Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Sága kosmického teleskopu u konce -- Jedeme dál!

Jaký bude další osud Hubblova kosmického dalekohledu? Už dnes je jisté, že si v aktivní službě (pokud se nestane nic mimořádného) pobude déle než se původně předpokládalo. Vesmírné teleskopy nové generace se totiž na oběžnou dráhu nedostanou dříve než kolem roku 2007 a možná ještě mnohem později.

Ilustrační foto...Zcela logicky tudíž znějí informace o snaze americké NASA udržet Hubblův dalekohled v provozuschopném stavu až do roku 2010. V souvislosti s výměnou některých servisních systémů se rovněž počítá s náhradou či doplněním pozorovacích přístrojů. Některé dnes instalované a funkční detektory mají být při jednotlivých návštěvách astronautů nahrazeny za:

  • WFPC 2 za WFPC 3 -- širokoúhlá a planetární kamera je nejpoužívanějším přístrojem na dalekohledu, umožňuje zobrazovat nejen velmi vzdálené objekty ve vesmíru, ale také objekty naší sluneční soustavy (tedy planety, planetky, komety atd.). Výměny se dočká v roce 2003.
  • ACS za FOC -- ACS (Advanced Camera for Survey) se skládá ze tří kamer pro snímkování od střední oblasti ultrafialových vlnových délek až po blízkou infračervenou oblast a má rutinně provádět stejné záběry jako známé dva "Hubblovy hluboké pohledy". (FOC -- Faint Object Camera, stále ještě původní přístroj, byla vyrobena v Evropě (ESA) a slouží pro snímkováni velmi slabých objektů.) Součástí výbavy se stane v roce 2001.
  • COS (Cosmic Origins Spectrograph) -- bude od roku 2003 pořizovat kvalitní spektra v oblasti vlnových délek méně než 200 nanometrů.
Ilustrační foto...

Obrovský úspěch Hubblova dalekohledu inicioval velmi vážné snahy o stavbu nových observatoří další generace. Svoji roli sehrál rychlý vývoj detektorů a optických technologií, jež vedou k rychlému morálnímu i technickému zastarávání systémů vypuštěných do kosmického prostoru bez možnosti snadné výměny. Na základě shody řady odborníků má tedy nový dalekohled NGST (Next Generation Space Telescope) vypadat zhruba následovně:

Konstrukce ho předurčí k výzkumu vzniku a vývoje galaxií a hledání planet podobných Zemi u okolních hvězd. Proto dostane zrcadlo o průměru nejméně čtyři metry vybavené zobrazovacími a spektroskopickými detektory citlivými v infračervené a viditelné oblasti elektromagnetického spektra. Optimalizován bude pro pozorování v infračerveném oboru (z důvodů hledání prachových protoplanetárních disků či planet zemského typu) a uvažuje se také o jeho využití jakožto jednoho z prvků optického interferometru s druhým dalekohledem umístěným na zemském povrchu. Rozlišení této soustavy by se pak rovnalo úhlovému rozlišení teleskopu o průměru shodném se vzdáleností těchto dvou prvků interferometru (tedy až jeden a půl miliónu kilometrů). Výbor doporučil, aby náklady na jeho stavbu nepřekročily 500 miliónů dolarů, což je přibližně třetina ceny Hubblova kosmického dalekohledu.

Své představy o podobě NGST před časem prezentovaly týmy z Goddardova střediska kosmických letů a TRW. Obě instituce navrhují primární zrcadlo složené z několika segmentů o výsledném efektivním průměru šest až osm metrů. Firma Lockheed-Martin pak navrhuje jednolité zrcadlo o průměru šest metrů.

Ilustrační foto...Observatoř se umístí na vysokou oběžnou dráhu kolem Země nebo na dráhu kolem Slunce tak, aby se minimalizovalo omezení vyplývající ze zaclonění výhledu tělesem Země a Měsíce včetně omezení rozptýleného světla od obou těles. Velkým favoritem je tak Lagrangeův bod L2, ve kterém jsou v rovnováze gravitační účinky Země a Slunce. "Zázračné" místo se nachází jeden a půl milionů kilometrů od Země směrem od Slunce.

Snížení rozptýleného světla také povede ke snížení hmotnosti a tudíž i ceny za konstrukci tubusu. Dalekohled bude pouze vybaven sluneční clonou na straně osvětlované Sluncem. Problémem je jenom to, že větší vzdálenost teleskopu od Země značně zkomplikuje údržbu a servis.

Možnosti jsou otevřené. Prvním krokem NASA bude provedení důkladných zkoušek technologií a principů, které jsou nezbytné pro realizaci celého projektu. Například jde o to, zda lze použít segmentové zrcadlo vyrobené na Zemi a později zcela automaticky sestavit v kosmu s potřebnou tolerancí. V průběhu dalších tří let bude tým astronomů a inženýrů mapovat možnosti konstrukce a sestaví i časový harmonogram technologického vývoje s nadějí, že se nový NGST dostane na oběžnou dráhu kolem roku 2007.

O tom, že NASA uvažuje o teleskopu nové generace naprosto vážně svědčí i fakt, že v pondělí 8. června 1998 oznámil ředitel NASA Daniel Goldin, že vědeckou část vývoje observatoře nové generace bude řídit Space Telescope Science Institute v Baltimoru. Středisko patří pod Johns Hopkins University v Baltimore (USA) a od roku 1983 provozuje Hubblův kosmický teleskop.

Kosmická astronomie v budoucnu na úbytě rozhodně nezaznamená a nám nezbývá, než se těšit na další ohromující výsledky nových přístrojů.

Všechny díly seriálu:

Libor Lenža, František Martinek

| Zdroj:  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
O svícení 55
Ilustrační foto...
Instantní galerie 21 – Saturnovy prstence
Ilustrační foto...
Vánoční let aneb příběh Apolla 8
Ilustrační foto...
Rekapitulace mise STS-124
Ilustrační foto...
Messierovskému maratónu letos počasí nepřálo
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2019 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691