Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Umění oproštěné „spermií a krve“

Rozhovor s astrofotografem Alešem Kolářem

V současnosti z řad některých profesionálních umělců, ale především od laické veřejnosti zaznívá kritika části dnešního duchovně prázdného a dehumanizovaného umění. Setkáváme se často s uměním, které chce za každou cenu šokovat – bulvárním tiskem označováno za umění „spermií a krve“ – které je agresivní a prázdné. V mnohém tak pociťuji i současnou vědu – dehumanizovanou, agresivní, prázdnou, snažící se z každou cenu šokovat – vědu „spermií a krve“.

Fotografie Aleše Koláře nejsou takové. Svým nešokujícím uměním se nesnaží vědu a život „banalizovat“ ani „mcdonaldizovat“.

Aleše znám krátce, spíše jako kolegu, ale v hloubi duše vím, že skrze své dílo se dávno stal mým přítelem.

Aleši, kdy a jak jste se dostal k fotografování?
K fotografování jsem se dostal hlavně díky astronomii, která byla mým prvotním zájmem a dodnes mne neopouští. Přibližně roku 1987, kdy jsem se začal zajímat o astronomii – a postupně jsem se v ní také snažil zdokonalovat – jsem začal přemýšlet o tom, že mimo vizuální pozorování a získávání nějakých výsledků, je astronomie také hlavně o radosti z poznávání tohoto světa a chtěl jsem to nějakým způsobem zvěčnit – tak to byl ten moment, kdy jsem začal o fotografii uvažovat a někdy v polovině roku 1990 jsem se vrhl na fotografování. První dva, tři roky jsem fotil černobíle a později i barevně.

Ilustrační foto...

Jak to pokračovalo?
Zpočátku jsem začínal jednoduchými fotoaparáty. Potom jsem zjistil, že takovými přístroji moc zajímavých výsledků nedosáhnu. Když jsem se o techniku zajímal dál, pořídil jsem si další fotoaparát, větší rozsah optiky, větší objektiv… A samozřejmě, když jsem fotografoval černobíle, zajímal jsem se o zpracování černobílé fotografie. Do těchto tajů mě zasvětil kamarád Pavel Klásek z Jeseníků. Od té doby si černobílou fotografii zpracovávám sám. Samozřejmě časem došlo na barvu, která je dnes dominantou mého zájmu ohledně astrofotografie.

Můžete čtenářům prozradit, jak vznikají vaše fotografie?
Není to žádné tajemství. Je to mnoho let zkušeností a spousta fotografování, mimo jiné je mnoho pokažených fotek, to se musím přiznat. Takto člověk získává zkušenosti, mohu-li to tak nazvat, za extrémně vymezených podmínek, jako je noční soumrakové osvětlení a astronomické jevy celkově. Člověk se samozřejmě vzdělává převážně sám, ale také nějaké informace čerpá od známých, z dostupné literatury, avšak převážně to jsou vlastní zkušenosti a řekl bych, více než z poloviny to je otázka pokusů a omylů.

Ilustrační foto...

Jak často fotografujete?
Fotografuji víceméně pravidelně, pokud se o nějaké pravidelnosti dá mluvit, protože moje téma, což jsou astronomické a meteorologické jevy, je převážně závislé na počasí, kde nějaká pravidelnost příliš není. Takže nafotím pravidelně každý měsíc nějaký ten film – zhruba jeden film, někdy třeba jen pět snímků. Jestli to je hodně nebo málo, to je relativní, protože jsou fotografové, kteří toho nafotí spoustu, jsou fotografové, kteří toho nafotografují málo, takže… Ale jakási pravidelnost tam je. Každý rok jsou vždy nějaké úkazy ať už plánované konjunkce, zatmění, nebo neplánované, jako jsou meteorologické jevy, příroda a podobně.

To souvisí s motivy. Jaké jsou vaše nejčastější motivy?
Mými nejčastějšími motivy jsou astronomické záběry, což je vlastně dáno mým zájmem o astronomii. K tomu se později začaly nabalovat motivy meteorologické a posléze příroda – hory, sem tam nějaká ta krajinka a stromy, často i ve spojitosti s nějakým hvězdným motivem, noční krajinou, horami v noci. Je to otázka příležitostí a možností, kdy člověk někam cestuje a podobně.

