Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Budoucnost radarových měření

Ačkoli byl radarový průzkum součástí kosmického programu již od dob Apolla, poměrně slabé energetické možnosti kosmických lodí značně omezovaly širší použití radarů pro průzkum planet a jejich satelitů. Změnit by to mohl nový projekt Prometheus, kde slibuje velkou výkonnost atomová energie.

Radarový systém pracuje na principu tzv. aktivního dálkového snímání, kde jsou vysílány signály směrem k danému cíli a od tohoto objektu se odráží zpět k čidlům sondy. Můžeme se takto dozvědět více o povrchu planety, či jiného tělesa. Zatímco pasivní nástroje jako kamery či spektrografy zaznamenávají pouze sluneční světlo, odrážející se od planety.

Na zemské oběžné dráze, kde je hodně slunečního světla, není takový problém zásobovat družice dostatečnou elektrickou energií, kterou potřebují pro radarová měření. Někdy ale může být velkým problémem najít vhodné umístění družice pro planetární průzkum na oběžné dráze. Zvlášť potom, co se týče vzdálených planet, protože v těchto oblastech už je slunečního světla zanedbatelné množství.

Hlavním důvodem, proč nebyly radary dosud tolik používány, jsou tedy jasné - vzhledem k velkému množství dat, které vytvářejí, potřebují dostatek elektrické energie. Tu je ale nutné nějakým způsobem vyrobit. A bez slunečního světla na oběžné dráze to bylo dosud nepředstavitelné.

Ze sond, které radary v minulosti použily, si můžeme jmenovat například Apollo 17 nebo Magellan. Letos v červenci této metody využije také Cassini pro důkladné zmapování Saturnova měsíce Titan. Stejně jako planeta Venuše je toto záhadné těleso zahaleno hustou atmosférou. Pro dostatečnou zásobu energie je komplex vybaven třemi termoelektrickými generátory. Také v průzkumu Marsu se nyní hodně využívají radarová měření. Například evropský Mars Express Orbiter nese na palubě 40-metrovou anténu. Ta posílá nízkofrekvenční rádiové vlny směrem k planetě a mapuje tak podpovrchovou strukturu až do hloubky několika kilometrů. I chystaná sonda Mars Reconnaissance Orbiter bude pracovar s radarem.

Ilustrační foto...

Radarové zobrazení Venuše Magellanem

Díky radarům už jsme se dozvěděli o některých planetách poměrně důležité informace, budoucnost však vyhlíží ještě lépe. NASA vyvíjí projekt Prometheus, kde budou systémy poháněny atomovou energií! To znamená velmi rychlý přenos dat. Start sondy Jupiter Icy Moon Orbiter (JIMO), kde by se právě projektu Prometheus využilo, je plánován přibližně na rok 2015. Od programu se očekává, že se bude po několik let zabývat studiem tří Jupiterových měsíců Calista, Ganymeda a Europy.

Magellan, zkoumající v roce 1990 Venuši, bohužel mohl kvůli pomalému přenosu dat na Zemi poslat pouze část získaných dat. To by nemělo být omezením pro tuto družici, kde je přenos dat řádově vyšší. Počítá se s anténou délky 10 až 20 metrů. Prakticky neomezená elektrická energie je opravdu velkou výhodou. Tím pádem mohou být použity mnohem výkonnější radary, ale znamená to i lepší zpracování dat.

Podle mého mínění má tento projekt slibnou budoucnost, vzhledem k tomu, že radarový průzkum nám sdělí podstatně více informací, než pouze vizuální sledování kamerami či spektrografický rozbor objektů. Uvidíme, jak se celá situace bude vyvíjet dál...

Lukáš Turek

| Zdroj: www.space.com IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Dokonalé spojení
Ilustrační foto...
Podzimní start raketoplánu je nepravděpodobný
Ilustrační foto...
Prázdniny pod hvězdami: V Řecku!
Ilustrační foto...
Astronomické vzdělávání v elektronickém věk
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 28
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691