Ve středu 15. října 2003 vyvrcholilo 11 let příprav k letu, kdy měl být do kosmu vypuštěn první čínský kosmonaut.
Před 33 lety, když v Číně probíhala Kulturní revoluce, se tento stát sotva zmohl na vypuštění vlastního satelitu s názvem "Východ je rudý" na oběžnou dráhu. A nyní, o generaci později, kdy už jsou na čínském území 3 kosmodromy, posílá Čína do vesmíru svého prvního kosmonauta Yanga Liwei v kosmické lidi Shenzhou. Tím se stala v pořadí 3. státem, který dokázal vlastními prostředky dopravit člověka do vesmíru. Celá mise stála 2,3 miliardy dolarů. Prezident Číny Hu Jintao misi označil jako historicky významný krok pro čínský lid.
38-letý Yang Liwei je 169 cm vysoký, profesí vojenský pilot, kterým se stal v roce 1987. Na astronauta kandidoval v roce 1998. Podrobnosti letu Čína dlouho utajovala. Nebylo jasné, kdo do vesmíru poletí, ani přesný čas startu. Úřady nepovolily vysílat přímý přenos startu, ačkoli místní televize na to byla připravena.
Yang Liwei vzlétl ve tři hodiny středoevropského času. Čtrnáctkrát obletěl Zemi, přičemž ve vesmíru strávil 21 hodin. Po 34 minutách letu plukovník Lidové osvobozenecké armády Yang Liwei oznámil, že se cítí dobře, a že plavidlo funguje normálně.
Ne všichni experti se domnívají, že čínský kosmický program je pozadu. Kosmická loď Shenzhou vážící necelých 8 tun konstrukcí značně připomíná Sojuz. Peking ale trvá na tom, že kosmická loď Shenzhou je jeho vlastní tvorby. Podle mnohých odborníků se Čína ruskými Sojuzy jen inspirovala.
Zajímavé je, že se o startu prvního kosmonauta v zahraničních médiích příliš nemluvilo.Možná snad, že kdyby přímo Yang Liwei poskytl nějaké z televizí rozhovor v přímém přenosu apod., tak by se o této věci mluvilo více.
Jako produkt letních Olympijských her v roce 2008, které se budou konat v Pekingu, by mohly být 2 kosmické orbitální stanice – ISS a orbitální stanice Číny. „Svět bude ohromen tím, že Čína je schopna udělat něco srovnatelného s Ruskou vesmírnou stanicí Mir“, řekl Brian Harvey, autor "The Chinese Space Programme: From Conception to Future Capabilities". „Budou zde jen nějaké technické rozdíly, které veřejnost nezaregistruje.“
Kromě orbitální stanice podobné Miru, která se plánuje kolem roku 2010, Čína plánuje i kosmické sondy na Měsíc a Mars. Nechme se překvapit, jak se realizace těchto projektů povede...
