Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Dění na Marsu po roce 2005

se zaměřením na vozidlo pro rok 2009.

Zatímco na Marsu nyní probíhají hektické operace vozítek Spirit a Opportunity, ve výhledu jsou již plány na další velký skok ve výzkumu Marsu. Již v roce 2005 se má na oběžné dráze usadit sonda Mars Reconnaissance Orbiter, někdy po roce 2007 budou následovat malé levné projekty jako např. Phoenix a především na rok 2009 je plánováno vysazení mnohem většího a dokonalejšího vozidla, než jsou ta současná, brázdící povrch Marsu.

2005 a dál

Ilustrační foto...
Kresba sondy Mars Recconaissance Orbiter.

V srpnu 2005 má odstartovat k Marsu sonda určená na studium z oběžné dráhy, jež pravděpodobně v budoucnu nahradí sondu Mars Global Surveyor, pracující u Rudé planety již od roku 1997. Její jméno je Mars Recconaissance Orbiter a usazení na oběžnou dráhu Marsu je plánováno na březen 2006. Hlavními cíli mise jsou průzkum podpovrchové vody či spíše ledu, porozumění současnému klimatu na Marsu, nalezení stop po dávných mořích a "horkých skvrnách" (oblastí s vývěrem magmatu na dno moří) a hledání stovek vhodných míst k přistání budoucích misí. Ve výbavě sondy bude přehledová kamera, dále kamera s velmi vysokým rozlišením (řádově decimetry), barevná kamera, spektrometr, zařízení pro studium klimatu a radar. Vzhledem k velikosti komunikační antény se bude jednat v budoucnu a jakýsi přípojný bod meziplanetárního internetu pro sondy na povrchu, neboť rychlost přenosu bude mnohem vyšší, než jakou si většina domácích uživatelů internetu v ČR dokáže vůbec představit.

Ilustrační foto...
Kresba sondy Phoenix

NASA dále plánuje řadu misí z nového programu "Scout". V rámci něj se předpokládá mimo jiné přistání jedné sondy a případné vyslání průzkumného letadla nebo balónu. První start je plánován na rok 2007 a sonda nese název Phoenix. Ta by měla v roce 2008 přistát v oblasti severní polární čepičky a zkoumat zde pomocí robotické ruky dřívější poměry s případným výskytem tekuté vody a hledat tak prostředí vhodné v minulosti pro případný výskyt mikroorganismů. Tuto misi dostala pod patronaci Arizonská Univerzita, která ji má realizovat společně s dalšími partnery za 325 mil. dolarů. Přistávací modul je již hotov, neboť původně byl součástí mise plánované na rok 2001, která byla zrušena po neúspěchu Mars Polar Landeru v roce 1999. Přejmenován na Phoenixe, ponese nyní mnohem lepší kamery na studium okolí a vylepšené zařízení na analýzu povrchu. Ve výbavě nebude chybět kamera pro sestupnou fázi atmosférou a meteorologické přístroje.

Mars Science Laboratory (MSL), 2009

Ilustrační foto...Marsovská vědecká laboratoř (Mars Science Laboratory - MSL) bude všestranný stroj příbuzný s menším automobilem, jehož přednostmi budou velký akční rádius a dlouhá životnost. Jeho možnosti budou větší, než kdykoli předtím. Bude ověřovat potenciální možnosti života na Marsu, minulého či současného, případně podmínky za jakých by zde působily budoucí průzkumné výpravy lidí.

Práce na MSL probíhají v JPL (Laboratořích tryskového pohonu) v Kalifornii (USA). Je zřejmé, že dostat toto megavozítko na povrch Marsu, bude vyžadovat notnou dávku nápaditosti inženýrů. Předpokládá se, že se bude jednat o první přistání na cizí planetě přímo na kola. Nebudou třeba žádné airbagy a odpadnou dlouhé přípravy vyžadující bezpečné sjetí robota na povrch.
Vozidlo by měl vysadit jakýsi létající jeřáb. "V očích mnoha lidí to vyvolává úsměv a myslí si, že je to bláznivý nápad", říká Brian Muirhead, hlavní inženýr projektu v JPL. "Slyšel jsem ta samá slova v době, kdy se uvažovalo o použití nafukovacích vaků", říká Muirhead, který byl zároveň klíčovou osobou v misi Pathfinder/Sojourner v roce 1997, kdy NASA poprvé úspěšně použila přistání s airbagy. Také Spirit a Opportunity použily bez problémů ke svému přistání metodu airbagů. "Když o tom jednou začnete uvažovat .. létající jeřáb je přece mnohem lepší myšlenka než airbagy", upozorňuje Muirhead.

Ilustrační foto...
Mars Science Laboratory, schéma přistání pomocí létajícího jeřábu.

