2. srpna 1997

32. týden na obloze (4. 8. - 10. 8. 1997)

Ve druhé polovině noci najdete nad východním obzorem známé souhvězdí Kasiopeji. Pět jeho nejjasnějších hvězd má podobu písmene W. Pod Kasiopejou určitě snadno identifikujete i Persea. Právě na rozhraní těchto dvou souhvězdí se nachází místo, odkud v těchto dnech vylétají Perseidy. Drobné kamínky, jež narážejí do pozemské atmosféry. Rychle se ohřejí a zaniknou. Na Zemi pak pozorujeme tzv. padající hvězdy. Nejvíce Perseid spatříte až z pondělí na úterý 11. na 12. srpna. Tehdy jich na obloze zazáří až několik desítek za hodinu. Tento zajímavý úkaz si proto určitě nenechte ujít.



Marek Kolasa, Expediční střepy...
A tak tady žijem

Expedice se již začíná dostávat do stalých kolejí. Ráno je budíček v 10h 30m SELČ. Chvilku poté se táborem začínají plazit postavy připomínající lidské bytosti, které se po snídani přetransformují v expedičníky. První kolo přednášek začíná okolo 11h SELČ. Tam se člověk dozví mnoho zajímavých věcí. Např. jak slepit Atlas Coeli či jak pozorovat proměnné hvězdy. Konce přednášek jsou ve znamení očekávání oběda, který je vždy přesně ve 14h SELČ a je zlatým hřebem celého dne. Trojitá dupľa (přídavek), není výjimkou. V 15h SELČ začíná druhé kolo přednášek, fyzikální pokus, pozorování Slunce či osobní volno. Vedoucí se v tomto čase většinou přesunují do Žíži, kde řeší důležité problémy týkající se zdárného běhu expedice.

Zbytek odpoledne je věnován odpočinku jak aktivnímu (stolní tenis, odbíjená) tak i pasivnímu (zpracování pozorování, spánku).V 19h SELČ nastává tolik očekávaná večeře přerušená až třetím kolem přednášek ve 20h SELČ. Na těch se opět prohlubují znalosti všech expedičníků. V případě pěkného počasí je ve 21h30 SELČ nástup na pozorování, při kterém si jednotlivé pozorovací skupiny připravují své pozorovací pomůcky a stanoviště. V 22h SELČ nastává toužebně očekávaný začátek pozorování. Tam všichni pozorovatelé zúročí své nabyté teoretické znalosti v praxi. Pozorovatelé pozorují deep-sky objekty, proměnné hvězdy a meteory. Podle těchto kritérií jsou i rozděleny pracovní skupiny. Speciálními skupinami jsou pak fotografové, kteří zabírají celou škálu těchto objektů a výzkumná skupina CCD, která se věnuje zaostřování kamery a všem problémům týkajících se této činnosti. Pozorování je o půlnoci příjemně přerušeno půlnočkou (půlnoční svačina), kdy se pozorovatelé posilňují ke zdárnému pokračování pozorovací činnosti. Oficiální zakončení pozorování je ve 2h 30m SELČ. Tim však pozorovatelské hemžení zdaleka nekončí. Ti nejotrlejší vydrží ve své činnosti až do východu Slunce, kdy se táborem rozhostí naprostý klid....

Takhle to vypadalo v pátek, prvního srpna. Typický expediční den:

Program na pátek 1. srpna:

10.30 snídaně
11.00 M. Bělík, Astrofotografie
14.00 oběd
16.00 fyzikální pokus (namíchejte si mlhovinu)
17.30 dr. Škoda, Jak vypadá Kitt Peak?
19.00 večeře
20.00 P. Gabzdyl, Měsíc
21.30 příprava na pozorování a pozorování
1.30 vzhledem k sobotnímu semináři konec pozorování

A jak to zatím bylo s počasím? V pondělí 28. července bylo velmi pěkně jasno, v úterý polojasno. Ve středu zase jasno, pak však přišly deště. Čtvrtek a také většina pátku nám propršela (občas se ale Slunce objevilo a tak to nebylo tak depresivní). Dnes, tj. v pátek večer, se sice opět ukázaly hvězdy, nicméně projevil se známý úpický efekt: Z údolí přišla hustá mlha.

