:: ÚVOD
   :: IBT
   :: IAN 1-50
   :: IAN 50-226
   :: IAN 227-500
   :: RÁDIO
   :: PŘEKVAPENÍ
   :: BÍLÝ TRPASLÍK
   :: ASTRONOMICKÝ FESTIVAL
   :: BRNĚNSKÝ FOTOVÍKEND
   :: SOFTWARE

Mozilla Firebird - WWW BROWSER

Macromedia Flash - Vektorová grafika

Adobe Acrobat Reader - Prohlížeč PDF souborů

 


Raketoplan Discovery pristava (foto NASA)108. číslo, Pondělí 9. listopadu 1998, 22:15 
Příští týden touto dobou se budeme chystat na možný meteorický déšť Leonid. Tento vzácný úkaz si samozřejmě nenecháme ujít, proto v dnešních Novinkách najdete první ze série článků věnovaný právě Leonidám, včetně prognózy od doc. Vladimíra Znojila. Kromě toho si pro vás R. Novák připravil článek o zajímavém snímku z Hubblova dalekohledu a Z. Pokorný o prvním podrobnějším pohledu na těleso Kuiperova pásu. Nakonec se seznámíte s nejslavnějším meteoritem na světě a dozvíte se, kdo získal publikaci "Malý průvodce noční oblohou". V Názorech R. Novák popisuje seminář o výzkumu proměnných hvězd, který se uskutečnil na brněnské hvězdárně. V této rubrice se také v následujících vydáních pokusíme zorganizovat diskuzi o podobě astronomických publikacích (dnes přispěl M. Macháček). Doufám, že se i vy zúčastníte. Ve Čtivu  se dozvíte odpověď na otázku "Proč táhnou ptáci na sever?". A nechybí ani Překvapení. 
  
  
Kresba NASA109. číslo, Čtvrtek 12. listopadu 1998, 17:30 
Blíží se Leonidy a venku je kupodivu jasno. Nemusíte se ale bát, že by příznivé počasí vydrželo až do úterý, v tomhle směru bývá totiž příroda velmi proradná. Na téma Leonidy jsou samozřejmě zaměřeny i dnešní Novinky. Kromě nich zde najdete krátkou zprávu o prvním snímku planetky Eros ze sondy NEAR. Poměrně rozsáhlé jsou dnešní Názory: jednak zde pokračujeme v diskusi nad podobou astronomických učebnic a vzdělávání obecně (doufám, že se připojíte i vy), jednak zde najdete recenzi na jeden nezajímavý CD ROM. Ve Čtivu se pak dozvíte, proč se hvězdy malují cípaté, a v Překvapení... 
  
  
  
Zeme 17. listopadu kolem 20. hodiny naseho casu (Fourmilab)110. číslo, Pondělí 16. listopadu, průběžně doplňované 
Máme tu další, poněkud netradiční vydání Instantních astronomických novin. Jelikož v průběhu osmačtyřiceti hodin proletí naše planeta meteorickým rojem Leonid, věnujeme dnešní číslo právě tomuto unikátnímu jevu. Až do čtvrtka, jak nám to dovolí čas, vás chceme v Novinkách průběžně informovat o celém úkazu. Doufáme, že nám také zašlete svá pozorování. Čekání si můžete zkrátit přečtením dnešních Názorů, kde najdete rozsáhlý rozhovor s dr. M. Perrymanem, vědeckým ředitelem projektu Hipparcos, a poznámku J. Šilhána o konferencích a seminářích. Ve Čtivu je článek "...byla to astronomie, na čem mi záleželo" a v Překvapení 
  
  
  
