V minulém díle jsme si připoměli, že Měsíc je zřejmě nejkrásnější tehdy, vidíme-li jej celý, přestože část osvětlená Sluncem má tvar tenkého srpku. Popelavý svit budeme nyní vídat stále obtížněji, na pomoc může přijít dalekohled. Luna mezitím 24. února vytvoří seskupení Venuše-Měsíc-Mars téměř v přímce. 25. a 26. 2. se Měsíc prosmýkne kolem Rudé planety. První čtvrť nás zastihne 28. února ve 4:25 někde v posteli v říši snů..
Tak jestlipak se Vám podařilo zachytit některý ze zajímavých úkazů uvedených minule? Minulý týden bylo nejlépe asi 20.-21. Také jsem se chvíli dostal za okulár solidního dalekohledu 20 cm v průměru, ale ten seeing. Obraz se nechutně chvěl a neřekl bych, že za to mohl zrovna vítr opírající se do montáže. Nechcete se podělit o vaše pozorování? Máte-li chuť, mailněte! Pozorování můžete posílat i na server APO.
Tak ji máme na obloze zase. Jenže tentokrát budou její přelety viditelné v brzkých ranních hodinách. Vstáváte-li brzy ráno do práce nebo do školy, zkuste si vzpomenout, že sem tam protne oblohu jasná "družice". Čas nejlepších přeletů uvádím dle Heavens-Above pro střed ČR.
RosettaNastává pro mnohé dlouho očekávaný okamžik. 26. února 2004 odstartuje z Kourou ve Francouzské Guayaně raketa Ariane-5 G+ se vzácným nákladem. Ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko se totiž vydá sonda Rosetta. Dlužno dodat, že start byl odložen (leden 2003), protože nosič Ariane-5 měl problémy. Tím došlo i k záměně původního cíle mise, kterým byla dříve kometa 46P/Wirtanen. Cesta ke kometě potrvá 10 let a v plánu je návštěva nejméně jednoho asteroidu a přistání na jádru komety. Jedná se o mezinárodní projekt v rámci ESA (Evropské kosmické agentury). Mise nese jméno podle kamene Rashid (Rosetta), na němž francouzský egyptolog Champollion rozluštil první hieroglyfy a umožnil tak začít lépe poznávat tuto starodávnou neznámou civilizaci. Přistávací část nese jméno Philae, podle obelisku v řece Nil, který Chapollionovi umožnil odhalit překlad prvních hieroglyfů.
Mise Rosetta na kresbě umělce, Zdroj: ESA
Krátce
Algol - připomínám minimum, které připadá na pondělí 23. 2. 2004 v 19:50.
Supernova 1987A - světlo exploze k nám dolétlo 23. 2. 1987. Hvězda vybuchla v blízkém Velkém Magalenově Oblaku (průvodci naší Galaxie) a na chvíli zazářila na obloze jako hvězda 2,9 mag. Kdy uvidíme něco takového my na severní polokouli? (Připomeňme, že s velkým dalekohledem lze supernovy pozorovat velmi často ve vzdálených galaxiích..)
Planety - Merkur, Uran a Neptun stále nepozorovatelné, Venuše velmi krásná zvečera, kousek nad ní Mars, dále po obloze v Blížencích je Saturn a ve Lvu již i v první půli noci viditelný Jupiter.
C/2002 T7 (LINEAR) - doufám, že jste se s kometou stihli seznámit a důstojně se s ní prozatím rozloučili. Vypadá to, že tento týden bude vzhledem ke svitu Měsíce obtížně viditelná. Již v první březnové dekádě klesne příliš k obzoru a nakonec zmizí na jižní obloze, kde se očekává jako velká kometa 2004. Nevěšme hlavu - fandové zkusí jistě tuto kometu pozorovat ještě koncem dubna nad ránem za svítání nízko nad obzorem (2,5 mag?). Poté, co bude v půli května na jižním nebi nejjasnější, začne rychle slábnout. Největší odvážlivci by se mohli pokusit ji vyhledat ještě konce května a začátkem června. Vyžaduje to však notnou dávku odvahy i zkušeností. A co druhá kometa C/2001 Q4 (NEAT)? Na tu si počkejme do začátku května. Bude mít asi 2 mag.
V posledních dnech to vypadá, že Slunce opět ozdobí větší skvrnka. Najdeme ji v aktivní oblasti AR 564 a její další vývoj budete moci sledovat po celý týden. 
