Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Sága kosmického teleskopu VIII

Hubblův kosmický dalekohled pracuje na oběžné dráze deset roků, během kterých provedl nepřeberné množství pozorování nevídaného počtu vesmírných objektů. Vybrat to nejzajímavější či nejdůležitější tudíž nejde. Proto uveďme některé příspěvky do nikdy nekončícího poznávání hlubin vesmíru jenom heslovitě.

Ilustrační foto...Vzhledem k tomu, že Hubble "zaostří" jak objekty na samé hranici vesmíru, tak i nejbližší sousedy naší planety, je oblast jeho "zájmu" velmi široká. Čas od času byl využíván k pozorování těles sluneční soustavy, počínaje Měsícem a konče kometami. Do mozaiky poznání přispěly občasné záběry prakticky všech planet -- sledoval "počasí" na Venuši, polární záře na dvou největších planetách (na Saturnu se vyskytují ve výšce kolem 1000 kilometrů nad oblačnou vrstvou), písečné bouře na Marsu, oblaka na Uranu a Neptunu, detaily na měsících Io a Titanu... Neopovrhl nejmenší planetou Plutem a stranou nezůstaly ani planetky. Například přesně proměřil planetku Vesta (280x272x227 km), u jejíhož jižního pólu objevil impaktní kráter o průměru 460 kilometrů (87 procent průměru planetky) a hloubce třináct kilometrů. Každý z nás má pak v paměti také první snímky rozpadlé komety Shoemaker-Levy 9, jejíž grandiózní "představení" na Jupiteru bylo možné pozorovat i malými dalekohledy.

Další oblastí, kde mohl dalekohled předvést své kvality, bylo pozorování a fotografování jednotlivých hvězd. Například obří Betelgeuse se nejen ukázala jako kotouček, ale na jejím povrchu se podařilo rozlišit rozsáhlou horkou skvrnu, desetkrát větší než Země, s teplotou o dva tisíce kelvinů vyšší než okolí. Navíc s proudy plynu pohybující se rychlostí 16 tisíc kilometrů v hodině.

Ilustrační foto...Kosmická observatoř se zapojila rovněž do pátrání po rodících se hvězdách a planetárních soustavách. Například na snímku známé Orlí mlhoviny M 16 v souhvězdí Hada jsou patrné "sloupy stvoření" -- tmavé pilíře o délce několika parseků obsahující chladný plyn, který se hroutí vlastní přitažlivostí a kde vznikají zárodky nových hvězd. Ve Velké mlhovině v Orionu nalezla množství mladých hvězd, obklopených plynoprachovými disky, jejichž průměry se pohybují v rozmezí 50 až 1000 astronomických jednotek. Rovněž v souhvězdí Býka dalekohled vyfotografoval prachové mlhoviny kolem mladých hvězd (některé jsou známy již z pozorování družice IRAS). Protoplanetární disky byly také objeveny kolem hvězd HR 4796A a HD 141569. V mezerách mezi pozorovanými jednotlivými prstenci se již pravděpodobně zformovaly planety. Snad nejkrásnější je zprohýbaný disk kolem hvězdy beta Pictoris -- neklaná známka pravděpodobně vznikající planetární soustavy.

Zprávy o tom, že Hubblův dalekohled "spatřil" vůbec první planety mimo sluneční soustavu, se však ukázaly jako předčasné. Vysvětlení pozorování u TMR-1 v souhvězdí Býka a Proximy Centauri bylo vždy nakonec jiné -- ani o obří planety, ani o tzv. hnědí trpaslíci.

Ilustrační foto...Ale zůstaňme ještě u blízkých hvězd. Dalekohled také zkoumal světelné křivky hvězd Proxima Centauri a Barnardovy šipky. Perioda změn jasnosti u Proximy činí 83 dny, u Barnardovy hvězdy 130 dnů. Tyto variace má pravděpodobně na svědomí trojice velkých skvrn na Proximě a zřejmě jedné velká skvrna na Barnardově hvězdě.

Pomocí kamery NICMOS byla dále objevena doposud nejsvítivější hvězda. Nachází se v tzv. Pistolové mlhovině v souhvězdí Střelce ve vzdálenosti 25 tisíc světelných let. Během tří sekund vyzáří stejné množství energie jako naše Slunce za celý rok!

Hubble nevynechal ani exotické objekty, jako jsou černé díry. Jedna z nich se například nachází v rentgenové dvojhvězdě GRO 1655-40. Podle měření je vzdálena 3200 parseků. Primární složkou je černá díra, kterou průvodce o hmotnosti 2,3 Slunce průběžně "krmí" vlastním materiálem. Další černou díru "vypátral" ve středu obří galaxie Centaurus A, vzdálené deset miliónů světelných let. Projevuje se pohlcováním pozůstatků malé galaxie, která se s velkou galaxií Centaurus A v minulosti srazila.

Kromě jiného dalekohled také "proniknul" do centra naší Galaxie, kde se nachází několik mladých hvězdokup s hvězdami o extrémně velikém zářivém výkonu. Na druhou stranu v roce 1998 observatoř přispěla k identifikaci vzdálenosti galaxie, ze které přišel záblesk gama záření označený GRB 971214. Vzhledem k dvanácti miliardám světelných let se tak jednalo o největší pozorovanou explozi ve vesmíru od velkého třesku. Během prvních sekund byl výbuch jasnější než světlo všech ostatních objektů ve vesmíru dohromady.

Jedním z důležitých úkolů bylo též určení tzv. Hubblovy konstanty na základě pozorování cefeid -- typu proměnných hvězd -- ve vzdálených galaxiích. Po vyhodnocení těchto měření vychází nová hodnota Hubblovy konstanty 70 km/s/Mpc s chybou pouze deset procent, což odpovídá stáří vesmíru přes 12 miliard let.

Ilustrační foto...I oku laika lahodí snímky galaxií, v nichž pozorujeme překotnou tvorbu nových hvězd, snímky zachycující srážku galaxií doslova v přímém přenosu, zapomenout nesmíme ani na snímky planetárních mlhovin. Například na fotografii mlhoviny Helix (Hlemýžď) v souhvězdí Vodnáře spatříme přímo nevídané detaily v její struktuře -- protáhlé mlhovinky o délce několika desítek miliard kilometrů. Hubble si "posvítil" také na pulsar v Krabí mlhovině, nádherný je rovněž snímek galaxie Loukotě, která vznikla při srážce dvou galaxií před 200 milióny roky. A tak bychom mohli pokračovat stále dál a dál.

Ostatně v říjnu 1998 vznikl v operačním centru STScI v Baltimore nový internetový projekt, nazvaný Hubble Heritage Project. Na jeho www stránkách najdete velké množství zajímavých snímků, názorně ukazujících schopnosti Hubblova kosmického dalekohledu, a zároveň představující krásy vesmíru. Přejeme příjemnou zábavu při jejich průzkumu!

Libor Lenža, František Martínek

| Zdroj:  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Žeň objevů 2001 -- díl první
Ilustrační foto...
100 let od narození S.P.Koroljova
Ilustrační foto...
Expedice Úpice 2001 -- díl tři
Ilustrační foto...
SETI@Home rozšiřuje
Ilustrační foto...
Online přenos ze startu družice AIM
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691