Před pozorováním Rudé planety doporučujeme vypít několik orosených piv, užít si příjemný večer v nějaké zahrádce a až pak se vydat na hvězdárnu.
Mars totiž bývá v těchto dnech nejlépe pozorovatelný až hodně po půlnoci. Najdete ho velmi snadno. Podíváte-li se kolem půlnoci nad jihovýchodní obzor, bude zářit nízko nad obzorem nápadně naoranžovělý světlý bod, který se od ostatních hvězd prozradí tím, že nikterak nápadně nebliká. Za barevné poblikávání může atmosféra, takže uvidíte-li Mars krátce po jeho východu, může se jeho světlo různě deformovat, v druhé polovině noci však září jasným oranžovým světlem. Navíc není v jeho okolí nic podobně jasného takže si jej nemůžete splést.
V dalekohledu, který má dlouhé ohnisko, velké zvětšení a alespoň 15cm průměr objektivu si pak můžete prohlédnout některé nejnápadnější útvary na jeho povrchu. Pokud je vzduch klidný (nezapomeňte nechat místnost i dalekohled vytemperovat), bude zřejmě nejnápadnější polární čepička. Během letošní příznivé opozice je tento světlý flíček u pólu planety ohraničen tmavým lemem. Na kotoučku planety jsou pak také patrné tmavé útvary, které vesměs představují skálu nepokrytou prachem. Pokud si brousíte zuby na pověstné martovské kanály, pak si nechejte zajít chuť. Nic podobného se vám spatřit nepodaří. Jejich existenci vyvrátila spolehlivě kosmická technika, byť bylo toto téma jednu dobu velmi populární a na pozorování kanálů se nechalo zlákat spousta nadšenců. Zato si ale určitě všimnete, že se Mars otáčí. Stačí se podívat jednou a pak třeba za hodinu znovu. Vzhledem k tomu, že den na Rudé planetě trvá skoro to samé co u nás, je změna polohy tmavých flíčků nápadná.
Pro ty z vás, kdo by si s nalezením Marsu nevěděli rady, je tu i mapka, ale myslím, že potřebovat ji nebudete.
Snímky Marsu z HST
O pozorování Marsu viz Návod na použití vesmíru
