Před několika dny se světem rozletěla zpráva o vstupu první ze sond Voyager do nové a dosud neprobádané oblasti. Snad každému v tu chvíli proletěla hlavou myšlenka, že by se konečně mohlo jednat o netrpělivě očekávanou heliopauzu. Naděje však vydržela jenom několik málo dní, protože celý problém uvedl 6. listopadu na pravou míru prestižní časopis Nature.
Jaká jsou současná fakta? Voyager 1 se od svého startu v roce 1977 dostal do vzdálenosti 90 AU (13.5 miliardy kilometrů) od Země. Už od roku 1988, kdy předstihl sondu Pioneer 10, je nejvzdálenějším lidským výtvorem ve vesmíru. Hlavní část jeho mise, spočívající v podrobném průzkumu Jupiteru a Saturnu, skončila v roce 1980 a o té doby plní funkci jakéhosi „vzkazu v láhvi“. Na palubě sondy je totiž obdoba gramofonové desky, která kromě zpáteční adresy obsahuje nahrávku zvuků typických pro naši planetu. Přes formální ukončení hlavní části mise obou Voyagerů dosud běží některé přístroje, mezi nimi také detektor částic slunečního větru. A právě v proudu těchto nabitých částic, které se vzdalují od Slunce rychlostí dosahující 750 kilometrů za sekundu, zaznamenala sonda znatelné zakolísání.

Výsledek měření, které sonda odeslala do řídícího centra, rozdělil vědeckou veřejnost na dva tábory, které můžeme pro jednoduchost nazvat optimisty a skeptiky. Optimistický tábor reprezentuje Johns Hopkins University v Baltimoru v americkém státě Maryland, která analyzovala údaje pořízené detektorem. Tom Krimigis z Laboratoře aplikované fyziky této univerzity nešetří optimismem. Podle něj máme jedinečnou možnost pozorovat prakticky v přímém přenosu přechod heliopauzy a vstup Voyageru 1 do mezihvězdného prostoru.
Hlavní stan skeptiků najdeme doslova za humny, představuje jej The University of Maryland. Podle Franka McDonalda z této univerzity se dají pořízená data interpretovat dosti odlišně. Je totiž docela dobře možné, že zmíněné zakolísání představuje pouze úvod k mnohem silnějším změnám a jakýkoliv jásot je tedy předčasný. Oba dva názory se potkaly ve stejném vydání časopisu Nature, přičemž žádná z obou hypotéz zatím nemá naději na svoje definitivní potvrzení. Zbývá jedině čekat a doufat, že rozhodnutí přijde dříve než rok 2020, kdy by se měly definitivně odmlčet přístroje na palubě Voyageru 1.