Máte nějaký fotografický vzor?
Ano, vzor mám. Když jsem se zmiňoval, že k mému zájmu se dostávaly i hory, tak mým vzorem je velice známý fotograf Jiří Havel, který je opravdu odborníkem ve svém oboru a je velice známý každému, kdo se zajímá o hory a kdo cestuje. Je to fotograf, kterého bohužel neznám osobně a doufám, že ho budu moci někdy poznat. Znám od něj spoustu publikací, kalendářů. V těch jeho fotografiích je cítit, že to je nejen otázka zvládnutí techniky, ale že je v tom cit k horám, k přírodě, k ochraně přírody, květeně a horské přírodě celkově. Takže to je můj vzor. Tak bych se chtěl také snažit, ale s motivem astronomie, z různých úhlů pohledu. Tak se poslední dobou dostávám i k fotografování přírody, hor a podobně. Těmito kroky bych se chtěl nadále ubírat.

Ilustrační foto...

Spolupracujete s jinými autory?
To je otázka na tělo. Musím přiznat, že moc ne. Protože jsem z větší části fotograf-samouk. Jak jsem již říkal v úvodu, dostalo se mi cenných informací od některých kolegů ať z Jeseníků anebo z Ondřejova. Teoretické rady, které si člověk musí užít v praxi. V současné době, pokud se jedná o výměnu zkušeností, spolupracuji např. s fotografem Pavlem Kotenem, který se věnuje fotografování krajiny, květinek a také samozřejmě noční fotografii. S ním si dost vyměňuji zkušenosti. Jinak sem tam příležitostně při dovolených, výletech do přírody, když potkávám fotografy z jiných oborů, si také vyměňujeme zkušenosti a dojmy. V oblasti fotografie astronomie se učím sám podle možností, ale jsou oblasti fotografie, které tolik neovládám, jako je například fotografie květin, hmyzu, detailů přírody, takzvané makrofotografie, nebo celkově fotografie krajiny, kde se nemohu považovat za nějakého profesionála, přestože bych rád pronikl i do těchto oblastí. Mým převážným zájmem ale je astronomie a meteorologie.

Kolik výstav jste již realizoval, kdy, jaké…?
V oblasti výstav jsem doposavad příliš aktivní nebyl, výstavní spolupodíl jsem měl v Pardubicích před šesti lety, kdy jsem se vrátil z expedice za zatměním Slunce. Tam jsme ve čtyřech, pěti lidech dali dohromady výstavu o zatmění Slunce a také napůl astronomickou a cestopisnou, která se týkala přírody, krajiny, Venezuely, kde jsme cestovaly. Samostatnou výstavu jsem měl vloni v říjnu a v listopadu v Jihlavě, kde byla hlavním motivem tématika astronomie a meteorologie, takže téměř totéž co nyní je vidět v Brně, kde jsou ještě některé fotografie polární záře, které se vyskytly na podzim v Evropě.

Ilustrační foto...

Co považujete za svůj největší úspěch?
To mohu jmenovat hned dva úspěchy. Jednak expedici za úplným zatměním Slunce ve Venezuele roku 1998, kde nám počasí přálo, ač to zpočátku nevypadalo dobře. A další veliký úspěch souvisí s technickou a časovou náročností. Jedná se o fotografii zvanou analema, kterou mohou čtenáři také vidět v Brně. Tam to bude i s vysvětlením, jak taková fotografie vznikla.

Od vašich kolegů vím, že při svém fotografování často lozíte po stromech či střechách domů. Jak daleko jste ochoten zajít pro vyhotovení fotografie?
Poměrně dost daleko. I když nejdu do extrému, nejsem paparazi, už jen proto, že fotím přírodu. Nicméně jsou jevy, u nichž člověk nespěchá, v klidu si připraví nádobíčko. Samozřejmě jsou i jevy časově omezené, zatmění Slunce, duhy a podobně. Jsem ochoten vylézt na střechy, stromy, odkud vidím zajímavé záběry do krajin, ale to jsou spíše výjimky dané spíše podmínkami. Tomu se nebráním, ale snažím se být opatrný, abych to nepřeháněl. Viděl jsem ve Venezuele pamětní desku fotografa, který spadl ze skály – to je pro mne takové memento a varování.

