Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Astronomía mexicana

Když se řekne Mexiko většině z nás se asi vybaví sombrera, tequila a možná telenovely. Mexiko má ale také astronomickou historii. Pomiňme nyní bohatou a velkou astronomickou minulost Mayů a Aztéků, které si Mexičané pochopitelně nesmírně váží a podívejme se na současnou mexickou astronomii.

Například Mexická národní autonomní universita (UNAM) se velmi podstatně podílí na stavbě jednoho z největších dalekohledů, který vyrůstá na Kanárských ostrovech. Gran Telescopio Canarias bude dokončen již v příštím roce. Mexiko také staví dalekohled na svém území. Poblíž města Puebla vyrůstá Large Millimeter Telescope, který bude sloužit pro milimetrovou (infra/rádio) astronomii. Hlavní astronomický výzkum v zemi pak řídí již dříve zmíněná Mexická národní autonomní universita. Konkrétně pak Ústav astronomie (Instituto de astronomía) s hlavním sídlem v hlavním městě a několika dalšími sídly po celém Mexiku. Dále je v zemi Národní institut pro astrofyziku, optiku a elektroniku (Instiuto Nacional de astrofísica, óptica y electrónica-INAOE ) se sídlem v Pueble. Mexiko se ve svém astronomickém výzkumu zaměřuje především na astrofyziku, kosmologii, studium galaxií, apod. Ciudad de México (a dnes už i Puebla) je kvůli světelnému znečištění a průmyslu naprosto nevhodným místem k pozorování (pozn. v hlavním městě je prý někdy problém pozorovat i Venuši!!!). A tak musí být hlavní pozorovací technika umístěna dostatečně daleko od rušivých světel měst.

Ilustrační foto...

Observatorio Nacional:
První mexická observatoř byla uvedena do provozu v červnu 1863 v parku Chapultepec, který je jedním z největších a nejkrásnějších parků hlavního města. V tomto parku dnes sídlí i hvězdárna, která je součástí Ústavu astronomie UNAM a nachází se jen kousek od Olympijského stadionu. Stavbu observatoře v roce 1863 naneštěstí přerušila válka Mexika s Francií. Po válce se začala Národní observatoř potýkat s dalším problémem. Hlavní město se začalo s neuvěřitelnou rychlostí rozšiřovat a tak i útulný park Chapultepec začal být pro astronomická pozorování nevhodný. Hlavní mexická pozorovací technika se proto musela stěhovat jinam a zde nastal veliký problém. Většina astronomů žila a stále žije v hlavním městě, jenomže v Mexico City i jeho okolí byla kvůli přesvětlené obloze stavba další observatoře nesmyslná. Nakonec se jako sídlo observatoře vybralo město ležící v mexické části Kalifornie San Pedro Mártir, kde je hlavní výhodou čistá a většinu roku i jasná obloha. Observatoř, kterou vlastní Ústav astronomie (UNAM) disponuje s dalekohledy o průměru 35 cm a 84 cm a především pak se zrcadlovým dalekohledem o průměru 150 cm, který byl uveden do provozu počátkem 70. let minulého století a který Mexiko stavělo společně s Arizonskou univerzitou. Největším Mexickým dalekohledem je zrcadlový dalekohled Observatoře San Pedro Mártir s průměrem 2,12 metrů a je pochopitelně chloubou celé mexické astronomie. Dalekohled byl slavnostně otevřen 16. září 1979 při příležitosti 50.let Mexické národní autonomní university (UNAM) a to s patřičnou slávou. Jeho hlavní náplní je stelární astronomie. Další část astronomických přístrojů má univerzita v městě Ensenada, které se nachází u břehu moře a Observatorio Astronómico Nacional ve městě Tonanzintla, kde je mimo jiné umístěn jednometrový dalekohled. Tato druhá Národní observatoř (ta první je San Pedro Mártir) má v programu nejen stelární astronomii ale také se zde provádí výzkum komet. Instituto de astronomía má ještě jedno sídlo a to ve městě Morelia, kde je soustředěn výzkum v oblasti radioastronomie a to na špičkové úrovni. Pracoviště se podílí na mnoha mezinárodních projektech.

Ilustrační foto...

Sociedad Astronómica de México a významní mexičtí astronomové:
Stejně jako my máme Českou astronomickou společnost, mají Mexičané svou Sociedad Astronómica de México (Astronomická společnost Mexika- SAM), která byla založena díky panu Luisi G. Leónovi. SAM pořádá pravidelné každoroční sjezdy a to v různým městech Mexika (Congreso Nacional de Astronomia ). Ten letošní se konal ve městě Hermosillo Sonora koncem března. Členy společnosti byli a jsou takřka všichni významní astronomové Mexika. Připomeňme alespoň některé: Luis Enrique Erro – významný astrofyzik, po kterém je pojmenován kráter na Měsíci, Francisco Javier Escalante – významný odborník na Mars, kterým se zabýval neuvěřitelných 52 let! Odměnou je mu kráter na Marsu, jenž nese jeho jméno. Domingo Taboada Roldán- skladatel a astronom a další lidé jako Joaquín Gallo Monterrubio, Manuel Sandoval Vallarta, Carlos Graef Fernández, Valentín Gama y Arcadio Poveda.. Všichni tito astronomové jsou pro nás asi neznámí, ale byli to právě oni a nejen oni, kteří psali dějiny mexické astronomie.

Zdroje:
Instituto de astronomía (UNAM): www.astroscu.unam.mx
Sociedad Astronómica de México: http://sam.astro.org.mx/index.shtml

Petr Kubala

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Tyflografika užitá v astronomii
Ilustrační foto...
Instantní galerie 26 – to nejlepší z MRO II
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 93
Ilustrační foto...
Vyhodnocení soutěže o nejlepší fotku Perseid
Ilustrační foto...
Nevýznamné výročí významného pracanta
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691