Leonida (foto Steve Dunn)111. číslo, Pondělí 23. listopadu, 1998, 19:30 
Minulý týden jsme se věnovali prakticky pouze Leonidám. Proto se nám také v Novinkách nashromáždilo nebývalé množství zpráv: Na cestu se vydal první modul Mezinárodní kosmické stanice, byly objeveny zbytky po supernově, která zazářila na naší obloze před sedmi sty roky, na dně Tichéh o oceánu se dost možná podařilo nalézt zbytek z meteoritu, jenž před 65 miliony roky vyvraždil dinosaury, uskutečnilo se první kolo nového výběru projektů pro program Discovery a kolegové z hvězdárny v Českých Budějovicích se vrátili z konference věnované tělesům Kuiperova pásu. V Názorech najdete hned tři příspěvky o podobě astronomických učebnic a vzdělávání jako takovém. Opět se nám ozval P. Gabzdyl s Měsíčním okénkem a v Pozorování najdete i krátký příspěvek M. Lehkého o jednom zajímavém úlovku. A to by snad mohlo pro dnešek -- až na Překvapení -- úplně stačit, ne? 
 
 
 
Eta Carinae (foto STSCI/NASA)112. číslo, Čtvrtek 26. listopadu 1998, 20:30 
Počasí v Brně je skutečně nepříjemné -- kolem naší hvězdárny je těžká, líně se převalující mlha, drobně sněží, před zimou se nikde neschováte a redakce bojuje s nachlazením. Obdobně je na tom astronomie a kosmonautika, o kterých se vás pravidelně snažíme informovat. Nic převratného se nestalo. Novinky: Hluboký jižní snímek, Další exoplaneta -- tentokrát ve dvojhvězdě, Leonidy v rosolu, Dopis od Dr. Jiřího Borovičky, Voyager 2 i Galileo v potížích, Zarja nad Prahou. Ve Čtivu je krátká ukázka ze Stopařova průvodce po galaxii a to je až na Překvapení úplně všechno. 
 
 
 
Stopa Leonidy (foto Alvis Ko, Hong Hong)113. číslo, Pondělí 30. listopadu 1998, 19:45 
Ještě že máme tu kosmonautiku, jinak by dnes IAN vůbec nevyšly. Ale nebojte se, že by doopravdy nebylo o čem psát. K Marsu se chystá dvojice nových sond, Marcel Grün nám poslal přehledový článek o výpravách k malým tělesům sluneční soustavy. Kromě toho v rubrice Novinky najdete zprávu o roji Geminid, o návratu slovenské výpravy za Leonidami do Mongolska, můžete se též zúčastnit soutěže o tři exempláře knížky "Kosmické sondy k Marsu". V Názorech pak najdete další příspěvek o podobě (nejen) astronomického vzdělávání. A Překvapení... 
  
  
  
RCW38 (foto ESO)114. číslo, Čtvrtek 3. prosince 1998, 21:45 
Dnes večer je u nás v redakci docela blázinec -- shodou okolností se zde totiž sešlo několik našich přátel (Nanynka, Zuzka, Kohi). Proto se omezím jen na telegrafický obsah. V Novinkách je zpráva o "Stříbrňáku" z Hubblova odkazu, následují tři články věnované Mezinárodní kosmické stanici, krátký příspěvek o (ne)miznutí ledovců v Antarktidě a také vyhodnocení soutěže o knihu "Kosmické sondy k Marsu". Do Pozorování jsme přidali Měsíční zastavení Pavla Gabzdyla a předpověď přeletů stanice Mir nad Prahou. V Názorech uveřejňujeme příspěvek jednoho čtenáře na téma "astronomické vzdělávání".  Mohu vám též prozradit, že se v tiskárně nachází tzv. "Hvězdářská antiročenka", kde najdete výběr toho nejzajímavějšího, co vyšlo v IAN za poslední rok. A Překvapení je tady. 
  
