Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Projekt Pierre Auger Observatory II

Reportáž z podivuhodné observatoře. Exkluzivně pro IAN od našeho jihoamerického dopisovatele.

Malargue [Argentina]. Po rocni prestavce se opet hlasim z predsunute zakladny IAN v argentinske pampe na -35,5 stupni jizni sirky. Jak uz ctenari IAN vedi, zdejsi nahorni rovina o prumerne vysce skoro 1500 m n.m. se stane v r. 2006 sidlem nejvetsiho vedeckeho zarizeni na svete, observatore Pierra Augera, jez se bude rozkladat na uzemi o priblizne obdelnikovem tvaru 50 x 60 km2. Observator pak bude po dobu dvou desetileti zaznamenavat sprsky extremne energetickeho kosmickeho zareni o energiich primarnich castic nad 10 EeV [1019 eV], ktere se podle dosavadnich poznatku stretavaji se zemskou atmosferou velmi vzacne, a jejichz energie muze az stomilionkrat prekonavat energie protonu v soucasnem nejvetsim urychlovaci sveta Tevatron ve zname americke laboratori Fermilab pobliz Chicaga. Na vystavbe tohoto unikatniho pristroje se podili na 300 vedcu a techniku z 15 statu peti kontinentu; mezi nimi je take Ceska republika diky 12 odbornikum z Fyzikalniho ustavu AV CR v Praze a v Olomouci jakoz i MFF UK v Praze.

Ilustrační foto...

V porovnani se stavem pred rokem se na zdejsi zakladne projevuje zretelny pokrok ve vsech smerech. V zari tr. namontovali technici z olomoucke Spolecne laboratore optiky Fyzikalniho ustavu a Palackeho univerzity 120 segmentovych zrcadel pro prvni dve Schmidtovy komory na II. stanovisti [Coihueco], coz umoznuje od letosniho rijna merit poprve simultanne atmosfericke fluorescencni sprsky ze dvou stanovist [na I. stanovisti Los Leones uz funguji nemecke komory tychz parametru, tj. primarni zrcadlo o ctvercovem profilu o hrane 3,5 m se sklada z 50-60 cca 0,6 m segmentu, sesazenych dohromady podobne jako 10 m reflektor Keckova teleskopu na Havaji]. Jde vlastne o nejvetsi Schmidtovy komory na svete [dosavadni rekord drzi nemecky 2m na observatori v Tautenburku u Jeny].

Soucasne zapocaly zemni prace na vystavbe III. stanoviste [Los Morados]. Celkem se pocita s vybudovanim ctyr stanovist, priblizne ve vrcholech pomyslneho obdelnika. Na kazdem stanovisti bude postupne namontovano sest Schmidtovych komor, zamerenych do atmosfery nad plochu pozemnich detektoru. Dve stanoviste vybavi komorami Ceska republika a druha dve nemecti optici z Karlsruhe. To pak umozni stereoskopicke sledovani rozvoje sprsek v zemske atmosfere, coz predstavuje vyznamnou novinku projektu Pierre Auger v porovnani s dosavadnimi mericimi aparaturami v USA, Velke Britanii, Japonsku a Australii.

Ilustrační foto...

Svetove prvni stereoskopicke mereni atmosfericke sprsky se zdarilo 25. rijna tr., pricemz tataz sprska byla soucasne zaznamenana i stale se rozrustajici siti pozemnich detektoru. Ty budou postupne rovnomerne rozmisteny v pomyslne mrizi s rozteci 1,5 km po cele plose 3000 km2. Kazdy detektor tvori svetlotesna plastova nadrz naplnena 12 t destilovane vody. Pri vstupu castice sprsky do zatemnene nadrze zaznamenaji fotonasobice zablesk Cerenkovova zareni a prislusne udaje o case a smeru letu castice se predavaji mikrovlnnym pojitkem do ustredniho pocitace v Malargue.

V idealnim pripade tak ziskame o extremne energeticke castici kosmickeho zareni stereoskopickou informaci o pruletu sprsky atmosferou a nasledne take o "zasahu" sprsky ve vetsim poctu nadrzi - hovorime pak o tzv.hybridnich ukazech. I v tom dosahl pocinajici projekt svetoveho prvenstvi,kdyz kombinaci udaju z Schmidtovych komor a z pozemnich nadrzi se prozminenou sprsku podarilo odvodit zatim nejspolehlivejsi hodnotu energieprimarni castice kosmickeho zareni na 20 EeV.

Ilustrační foto...

V soucasne dobe probiha v centru projektu v malem argentinskem mestecku Malargue vyrocni porada ridicich pracovniku projektu, kteří jednak posuzuji dosavadni vysledky vystavby a prvnich mereni a jednak pripravuji plan praci pro r. 2004. V uvodu porady zaznela dobra zprava, ze od 3. rijna tr., kdy byla v pampe instalovana 100. vodni nadrz, se observator Pierra Augera stala nejvetsim zarizenim sveho druhu na svete. Od te chvile se totiz ziskavaji udaje o sprskach na plose vetsi nez 100 km2, coz je plocha predtim nejvetsi aparatury na svete - japonskeho detektoru AGASA. Dalsim uspechem Dalsim uspechem je instalace dalkoveho ovladani komor na obou stanovistich a funkcni telemetrie udaju do centralniho pocitace.

Projekt zretelne nabira na tempu a jelikoz prave zapocal nepretrzity provoz dosud instalovanych pozemnich detektoru, doplnovany za jasnych bezmesicnych noci udaji z prvnich ctyr komor sledujicich fluorescencni zablesky z atmosferickych sprsek, poskytuje rozestavena observator od teto chvile prvotridni vedecka data, pristupna vsem spolupracujicim institucim.

Ilustrační foto...

Podrobnosti o ambicioznim projektu Observatore Pierra Augera jakoz i o ceske ucasti na nem muzete najit na této internetove adrese.

Jiří Grygar

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
STS-116: Discovery – průběh letu 10.12. – 13
Ilustrační foto...
Areografie Marsu 2
Ilustrační foto...
Vědci vytvořili mapu temné hmoty
Ilustrační foto...
Desátá planeta existuje!
Ilustrační foto...
Militarizace vesmíru? Ano!
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691