Pracujete jako noční pozorovatel meteorů. Jaký je váš skutečný vztah k astronomii?
Jak již bylo řečeno, pracuji jako noční pozorovatel, tedy vztah profesionální. Ale to je jen polovina mého vztahu k astronomii. Další část je v mém fotografování – anebo i když nefotografuji – kdy se najde chvilka nebo noc, kdy si vezmu triedr a vyjdu pod hvězdy, kde je skutečná poetika astronomie, kde si člověk může něco prohlédnout na vlastní oči, případně s malým dalekohledem. I těchto možností využívám, nebo si vychutnávám nějaké jevy, jako polární záře, konjunkce. Nebo srpek Měsíce – i když ho člověk viděl tolikrát, opakuje se v tom pořád něco nového. Procházky noční krajinou, koukání na hvězdy a vnímání souhvězdí jako celek, tak to je to, co si na astronomii asi nejvíce cením.

Ilustrační foto...

Čili své fotografie nepovažujete čistě za realistické?
Realistické jsou fotografie v tom, že dokumentují nějaké jevy. Ale trošičku se vymykají z reality v tom smyslu, že fotografie to vidí trošku jinak, než to vidíme my vlastním okem. Například mlhoviny, galaxie, polární záře, které jsou někdy tak slabé, že je ztěží vidíme a fotografie je zachytí při dostatečné expozici. Nebo moje oblíbené téma, vícenásobné expozice těles, jako jsou zapadající Slunce, Měsíc, v tom se vyžívám a využívám možností, které fotografická technika dává – zachycení na film jinak, než to vidí lidské oko.

Sváří se ve vás astronom a fotograf. Co je vám bližší?
To je otázka, co mi je bližší. Dlouhou dobu mi byla blízká astronomie, ale posledních pět, šest let je ten vztah rovnocenný. Někdy i ta fotografie mi je bližší. Můj záběr se rozšiřuje směrem k fotografii přírody, hor a podobně, takže tam se samozřejmě vyžívám s fotoaparátem v ruce. Ale nelze říci, že by fotografování převažovalo nad astronomií, astronomie je jakoby moje partnerka, kdy si i na ni čas udělám. Poeticky nějakým způsobem jsem schopen to brát z uměleckého hlediska.

Jaké postavení podle vás má umění v astronomii a astronomie v umění?
Nevím, jestli tuhle otázku dokáži zodpovědět. Nevím, jestli si lze pod pojmem umění představit i vztah k astronomii. Ale pokud ano, tak je to vztah dost blízký. Své fotografie nechci chápat jen jako technické dokumenty jevů v čase a prostoru, ale chci to podávat i z uměleckého hlediska, kde to je také otázka barevnosti jevů. Hlavně je důležité tam zakomponovat některé umělecké prvky, jako jsou třeba pohledy skrze větve stromů nebo s nějakou tou krajinou, prostě aby ty snímky měly kompozici a nějaké ty umělecké prvky. Je to cesta, kterou jsem se vydal následně, kdy jsem astrofotografii přestal brát jen jako dokumentární a ve které se mám pořád co učit. Myslím, že v tomhle jsou docela otevřené možnosti.

Ilustrační foto...

Jak astrofotografie ovlivnila váš pohled na svět?
Zejména astronomie ovlivnila můj pohled na svět. Moje zájmy se rozrostly přes poznávání vesmíru a poznávání světa. Myslím, že v tom je jakýsi filozofický náboj. Snažím se zajímat o otázky: Kdo jsme? Odkud pocházíme? Kam směřujeme? Takže tohle mě vede k tomu, že mé nazírání a můj pohled na svět je takový trošku méně technický, ale věcný. Snažím se chápat v širších filozofických schématech, z pohledu našeho bytí a naší existence na tomto světě. Myslím, že k tomu mi astronomie hodně pomohla a byla prvním impulsem k takovému chápání a nazírání. Svět mě zajímá v širším hledisku.