  
  
Start raketoplanu Endeavour (foto NASA)115. číslo. Pondělí 7. prosince 1998, 21:00 
Opět máme okurkovou sezónu -- právě sedíme v kanceláři IAN a bavíme se o koncertu skupiny Psí vojáci, který se uskuteční tuto středu na brněnské hvězdárně. (Jste srdečně zváni.) V Novinkách si můžete přečíst o setkání raketoplánu Endeavour s ruským modulem Zarja, o velmi pěkných snímcích z Velmi velkého dalekohledu, o ukradeném Koperníku a Astronomickém festivalu 1999. Ve Čtivu je tentokráte stará egyptská pohádka, v Názorech krátká reakce jednoho z našich čtenářů, v Pozorování upozornění na zajímavou proměnnou hvězdu a v Překvapení... 
  
  
  
Stopa po Leonide (foto Dutch Meteor Society)116. číslo, Čtvrtek 10. prosince 1998, 21:00 
Na rozdíl od minulého vydání dnes nebyl vůbec žádný problém sestavit novinky z astronomie a kosmonautiky. Mezinárodnímu týmu Sloan Digital Sky Survey se podařilo nalézt kvasar s rekordním červeným posuvem, nadále pokračuje stavba Mezinárodní kosmické stanice, na stránkách věnovaných sondě Galileo se objevily nové snímky, byla publikována první třírozměrná mapa severní polární čepičky Marsu a americkým celníkům se podařilo zabavit kousek měsíční horniny. Ve Čtivu najdete krátký článek o objevu kvasarů, v Pozorování pak upozornění na roj Geminid, jenž navštíví oblohu v noci z neděle na pondělí, a popis sledování Mezinárodní kosmické stanice od jednoho z našich čtenářů. A opět tu máme i jedno Překvapení. 
  
  
  
Odletající Mezinarodni kosmicke stanice (foto NASA)117. číslo, Pondělí 14. prosince 1998, 21:20 
V Brně nám napadl sníh a v průběhu čekání na Geminidy z neděle na pondělí zase zmizel. U nás bylo zataženo a podle zpráv, které najdete v rubrice Pozorování, na tom o moc lépe nebyli ani jiní pozorovatelé. Kromě jejich reportáží je v této části IAN i krátké shrnutí Leonid 1998. V Novinkách tentokráte informujeme o černé díře ve středu naší Galaxie, o odletu v hollywoodském stylu sondy Mars Climate Observer, včetně přehledu budoucích výprav k rudé planetě, o robotizovaném dalekohledu vyhledávajícím supernovy v cizích galaxiích a o stopách po meteoritu, jenž dopadl před třemi miliony roky do Argentiny. Taktéž jsme přidali drobný příspěvek do rubriky Názory, týkající se astronomického vzdělávání. A opět máme i jedno Překvapení. 
  
  
  
118. číslo, Čtvrtek 15. prosince 1998, 19:45 
Novinky: Cíl je na dosah ruky, Pojmenujte intimní partie boha lásky, Endeavour je zpět, Jméno pro ISS, Umělá družice v kapse. V rubrice Názory jsou další dva vaše příspěvky k diskuzi o astronomickém vzdělávání a pak jsme pro vás tihli připravit už jenom Překvapení. 
 
 
 
Zeme vychazejici nad Mesicem (foto NASA)119. číslo, Pondělí 21. prosince 1998, 23:15 
Vánoce jsou přede dveřmi, nicméně jestli si v předvánoční bitvě o dárky najdete čas, doufáme, že vám přijdou dnešní IAN vhod. V Novinkách je žhavou zprávou výpadek sondy NEAR. Dále si můžete prohlédnout dvojici vulkánů na Jupiterově měsíci Ió, zprávě o chystané laboratoři pro studium vzorků z Marsu, přestupné sekundě, jež nám prodlouží příští rok, a o třicetiletém vánočním poselství Apolla 8. V Názorech pokračuje diskuse o astronomickém vzdělávání a ve Čtivu je horoskop vzpomínek Zdeňka Mikuláška. A myslím, že si dnes zaslouží vaši větší pozornost i Překvapení. 
  
