Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Výbuchy supernov v Tykadlech

Observatoř Chandra objevila v dvojici srážejících se galaxií, známých jako Tykadla, atomy neonu, hořčíku a křemíku. V chladnoucích mračnech těchto plynů se rodí výjimečně velké množství hvězd s planetami. Tento objev nám přiblížil osud naší Galaxie po plánované srážce s galaxií M31 v Andromedě.

"Neobyčejně velké množství prvků v Tykadlech je zřejmě zásluhou velmi častých výbuchů supernov v těchto galaxiích." Řekl Giuseppina Fabbiano z Harvard -Smithsonian centra pro Astrofyziku (CfA) v Cambridge. Exploze jsou zde 30 krát častější než v Mléčné dráze

Při srážce galaxií jsou přímé kolize mezi hvězdami extrémně vzácné, ale srážkymezi hustými plyny galaxie způsobují zvýšenou "porodnost" hvězd. Nejmasivnějšíhvězdy se vyvíjí po dobu několika milionů let a vybuchnou jako supernovy. Těžképrvky jsou rozfouknuty explozemi a obohacují okolní plyny. "Tento proces nastává ve všech galaxiích, ale srážkou dvou galaxií se pravděpodobnost a četnost značně zvýší." Dodává Andrew King z univerzity v Leicesteru.

Ilustrační foto...

Observatoři Chandra se dále povedlo odhalit oblasti obohacování o prvky v galaxiích: v jednom mraku je 16 krát více hořčíku než na Slunci a křemíku 24 krát více.

Alessandro Baldi, spolupracující s Cfa poznamenal: "Je to velkolepé potvrzeníteorie, že základ chemie, planet a nakonec i života, je shromážděný uvnitř hvězd ašíří se galaxiemi - přes výbuchy supernov.

Tykadla jsou pro nás nejbližším příkladem srážky mezi dvěma velkými galaxiemi.Tento útvar je od nás vzdálen asi 60 milionů světelných let a z pohledu ze Země se soznačením NGC 4038 a NGC 4039 promítá do souhvězdí Havrana. Srážka, která začalapřed několika stovkami milionů let byla tak mohutná, že plyny a hvězdy z galaxiíbyly vyvrženy do dvou dlouhých oblouků, podle kterých byl systém pojmenován.

Tykadla nám poskytují detailní pohled na typ srážky, které byly běžné v rannémvesmíru, a pravděpodobně vedly k formování většiny hvězd existujících dones. Mohoutaké poskytnout pohled do budoucnosti naší Galaxie, která se srazí s Velkou galaxiív Andoromedě. Podobná srážka, jako je nyní v Tykadlech, by se měla uskutečnit asi za tři miliardy pozemských let. Obrovské gravitační síly roztrhají obě galaxie a přetvoří je pravděpodobně v jednu velkou eliptickou galaxii se stovkami milionů hvězd.

Ilustrační foto...

Chandra tento objev uskutečnila svým rentgenovým dalekohledem o průměru 1,2 m aohniskem 10,05 m. Od července roku 1999, kdy s hmotností 4790 kg startovala napalubě raketoplánu Columbia, se už zasloužila o spoustu zajímavých objevů.

Tykadla byla dosud známá hlavně tím, že při pronikání obou galaxií dochází kzahušťování mezihvězdné látky nad kritickou hustotu a na mnoha místech se tak rodíhvězdokupy. S jasností 10,7 mag se nacházejí v souhvězdí Havrana, blízko hranice sesouhvězdím Poháru.

Lukáš Turek

| Zdroj: http://www.spaceflightnow.com IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Havárie rakety Dněpr
Ilustrační foto...
Xena vs. Pluto
Ilustrační foto...
O šišaté hvězdě
Ilustrační foto...
Létající observatoř SOFIA
Ilustrační foto...
Noc a den kdysi a dnes
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691