Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Posledních 19 hodin

Po dvanácti letech příprav, šesti letech cesty k planetě a téměř devíti letech na oběžné dráze kolem Jupitera začala v neděli 21. září ve 2:52 našeho času sonda Galileo odpočítávat posledních 19 hodin svojí existence. Během aktivní služby urazila přes 4,5 miliardy kilometrů, spotřebovala 925 kilogramů paliva a na Zemi odeslala přes 30 GB dat včetně 14 000 snímků.

Ne 2h 52min.: Svoji poslední etapu sonda zahajuje ve vzdálenosti více 1 320 000 kilometrů a stále rychleji se přibližuje. V první fázi se na chvíli vypínají přístroje zaznamenávající informace o magnetickém a elektrickém poli planety. Plánovaná sedmihodinová odstávka umožní alespoň částečně vyprázdnit vyrovnávací paměť počítače, do které se ukládala data během posledního půlroku nepřetržitých měření.

Ne 7h 52min.: Sonda srovnává svoji orientaci zaměřením kontrolní hvězdy na obloze. Za normální situace by k takovému manévru použila tři kontrolní body, ale vlivem stále sílící radiace planety je elektronický šum natolik silný, že jedinou dostatečně silnou hvězdou je Vega ze souhvězdí Lyry.

Ne 9h 52min.: Kontrolu nad sondou přebírá stanice v Madridu, která je zařazena do systému Deep Space Network a disponuje anténou o průměru 70 metrů. V té době se dostatečně uvolňuje vyrovnávací paměť palubního počítače a sonda může získaná data odesílat na Zemi prakticky okamžitě. Galileo je právě ve vzdálenosti 965 000 kilometrů od planety a rychle se přibližuje.

Ne 14h 07min.: Vzdálenost k Jupiteru klesá na 715 000 kilometrů a detektory magnetického pole snižují svoji citlivost, aby mohly dál pokračovat v měření. O 77 minut později se detektor na více než hodinu vypíná, aby se znovu nezahltila vyrovnávací paměť palubního počítače. Vše se připravuje na poslední měření před dopadem.

Ne 14h 55min.: Ke stanici v Madridu se připojuje Goldstone v Jižní Kalifornii a společně se snaží zachytit stále slabší signál z paluby Galilea.

Ne 18h 05min.: Galileo míjí Jupiterův Měsíc Io ve vzdálenosti 422 000 kilometrů. V minulosti tento vulkanický svět několikrát navštívil a pořídil celou řadu úchvatných záběrů. Nyní je to návštěva definitivně poslední.

Ne 18h 42min.: Intenzita radiace roste natolik, že „zhasíná“ také Vega, poslední kontrolní bod sondy. Vyhledávací software sondy je proto odstaven.

Ne 20h 31min.: Sonda klesá 143 000 kilometrů nad horní vrstvu oblačnosti a detektory magnetického pole sbírají svoje spolední data. Další měření už není možné, protože intenzita magnetické pole zcela zahlcuje přístroje.

Ne 20h 48min.: Galileo míjí oběžnou dráhu měsíce Amalthea a o 29 minut později také oběžné dráhy dvou nejbližších satelitů, Adrastey a Metis. Sonda je v tu chvíli pouze 57 500 kilometrů nad oblačností planety a její rychlost dál narůstá.

Ne 21h 26min.: Sonda míjí pomyslnou značku ve výšce 43 000 kilometrů nad oblačností planety. V této vzdálenosti kolem Jupitera proletěla v roce 1973 sonda Pioneer 11. Galileo se tak stává společně se sestupným pouzdrem jediným lidským výtvorem, který se dostal tak blízko k planetě.

Ne 21h 42min.: Sonda se dostává na rozhraní světla a stínu. Nyní je ve výšce 9 283 kilometrů nad vrstvou oblačnosti a odesílá svoje poslední naměřená data. Za několik okamžiků se dostane do stínu planety a ztratí se z dosahu řídícího střediska. Na samém konci své cesty tak zůstane sonda osamocena.

Ne 21h 49min 36s.: Sonda končí svoji mnohaletou cestu Sluneční soustavou. Dopad je ve skutečnosti velice rychlým ponořením do Jupiterovy atmosféry v oblasti přibližně ¼ stupně jižně od rovníku. Pozorovatel nad vrcholky mraků na rovníku by spatřil sondu jako světlý, rychle se pohybující bod ve výšce 22° nad obzorem. Galileo se v té chvíli pohybuje rychlostí více než 48 kilometrů za sekundu. O téměř 700 metrů za sekundu tak překonává rychlostní rekord sestupného pouzdra, které se do atmosféry planety ponořilo 17. prosince 1995. Teplota svrchního pláště strmě narůstá, sonda se nakonec rozpadá a beze zbytku shoří.

Galileo se tak stává jedním z mnoha smítek, které dopadly do tváře planetárního obra. V červenci 1994 měla sonda příležitost pozorovat náraz jednoho z největších, kometu Shoemaker-Levy 9, a pořídit záběry místa dopadu. Galileo samotný je ale příliš malý pro pozdější identifikaci a v atmosféře planety proto mizí beze stopy. Good bye, Galileo!

Tomáš Apeltauer

| Zdroj: NASA / JPL IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Rádio IAN: Vladimír Remek a jeho hosté
Ilustrační foto...
Instantní galerie 29
Ilustrační foto...
Hubbleův nebo Hubblův?
Ilustrační foto...
Historie dobývání Měsíce I (1959 - 1964)
Ilustrační foto...
Recenze: Rudá planeta
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691