Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Týden s Vesmírem 3

Vítejte zpět u dalšího pokračování. Pokud se vám zdá počasí v posledních dnech divné, mohu vás uklidnit. Ono je divné. Například u nás v Jablonci nad Nisou svítilo Slunce pořádně až v sobotu a teplota zde nebyla za celý týden výše než 7 stupňů. Nic z toho nás ale nemůže odradit od dalšího výletu za děním na obloze.

Sluneční skvrna


Sluneční skvrna - složený snímek z 5. - 8. 2. 2004. Zdroj: SOHO (ESA/NASA)

Rozhodl jsem se vzít do ruky křišťálovou kouli a vydedukovat z ní dění na Slunci v následujícím týdnu. Po delší době je na povrchu Slunce vidět několik aktivních oblastí doprovázených skvrnami. Ta nejzajímavější, označená č. 551, by nás mohla zaujmout v pravé části disku. Skvrna, která ji doprovází byla o víkendu vidět bez obtíží triedrem a možná by byla vidět i pouhým okem, kdyby nebylo moje. Samozřejmě přes patřičně tmavý filtr! Takže v první půlce týdne zkusme sledovat, co se bude na Slunci dít. Polární záře z toho ale asi nebudou.

Jupiter v dalekohledu

Zatím jsem tuto největší planetu ignoroval. Alespoň do doby, než začne být výše nad obzorem i v pozdně večerních hodinách. Nyní jej můžeme vidět zhruba po deváté večer nad východem. K této planetě se neodmyslitelně váže možnost pozorování jejích měsíců. S malým dalekohledem, jako je i např. triedr spatříme u Jupiteru až čtyři hvězdičky, které mění polohu. Jedná se pochopitelně o největší měsíce Jupiteru - Ió, Europu, Ganymeda a Kallistó. Myslím, že tyto satelity vždy stojí za podívání, hlavně s odstupem několika desítek minut či hodin. Máte-li pouze triedr, všimněte si, že s ním lze pozorovat i Saturnův měsíc Titan. Na počátku týdne jej najdete východně od Saturnu, později se přesune nad něj.

Ilustrační foto...

Majitel dalekohledu by mohl pozorovat také podrobnosti v Jupiterově atmosféře a úkazy jeho měsíců. Se solidním průměrem dalekohledu, řekněme nad 10 cm, což je ale značně individuální a závislé také na počasí, lze pozorovat i přechody měsíčků nebo i jejich stínů přes Jupiterův disk. Pokusil jsem se vybrat alespoň nějaké přechody viditelné od nás. Pokud však víte o programu pro výpočty přechodů stínů měsíčků nebo zatmění měsíčků Jupiterem, budu rád, když se připojíte do diskuze k článku. Kromě přechodů měsíčků jsem vybral také okamžiky, kdy bude vidět Velká červená skvrna na přivrácené polokouli.

Zvířetníkové světlo

Nastává téměř ideálních 14 dní pro pozorování tohoto jevu. Vzhledem k tomu, že v našich končinách bývá obloha značně přesvětlená, bude nutné vydat se na co nejtmavší místo. Vyrazit je třeba zvečera, důležitá bude tedy tmavá obloha směrem k severozápadu. Co že to vlastně můžeme pozorovat? Velmi drobné prachové částice, od nichž se odráží sluneční světlo. Tento prach pochází pravděpodobně z komet a částice mají v průměru velikost od 0,1 do 100 mikrometrů. Protože z našich zeměpisných šířek je ekliptika, kolem níž se částice zdržují, skloněna vůči obzoru nejlépe v březnu a dubnu, je největší šance na spatření tohoto jevu v těchto měsících (a ráno před svítáním pak v září a říjnu). Vzhledem k tomu, že již nebude svítit Měsíc, můžeme zkusit tento jev pozorovat už následujících dvou týdnů. U obzoru mívá až 40 stupňů, ale většinou mnohem méně, což je dáno atmosférickou extinkcí (pohlcení světla vrstvou vzduchu). Stoupá poté do výšky 40 stupňů (výjimečně i 60 až 80 stupňů v místech s průzračným vzduchem a v nižších zeměpisných šířkách).

