Život na Marsu?

Pozemská produkce metanu se dá v zásadě připsat dvěma mechanismům. Jedním z nich je vulkanismus, při kterém se tento plyn uvolňuje z pláště, druhým pak následek existence živých organismů. Metan je také jedním z plynů, které pravděpodobně podporují skleníkový efekt. Přítomnost metanu v atmosféře Marsu pak celkem právem vyvolává otázku, zda za jeho produkcí může být nějaký život na úrovni bakterií.

Přestože se jedná o lákavé vysvětlení celého metanového problému, příčina je s největší pravděpodobností jiná. I když žádný ze satelitů neobjevil projevy vulkanické činnosti, nelze ji v žádném případě vyloučit. V kombinaci s množstvím metanu, kterým obohacují atmosféru Marsu dopadající komety a malá tělesa sluneční soustavy pak může být dlouhodobý mechanismus na světě.

Pokud by se na Marsu metan neuvolňoval (jakýmkoli způsobem), vydržel by v atmosféře asi pouhá čtyři století. Na detaily si zatím musíme počkat, ale myšlenka bakterií produkujících metan je velmi lákavá. V kombinaci s výsledky geologického průzkumu roverů NASA máme zatím nejvážnější obavu, že Mars kdysi mohl být živou planetou. Pozorování Mars Expressu potvrdila už rok starý objev pozemských dalekohledů Gemini (Chile) a Infračerveného přistroje na Hawaji. Celou záležitost budeme samozřejmě dále sledovat a pokusíme se vyzpovídat některého z domácích odborníků.