Také jsme vám slíbili, že odtajníme vstupní test, kterým museli projít všichni expedičníci. Schválně, zkuste si ho taky udělat:

VSTUPNÍ TEST Expedice 1997

1. Vypište planety sluneční soustavy v pořadí podle rostoucí vzdálenosti od Slunce, uveďte přibližné vzdálenosti u nejbližší a nejvzdálenější z nich.

2. Která hvězda (kromě Slunce) je nejbližší Zemi a jak je vzdálená? Která hvězda dnes v noci pozorovatelná z Úpice pouhým okem je nejbližší Zemi?

3. Měsíc má tvar písmene C. Bude vidět:

4. Kolik jednotlivých hvězd lze vidět okem za jasné bezměsíčné noci na obloze?

5. Mohou být v průběhu jednoho roku pozorovatelná tři zatmění Měsíce?

6. Zakreslete vzhled Měsíce v úplňku tak, jak je vidět pouhým okem. Pokud dokážete pojmenovat některé útvary na Měsíci viditelné, učiňte tak.

7. V současné době je Venuše viditelná večer nad západním obzorem. Po jaké době bude vidět opět večer?

8. Astronomie používá mnoho cizích termínů a slov. Víte, čemu se říká radiant?

9. Proč svítí hvězdy?

10. Co je meteor, jak vypadá, co je jeho příčinou?

11. Zakreslete vzhled Plejád. Kolik hvězd v nich Vy osobně spatříte pouhým okem?

12. Jak je (přibližně) starý vesmír a jak sluneční soustava?

13. Existuje někde na Zemi místo, kde nevycházejí ani nezapadají hvězdy? Pokud ano - kde?, pokud ne - proč?

14. Jaký je rozdíl mezi galaxií a mlhovinou?

15. Na obrázku je slepá mapa části oblohy tak, jak bude vidět dnes o půlnoci. Pojmenujte jednotlivá souhvězdí, jména jasných hvězd, zakreslete polohu nápadných deep-sky objektů, průběh Mléčné dráhy, ... (Pozn. Mapku vzhledem k nedostatku místa a hlavně přenosové kapacitě hvězdárenského modemu bohužel musíte oželet.)

16. Některé hvězdy mění svoji jasnost. Co může být příčinou této proměnlivosti? Pokud znáte, uveďte charakteristické zástupce jednotlivých skupin.

17. Představte si, že jste ztroskotali na Měsíci. Které důležité věci ze ztroskotané rakety vezmete s sebou na zádech na cestu k nejbližší základně? zápalky, kompas, láhev s kyslíkem, hvězdnou mapu, vodu, padák, ručník, lano, le présevatif (jeden) , vařič, hovězí ve vlastní šťávě

18. Jak jsou přibližně velká kometární jádra, z čeho jsou složena, co je příčinou vzniku chvostů a jaká je jejich přibližná délka (řádově)?

19. Jaká je teplota na povrchu Slunce? Co jsou sluneční skvrny, jak se dají pozorovat, jaká je jejich velikost?

20. Čím byste se chtěli hlavně na letošní Expedici zabývat?


Jiří Dušek, Galileova galerie

V poslední době sonda Galileo, jenž poslední dva roky obíhá kolem největší planety sluneční soustavy Jupiteru, přinesla několik velmi pěkných, pohledných snímků. První z nich je stará impaktní struktura na povrchu ledového měsíce Europa. Má podobu tmavé, kruhové skvrny o průměru 140 kilometrů. Celý snímek má velikost 214 kilometrů a vznikl kompozicí tří snímků. Je ve falešných barvách. Sever nahoře, Slunce svítí od západu. Snímky byly pořízeny 4. dubna 1997 s rozlišením 595 metrů a ze vzdálenosti přes 700 tisíc kilometrů.

