Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Sága kosmického teleskopu u konce -- Jedeme dál!

Jaký bude další osud Hubblova kosmického dalekohledu? Už dnes je jisté, že si v aktivní službě (pokud se nestane nic mimořádného) pobude déle než se původně předpokládalo. Vesmírné teleskopy nové generace se totiž na oběžnou dráhu nedostanou dříve než kolem roku 2007 a možná ještě mnohem později.

Ilustrační foto...Zcela logicky tudíž znějí informace o snaze americké NASA udržet Hubblův dalekohled v provozuschopném stavu až do roku 2010. V souvislosti s výměnou některých servisních systémů se rovněž počítá s náhradou či doplněním pozorovacích přístrojů. Některé dnes instalované a funkční detektory mají být při jednotlivých návštěvách astronautů nahrazeny za:

  • WFPC 2 za WFPC 3 -- širokoúhlá a planetární kamera je nejpoužívanějším přístrojem na dalekohledu, umožňuje zobrazovat nejen velmi vzdálené objekty ve vesmíru, ale také objekty naší sluneční soustavy (tedy planety, planetky, komety atd.). Výměny se dočká v roce 2003.
  • ACS za FOC -- ACS (Advanced Camera for Survey) se skládá ze tří kamer pro snímkování od střední oblasti ultrafialových vlnových délek až po blízkou infračervenou oblast a má rutinně provádět stejné záběry jako známé dva "Hubblovy hluboké pohledy". (FOC -- Faint Object Camera, stále ještě původní přístroj, byla vyrobena v Evropě (ESA) a slouží pro snímkováni velmi slabých objektů.) Součástí výbavy se stane v roce 2001.
  • COS (Cosmic Origins Spectrograph) -- bude od roku 2003 pořizovat kvalitní spektra v oblasti vlnových délek méně než 200 nanometrů.
Ilustrační foto...

Obrovský úspěch Hubblova dalekohledu inicioval velmi vážné snahy o stavbu nových observatoří další generace. Svoji roli sehrál rychlý vývoj detektorů a optických technologií, jež vedou k rychlému morálnímu i technickému zastarávání systémů vypuštěných do kosmického prostoru bez možnosti snadné výměny. Na základě shody řady odborníků má tedy nový dalekohled NGST (Next Generation Space Telescope) vypadat zhruba následovně:

Konstrukce ho předurčí k výzkumu vzniku a vývoje galaxií a hledání planet podobných Zemi u okolních hvězd. Proto dostane zrcadlo o průměru nejméně čtyři metry vybavené zobrazovacími a spektroskopickými detektory citlivými v infračervené a viditelné oblasti elektromagnetického spektra. Optimalizován bude pro pozorování v infračerveném oboru (z důvodů hledání prachových protoplanetárních disků či planet zemského typu) a uvažuje se také o jeho využití jakožto jednoho z prvků optického interferometru s druhým dalekohledem umístěným na zemském povrchu. Rozlišení této soustavy by se pak rovnalo úhlovému rozlišení teleskopu o průměru shodném se vzdáleností těchto dvou prvků interferometru (tedy až jeden a půl miliónu kilometrů). Výbor doporučil, aby náklady na jeho stavbu nepřekročily 500 miliónů dolarů, což je přibližně třetina ceny Hubblova kosmického dalekohledu.

Své představy o podobě NGST před časem prezentovaly týmy z Goddardova střediska kosmických letů a TRW. Obě instituce navrhují primární zrcadlo složené z několika segmentů o výsledném efektivním průměru šest až osm metrů. Firma Lockheed-Martin pak navrhuje jednolité zrcadlo o průměru šest metrů.

Ilustrační foto...Observatoř se umístí na vysokou oběžnou dráhu kolem Země nebo na dráhu kolem Slunce tak, aby se minimalizovalo omezení vyplývající ze zaclonění výhledu tělesem Země a Měsíce včetně omezení rozptýleného světla od obou těles. Velkým favoritem je tak Lagrangeův bod L2, ve kterém jsou v rovnováze gravitační účinky Země a Slunce. "Zázračné" místo se nachází jeden a půl milionů kilometrů od Země směrem od Slunce.

Snížení rozptýleného světla také povede ke snížení hmotnosti a tudíž i ceny za konstrukci tubusu. Dalekohled bude pouze vybaven sluneční clonou na straně osvětlované Sluncem. Problémem je jenom to, že větší vzdálenost teleskopu od Země značně zkomplikuje údržbu a servis.

Možnosti jsou otevřené. Prvním krokem NASA bude provedení důkladných zkoušek technologií a principů, které jsou nezbytné pro realizaci celého projektu. Například jde o to, zda lze použít segmentové zrcadlo vyrobené na Zemi a později zcela automaticky sestavit v kosmu s potřebnou tolerancí. V průběhu dalších tří let bude tým astronomů a inženýrů mapovat možnosti konstrukce a sestaví i časový harmonogram technologického vývoje s nadějí, že se nový NGST dostane na oběžnou dráhu kolem roku 2007.

O tom, že NASA uvažuje o teleskopu nové generace naprosto vážně svědčí i fakt, že v pondělí 8. června 1998 oznámil ředitel NASA Daniel Goldin, že vědeckou část vývoje observatoře nové generace bude řídit Space Telescope Science Institute v Baltimoru. Středisko patří pod Johns Hopkins University v Baltimore (USA) a od roku 1983 provozuje Hubblův kosmický teleskop.

Kosmická astronomie v budoucnu na úbytě rozhodně nezaznamená a nám nezbývá, než se těšit na další ohromující výsledky nových přístrojů.

Všechny díly seriálu:

Libor Lenža, František Martinek

| Zdroj:  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Vesmírný diář Pedro Duquea I
Ilustrační foto...
NASA - věda versus politika
Ilustrační foto...
Astronomové nahlédli do nejvzdálenějších kon
Ilustrační foto...
Cassini: hnacím motorem tryskového proudění js
Ilustrační foto...
Planeta Země III
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691