Posledních 19 hodin

Ne 2h 52min.: Svoji poslední etapu sonda zahajuje ve vzdálenosti více 1 320 000 kilometrů a stále rychleji se přibližuje. V první fázi se na chvíli vypínají přístroje zaznamenávající informace o magnetickém a elektrickém poli planety. Plánovaná sedmihodinová odstávka umožní alespoň částečně vyprázdnit vyrovnávací paměť počítače, do které se ukládala data během posledního půlroku nepřetržitých měření.

Ne 7h 52min.: Sonda srovnává svoji orientaci zaměřením kontrolní hvězdy na obloze. Za normální situace by k takovému manévru použila tři kontrolní body, ale vlivem stále sílící radiace planety je elektronický šum natolik silný, že jedinou dostatečně silnou hvězdou je Vega ze souhvězdí Lyry.

Ne 9h 52min.: Kontrolu nad sondou přebírá stanice v Madridu, která je zařazena do systému Deep Space Network a disponuje anténou o průměru 70 metrů. V té době se dostatečně uvolňuje vyrovnávací paměť palubního počítače a sonda může získaná data odesílat na Zemi prakticky okamžitě. Galileo je právě ve vzdálenosti 965 000 kilometrů od planety a rychle se přibližuje.

Ne 14h 07min.: Vzdálenost k Jupiteru klesá na 715 000 kilometrů a detektory magnetického pole snižují svoji citlivost, aby mohly dál pokračovat v měření. O 77 minut později se detektor na více než hodinu vypíná, aby se znovu nezahltila vyrovnávací paměť palubního počítače. Vše se připravuje na poslední měření před dopadem.

Ne 14h 55min.: Ke stanici v Madridu se připojuje Goldstone v Jižní Kalifornii a společně se snaží zachytit stále slabší signál z paluby Galilea.

Ne 18h 05min.: Galileo míjí Jupiterův Měsíc Io ve vzdálenosti 422 000 kilometrů. V minulosti tento vulkanický svět několikrát navštívil a pořídil celou řadu úchvatných záběrů. Nyní je to návštěva definitivně poslední.

Ne 18h 42min.: Intenzita radiace roste natolik, že „zhasíná“ také Vega, poslední kontrolní bod sondy. Vyhledávací software sondy je proto odstaven.

Ne 20h 31min.: Sonda klesá 143 000 kilometrů nad horní vrstvu oblačnosti a detektory magnetického pole sbírají svoje spolední data. Další měření už není možné, protože intenzita magnetické pole zcela zahlcuje přístroje.

Ne 20h 48min.: Galileo míjí oběžnou dráhu měsíce Amalthea a o 29 minut později také oběžné dráhy dvou nejbližších satelitů, Adrastey a Metis. Sonda je v tu chvíli pouze 57 500 kilometrů nad oblačností planety a její rychlost dál narůstá.

Ne 21h 26min.: Sonda míjí pomyslnou značku ve výšce 43 000 kilometrů nad oblačností planety. V této vzdálenosti kolem Jupitera proletěla v roce 1973 sonda Pioneer 11. Galileo se tak stává společně se sestupným pouzdrem jediným lidským výtvorem, který se dostal tak blízko k planetě.

Ne 21h 42min.: Sonda se dostává na rozhraní světla a stínu. Nyní je ve výšce 9 283 kilometrů nad vrstvou oblačnosti a odesílá svoje poslední naměřená data. Za několik okamžiků se dostane do stínu planety a ztratí se z dosahu řídícího střediska. Na samém konci své cesty tak zůstane sonda osamocena.

Ne 21h 49min 36s.: Sonda končí svoji mnohaletou cestu Sluneční soustavou. Dopad je ve skutečnosti velice rychlým ponořením do Jupiterovy atmosféry v oblasti přibližně ¼ stupně jižně od rovníku. Pozorovatel nad vrcholky mraků na rovníku by spatřil sondu jako světlý, rychle se pohybující bod ve výšce 22° nad obzorem. Galileo se v té chvíli pohybuje rychlostí více než 48 kilometrů za sekundu. O téměř 700 metrů za sekundu tak překonává rychlostní rekord sestupného pouzdra, které se do atmosféry planety ponořilo 17. prosince 1995. Teplota svrchního pláště strmě narůstá, sonda se nakonec rozpadá a beze zbytku shoří.

Galileo se tak stává jedním z mnoha smítek, které dopadly do tváře planetárního obra. V červenci 1994 měla sonda příležitost pozorovat náraz jednoho z největších, kometu Shoemaker-Levy 9, a pořídit záběry místa dopadu. Galileo samotný je ale příliš malý pro pozdější identifikaci a v atmosféře planety proto mizí beze stopy. Good bye, Galileo!