  
  
Stredovecerni jizni pol (foto CARA)120. číslo, Pondělí 28. prosince 1998, 14:00 
Zatímco u nás čekáme na sníh, abychom si mohli alespoň trochu zalyžovat, vědci na jižním pólu mají léto: na Štědrý den zde naměřili krásných mínus dvacet pět stupňů Celsia a jenom mírný vánek... A co je jinak nového? Prakticky nic -- celý svět je zachvácen křesťanskými svátky a nadcházející oslavou nového roku. Proto v Novinkách najdete pouze jeden článek: Nahlédli jsme do křišťálové koule a zjistili pro vás, na co se můžete těšit v astronomii a v kosmonautice příští rok. Samozřejmě, že jsme také inovovali naše Překvapení. 
  
  
  
Polar Lander na Marsu (kresba NASA)121. číslo, Pondělí 4. ledna 1999, 20:00 
Tak co? Dívali jste v noci z neděle na pondělí na meteorický roj Kvadrantid? Já ano a nic jsem neviděl -- na hvězdárně v Úpici, kde jsem až do dnešního rána prodléval, totiž krásně sněžilo. Nevadí, třeba to vyjde někdy příště. V Novinkách se Pavel Gabzdyl ohlíží za velmi úspěšnou misí Lunar Prospector, která se nyní dostává do další fáze. Můžete si zde také přečíst informaci o vzácném dvojitém tzv. modrém Měsíci, jenž nás navštíví v lednu a v březnu, a nakonec i sérii zpráv z kosmonautiky o trojici meziplanetárních sond (NEAR, Polar Lander a Nozomi). K tomuto článku se váže i dnešní Překvapení. 
  
  
  
Otevrena hvezdokupa M 6 (foto NAOA)122. číslo, Čtvrtek 7. ledna 1999, 19:00 
Po dlouhé době nám Pavel Gabzdyl z Havířova poslal pokračování nekonečného seriálu Měsíční zastavení. Takže se nezapoměňte podívat do rubriky Pozorování. V Novinkách prezentujeme další pěkný snímek z tzv. Hubblova dědictví, netradiční pozorování meteorů (vč. několika zvukových záznamů!) a najdete zde i informace o poněkud zvláštním hledání mimozemských civilizací, resp. laserových záblesků, jež by mohly posílat směrem k nám. A jestli vám to nebude stačit, pak se podívejte i na Překvapení 
 
 
 
Venuse (foto JPL/NASA)123. číslo, Pondělí 11. ledna 1999, 23:00 
Tak si představte, že těsně před dokončením dnešní porce Novinek, na mne počítač zablikal a můj oblíbený textový editor se zhroutil. A přestože mám samozřejmě nastavené pravidelné ukládání, řízením nějakého mně záhadného osudu, se nic neuložilo. Více než čtyřhodinová práce tak během zlomku vteřiny zmizela. Takže jsem byl nucen celé Novinky napsat znovu: dočtete se zde o nových planetách mimo sluneční soustavu, inidiciích o existenci podobných objektů, jenž nalezl Hubblův kosmický dalekohled, o některých základních kosmologických veličinách a o tom, že se docela vyplatí hrát golf. Na závěr vás pozveme na mimořádnou přednášku známého britského popularizátora astronomie Patricka Moora. Uskuteční se jak v Praze (19. 1.), tak v Brně (20. 1.). Bohužel, vzhledem k problémům s mým počítačem, se dnes nedostalo ani na Překvapení. Mohu vám však slíbit, že čtvrteční noviny již vyjdou v celé parádě. 
  
