Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Narozeniny čínské kosmonautiky

V pondělí 24. dubna uplynulo třicet roků od úspěšného startu první čínské umělé družice. Východ je rudý (Dong Fang Hong 1) sice nezvládnul nic jiného než opakované vysílání stejnojmenné státní hymny, od té doby však nejlidnatější stát světa provedl na sedm desítek podobných startů a postupně tak zacementoval svoji pozici kosmonautické velmoci.

Ilustrační foto...Před třiceti roky Čínská lidová republika (jako pátá v pořadí) zvládnula vyslat na oběžnou dráhu téměř dvousetkilogramovou sondu vlastní nosnou raketou Dlouhý pochod. U příležitosti tohoto nezanedbatelného výročí proto tamní Národní akademie věd a techniky zorganizovaly hlasování o deseti nejvýznamnějších událostech čínské kosmonautiky.

  1. Start první umělé družice "Východ je rudý" 24. dubna 1970 pomocí rakety Dlouhý pochod 1, jenž znamenal vstup země do exkluzivního klubu (a demonstroval vojenskou sílu). Kulovitá sonda se pohybovala po protáhlé dráze ve výšce 440 až 2400 kilometrů.
  2. Start návratového modulu 26. listopadu 1975. Nosič Dlouhý pochod 2 vynesl na nízkou dráhu dvou a půltunovou vojenskou sondu Fanhui Shi Weixing (v překladu Návratová družice pro dálkový průzkum), ze které se o tři dny později oddělilo pouzdro, jenž úspěšně přistálo na území Číny (pro závadu na padákovém systému ovšem příliš tvrdě).
  3. Úspěšná inaugurace geostacionární telekomunikační družice 8. dubna 1984 odpálené na špici rakety Dlouhý pochod 3. Zavěšena byla nad 125 stupni východní délky. Dnes Čína disponuje pěti podobnými družicemi pro televizní a datový přenos (poslední odstartovala 25. ledna 2000).
  4. Úspěšný let experimentálního prototypu lodě s lidskou posádkou Šen-čou (v překladu Božská loď). Sonda na první pohled konstrukcí připomínala ruské Sojuzy. S celkovou délkou devět metrů a průměrem necelé tři metry, sestávala ze čtyř částí, mj. hermetizovaného orbitálního modulu s bočním průlezem a návratového modulu s tepelným štítem. Právě v něm byla umístěna funkční maketa astronauta (taikonauta), semena rostlin, vlajka ČLR, Macca a poštovní známky. Návrat proběhl bez problémů 21 hodin od startu po několika obletech Země.
  5. Společný čínsko-brazilský satelit, Ziyuan 1 (překl. Zdroje 1) ze 14. října 1999 určený k dálkovému průzkumu Země v řadě spektrálních oborů s velmi dobrým rozlišením.
  6. Zprovoznění meteorologického satelitu na heliosynchronní polární dráze sedmého září 1988. Třičtvrtě tunová družice Feng Jun (Vítr a mrak) se neustále pohybuje nad Slunce ozářenou polokoulí. Snímky v pěti kanálech viditelného a infračerveného záření vysílá jak ze záznamu, tak i v reálném čase.
  7. Start silného nosiče Dlouhý pochod 2E 14. srpna 1992, jenž dopravil na oběžnou dráhu australský telekomunikační satelit Optus B1 vyrobený společností Hughes Technologies. Dlouhý pochod 2E doplněný čtveřicí přídavných motorů na tekutá paliva zvládne dostat na nízkou oběžnou dráhu devět a půl tuny materiálu.
  8. Start výkonného telekomunikačního satelitu Dong Fang Hong 3, který je vybaven 24 převaděči pro vnitrostátní provoz. Provoz této geostacionární družice se plánuje na osm až deset rok.
  9. Oznámení z 25. října 1985 o vstupu na komerční trh raketových nosičů. První placený start čínské rakety proběhnul 7. dubna 1990, kdy byla na geostacionární dráhu zavěšena telekomunikační sonda Asiasat 1 zaštiťující televizní a telefonní spojení pro řadu asijských států. Zajímavé je, že byla původně vypuštěna v roce 1984 pod názvem Westar 6, ale později ji zpět na zem dopravil raketoplán Discovery. Od té doby Čína úspěšně vynesla 26 zahraničních družic.
  10. Start výkonného nosiče Dlouhý pochod 3B, který na vysokou oběžnou dráhu 20. srpna 1997 dopravil těžký telekomunikační satelit Mabuhay Agila 2 filipínské společnosti. Do nedávna nejsilnější nosič zvládnul vynést na geostacionární oběžnou dráhu až pět tun materiálu.
To byl přehled minulých úspěchů, ale na co se můžeme těšit v nejbližší budoucnosti? Je zřejmé, že se v průběhu několika málo měsíců nejvýše roku dočkáme prvních taikonautů -- tedy čínských kosmonautů. I když žádné datum nepadlo a celý projekt ukrývá neprostupná a řadou fám propletená rouška státního tajemství, trendy jsou více než zřejmé. Předně se urychluje vývoj dostatečně silných raketových nosičů řady Dlouhý pochod. Kromě toho se -- už oficiálně -- na kosmodromu Ťiou-Čchüan buduje rampa pro starty pilotovaných letů, odkud se také začne stavět vlastní orbitální základna! Příslušné kosmické agentury dále podepsaly mezivládní spolupráci mezi Čínou a Ruskem... Takže, kdy to bude? Nechejme se překvapit!

Jiří Dušek

| Zdroj: SpaceDaily, Kosmonautická encyklopedie, Go Taikonauts! IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Jen tak si poletovat v atmosféře Venuše
Ilustrační foto...
Velký kosmonautický podvod
Ilustrační foto...
Máte svého oblíbeného mimozemšťana?
Ilustrační foto...
Ohnivé finále
Ilustrační foto...
GPS nyní v plném rozlišení
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691