Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

NASA - věda versus politika

Letos 14. ledna přednesl prezident USA George Bush svůj projev, jehož smyslem bylo vytýčit priority amerického vesmírného programu na dalších několik let. Hlavním cílem pro další léta má být dostavení Mezinárodní kosmické stanice (ISS), vybudování stálé základny na Měsíci a především pak vyslání lidské posádky na Mars. Zkusme si ale nyní rozebrat všechny tyto tři úkoly a podívejme se, který z nich má opravdu vědecký smysl a který je pouze politickým zájmem.

Proč se vrátit na Měsíc?

  • Na Měsíci není atmosféra a navíc šestkrát menší gravitace než na Zemi, takže zde můžeme stavět velké astronomické dalekohledy.
  • Přítomnost velkého množství nerostů.
  • Z povrchu Měsíce se dá pozorovat větší část zemského povrchu, než z geostacionárních družic, takže zde můžeme umístit nejrůznější přístroje, které dnes draze vypouštíme na geostacionárních družicích.
  • Výzkum slunečního záření, které dopadá na měsíční povrch.
  • Další využití snížené gravitace: vědecký výzkum, levnější vypouštění sond k planetám, …

To jsou jen některé z hlavních důvodů, proč postavit na Měsíci stálou základnu. Navíc v případě našeho kosmického souseda je možná komunikace v reálnem čase, což v případě Marsu, kde signál "letí" několik minut není. A především cesta na Měsíc trvá tři dny, kdežto na Mars asi půl roku.

Mezinárodní kosmická stanice:

Když byl vypuštěn první z modulů šlo o velkou slávu. Má ale opravdu stavba tak velké stanice vědecký smysl? Vždyť většinu času věnují "obyvatelé" stanice její vlastní výstavbě a na vědu už nezbývá čas. Navíc stavbu stanice provázejí veliké spory, především pak kvůli jejímu financování. Nebylo by moudřejší postavit menší stanici a zbylé peníze investovat do dnes již velmi dobře fungujících družic? Jde při stavbě stanice opravdu o vědu, a nebo o politiku? O zakázky pro firmy? Dobře stavbu ISS kdysi ohodnotil náš přední astronom Dr. Jiří Grygar, když řekl: "Hrát si ve vesmíru se stavebnicí Merkur - to je trochu drahý špás."

Na Mars?

Jedním z hlavních cílu nového amerického kosmického programu je vyslání člověka na čtvrtou planetu Sluneční soustavy. S pilotovaným letem se počítá kolem roku 2018-2020. Problémů s takovým letem je celá řada:

  • Let je velmi nebezpečný - nikdo neví co se může na dvouleté misi k Rudé planetě přihodit (nebezpečný bude při letu sluneční vítr, co když se něco pokazí-na Měsíc je to tři dny, ale kdo zachrání kosmonauty na vzdáleném Marsu?
  • Za stejné peníze můžeme vyslat mnoho automatických robotů, kteří zvládnou tutéž práci jako člověk a možná i lépe.
  • Jeden stát takový let nezvládne a co dokáže mezinárodní "spolupráce" to vidíme dobře na stavbě ISS.
  • Rádiovému signálu to trvá několik minut než doletí na Mars a několik minut než se vrátí na Zemi, takže o případném ovládání lodi ze Země nemůže být ani řeč.
  • V současné době k Marsu nedoletí ani velké množství automatických sond. Jak tam pak chceme vyslat let pilotovaný?

Ilustrační foto...

Představa malíře o budoucí základně na Marsu

Proč je vlastně nyní rudá planeta ve středu našeho zájmu? Jediným přijatelným důvodem je možnost osídlení této planety v daleké budoucnosti. Jsme, ale na takovou "kosmickou kolonizaci" vůbec připraveni? A nebo se zajímáme o Mars kvůli možnosti výskytu vody a života pod jeho povrchu? V tom případě bychom mněli upřít svou pozornost spíše na Jupiterův měsíc Europa, kde je možnost výskytu vody a možná i života mnohem větší. Má tedy vyslání člověka na Mars opravdu smysl, není lepší posílání nepilotovaných sond, které nám zvláště v posledních dnech dělají tolik radosti. Za 20. let bude tato technika na tak vysoké úrovni, že udělá mnohem více kvalitní vědecké práce než tucet kosmonautů. Tedy samozřejmě pokud chceme pilotovaný let na Mars kvůli vědě a ne kvůli politice a zvýšení ekonomiky.

HST jako první obět:

S oznámením nového plánu přišlo také oznámení o zrušení poslední servisní mise k Hubbleova kosmickému dalekohledu (HST), která byla naplánována na rok 2005. Jako hlavní důvod bylo uvedeno nebezpečí této mise, protože má HST výrazně jinou dráhu než ISS a tak by se v případě problému nemohl raketoplán dostat ke stanici. To že NASA přijme po havárii Columbie (únor 2003) bezpečnostní opatření s tím se dalo počítat, ale proč se obětí těchto opatření stal zrovna HST? Copak se při minulých servisních opravách vyskytly nějaké problémy. Vždyť nejnebezpečnější části letu je start a přistání. A jediné vážné nehody raketoplánu se vyskytly právě při těchto částech. Je problémem opravdu možné riziko a nebo zde jde o peníze? Nejnutnější částí servisní mise je výměna 6. gyroskopů, které zajišťuji orientaci dalekohledu v prostoru. HST jich k provozu potřebuje tři a již dnes dva nepracují, takže čtrnáctiletá mise HST může skončit již velmi brzy. Nástupcem HST má být JWST (James Webb Space Telescope), který má být vypuštěn až v roce 2011. Co však bude v případě nenadálého úkazu jako tomu bylo v roce 1994, kdy na Jupiter dopadla kometa Shoemaker Leavy 9? HST je jeden z nejlepších dalekohledů, které astronomie dnes má (z mnoha převratných úspěchů např. Hubbleova hluboká pole) a i přes rychlý rozvoj adaptivní optiky bude ještě dlouho nenahraditelný.

Ilustrační foto...

HST na oběžné dráze kolem Země

Petr Kubala, Lukáš Turek

| Zdroj: www.spaceref.com IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Patnáct milníků v kosmonautice
Ilustrační foto...
Rádio IAN: Honba za dvojčetem Země
Ilustrační foto...
STO TISÍC
Ilustrační foto...
Vlajka ČSSR na povrchu Měsíce
Ilustrační foto...
Mars Reconnaissance Orbiter se blíží k Marsu
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691