  
  
Planetarni mlhovina NGC 7635 (foto T. Boner, K. Jochers a T. Credner)124. číslo, Čtvrtek 14. ledna 1999, 22:00 
Jak jsem minule slíbil, dnešní Instantní astronomické noviny jsou plné Novinek: Nejdříve vás Honza Veselý seznámí s pozorováním "Země" v srdci naší Galaxie, alias pěknou novinářskou kachnou. Pak si můžete přečíst článek o seriozním hledání podobně velkých objektů, které si může na svůj účet připsat první úspěch. Rudolf Novák dále připravil krátkou charakteristiku nových objevů na tzv. Hubblově jižním hlubokém pohledu. Zdeněk Pokorný se vrací k výpadku sondy NEAR. Na podzim tohoto roku měla k Marsu přiletět japonská sonda Nozomi. Proč se tak nestane, se dočtete v následujícím článku. Pak tu máme zprávu o radiovém portrétu galaxie M 87 z Kupy v Panně a nakonec drobnou zmínku o orbitální stanici Mir. Ve Čtivu je "přiznání" Galilea Galileo z kacířství, v Pozorování najdete jeden zajímavý tip na noc z 28. na 29. ledna. Ppřipravené máme samozřejmě i velmi pěkné Překvapení. 
  
  
  
Exploze rakety Titan 4A ze srpna lonskeho roku.125. číslo, Pondělí 18. ledna 1999, 22:00 
Dnes nám příprava IAN dala docela zabrat -- příliš se toho od posledního vydání nestalo. V Novinkách tudíž najdete jen samé "nezajímavé" zprávy o nejchladnějším místě ve vesmíru na straně jedné a o mezigalaktické peci na straně druhé. Mimo to jsme sehnali krátkou informaci o pozorování zvláštní skupiny trpasličích hvězd v galaxii NGC 5907, o nové CCD kameře Evropské jižní observatoře, o modelu Jupiterova měsíce Európy a zajímavé nabídce na Internetu. Dnes jsme také po delší době uzavřeli malý průzkum vašich názorů, kdy si myslíte, že přistane člověk na Marsu. Celkem vás odpovědělo 618 a výsledky?  2005-2015 29 procent (182 odpovědí), 2015-2025 38 procent (232 odpovědí), 2025-2035 20 procent (124 odpovědí) a osmdesát z vás (13 %) se pesimisticky nedožije. A je tu i Překvapení. 
  
  
  
Kresba archiv IAN126. číslo, Čtvrtek 21. ledna 1999, 11:15 
Přišel, odpřednášel a zase odjel -- tak lze charakterizovat včerejší bleskovou návštěvu dr. Patricka Moora v Brně. V dnešních Novinkách si můžete přečíst, jak vypadal jeho pobyt v Praze. Kromě toho jsme dostáli našemu slibu a v rozsáhlém příspěvku se věnujeme nejnovějším snímkům pořízeným sondou Galileo v okolí největší planety sluneční soustavy. Kromě Překvapení se na další zprávy z astronomie a kosmonautiky můžete těšit zase v pondělí. 
  
  
  
Blyskani na observatori Kitt Peak (AURA/ NOAO)127. číslo, Pondělí 25. ledna 1999, 21:00 
Jak určitě víte, minulý týden navštívil Českou republiku známý popularizátor astronomie dr. Patrick Moore. K té se váží hned dva dnešní příspěvky: Jiří Grygar má v Novinkách reportáž o jeho pobytu, Jan Kovanic v Názorech zase zachytil diskusi po jeho přednášce, která se odehrála v pražském planetáriu. Pro tuto rubriku také Rudolf Novák připravil rozhovor s dvěmi dovozci astronomické techniky do naší republiky. Doporučujeme obzvlášť těm, kteří v nejbližší době uvažují o nákupu astronomického dalekohledu. V Novinkách pak najdete rozsáhlé příspěvky na téma "vesmírné smetí", zprávy týkající se ruské orbitální stanice Mir a popis výjimečně jasného bolidu, jenž zazářil nad Havajskými ostrovy. Kromě toho vám v dnešním Pozorování Pavel Gabzdyl prozradí něco o jižní masívu v pohoří Taurus-Littrow. A tady je pak Překvapení. 
  
