Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Krok za krokem Galilea

Gravitační pohoupání

Ilustrační foto...Sonda odstartovala 18. října 1989 na palubě raketoplánu Atlantis v misi s označením STS-34. Původní varianta počítala s využitím mohutných třístupňových motorů, které by dopravily sondu přímo k Jupiteru za necelé čtyři roky. Vzhledem k několika změnám a zejména bezpečnostním opatřením po havárii Challengeru mohli inženýři NASA na třístupňové motory zapomenout a cesta k Jupiteru proto začala pořádnou zajížďkou. Sonda musela absolvovat tři těsné průlety kolem Venuše a Země, aby získala dostatečnou rychlost pro další cestu.

Nad povrchem Venuše sonda proletěla 10. února 1990 ve výšce 16 000 kilometrů a namířila si to zpět k Zemi, kolem které proletěla 8. prosince téhož roku ve vzdálenosti necelých 1 000 kilometrů. Poslední oblet a zároveň symbolické rozloučení s naší planetou se uskutečnilo přesně o dva roky později ve vzdálenosti pouhých 303 kilometrů. V tu chvíli už měla sonda dostatečnou rychlost pro cestu přímo k největší planetě Sluneční soustavy.

Neotevřený deštník

Smolným měsícem v jízdním řádu sondy se ukázal duben roku 1991. Původně naplánované otevření téměř pětimetrové radiové antény z vysokým ziskem skončilo naprostým fiaskem. Jak se později ukázalo, nejspíše tři z celkem osmnácti žeber antény se zasekly. Nepomohlo ani několikanásobné krátké zapnutí motorů, které měly na konstrukci sondy podobný účinek jako bouchnutí kladivem. Anténa se už zkrátka neotevřela.

Programátorům a inženýrům tak nezbylo než zasednou k počítačům a upravit software sondy a pozemní přijímače tak, aby se pro komunikaci s řídícím střediskem dala použít malá nízkozisková anténa. Tu naštěstí nebylo potřeba otevírat, protože její parabola byla vyrobena z jednoho kusu.

Ilustrační foto...

Návštěva asteroidů

Významným počinem byl průlet Galilea kolem asteroidu Gaspra 29. října 1991. Průlet rychlostí 8 km/s ve vzdálenosti 1 601 kilometrů kolem asteroidu byl vůbec prvním v historii. Obrázky odhalily nepravidelný útvar s průměrem od 20 do 11 kilometrů plný kráterů a pokrytý tmavým regolitem. Sonda navíc zjistila slabé magnetické pole asteroidu.

28. srpna 1993 sonda proletěla kolem asteroidu Ida. Tento o něco větší útvar (50 – 24 km v průměru) na snímcích odhalil k velkému překvapení vědců miniaturní satelit s průměrem necelé dva kilometry, později pojmenovaný Dactyl. Podobně jako v případě Gaspry, sonda detekovala také u Idy slabé magnetické pole.

Ilustrační foto...

Poslední rozloučení s kometou

Dopad už značně rozdrobené komety Shoemaker-Levy 9 do atmosféry Jupitera v červenci 1994 vzbudil zájem široké veřejnosti. Galileo se v té době už přibližovala planetě a měla tak příležitost pořídit unikátní záběry místa dopadu jejích jednotlivých částí. V té době měla totiž jako jediná přímý výhled na oblast zániku komety.

Ilustrační foto...

Přílet k planetě a vypuštění pouzdra

Ilustrační foto...Sonda nesla na palubě pouzdro, které se mělo ponořit do Jupiterovy atmosféry a co nejdéle vysílat naměřená data. K jeho oddělení od sondy došlo 13. července 1995 a od tohoto okamžiku pět měsíců klesalo volným pádem do atmosféry planety. Narozdíl od pouzdra měla sonda k dispozici raketové motory, proto je o dva týdny později použila k prvnímu brzdnému zážehu. Jupiter už byl na dohled.

Čtvrtek 7. prosince 1995 znamenal přílet sondy k planetě a zároveň začátek velice rušného období. Protože měla sonda před pouzdrem menší náskok, využila zbývajícího času k průletu kolem dvou nejzajímavějších měsíců Jupitera – Europy a Io. Věčně zamrzlou Europu minula ve vzdálenosti 33 000 kilometrů, naproti tomu k Io se přiblížila na pouhých 900 kilometrů. Po čtyřech hodinách od průletu kolem Io absolvovala sonda svůj nejtěsnější průlet kolem Jupitera. Mimochodem, v tu chvíli byla vystavena radiaci, která se rovnala 25-ti násobku smrtelné dávky pro člověka.

