Voda je v tom nevinně
Data pořízená sondou Mars Pathfinder z let 1996 – 1997 a doplněná o další laboratorní experimenty ukazují, že typickou načervenalou barvu povrchu Marsu nezpůsobila voda, jak se doposud obecně soudilo.
Dnes je Mars beznadějně vyprahlou planetou a veškerá voda se zde vyskytuje ve formě tenké vrstvy ledu na obou pólech, případně ve formě zmrzlého půdního materiálu. Nicméně v počátcích existence planety zde docházelo k mohutným záplavám, kdy se objem vody v říčních tocích dokázal během krátké doby zmnohonásobit. O těchto vodních katastrofách dodnes svědčí mohutná říční koryta a zátoky, která jsou patrná na řadě záběrů z oběžné dráhy planety.  Celá řada vědců doposud věřila, že typická načervenalá barva planety má svůj původ v chemických reakcích mezi železem v horninách na povrchu a kdysi hojnou vodou. V kalifornské Jet Propulsion Laboratory se pokusili vystavit kus pozemské horniny s podobným obsahem železa atmosféře stejným podmínkám, jaké jsou dodnes na Marsu běžné. Jednalo se zejména o silné ultrafialové záření, teploty přibližně 60°C pod bodem mrazu a specifické složení atmosféry. Výsledkem bylo silné zvětrávání materiálu vedoucí k typicky načervenalé barvě rzi. Podle Alberta Yena z JPL jde o jednoznačný důkaz toho, voda hrála v dnešním typickém zabarvení Marsu pouze podružnou roli.
Tomáš Apeltauer
15. 9. 2003 | Zdroj: CNN IAN.czIAN.cz
|