Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Evropa se chystá k Měsíci

Již za několik dnů by se měla k Měsíci vydat první evropská lunární mise s názvem SMART-1 (Small Missions for Advanced Research in Technology). Jak už napovídá samotný a docela výstižný název, jedná se o první z řady efektivních sond pro výzkum sluneční soustavy, vybavených zcela novými technologiemi.

Sondu SMART-1 vynese na oběžnou dráhu nosná raketa Ariane 5. Po té se sonda za pomocí vlastního iontového motoru, ve kterém se elektrickým polem urychluje ionizovaný xenon (poprvé byl tento nový způsob pohonu vyzkoušen na sondě Deep Space 1), vydá po spirále na sedmnáctiměsíční cestu k Měsíci. Úkolem sondy o rozměrech větší krabice na prádlo bude testování nových technologií a především již zmíněného iontového pohonu.

První evropská lunární vlaštovka bude mít za úkol pochopitelně také výzkum samotného Měsíce. Výsledky mise by mohly například zodpovědět na otázku spojenou s jeho vznikem. Pokud totiž náš souputník skutečně vznikl při velké srážce, měl by se skládat především z lehčích prvků, které tvořily plášť prazemě. K tomu poslouží rentgenový spektrometr, který bude pátrat po stopách hliníku a hořčíku. Infračervený spektrometr bude mít zase za úkol zjistit jakékoliv stopy ledu či jinovatky v hlubokých kráterech ukrytých ve věčném stínu v oblastech měsíčních pólů. Právě zde mohou být objeveny zásoby oxidu uhličitého nebo kyslíku, které budou velmi důležité pro případnou budoucí kolonizaci Měsíce. Pokud půjde vše podle plánu, měla by se sonda věnovat studování měsíčního povrchu po dobu šesti měsíců.

Ilustrační foto...

Popis sondy

Sonda Smart-1 váží 370 kilogramů, přičemž na vědeckou a technickou výzbroj připadá pouze 19 kilogramů.

1 - Infračervený spektrometr (SIR) napomůže vědcům zmapovat geologii, chemismus a mineralogii měsíčního povrchu v takových detailech a v takovém rozlišení, který jim zatím žádná sonda neposkytla. Infračervený spektrometr s celkovou hmotností pouhých dvou kilogramů pracuje na vlnových délkách 900 až 2400 nanometrů se spektrálním rozlišením 60 nanometrů a prostorovým rozlišením 300 metrů. Toto zařízení má být využito i na dalších sondách podobného typu ke zkoumání planet jejich měsíců a planetek.

2 - Sluneční senzory sloužící k navádění solárních baterií ve správném směru ke Slunci.

3 - Dvojice 60 cm ramen nese na svých koncích senzory označené jako Spectral Potential, Electron and Dust Experiment (SPEDE). Zařízení bude monitorovat efekty elektrického pohonu na palubě sondy, jakými jsou interference s rádiovými signály a akumulace prachu. SPEDE bude mít za úkol také zkoumání interakce slunečního větru s měsíčním povrchem.

4 - AMIE - Jedná se o miniaturní kameru, která bude provádět pozorování měsíčního povrchu souběžně s infračervenou kamerou.

5 - D-CIXS je rentgenový spektrometr sestavený speciálně pro sondu SMART-1 v Rutheford Appletonově laboratoři ve Velké Británii. Rentgenové záření ze Slunce dopadá na měsíční povrch a interaguje s nejsvrchnější vrstvou měsíčního povrchu, který emituje své vlastní rentgenové záření. Spektrum emitovaného rentgenového záření, které D-CIXS zachytí je pak otiskem prvků, které se na Měsíci vyskytují. Zařízení má průměr jen 15 cm a váží méně než pět kilogramů.

6 - Komunikační anténa

7 - EPDP (Electric Propulsion Diagnostic Package) slouží k monitorování elektrického pohonu, převážně k dohledu na unikající ionty.

8 - Palivový tank pro polohovací systém spolupracuje se zařízením OBAN (OnBoard Autonomous Navigation). Poprvé byl OBAN odzkoušen na sondě Deep Space 1. Zařízení bude využívat pro navigaci snímky blízkých nebeských těles (Země, Měsíce a blízkých planetek), které pořídí kamera AMIE. Sonda však bude i přesto naváděna jako běžná mise z pozemního řídícího centra a data ze systému OBAN budou využita pro příští mise programu SMART.

9 - Zařízení pro navádění podle hvězd

10 - Motor k navádění slunečních kolektorů

11 - Komunikační zařízení

12 - Zařízení pro ovládání iontového pohonu

13 - Pomocné naváděcí trysky

14 - Iontový pohon

Sonda SMART-1 se měla k Měsíci vydat už ve startovacím okně od 28.srpna do 3.září. Podle posledních zpráv byl však start nosné rakety Ariane 5, která má za úkol vynést další dva satelity (indický INSAT-3E a e-BIRD společnosti Eutelsat) prozatím odložen. Další osudy sondy můžete sledovat zde.

Další informace o sondě SMART-1 najdete na zde:
http://www-istp.gsfc.nasa.gov/stargaze/Sionrock.htm
http://www.ssc.se/ssd/smart1.html

Pavel Gabzdyl

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Pod vlivem: V náruči obzoru
Ilustrační foto...
Rádio IAN: Zmrtvýchvstání raketoplánu
Ilustrační foto...
Cassini se blíží k cíli své cesty
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 42
Ilustrační foto...
STS-117: Atlantis – průběh letu (12. – 16.č
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691