  
  
128. číslo, Čtvrtek 28. ledna 1999, 19:30 
Celá astronomická veřejnost žije v posledních dnech pozorováním unikátního záblesku gama záření, který nás navštívil v sobotu 23. ledna. Právě této spršce gama fotonů jsou věnovány i dnešní, prakticky monotematické Novinky. Pluto se již za několik dní stane nejvzdálenější planetou sluneční soustavy, jak bylo objeveno najdete ve Čtivu. Jako obvykle máme připravené i Překvapení a to je všechno -- přátelé. 
  
  
Jadro mlhoviny M 42 (foto SUBARU dalekohled)129. číslo, Pondělí 1. února 1999, 21:30 
Pouze hodiny zbývají do zajímavého, i když astronomy nepříliš vítaného experimentu: kolem dopravní lodi Progress se ve čtvrtek 4. února rozvine rozsáhlá lesklá folie a slunečním světlem ozáří některé vybrané cíle na severní polokouli. O experimentu Znamja 2.5 se více dočtete v Novinkách. Kromě krátké zprávy o stanici Mir se zde také věnujeme zajímavému pozorování z desetimetrového Keckova dalekohledu na Havaji. Ve Čtivu si pro vás Zdeněk Mikulášek připravil Horoskop vzpomínek, v Názorech se dočtete, jak se loni v Ondřejově (nejen) oslavilo třičtvrtě století vzniku známého snímku Galaxie v Andromedě-bolid, a v Překvapení... 
  
  
  
Spiralová struktura skupiny slunečních skvrn.130. číslo, Čtvrtek 4. února 1999, 23:00 
V Brně je dnes celý den pěkně pošmourné a větrné počasí, takže prasátko jménem Znamja 2.5 jsme bohužel neviděli. Navíc si Jiří s největší pravděpodobností zlomí nohu někde na Pradědu a mně se znovu zhroutí počítač v okamžiku ukládání tohoto úvodníku. Nu což, napíšu ho potřetí? V Novinkách najdete obsáhlý článek o Plutu (viz též Čtivo), krátké upozornění na zajímavé pozorování jedné lithiové hvězdy a noticku o tom, že na hoře Paranal je další osmimetrové zrcadlo. Vyhodnotili jsme také anketu, ve které jsme se ptali, zda se díváte na oblohu. 86 procent z téměř čtyř stovek odpovědí znělo kladně. Z toho máme samozřejmě velkou radost. Dvanáct procent odpovědí znělo, že pohled na noční nebe poseté hvězdami si dopřeje jen občas. NIKDO neodpověděl záporně. Tři hlasy se přiklonili k názoru, že jim to je jedno (jeden jsem byl ale já, když jsem hlasování testoval) a jeden člověk se dívá jen ve dne. To jsou výsledky, které jsme určitě nečekali. No a jako obvykle patří poslední část úvodního slova překvapení. Dnes jsme pro vás připravili něco, co na stránkách IAN dosud nebylo. Ale nehte se ... 
  
  
131. číslo, Pondělí 8. února 1999, 21:00 
Sice jsem na Pradědu zažil nepříjemnou vichřici, nicméně nohu si nezlomil a mohl tak v klidu připravit nové vydání IAN. Ve čtvrtek ani v pátek se nezdařil experiment Znamja. Kromě toho se v Novinkách dočtete o začátku průkopnické výpravy Stardust, jejímž úkolem je přinést zpět na Zemi vzorky kometárního a mezihvězdného prachu,  a také o užitečnosti špionážních družic. Kromě toho nám naši pražští kolegové poslali názory na dvě astronomické "události" minulého týdne: premiéru nového pořadu v pražském planetáriu a "Večer s ... mimozemšťany", který odvysílala Česká televize. A možná je tu i... 
  
