické astronomie. Dalekohled byl slavnostně otevřen 16. září 1979 při příležitosti 50.let Mexické národní autonomní university (UNAM) a to s patřičnou slávou. Jeho hlavní náplní je stelární astronomie. Další část astronomických přístrojů má univerzita v městě Ensenada, které se nachází u břehu moře a Observatorio Astronómico Nacional ve městě Tonanzintla, kde je mimo jiné umístěn jednometrový dalekohled. Tato druhá Národní observatoř (ta první je San Pedro Mártir) má v programu nejen stelární astronomii ale také se zde provádí výzkum komet. Instituto de astronomía má ještě jedno sídlo a to ve městě Morelia, kde je soustředěn výzkum v oblasti radioastronomie a to na špičkové úrovni. Pracoviště se podílí na mnoha mezinárodních projektech.
Sociedad Astronómica de México a významní mexičtí astronomové:
Stejně jako my máme Českou astronomickou společnost, mají Mexičané svou Sociedad Astronómica de México (Astronomická společnost Mexika- SAM), která byla založena díky panu Luisi G. Leónovi. SAM pořádá pravidelné každoroční sjezdy a to v různým městech Mexika (Congreso Nacional de Astronomia ). Ten letošní se konal ve městě Hermosillo Sonora koncem března. Členy společnosti byli a jsou takřka všichni významní astronomové Mexika. Připomeňme alespoň některé: Luis Enrique Erro – významný astrofyzik, po kterém je pojmenován kráter na Měsíci, Francisco Javier Escalante – významný odborník na Mars, kterým se zabýval neuvěřitelných 52 let! Odměnou je mu kráter na Marsu, jenž nese jeho jméno. Domingo Taboada Roldán- skladatel a astronom a další lidé jako Joaquín Gallo Monterrubio, Manuel Sandoval Vallarta, Carlos Graef Fernández, Valentín Gama y Arcadio Poveda.. Všichni tito astronomové jsou pro nás asi neznámí, ale byli to právě oni a nejen oni, kteří psali dějiny mexické astronomie.
Zdroje:
Instituto de astronomía (UNAM): www.astroscu.unam.mx
Sociedad Astronómica de México: http://sam.astro.org.mx/index.shtml
