Tma jako biologický imperativ

S myšlenkou konference přišel před dvěma lety Peter Goering, ředitelMuskoka Heritage Foundation (Muskoka je jezerní oblast asi dvě stěkilometrů severně od Toronta). S podporou své organizace ji skutečněnachystal, zajistil účast osobností z řady disciplín, a pak uskutečnil.Snažil se přitom i o účast klíčových osob z Evropy -- a protože aniPierantonio Cinzano ani Fabio Falchi nebyli schopni přijet, stal jsemse jediným evropským účastníkem já. Ostatních pět desítek lidí zejména z vládní i nevládní ochrany přírody, z biologického i lékařského výzkumu nočního prostředí, z osvětlovacího průmyslu, umělců, religionistů, astronomů, publicistů, příslušníků prvních národů žijících v Kanadě (konkrétně indiánů), učitelů atd. bylo z Kanady a USA.

Rozsahem i hloubkou svého záběru se sympozium stalo pro všechny svéúčastníky mocným popudem k tomu, aby pro obnovu kvalitního nočníhoprostředí začali účinně pracovat. Evropské sdělení, že pouhé proklamacenepomohou, zato zákony obsahující účinná pravidla ano, přitom vzbudilozaslouženou pozornost. I myšlenka, která mě napadla až během konference:zpřístupnit nádheru noci lze všude, i uvnitř velkých měst, pouhýmvytvořením a zveřejněním míst, kde neruší okolní oslnivé lampy. Kdevynikají jen světla přírodní: planety, Sírius, někde snad se vyskytnousvětlušky, všude v mírných šířkách občas polární záře. Kde lze prožívatkouzlo stmívání a noci, byť světlé, jako v přírodě při měsíčku.

Strávil jsem pak v Ontariu ještě dva týdny, měl ještě dvě přednášky(bohužel jen pro Kanadskou královskou astronomickou společnost) apoznal, hlavně během cestování na kole, jihokanadskou krajinu. Či vůbeczakusil nový svět (předtím jsem pryč z Evropy nikdy nebyl), jevskutku hodně jiný než ten náš. Byly to krásné prázdniny a mocnávzpruha pro další práci v ochraně prostředí. Dík za to MuskokaHeritage Foundation a jejímu řediteli (architektovi v důchodu) zvláště.

ecologyofthenight.ca je dobrá značka. Jde teď o to, dále pracovat na záchraně nočního prostředí a naplnění této adresy výbornými úvodními informacemi pro nové zájemce. Kanadští dobrovolníci udělali ohromný kus práce, teď je řada na dalších...

PS.
Toronto nabízí i jeden fascinující příklad: hlavní obchodní ulice, Yongestreet (mimochodem nejdelší na světě), nemá ve svých nejrušnějších částechinstalováno žádné veřejné osvětlení. Světla z výloh reklamních štítůrovnoběžných s ulicí zcela stačí. Je tam příjemné, útulné šero, v němž sepohybuje spousta chodců i aut. V dáli jsou nápadné jen semafory...