  
  
132. číslo, Čtvrtek 11. února 1999, 22:00 
Pluto je už několik hodin skutečně nejvzdálenější planetou sluneční soustavy. O této výměně jsme ale  na stránkách IAN psali. Dnes se dozvíte pár informací o pozorování hvězdných novorozeňat a také o premiéře nového velkého dalekohledu -- jak jinak -- na Havajských ostrovech. Pracovníci Johns Hopkins University v minulých dnech také publikovali zprávu o nejzajímavějších vlastnostech planetky Eros a poslední příspěvek Novinek věnujeme zajímavému snímku z odkazu Hubblova kosmického dalekohledu. V rubrice Názory najdete několik příspěvků od Petra Pravce na téma, zda bude Pluto vyřazeno z exkluzivního klubu planet, a Tomáš Apeltauer zhodnotil své zkušenosti s CD ROMem Gallaxis. Jako obvykle se nakonec můžete podívat i na dnešní Překvapení. 
  
  
  
Zarodek Mezinarodni kosmicke stanice (foto NASA)133. číslo, Pondělí 15. února 1999, 20:00 
Pravděpodobně nejzajímavější příspěvek dnešních novin najdete v Názorech, kde přinášíme rozhovor se známým britským popularizátorem Patrickem Moorem. (K němu se také váže dnešní Překvapení.) Novinky vám tentokrát přinášejí články o chystaném letadélku pro rudou planetu, o budoucím radioteleskopu primárně věnovaném hledání mimozemských civilizací a o zřejmě definitivním konci dlouhé existence orbitální stanice Mir. 
  
 
 
Slovensky kosmonaut odleta do vesmiru134. číslo, Pondělí 22. února 1999 
Jak jste si asi všimli, změnily Instantní astronomické noviny místo svého působení. Zatím všechno nefunguje tak, jak má, ale už během několika týdnů chystáme velmi rozsáhlé změny. Takže se máte na co těšit. V dnešních Novinkách si můžete přešít o kanibalistických sklonech většiny galaxií, novém meteorickém kráteru, který se podařilo objevit na mořském dně poblíž Evropy, o zajímavém setkání Venuše s Jupiterem a průkopnickém experimentu, na jehož konci může být terraforming Marsu i jiných planet. Pavel Gabzdyl si pro vás přichystal další měsíční zastavení, a když se budete nudit, můžete navštívt i 
  
 
 
Twin Peaks135. číslo, Pátek 26. února 1999 
Vítejte na konci týdne. Popravdě byl pěkně perný. Řešili jsme spoustu problémů se stěhováním a ne všechny jsme už stihli vyřešit. Buďte proto prosím trpěliví, už teď se však můžete těšit na spoustu plánovaných změn, které nám nové umístění dovolí. V novinkách najdete povídání Jirky Duška o tom, že Země měla kdysi prstenec a líčení Tomáše Havlíka z hvězdárny v Ostravě, kterak se jim zbláznily telefony. Obíhající Hubble opět pořídil krásné snímky a nakonec? Nikoli Japonec, ale... 
  
 
 
NGC 1232 (foto ESO)136. číslo, Pondělí 2. března 1999 
Tak jsme tady s další porcí novinek: Kolega Jiří Grygar se v současnosti nachází v Indii. Slíbil nám, že exkluzivně pro IAN napíše rozsáhlou reportáž o svém putování. V dnešním čísle proto najdete první část jeho Indických lístků. Kromě toho jsme zjistili, že byla v polovině února objevena velmi zvláštní planetka. Díky pohotové reakci pracovníků z kleťské observatoře je tato zpráva dokonce doplněna snímkem. Dále se zmiňujeme o unikátním projektu, jehož cílem je mapa nejbližšího okolí Slunce, a o tom, jak umělé družice ovlivňují známý nápoj Tequilla. Jana Tichá vám v Názorech prozradí, že se můžete v Českých Budějovicích podívat na pěknou astronomickou výstavu, a v Překvapení... 
 
