Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Vesmírný diář Pedro Duquea III

25. říjen 2003 - Nulová gravitace má i své nevýhody...

Představte si, že pracujete v laboratoři dlouhé 50 metrů s několika bočními chodbami. Všude kolem vás jsou různé přístroje, kde se provádějí nejrůznější vědecké experimenty. Úkoly jsou plánovány lidmi z jiných zemí, kteří vám neustále volají, aby vás seznámili s nějakými detaily, aby se zeptali jak experimenty probíhají nebo, a to mnohem častěji, aby jste s nějakým experimentem provedli to či ono.

V laboratoři je několik telefonů, ale žádný z nich není bezdrátový a obsluha experimentů musí chodit, lépe řečeno vznášet se, od jednoho k druhému a odpovídat na každý hovor. Na druhé straně je pravda, že možnost vyřešit jakoukoliv pochybnost nebo se s něčím poradit, vám tuto práci usnadňuje. Také on nebo ona zde nemá pocit, že je sama, když se vynoří nějaký problém.

Zapomínáme ale na menší detail: telefony mají čtyři linky a astronaut musí dávat dobrý pozor jaký tón zvonění mělo, aby až bude odpovídat stiskl správné tlačítko. Každá ze čtyř skupin řídící obsluhu totiž používá odlišnou linku. Aha, to je vlastně pravda, ještě jsme se nezmínili o tom, že jsou čtyři skupiny, všechny ale velmi ochotné a příjemné.

Ilustrační foto...

Astronaut už ani nevěnuje pozornost tomu, že hovory přicházejí ve dvou jazycích a ani jeden z nich v mateřském. Ani faktu, že celý den potkává v chodbách ostatní čtyři astronauty, všichni zaneprázdněni různými úkoly - jako je provádění experimentů nebo opravy vybavení laboratoře. V takové laboratoři má člověk pocit všudypřítomného spěchu a chvatu. Dny se stávají únavnými... a člověk by chtěl zavřít, zhasnout světla a jít domu.

Tím dostáváme další faktor - není zde možné jít spát domů. Musíte přímo tady spát, musíte zde jíst - předpřipravené jídlo. Jsou tu dokonce takoví, kteří v laboratoři zůstanou i celý rok. Občas má člověk chuť jít ven, dívat se na něco jiného, projít se, otevřít okno a pustit sem trochu čerstvého vzduchu - to tady ale opravdu nesmíte. V této laboratoři nejsou okna nikdy otevřená a vzduch sem přichází recyklovaný skrz filtry.

Asi takto by se tedy daly popsat pocity z Mezinárodní vesmírné stanice z pohledu Evropana, který provádí experimenty jak v americké tak ruské části stanice, a který je řízen lidmi z Evropské vesmírné agentury.

Představme si nyní ještě jeden faktor: absence gravitace. Na stanici nemůžete chodit ani běhat, pouze létat z jednoho místa na druhé. Pocit je to samozřejmě velice zajímavý a absence gravitace je také důvod proč se do této laboratoře investovalo tolik peněz. Je pravda, že je možné přeletět chodbu velmi rychle, když spěcháte, tím že se na jedné straně odrazíte a na druhém konci zabrzdíte. Zkušenosti však ukazují, že je dost těžké to udělat a nedotknout se žádné stěny. No a jakmile se ve vysoké rychlosti dotknete nějaké stěny, fyzikální síly si vás podají a vy se ocitnete bezmocný, rotující a kopající do všeho kolem.

Ilustrační foto...

Lidé, kteří zde na stanici strávili už šest měsíců, jsou schopni přeletět padesátimetrovou vzdálenost za něco méně než patnáct sekund. Můj rekord, po třech dnech strávených zde na ISS (a to i když mám nějaké zkušenosti z předchozích letů), je 25 sekund a boule na hlavě. I když to může vypadat jako hra, někdy prostě potřebujete přeletět z jedné strany na druhou, třeba když jste si něco zapomněli, a to pochopitelně, na druhém konci laboratoře a čas vám utíká. Když je zde nějaký volný čas, tak je přirozené, že si člověk trénuje pohybovat se více méně pod určitou kontrolou, aby se ničeho nedotkl, hlavně zrádných a velmi, velmi tvrdých, otevřených uzávěrů. Já osobně odhaduji, že bych na plnou adaptaci potřeboval několik týdnů. Tím mám na mysli naučit se pohybovat volně bez přemýšlení nad příštím pohybem.

Každý ví, že nejlepší věc na této laboratoři je její výhled. Vedle toho je ale také radost objevovat jak zde věci fungují, i když to přináší nějaké to nepohodlí a modřiny.

Pedro Duque - Astronaut ESA
Předchozí díly:
  • Vesmírný diář Pedro Duquea II
  • Vesmírný diář Pedro Duquea I
  • redakce

     IAN.cz
    Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
    archiv zdroj
    RULETA
    Co je to planeta?
    Ilustrační foto...
    Setkání Amatérské prohlídky oblohy
    Ilustrační foto...
    Haló, taxi!
    Ilustrační foto...
    Meteorologické družice - současnost a blízká
    Ilustrační foto...
    Týden s vesmírem 35
    Ilustrační foto...
    STALO SE
    4.12.2012 -
    Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

    WEBKAMERA
     Upice webcam / widecam
    UPICE WEBCAM

    Add to Google

     

    Pridej na Seznam
     

      © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691