Reportáž z podivuhodné observatoře. Exkluzivně pro IAN od našeho jihoamerického dopisovatele.
Malargue [Argentina]. Po rocni prestavce se opet hlasim z predsunute zakladny IAN v argentinske pampe na -35,5 stupni jizni sirky. Jak uz ctenari IAN vedi, zdejsi nahorni rovina o prumerne vysce skoro 1500 m n.m. se stane v r. 2006 sidlem nejvetsiho vedeckeho zarizeni na svete, observatore Pierra Augera, jez se bude rozkladat na uzemi o priblizne obdelnikovem tvaru 50 x 60 km2. Observator pak bude po dobu dvou desetileti zaznamenavat sprsky extremne energetickeho kosmickeho zareni o energiich primarnich castic nad 10 EeV [1019 eV], ktere se podle dosavadnich poznatku stretavaji se zemskou atmosferou velmi vzacne, a jejichz energie muze az stomilionkrat prekonavat energie protonu v soucasnem nejvetsim urychlovaci sveta Tevatron ve zname americke laboratori Fermilab pobliz Chicaga. Na vystavbe tohoto unikatniho pristroje se podili na 300 vedcu a techniku z 15 statu peti kontinentu; mezi nimi je take Ceska republika diky 12 odbornikum z Fyzikalniho ustavu AV CR v Praze a v Olomouci jakoz i MFF UK v Praze.
V porovnani se stavem pred rokem se na zdejsi zakladne projevuje zretelny pokrok ve vsech smerech. V zari tr. namontovali technici z olomoucke Spolecne laboratore optiky Fyzikalniho ustavu a Palackeho univerzity 120 segmentovych zrcadel pro prvni dve Schmidtovy komory na II. stanovisti [Coihueco], coz umoznuje od letosniho rijna merit poprve simultanne atmosfericke fluorescencni sprsky ze dvou stanovist [na I. stanovisti Los Leones uz funguji nemecke komory tychz parametru, tj. primarni zrcadlo o ctvercovem profilu o hrane 3,5 m se sklada z 50-60 cca 0,6 m segmentu, sesazenych dohromady podobne jako 10 m reflektor Keckova teleskopu na Havaji]. Jde vlastne o nejvetsi Schmidtovy komory na svete [dosavadni rekord drzi nemecky 2m na observatori v Tautenburku u Jeny].
Soucasne zapocaly zemni prace na vystavbe III. stanoviste [Los Morados]. Celkem se pocita s vybudovanim ctyr stanovist, priblizne ve vrcholech pomyslneho obdelnika. Na kazdem stanovisti bude postupne namontovano sest Schmidtovych komor, zamerenych do atmosfery nad plochu pozemnich detektoru. Dve stanoviste vybavi komorami Ceska republika a druha dve nemecti optici z Karlsruhe. To pak umozni stereoskopicke sledovani rozvoje sprsek v zemske atmosfere, coz predstavuje vyznamnou novinku projektu Pierre Auger v porovnani s dosavadnimi mericimi aparaturami v USA, Velke Britanii, Japonsku a Australii.
Svetove prvni stereoskopicke mereni atmosfericke sprsky se zdarilo 25. rijna tr., pricemz tataz sprska byla soucasne zaznamenana i stale se rozrustajici siti pozemnich detektoru. Ty budou postupne rovnomerne rozmisteny v pomyslne mrizi s rozteci 1,5 km po cele plose 3000 km2. Kazdy detektor tvori svetlotesna plastova nadrz naplnena 12 t destilovane vody. Pri vstupu castice sprsky do zatemnene nadrze zaznamenaji fotonasobice zablesk Cerenkovova zareni a prislusne udaje o case a smeru letu castice se predavaji mikrovlnnym pojitkem do ustredniho pocitace v Malargue.
V idealnim pripade tak ziskame o extremne energeticke castici kosmickeho zareni stereoskopickou informaci o pruletu sprsky atmosferou a nasledne take o "zasahu" sprsky ve vetsim poctu nadrzi - hovorime pak o tzv.hybridnich ukazech. I v tom dosahl pocinajici projekt svetoveho prvenstvi,kdyz kombinaci udaju z Schmidtovych komor a z pozemnich nadrzi se prozminenou sprsku podarilo odvodit zatim nejspolehlivejsi hodnotu energieprimarni castice kosmickeho zareni na 20 EeV.
V soucasne dobe probiha v centru projektu v malem argentinskem mestecku Malargue vyrocni porada ridicich pracovniku projektu, kteří jednak posuzuji dosavadni vysledky vystavby a prvnich mereni a jednak pripravuji plan praci pro r. 2004. V uvodu porady zaznela dobra zprava, ze od 3. rijna tr., kdy byla v pampe instalovana 100. vodni nadrz, se observator Pierra Augera stala nejvetsim zarizenim sveho druhu na svete. Od te chvile se totiz ziskavaji udaje o sprskach na plose vetsi nez 100 km2, coz je plocha predtim nejvetsi aparatury na svete - japonskeho detektoru AGASA. Dalsim uspechem Dalsim uspechem je instalace dalkoveho ovladani komor na obou stanovistich a funkcni telemetrie udaju do centralniho pocitace.
Projekt zretelne nabira na tempu a jelikoz prave zapocal nepretrzity provoz dosud instalovanych pozemnich detektoru, doplnovany za jasnych bezmesicnych noci udaji z prvnich ctyr komor sledujicich fluorescencni zablesky z atmosferickych sprsek, poskytuje rozestavena observator od teto chvile prvotridni vedecka data, pristupna vsem spolupracujicim institucim.
Podrobnosti o ambicioznim projektu Observatore Pierra Augera jakoz i o ceske ucasti na nem muzete najit na této internetove adrese.
