Messierovský maratón jsem opět odložil na neurčito. Podmínky opravdu nebyly nejlepší, jak je na počátku astronomického jara zvykem. Pro následující týden mě natolik zaujala ISS, že se o tom zmíním podrobněji. Dále mě nadchl nástup digitální techniky do astrofotografie, díky níž máme řadu velmi dobrých snímků seskupení planet včetně Merkuru. Pochopil jsem, že s klasickou technikou na tomto poli nemohu již téměř konkurovat :-) Ono sednout na kolo, vyrazit za město a vychutnávat si to očima má taky něco do sebe. A kvůli tomu stojí za to se astronomii i focení pro radost věnovat...
ISS
Snímek, který se nedávno objevil na Spaceweather.com mě opět připomenul, že velké "družice" bývá zajímavé sledovat ve společnosti jasných těles, jako jsou planety nebo Měsíc. Nejzajímavější, je potom přelet přes ně. Tak tomu bylo kdysi u Miru a nyní je u ISS.

Pro některé lokality v ČR tento týden platí, že by z nich mohlo být možné tyto vzácné úkazy pozorovat. Doporučuji se aleřádně připravit a minimálně si zjistit přesnou dráhu přeletu pokud možno ještě týž den. Proto také uvedené mapky jsou pouzeorientační. Je-li vaše zeměpisná šířka větší než u uvedené lokality, prochází ISS na obrázku mezi hvězdami blíže k dolnímuokraji obrázku (v případě menší zeměpisné šířky tomu je samozřejmě blíže k hornímu okraji na obrázcích). Jednou z možností,i když ne zcela tou nejpřesnější je právě návštěva serveru Heavens-Above a vyjetí těchto mapek (pod nimi je potom mapka detailní, na niž můžete klepnout a dostat pohled ještě podrobnější).
Přesné informace lze získat např. díky programům, které udělal Thomas Fly, ale nějak jeho stránkám nemohu porozumět, tak snad příště..

Na závěr tedy ještě nabízím tabulku přeletů nad ČR. Tentokrát jsem vybral lokalitu blíže geografickému středu ČR (Chotěboř) - nevíte náhodou, kde je ten přesný střed ČR? Nějak si nemohu vzpomenout.. Každopádně odchylky od uvedených časů jsou na západě a na východě ČR minimální a v řádu jedné minuty.
Merkur
Další týden, kdy bude velmi snadné pozorovat tuto planetu, která se nikdy příliš nevzdálí od zářícího Slunce. Přestobude díky vhodnému sklonu ekliptiky vidět nad obzorem ještě za astronomického soumraku (tedy kolem 21. hodiny SELČ). Podstatné je především to, že se bude zvětšovat úhlový průměr jeho kotoučku, respektive spíše půlměsíčku až tenkého srpku,což by mělo být vidět i v malém dalekohledu při vhodném zvětšení. Negativní na tomto faktu bude, že výrazně klesá jeho jas a bude tak okem hůře pozorovatelný. Přesto věřím, že vzniknou další krásné fotky nejen Merkuru, jak nás o tompřesvědčila řada fotografů.
Planety po západu Slunce, Zdroj: StellariumJupiter
Úkazy jupiterových měsíčků si rozhodně nemůžeme odepřít, bude-li zrovna hezky. Tento týden nám nabízí dvojúkaz stínů Ió a Európy 30. března nad ránem, což je ale krajně nevhodné. Zajímavější by to mohlo být o den později. Večer 31. března nastávají zákryty Európy a Ganyméda Jupiterem následované přechodem Ió a jeho stínu přes jupiterův disk. Pozorovatel s triedrem tak zaznamená jev, kdy má Jupiter jen "jeden" měsíček. (Kallistó bude velmi vzdálený, ostatní za nebo před Jupiterem kolem 22. až 24. hodiny SELČ). 1. dubna nastávají tři zatmění, ale pouze jediné ve vhodnou dobu. Poté až do pondělí příštího týdne žádný úkaz nenastává v době, kdy je dostatečná tma a Jupiter výše nad obzorem.

Krátce
Sluneční aktivitě se tu věnuji v posledních týdnech poměrně dost. Ono není divu v době, kdy jeho aktivita míří nezadržitelně k minimu (kolem roku 2006). Proto rád upozorňuji na každou silnější erupci. Zajímavé snímkyze SOHO jsme museli na chvíli oželet, sonda prochází komunikačním stínem, dá-li se tak nazvat nemožnost přenosů datpomocí vysokoziskové antény. (Nízkozisková anténa neumožňuje dodat všechna vědecká data). Takže nyní si musíme vystačit sesnímky ze Země, nebo také informacemi o erupcích ze sond GOES, takže se zas tak moc neděje. Opětovná kompletní komunikace se SOHO nastane od 4. dubna.
Slunce, Zdroje: SOHO, Bruno Nolf, SEC/NOAAVenuše a Plejády - kolem 3. dubna spatříme Večernici nedaleko Kuřátek. Také vás překvapuje svým jasem?Slýchám ty dotazy často, co že je to tak jasného nad západem, když se setmí? No, Venuše je prostě impozantní a nemusí mít ani víc než současných -3,5 mag. V dalekohledu už teď vypadá jako Měsíc v první čtvrti. Akorát s tím rozdílem, že na ní žádné podrobnosti neuvidíme a lepší je počíhat si na ni ve dne.
Venuše a Plejády 3. dubna 2004, Zdroj: Cartes du CielKopalova Litomyšl - není to tak dávno, co jsem dělal zkoušky z ČR. (Jé jak já se stydím za ten geografický střed naší vlasti :o) Škoda, že jsem nedostal třeba právě Litomyšl. Ta je totiž nejen Smetanova a UNESCO, alepro nás astronomy také Kopalova. 4. dubna 2004 si připomeneme 90 let od narození významné osobnosti Zdeňka Kopala. V Litomyšlise ve dnech 31. 3. až 3. 4. koná mezinárodní konference na památku jeho odkazu.
Kompozice snímků roveru Spirit, Zdroj: NASA/JPL