Čekání na heliopauzu

Podívejme se nejprve na samotný začátek mise, trocha historie přece ještě nikoho nezabila. Jako první paradoxně odstartoval Voyager 2, který se vydal na cestu z Kennedyho kosmického centra 20. srpna 1977. Druhá sonda jej následovala 5. září téhož roku. Z té doby pochází legendární snímek Země a Měsíce v jediném záběru. První skutečný milník přišel až za necelé dva roky, kdy obě sondy proletěly kolem Jupiteru za další rok se přiblížily k Saturnu. Pro Voyager 1 byla tato návštěva zároveň symbolickým rozloučení se Sluneční soustavou a od této chvíle se cesty obou sond definitivně rozdělily. Zatímco „dvojka“ putovala dále k Uranu a Neptunu, „jednička“ si to namířila ven ze Sluneční soustavy. Voyager 2 pak během let 1986 – 1989 navštívil obě zbývající obří planety a 1. ledna 1990 symbolicky odstartovala mezihvězdná část mise obou Voyagerů a poslední symbolický pozdrav v podobě portrétu Sluneční soustavy dorazil na Zemi 14. února. Skoro na den přesně po dalších osmi letech se stal Voyager 1 nejvzdálenějším lidským výtvorem, když v nevyhlášeném závodě předstihl sondu Pioneer 10.

Konstruktéři sond i fyzikové očekávají, že dříve nebo později musí Voyagery minout tzv. heliopauzu. Jedná se o jakési území nikoho, kde se střetávají vlivy Slunce a okolních hvězd. Podle stručné zprávy, kterou zatím zveřejnila na svých stránkách JPL, by čekání mohlo být u konce. Více informací bude k dispozici teprve ve středu 5. listopadu, kdy NASA zveřejní podrobné informace. Rozhodně se tedy máme na co těšit.