Ilustrační foto...
Dominic Cantin: Zvířetníkové světlo a polární záře

Ještě k C/2002 T7 (LINEAR)

Nastává poslední velmi příhodné období pro pozorovatele na severní polokouli. Kometa je zatím slabá (asi 7 mag), ale lze ji pozorovat za naprosté tmy již od pondělí. Zcela se setmí zhruba po 19. hodině a Měsíc vychází mnohem později. Nalezení komety by neměl být žádný problém, neboť se bude nacházet jen 50 až 25 úhlových minut od jasné hvězdy z levého dolního rohu Pegasova čtverce (gamma Peg). Navíc kousek vlevo dole pod kometou bude zářit jasná Venuše.
Aktuální mapku s polohou komety doporučuji na Heavens-above.com.

Zákryt hvězdy theta Virgo (4,38 mag)

10. února kolem 23:33:30 SEČ nastane výstup této hvězdy zpoza Měsíce. Theta Virgo se tou dobou bude nalézat nevysoko nad východním obzorem. Je vzdálena asi 6,75 stupně od nejjasnější hvězdy v Panně Spicy, která bude svítit kousek pod Měsícem. Čas úkazu bude na západě republiky posunut asi o minutu (23:32:30), na východě nastane o něco později. Výstup se odehraje zpoza neosvětlené části Měsíce, takže by v dalekohledu mohl být dobře viditelný.

Ilustrační foto...
Výstup hvězdy Theta Virgo zpoza Měsíce. Zdroj: Cartes du Ciel

NEAR / Shoemaker

Z pohledu kosmonautiky je tento týden asi jednoznačně zaměřen na Mars. Já si ale dovolím tvrdit, že tento týden patří spíše jiné sondě, která znamenala velký pokrok ve studiu malých těles Sluneční soustavy - NEAR / Shoemaker. Projekt Near-Earth Asteroid Rendezvous je dnes známý také jako Shoemaker, neboť není mnoho jmen, která by mohla v oblasti sledování planetek stát výše, než manželé Shoemakerovi. Eugene M. Shoemaker zemřel 18. 7. 1997 při autonehodě. Patří mezi významné postavy planetární geologie a pozorovatele planetek. Společně se svojí ženou Carolyn a Davidem Levym se proslavili mimo jiné objevem komety Shoemaker-Levy 9, která v roce 1994 zasáhla Jupiter. Jméno Shoemaker nese také asteroid č. 2074.

Ilustrační foto...
NEAR / Shoemaker a její snímky. Kompilace z dat JHU/APL

Start sondy 17. 2. 1997 nezapadá zcela do tohoto týdne, zato další výročí už ano. Navedení na oběžnou dráhu kolem asteroidu (433) Eros proběhlo 14. 2. 2000 (Kdo by neznal ono slavné "Valentýnské rendezvous"...), přistání na povrchu 12. 2. 2001! Nejen, že se podařilo "jaksi nadplán" přistát, ale ještě byla provedena a odeslána měření gama spektrometrem!
Prakticky celé 316. vydání IAN bylo věnováno tomuto projektu, odkazuji Vás dále na archív IAN (viz. lišta nahoře).
Zdroje: http://near.jhuapl.edu, USGS.

Proč nebyl Uran objeven v roce 1609?

15. února 2004 to bude 440 let, co byl obohacen tento svět budoucím renesančním géniem a astronomem. Byl jím Galileo Galilei, známý především svým prvním zaznamenaným pozorováním oblohy pomocí dalekohledu. Nemyslím, že by byl první, ale jeho pozorování jsou i po čtyřech stoletích alespoň na takové úrovni, jako nějaká moje, ne-li lepší. Jeho zákresy jsou natolik dobré, že na nich prý byl dokonce nalezen Uran, zakreslený ovšem jako hvězda v červenci 1609 nedaleko Jupiteru. Škoda, že neměl Galileo lepší dalekohled. Možná by si všiml, že ta modravá hvězda není tak obyčejná. A tak si Uran na svůj objev musel počkat. Ne zas tak dlouho. Roku 1690 ho při mapovaní oblohy zakreslil jako hvězdu 34 Tauri John Flamsteed. Jenže ani on si nevšiml jejího nepatrného pohybu a tak byl Uran objeven až 13. března 1781, kdy jej nalezl slavný William Herschel. Byla to první planeta objevená dalekohledem, neboť zvětšená se jevila jako modrý kotouček.

Martin Gembec

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Instantní pozorovatelna 3
Ilustrační foto...
Kolik kosmických zabijáků na nás čeká?
Ilustrační foto...
Jak se pozná meteorit?
Ilustrační foto...
ČAM - Astrofotograf roku 2007
Ilustrační foto...
Deep Space 1: Trefa do černého
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691