Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Stará láska nerezaví

Jak by probíhala možná srážka naší Galaxie s podobně velikou Galaxií v Andromedě? Čerstvé výpočty superpočítače Blue Horizon v San Diegu nám dávají alespoň schématickou odpověď.

Ilustrační foto...Naše Galaxie se sice řadí mezi veliké hvězdné ostrovy, ale jinak není ničím výjimečná. Patří do ní drtivá většina všech objektů viditelných na pozemské obloze bez dalekohledu -- hvězdy, Slunce, planety sluneční soustavy... Tento plochý systém několika miliard stálic, rozsáhlých oblaků mezihvězdného plynu a prachu i nesčetného množství menších objektů, pak na obloze vytváří jemnou Mléčnou dráhu. Při pohledu z vnějšku ji podle současných poznatků dominují dvě výrazné spirály a celá řada kratších výběžků. Vlastní Slunce leží zhruba v polovině disku, asi 25 tisíc světelných roků od centra, kolem kterého oběhne jednou za 250 milionů roků.

Lze říci, že při anatomické pitvě narazíme na tři základní části: jádro, disk a halo. První složka je vlastně ohromná kulová hvězdokupa o velikosti kolem 10 tisíc světelných roků, do které patří červení obři s věkem do 10 miliard roků. Disk je tlustý až 1000 světelných roků a končí ve vzdálenosti 40 tisíc světelných let. Obsahuje mladé zářivé hvězdy a rozsáhlá oblaka mezihvězdné látky. Nejméně nápadné je halo, symetrická kulová složka s rostoucí koncentrací směrem ke středu, jež tvoří málo výkonní červení trpaslíci, velmi staré hvězdy, chladnoucí bílí trpaslíci a kulové hvězdokupy. Má přibližně stejný poloměr jako plochý disk.

Současně je ale nezbytné přiznat, že zhruba 90 procent hmoty Galaxie tvoří tzv. skrytá látka, o jejíž vlastnostech máme zatím jen velmi mlhavé představy. Pozorováním podložené hypotéze dokonce hovoří o možnosti, že halo temné hmoty sahá do vzdálenosti až jedem milion světelných roků od středu a má hmotnost na pět bilionů Sluncí...

Mlhovina v Andromedě (M 31) je po Magellanových oblacích nejjasnější galaxií pozemské oblohy a také jeden z nejvzdálenějších objektů, viditelných pouhýma očima. Leží necelé tři miliony světelných roků daleko (zhruba 30krát dál v porovnání s průměrem Galaxie). Na tmavé obloze vypadá jako oválná skvrna o průměru až 5 stupňů (10 průměrů Měsíce). Proto se nesprávně označuje jako "mlhovina". První písemné záznamy o její existenci pochází od arabského hvězdáře Al Sufiho z poloviny desátého století. V roce 1885 v ní explodovala supernova, která se nakrátko stala nejvzdálenější hvězdou viditelnou bez dalekohledu.

Co do základních parametrů je M 31 podobná naší Galaxii. Je jen o něco hmotnější i větší. Dohromady, spolu s M 33 v Trojúhelníku a třiceti dalšími blízkými galaxiemi přitom tvoří vyšší gravitačně vázaný celek, tzv. Místní skupinu, která má průměr několik milionů světelných roků a stáří 10 až 12 miliard roků.

Většina hmoty Místní skupiny je však koncentrována do dvou ostrovů: Galaxie a M 31. Už řadu desetiletí je přitom zřejmé, že se obě soustavy k sobě přibližují rychlostí pět set tisíc kilometrů v hodině. Je to málo nebo hodně? Srazí se jednou? Nevíme. S největší pravděpodobností od svého vzniku krátce po Velkém třesku pozvolna obíhají kolem společného těžiště. Přesto všechno zkuste zavřít oči a představit si, že se za tři miliardy roků setkají...

Ilustrační foto...Pokud se nespokojíte s přiloženým obrázkem, nabízíme vám kvalitnější animaci srážky ve dvou mpeg formátech:

Iluzionistou nám bude model Johna Dubinskeho z Univesity of Toronto, který provedl řadu numerických simulací na superpočítači Blue Horizon s 1152 procesory. Každou spirální galaxii poskládalo na 40 milionů hvězd a 10 milionů částic temné látky v symetrickém halu. Celkově se tedy počítal vzájemný vztah a následný pohyb stovky milionů objektů. (Naše Galaxie se zpočátku pohybuje odspodu doprava nahoru.)

Výsledná animace vás bezesporu překvapí množstvím dramatických momentů. Slapové působení obou spirálních galaxií povede v průběhu jedné miliardy roků nejdříve ke vzniku dlouhých výtrysků směsi mezihvězdné látky a hvězd. Tedy k podobným útvarům jako vídáme v řadě jiných setkávajících se galaxií. V zorném poli o průměru jeden milion světelných roků můžete sledovat, jak první průlet vygeneruje v obou ostrovech nové, výrazné spirální ramena a současně je propojí mostem zářícího plynu a jednotlivých stálic.

Ilustrační foto...Galaxie se poté vzdálí, aby se spolu zakrátko opět srazily. Po několika dalších stále těsnějších průletech, kdy hvězdy vykreslí komplikovanou strukturu mnoha oblouků a slepých ramen, se však nakonec usadí do jedné eliptické galaxie.

A jak bude vypadat celé divadlo očima budoucích pozemšťanů? Za tři miliardy roků bude Slunce sice poněkud vyžilé, ale stále ještě v plné síle. Zpomalené záběry nejdříve zaznamenají pozvolné zvětšování úhlového průměru M 31, které postupně vyplní celou oblohu. Při samotném setkání se k ní připojí i nejrůznější mosty a výstřiky plné hvězd. Vytvoří se řada velmi mladých, hustých hvězdokup s celkovým zářivým výkonem až stokrát větším v porovnání se současnými kulovými hvězdokupami. Žádná z nich ale nevydrží déle než kolem stovky milionů roků.

Pro samotné stálice nebude kolize nijak obzvlášť dramatická. Vzdálenosti mezi nimi jsou totiž stomilionkrát větší než jejich velikosti, takže k jejich blízkému setkání dojde zcela výjimečně. Gravitační tanec Galaxie a M 31 však změní život mezihvězdných mračen s rozměry až několik stovek světelných roků, ve kterých pak dojde přímo k explozivnímu zrodu nových hvězd. Navzájem se potkávající oblaka plynu a prachu se současně zahřejí a stanou se tak nesmírně intenzivními zdroji infračerveného záření.

Poloha Slunce se však určitě změní. Z dosavadního poměrně fádního místa daleko od středu Galaxie nás možná hříčka náhody odhodí do některé z rozsáhlých hvězdných porodnic. V takovém případě se máme na co těšit. Při srážce dvojice galaxií totiž naroste počet nově vznikajících stálic o několik řádů. Ruku v ruce s tím se zvětší i počet explodujících supernov. Pokud tedy za tři miliardy roků dojde k setkání M 31 s naší Galaxií, pak se můžeme připravit na tisíc a více explodujících hvězd ročně. Páni, to bude ohňostroj!

Jiří Dušek

| Zdroj: J. Dubinski, The Merger of the Milky Way and Andromeda Galaxies IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Česká republika by měla vstoupit do ESO v lednu
Ilustrační foto...
Krvavá oční bulva (nejen) nad Kraví horou II.
Ilustrační foto...
Záhada Merkuru konečně vyřešena?
Ilustrační foto...
Mise probíhá dle plánu, Endeavour není poškoz
Ilustrační foto...
Vrchol nevkusu nebo zasloužená pocta?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691