Stejně zajímavé jsou i záběry vulkanických výtrysků na měsíci Io. Barevný obrázek pořídila sonda Galileo během svého devátého obletu. Jeden z nich byl zachycen na světlém okraji měsíce (vpravo nahoře). Tryská nad sopečným kráterem nazvaným Pillan Patera podle jihoamerického boha bouří, ohně a vulkánů. Výtrysk viděný z Galilea dosahoval výšky 140 kilometrů a byl zachycen i Hubblovým kosmickým dalekohledem. Sonda Galileo nad tímto vulkánem proletí v roce 1999 ve vzdálenosti pouhých 600 kilometrů.

Druhý výtrysk, nedaleko terminátoru (rozhraní dne i noci), se jmenuje Prometheus (podle řeckého boha ohně - ale to určitě víte). Najdete ho vpravo dole. Vpravo od 75 kilometrů vysokého výtrysku je vidět jeho stín. Vulkanický kráter se nachází uprostřed soustředných světlých a tmavých kruhů. Tuto sopko zachytila i sonda Voyager v roce 1979. Je tudíž v činnosti přes osmnáct let. Kupodivu však nebyl nikdy pozorován Hubblovým kosmickým dalekohledem.

Sever je na obrázku nahoře, nejmenší detaily mají velikost šest kilometrů. Vznikl seskládáním snímků pořízených v zelené, fialové a blízké infračervené barvě 28. června 1997 ze vzdálenosti 600 tisíc kilometrů.

V centru pozornosti bedlivého oka sondy Galileo je i Jupiterova atmosféra. Soustavně se například sleduje bílý oblačný systém v jižním mírném pásmu. Jedné se o rozsáhlé cyklony, které najdete poblíž Velké červené skvrny. Jsou zde pozorovány již od roku 1930. Z východu na západ má levý ovál průměr kolem devíti tisíc kilometrů. Nejmenší detaily mají velikost desítky kilometrů. Obrázky byly pořízeny 19. února 1997 ze vzdálenosti 1,1 milionů kilometrů od planety.

Tyto skvrny, jak dokumentuje CCD snímek Dona Parkera ze Spojených států, jsou viditelné i ze Země. Obrázek byl pořízen 14. července 1997 kamerou Lynxx dalekohledem typu Newton o průměru 41 centimetrů. Skvrny jsou vidět vpravo nahoře od Velké červené skvrny. (Jih nahoře.)



Sojourner u YogihoLukáš Diko, Pathfinder News

Júl 30, 1997 16:30 Pacifického času

Sojourner vážiaci 10,5 kilogramu sa zastavil po ceste ku kameňu Mermaid avšak bol čoskoro opäť spojazdnený. Túto trasu vykoná zajtra. Dáta zo Sagan Memorial station ukazujú, že Sojourner zastal kvôli problému s ľavým predným kolesom počas tretieho so štyroch smerovancích manévrov. Tento problém bol pravdepodobne spôsobený kamienok vo vnútri mechanizmu. Keď to Sojourner zaregistroval sám bol schopný tento problém vyriešiť krátkym cúvnutím. Zajtra by mal bez problémov prejsť popri Pathfinderi. Na Zem prišlo asi 55 megabitov dát, medzi ktorými boli aj dva vynikajúce zábery, jeden na Pathfinder a druhý na kameň Mini. Teploty na Marse kolísali od -13 °C o 17:35 Marťanského času, až po -79 °C o 5:30 marťanského času. Vietor bol slabý zo západu. Sol 26: Zem vyšla o 2:09, Slnko o 5:12 pacifického času. Zem zapadla o 15:43 Pacifického času a Slnko o 18:00 pacifikého času.

31. července 1997

Zemřel prof. Vladimír Vanýsek

V neděli 27. července zemřel ve věku 71 let významný český astronom prof. Vladimír Vanýsek. Pohřeb se koná ve velkém Strašnickém krematoriu v pondělí 4. srpna ve dvě hodiny odpoledne.