Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Neznámá tvář slunečních erupcí

Bylo 23. července loňského roku, krátce po půlnoci středoevropského času. Většina evropských slunečních astronomů tehdy jistě spala a nejspíš je ani nenapadlo, že se zrovna v té době na Slunci odehrává mohutná erupce. Více jak rok poté jim ale tato erupce způsobuje starosti. Proč?

Hvězda, bez které by nebyl život na Zemi, zdroj tepla, světla, ale i inspirace pro básníky. Tak vnímáme naše Slunce. Ale to je jenom jedna z jeho tváří. Slunce má však i jiné, méně známé a dokonce i velmi nebezpečné. Sotva bychom asi poznali naši denní hvězdu, pokud bychom se na ni dívali třeba v ultrafialovém či v rentgenovém oboru elektomagnetického záření. Místo poklidného povrchu Slunce bychom spatřili zježený povrch, plný výtrysků a divoce se měnících smyček. Zde na Zemi, na dně zemské atmosféry, jsme naštěstí před těmi nebezpečnými projevy sluneční aktivity poměrně dobře chráněni. Pokud bychom ale chtěli pochopit projevy sluneční aktivity, zjistit proč a jakým způsobem vznikají sluneční erupce,odhalit původ ohřevu sluneční koróny, proto bychom naopak měli pozorovat Slunce i v ostatních oborech elektomagnetického spektra. Přímé pozorování ultrafialového, rentgenového či gama záření našeho Slunce však, díky zemské atmosféře, z povrchu Země provádět nelze. Astronomové proto musí používat dalekohledy na oběžné dráze Země, kde již zemská atmosféra žádným způsobem neruší pozorování.

Ilustrační foto...

Proto byla na začátku února loňského roku s pomocí rakety Pegasus vynesena na oběžnou dráhu družice RHESSI (Reuven Ramaty High Energy Solar Spectroscopic Imager). Hlavním úkolem družice je sledování naší nejbližší hvězdy v tvrdém rentgenovém a v gama oboru. Pro přesnější představu - družice je schopna sledovat sluneční fotony s energiemi v rozsahu 3 keV až 17 MeV. Je tedy schopna pozorovat záření s energií až více než miliónkrát větší než má viditelné záření.

Ilustrační foto...

Jedním z hlavních cílů družice RHESSI je pozorování slunečních erupcí. Sluneční erupce se odehrávají na povrchu Slunce a jsou těmi nejmohutnějšími explozemi, ke kterým ve sluneční soustavě dochází. V oblasti erupce jsou částice urychlovány na rychlosti blízké rychlosti světla. Urychlené ionty se srážejí s okolními částicemi a díky jejich vysoké energii mohou vznikat jak gama fotony, tak například radioaktivní jádra. Rozpadem těchto radioaktivních jader pak následně vznikají například částice antihmoty, pozitrony. Částice antihmoty jsou jakýmsi zrcadlovým obrazem běžné hmoty. Například zmiňované pozitrony v antisvětě odpovídají elektronům, nesou ale náboj s opačnou polaritou než běžné elektrony. Pokud se pozitron setká s elektronem, dochází k anihilaci, při které elektron s pozitronem zanikají a vzniká dvojice gama fotonů. Vzniklé gama fotony mají energii 511 keV, což je energie odpovídající klidové hmotnosti elektronu.

Zřejmě doposud své nejslavnější pozorování uskutečnila družice RHESSI 23. července loňského roku. Krátce po půlnoci světového času došlo v blízkosti slunečního okraje k mohutné erupci. Díky změnám konfigurace magnetického pole byly urychleny ionty na rychlosti blízké rychlosti světla a jako důsledek jejich srážek s okolními částicemi vznikly i pozitrony. Jejich přítomnost odhalilo pozorování čáry odpovídající energii 511 keV, která vzniká při anihilaci pozitronu. Ale nejen to, vůbec poprvé byly v gama spektru erupce nalezeny čáry takových prvků jako jsou železo, hořčík či křemík.

Vědci očekávali, že se různé druhy nabitých částic ve slunečních erupcích pohybují společně. Pozorování družice RHESSI ale ukázala, že tomu tak není. Při erupci 23. července loňského roku se kladně nabité ionty pohybovaly po jiných drahách, než záporně nabité elektrony. Vodítkem pro tento závěr byla skutečnost, že se během erupce pozorovala rentgenová emise v jiném místě, než ze kterého přicházelo gama záření. Zatímco rentgenové záření vzniká díky srážkám urychlených elektronů s klidnou sluneční atmosférou, gama záření vzniká především v důsledku srážek urychlených iontů. Podle současných teorií slunečních erupcí by se urychlené elektrony měly pohybovat společně s ionty. Rentgenové fotony by měly přicházet ze stejného místa jako gama fotony. Pozorování ukázala, že tomu tak není a vědci nyní hledají odpověď na otázku, proč se ionty pohybují po odlišných drahách než elektrony. Pomůže při hledání odpovědi na tuto otázku další pozorování či přesnější modely? Uvidíme.

Jiří Krtička

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Dovolená s dalekohledem 2007
Ilustrační foto...
Pozor na světelné znečištění oblohy!
Ilustrační foto...
NASA odložil start Atlantisu na neurčito
Ilustrační foto...
Zemská a Marsovská atmosféra jsou si podobné
Ilustrační foto...
Y5G
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691