Poté co by sonda prošla horními vrstvami atmosféry a snesla se na padáku níže, začal by nad povrchem operovat létající jeřáb. Rám jeřábu by měl nést nádrže s hydrazinem a na koncích nosníků by byl vybaven sadou motorů o výkonu asi 350 N. Tato souprava řiditelných motorů by nejprve měla za úkol zpomalit klesání vozítka a posléze by byl snížen výkon motorů a jeřáb by se jen pomalu snášel k určitému místu na povrchu. Za pomoci řídící a navigační techniky by posléze začal balancovat ve výšce pouhých pěti metrů a odtud by se začal spouštět na povrch po laně MSL. Poté by jeřáb poodletěl z dosahu místa přistání.

Ilustrační foto...
Mars Science Laboratory, detailní kresba létajícího jeřábu.

"Žádná nervozita, žádné stovky metrů poskakování po povrchu. Rychlost dosednutí MSL by byla mírná, jeden metr za sekundu. To je jako dopad z 10 cm výšky na Zemi. A ihned bychom měli všech šest kol na Marsu", vysvětluje Muirhead. "Jedná se o velmi dobrou koncepci, neboť ji můžeme perfektně vyzkoušet zde na Zemi". Příslušenství potřebné k vyrobení jeřábu se bude zkoušet v oblasti vzdálené asi 250 km severozápadně od Los Angeles.

Elipsa s pravděpodobným místem přistání MSL bude pouze 5 x 10 km velká. To je ve srovnání s přistáním Spirit a Opportunity desetkrát méně. Kde přesně sonda přistane není ještě známo. Může se jednat o místo v zeměpisné šířce od +60 do -60 stupňů v jakémkoli ročním období na příslušné polokouli. Plánovaná mobilní laboratoř má být pětkrát větší než současná vozítka operující na Marsu! Hmotnost současných robotů je asi 180 kg, zatímco MSL bude mít hmotnost asi 900 kg. Je to dáno velkou vědeckou výbavou, neboť mise má obsáhnout minimálně desetkrát větší území, než současní roboti na Marsu. MSL je navržen tak, aby vydržel pracovat po dobu 1 marsovského roku, což jsou 2 roky pozemské. V současné době soupeří firmy Boeing a Lokheed-Martin na návrhu pohonné jednotky vozidla. Návrh Boeingu počítá s radioizotopovým článkem podobným tomu, jaký používaly sondy Viking Lander nebo jaké má sonda Cassini k Saturnu. Bude se jednat o silnější zdroj, než byl na palubě Vikingu, avšak slabší než má Cassini. Jeho výhodou má být větší flexibilita a adaptabilita, než mají současné zdroje energie, takže by našel využití u budoucích sond určených jak k přistání, tak k cestám do jiných částí Sluneční soustavy. Díky této malé jaderné elektrárně by to měl být takový "králíček Energizer" na Marsu - pracoval by ... a pracoval ... a pracoval ... po mnoho let.

Ilustrační foto...
Mars Science Laboratory, detailní schéma vozidla.

"Předpokládáme, že s větším vozidlem budeme mnohem mobilnější. Díky větším kolům budeme moci cestovat do mnohem exotičtějších míst a urazit snadno velkou vzdálenost. Díky předpokladu malé přistávací elipsy můžeme vozidlo posadit na povrch mnohem bezpečněji a pak se trmácet do mnohem riskantnějšího regionu". Takové místo, jako je např. kaňon Valles Marineris se nyní stává přístupné projížďkám vozidel, jako je Mars Science Laboratory.

Jednou z velkých a drahých výzev takovéto výpravy je zabezpečení sterilizace sondy. MSL je posílán na planetu o níž se předpokládá, že na ní kdysi v minulosti mohl být život, nebo na ní dokonce stále někde je. To znamená, že vozidlo musí být zcela sterilní od pozemských stop života. Velký důraz je tedy pochopitelně kladen na to, aby případný důkaz mimozemského života nebyl dán detekcí bakterií, které si dovezl s sebou. V případě selhání při přistání by radioaktivní zdroj mohl natavit vodu v horninách na povrchu a zde by se pak případné bakterie mohly množit, což by nebylo obzvlášť dobré.

Cena sondy se má pohybovat na hranici 850 mil. dolarů. Započteme-li do toho náklady na nosič (rakety Delta 4 nebo Atlas 5), sterilizaci sondy, výrobu radioaktivního zdroje a náklady na řízení mise, dostáváme se na hranici 1 miliardy dolarů (současné dva MER stojí asi 850 mil. dolarů). Koncem tohoto roku má být rozhodnuto o tom, jaké vybavení sonda poveze. Předpokládá se, že to bude nějaká sada vědeckých nástrojů, např. drtič a vrták, dopravující vzorky na palubu k detailnějšímu průzkumu (vozidlo by nemuselo stát aby provedlo chemickou analýzu).

Martin Gembec

| Zdroj: www.space.com IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Kde jenom ta voda je?
Ilustrační foto...
První dvojitý Trojan
Ilustrační foto...
Dar přítele Lejzra...
Ilustrační foto...
Žeň objevů 2006 - F
Ilustrační foto...
Mars ohrožuje planetka
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691