Sestup do nitra planety

O osm minut později začala sonda přijímat první data od sestupujícího pouzdra, které se v tu chvíli nořilo do atmosféry planety rychlostí přes 47 kilometrů za sekundu. Při tak velké rychlosti muselo pouzdro odolávat více než dvojnásobné teplotě, jaká panuje na povrchu Slunce. O dvě minuty později došlo k vypuštění brzdných padáků a odhození tepelného štítu.

Sestupné pouzdro pomocí padáků dále klesalo do nitra Jupiterovy atmosféry. V okamžiku, kdy se teplota okolí vyšplhala na 150 stupňů celsia a tlak vzrostl na více než dvacetinásobek hodnoty obvyklé při povrchu Země, elektronika definitivně selhala a pouzdro zmlklo. I tak ale modul dosáhl mnohem větší hloubky, než na jaká byla plánována a odeslal na palubu Galilea mnoho cenných údajů o atmosféře Jupitera.

Hodinu po nahrání posledních údajů sestupného pouzdra zažehla sonda hlavní motor a vydala se oběžnou dráhu kolem planety. Během prvního oběhu došlo k aktualizaci palubního softwaru, který umožnil přenášet naměřená data až desetinásobnou rychlostí. Společně s hardwarovými změnami v pozemním řídícím středisku se tak podařilo alespoň částečně nahradit neotevřenou anténu její menší kolegyní.

Ilustrační foto...

Na oběžné dráze

Během prvního období na oběžné dráze sonda při svých průletech opakovaně navštívila všechny největší Jupiterovy měsíce s výjimkou Io, přičemž všechna přiblížení byla 100 – 1000krát větší než nejtěsnější průlet sond Voyager v roce 1979. Sonda během každého průletu přibližně týden studovala povrch měsíců a posléze strávila jeden až dva měsíce na oběžné dráze odesíláním dat k Zemi.

Opakování pro velký úspěch

Galileova původně naplánovaná mise skončila v prosinci 1997. Protože byla sonda ještě v dobrém stavu, došlo k prodloužení její aktivní služby. Nové období neslo název Europa Mission a sonda během něj potvrdila teorii, podle které se v minulosti pod zamrzlým povrchem Europy nacházel tekutý oceán. Nicméně otázka, zda je pod ledovou skořápka voda až dodnes, zůstala nezodpovězena a čeká na přímý povrchový průzkum. Galileo také podrobně studoval bouře v atmosféře Jupitera a vulkanickou aktivitu měsíce Io.

Druhé prodloužení života sondy přišlo v roce 2000 pod názvem Millenium Mission. Nejpozoruhodnějším výsledkem tohoto období bylo spolupráce se sondou Cassini, která na své cestě k Saturnu právě prolétala kolem planety, provedená měření magnetosféry Jupitera by totiž žádná ze sond nezvládla samostatně. Během tohoto období zaznamenala sonda další kuriózní úspěch, když se stala první meziplanetární sondou, která objevila dvojhvězdu. Konkrétně se jednalo o hvězdu Delta Velinorum, kterou sonda používala při své navigaci a právě selhání při pokusu ji zaměřit vedlo k prozrazení dvojité identity.

V listopadu 2002 se Galileo přiblížil doposud nejtěsněji k Jupiteru a navštívil jeho maličký měsíc Amalthea. Právě těsný průlet kolem měsíce ve vzdálenosti 160 kilometrů umožnil přesně určit jeho hmotnost. Sonda také poprvé navštívila rozhraní magnetosféry a radiačních pásů planety, které jsou na Zemi známy jako Van Allenovy pásy. Těsný průlet byl zároveň labutí písní sondy, která následně opustila oběžnou dráhu planety a 21. září 2003 se zabořila do její atmosféry.

Tomáš Apeltauer

| Zdroj: NASA / JPL IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Impaktní struktury Frombork
Ilustrační foto...
Skrytý oceán na Ganymédu?
Ilustrační foto...
Mars Global Surveyor (1996 – 2006)
Ilustrační foto...
Diamantový prach 6
Ilustrační foto...
Mars Reconnaissance Orbiter se blíží k Marsu
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691