Chystáte něco do budoucna?
Nedělám si plány ohledně své činnosti astronomickofotografické, takže moje činnost je spíše spontánní. Ale pokud lze hovořit o nějakých plánech, tak například tam, kde je to dané. Třeba zatmění Slunce, Měsíce a podobně. Takže do budoucna chystám samozřejmě výpravy za dalším zatměním Slunce, která budou v letech 2005 a 2006. Nemohu opomenout letošní zajímavý úkaz, jakým je přechod Venuše přes sluneční disk, což je velice vzácný jev a doufejme, že všichni, kdo mají zájem, budou mít štěstí úkaz pozorovat.

Ilustrační foto...

Můžete se s námi podělit o nějaký zajímavý fotografický zážitek?
Tak třeba jak jednou vznikla má fotografie Háček na ryby. To jsem vloni v lednu čekal na východ Měsíce. Vzal jsem si k fotografování dva fotoaparáty – jeden s krátkým a druhý s dlouhým ohniskem – a když jsem vyjel na kopec, zjistil jsem, že si s sebou nesu jen jeden stativ. Obvykle používám dva. Tak jsem použil jeden stativ pro dlouhoohniskový fotoaparát, ale řekl jsem si, že když mám i ten krátkoohniskový, tak i s ním něco vyfotím. A tak jsem se chystal na pořízení dlouhé expozice Měsíce. Místo stativu jsem použil hromadu krystalického ledu. Neuvědomil jsem si, že i zde funguje fyzika. Fotoaparát jsem vytáhl z brašny, kde byla pokojová teplota a položil jsem jej na led. Jenže přístroj pomaloučku popojížděl, jak pod ním led tál. Asi po dvou týdnech, kdy jsem snímek dovezl z laboratoře, jsem na snímku nenašel stopu Měsíce ve tvaru přímky, ale ve tvaru háčku na ryby.

Co byste vzkázal čtenářům?
Čtenářům bych vzkázal proslulé astronomické jasné nebe, hodně trpělivosti, vytrvalosti při nočních pozorování, hodně zajímavých úkazů, ne moc přesvětlené oblohy a když budou mít čas i chuť, tak ať se přijdou podívat na výstavu. Přijímám jejich výtky i náměty a chtěl bych je pozvat i na další výstavy, například počátkem příštího roku v Třebíči, v Táboře a potom výhledově i na brněnské hvězdárně.

Děkuji za rozhovor.

Od 1. března do 7. dubna 2004 probíhá v prostorách Chajovny výstava okouzlujících astrofotografií Aleše Koláře. 7. duba 2004 v 18.00 se také uskuteční Čajování s Alešem Kolářem, kde se zájemci mohou více dozvědět o zhlédnutém anebo možná i o autorovi samotném.

Pro zájemce uvádím, že výstava se koná v Chajovně – Dominikánské náměstí, Brno (tramvají číslo 5 nebo 6 na Šilingrovo náměstí a odtud na Dominikánské náměstí do podzemních prostor tzv. Zadního traktu).

Ilustrační foto...

ALEŠ KOLÁŘ:
Narozen 1974, nyní pracuje jako fotograf v Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově u Prahy. Jeho hlavním tématem je fotografie astronomická, v širším kontextu i meteorologická, ale i hory obecně. Fotografování se věnuje od šestnácti let, zpočátku černobíle, nyní převážně barevné fotografii. Zúčastnil se několika expedic za pozorováním úplného zatmění Slunce. Vystavené snímky byly pořízeny bez filtrů, výjimkou je UV filtr a v případě analem též ztmavující filtr. Fotografie jsou zhotoveny na papír FUJICOLOR PAPER v laboratořích ČTK. Použitá technika: Nikon F-801S, Nikon FM-10. Fysh-eye 8 mm, Nikkor 2,8/20 mm, Nikkor 1,8/50 mm, Sigma 2,8-4/28-105 mm, Tokina 2,8/80-200 mm, MTO 6,3/500, MTO 10/1000.

Autorem zde uveřejněných fotografií je Aleš Kolář.

Petr Závodský

| Zdroj: www.astarte.ian.cz IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
65. výročí českobudějovické hvězdárny
Ilustrační foto...
Genesis má šanci
Ilustrační foto...
Tam za řekou je Argentina
Ilustrační foto...
MRO, Opportunity a Victoria
Ilustrační foto...
Vynese Ares člověka na Měsíc a na Mars?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691