Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Sonda Smart-1 míří pozvolna k Měsíci

Sonda Smart-1 má na svém kontě již padesát oběhů kolem Země i přes to, že není určena pro její průzkum, ale pro studium našeho věrného souputníka - Měsíce. S trochou nadsázky bychom mohli říci, že se jedná o nejpomalejší sondu, která zatím k Měsíci kdy letěla.

Vše nicméně probíhá podle plánu. Sonda se velice pozvolna vymaňuje z gravitačních pařátů naší planety a začíná se přibližovat svému cíli, Měsíci. Autoři sondy se při její cestě spoléhají na poměrně nový iontový motor, který není (zatím) příliš typickým pohonem při vesmírném cestování. Cesta sondy započala vynesením na orbitu tradičními (chemickými) motory a iontový motor je použit jen k samotné cestě. Ta bude s iontovým motorem trvat dlouhých 16 měsíců a vzdálenost Země-Měsíc tak bude překonávat přímo želvím tempem.

Ilustrační foto...

Zdá se tempo sondy pomalé a frustrující? Pak si představte, že máte stejné pocity jako samotní konstruktéři a vědci. Samotný ředitel projektu Smart-1 Gussepe Racca minulý týden pro stránky www.space.com odpověděl na otázku, jaké to je čekat tak dlouho na vědecká data, takto : „Ano je to velmi frustrující. A vlastně již teď přemýšlíme, zda-li naším cílem bude pouze Měsíc.“

Mise Smart-1 má tedy vlastně dva úkoly. První začne v okamžiku, kdy sonda dosáhne oběžné dráhy Měsíce, v tomto okamžiku se rozjede samotný průzkum našeho společníka. Druhý úkol již započal. Je jím testování iontového motoru pro případnou budoucí cestu k nejbližší planetě Slunce Merkuru.

Jak vlastně iontový motor funguje?

Iontové motory využívají elektrickou energii ze slunečních baterií a jako pohonný materiál slouží proud xenonu (jedná se o plyn). Tryska tlačí ionty z motoru ven, což dává plavidlu slabou (ale nepřetržitou) hnací sílu. Slabá hnací síla je sice nevýhodná pro lety na krátkou vzdálenost, ale při letech do větších dálav kosmu je plně vyvážena tím, že se jedná o „nepřetržitou“ hnací sílu, která má mnohem menší nároky na objem uskladněného paliva než konvenční motory. Jako první vyzkoušela iontový motor NASA na své meziplanetární sondě Deep Space 1 (která mimochodem vyhotovila nejlepší snímky komet za rok 2001.) Start sondy do vesmíru sice probíhá stále pomocí konvenčního motoru, ale ve volném prostoru je konvenční motor nahrazen úspornějším iontovým motorem, který začne vydávat slabý, ale stálý tah. Rychlost na počátku letu není nijak závratná, ale čím déle motor funguje, tím více se zvětšuje. ,,Nevýhodou cesty sondy Smart-1 je tedy malá vzdálenost Měsíce, kdy nedokážeme plně ocenit výhody iontového pohonu’’, vysvětlil Racca

Ilustrační foto...

Navigační problém

Sonda Smart-1 byla vypuštěna 27. záři tohoto roku. Průzkum automatizovaným Star-trackerem. který udržuje kurz ve správných mezích, ale v několik případech selhalo. Jak sdělila evropská agentura ESA, závada souvisí s radiačními pásy, které obklopují Zemi. „Jsme si ovšem jistí, že všechny problémy Star-trackerů můžeme vyřešit změnou parametrů v softwaru.“ prohlásila již zmíněná agentura.

Tak jako tak, ředitel projektu Racca neočekává, že by strasti Star-trackeru měly ovlivnit vědeckou část mise. Většina problémů je spojena s malou vzdáleností od Země a jejích radiačních pásů. Ty se však okolo Měsíce nevyskytují, takže v okamžiku kdy dosáhne sonda Měsíce, Star-tracker naši misi neovlivní.

Volný let

Sonda Smart-1 dosáhla své maximální rychlosti na první orbitě, tedy 10 hodin po startu, kdy letěla rychlostí přibližně 10 km/s. Nyní její rychlost kolísá a to od 1,7 až po 8,9 km/s v přímé závislosti na její poloze vůči planetě. Jako u každého objektu, který obíhá okolo nějakého těžiště po eliptické dráze platí, že rychlost tělesa je největší, když je těleso nejblíže těžišti a pomalejší, když je od něho nejdále (je na takzvaném vrcholu elipsy).

Sonda se bude točit po této elipse až do okamžiku, kdy dosáhne libračních bodů, v tom okamžiku se plně zapojí iontové motory. Plavidlu, které dosáhne libračních bodů, potom stačí jen malý impuls a je volné pro jakoukoliv cestu vesmírem. Samotné orbitální dráhy Měsíce dosáhne sonda Smart-1 v březnu 2005, po té začne hledat vodítka, která by nám měla přiblížit vznik Měsíce a pokusit se objevit místa, kde se na jeho povrchu skrývá cenná voda.

David Slavíček, Petr Brož

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
2006: Praha středem hvězdářského světa
Ilustrační foto...
STS 121 Discovery – průběh letu (15.-17.červe
Ilustrační foto...
Jak staré jsou prstence Saturnu?
Ilustrační foto...
Superúplňkové měsíční zastavení
Ilustrační foto...
Nad svícnem je tma!
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691