 
 
Prijimac arecibskeho radioteleskopu (foto NRAO)137. číslo, Pátek 5. března 1999 
Konečně se nám podařilo dát dohromady unikátní rozhovor s M. Reesem, I. Novikovem a J. Bičákem, který jsme natočili loni v září na konferenci Jenam 98. Kromě této, určitě nejzajímavější části IAN, se můžete s Pavlem Gabzdylem vydat na měsíční procházku či si přečíst jaký byl pro vás měsíc únor v horoskopu vzpomínek Zdeňka Mikuláška. V Novinkách se z Hubblovým dalekohledem podíváte na "mžitky?. Dozvíte se také, že byla očíslována 10000. planetka, že se v jádru galaxie M 31 ukrývá černá díra a jak pokračuje indický pobyt J. Grygara. Nezapomeňte také rozbalit dnešní Překvapení. 
 
 
 
138. číslo, Úterý 9. března 1999 
Gratuluji všem ženám k Mezinárodnímu dni žen! Jestli chcete, můžete se  -- a s vámi i vaše drahé polovičky -- podívat na některé Novinky z astronomie a kosmonautiky: V pátek se na cestu do vesmíru vydala nová astronomická observatoř Wire, která se na vesmír podívá infračervenými brýlemi. Hned v prvních hodinách letu má však velké problémy. Jiří Grygar nám poslal třetí a poslední lístek z Indie. Přímo na jižním pólu se staví unikátní ledový detektor neutrin s poetickým jménem "Amanda" a čtveřice osmimetrových zrcadel Velmi velkého dalekohledu dostala za účasti nejvyšších představitelů Chile velmi zajímavá jména: "Antú, Kjújen, Melipal a Jepún". To je, samozřejmě až na ..., úplně všechno. Zase se uvidíme v pátek ráno. 
  
  
  
Foto NASA139. číslo, Pátek 12. března 1999 
Dneska jsme měli v redakci perný den. (Tedy především kolega Rudolf Novák, který má na starosti -- nejen -- technickou podobu.) Provedli jsme další kosmetické úpravy v podobě IAN a především se nám (doufejme) podařilo zprovoznit archiv novin počínaje číslem 100. V Novinkách vám přinášíme informace o zcela neplánované záchranné výpravě k Hubblovu kosmickému dalekohledu, o mrtvě narozeném dítěti -- infračervené observatoři Wire a o seriozních plánech na mezihvězdnou výpravu. Dnes bych vás také obzvlášť upozornil na Překvapení, kde najdete unikátní zvukovou ukázku. 
  
  
  
Kresba NASA140. číslo, Úterý 16. března 1999  
minulý čtvrtek se u nás na brněnské hvězdárně uskutečnila ve velkém planetariu premiera pořadu J. Hollana "Globální oteplení a my" -- právě tomuto tématu se také věnují dnešní Názory. Jelikož nás 22. března čeká zákryt Aldebaranu Měsícem, doporučuji vám podívat se dneska i do rubriky Pozorování. A Novinky? Nejdříve přinášíme zmínku o pozorování optického protějšku známého gama záblesku z 23. ledna tohoto roku. Americká sonda Mars Global Surveyor v těchto dnech po ročním zpoždění zahájila intenzivní výzkum Marsu a shodou okolností bylo v těchto dnech oznámen objev již čtrnáctého meteoritu z rudé planety -- to jsou další zprávy A v závěru se můžete podívat též na několik zajímavých kvasarů, ev. i na Překvapení. 
 
 
 
141. číslo, Pátek 19. března 1999 
Jiří Grygar nabrousil kosu a začal se žní objevů v loňském roce. První díl jeho přehledu je určitě nejzajímavějším příspěvkem dnešní Novin. Kromě toho vás kolega Rudolf Novák seznámí s novinkami u Měsíce i Velké mlhoviny v Orionu a moje maličkost přispěla informací o sondě Stardust. Na závěr najdete krátkou poznámku Antonína Rükla k jednomu z astronomockému úkazu. Ve Čtivu jsme pro vás tentokráte z našich archivů vyhrabali článek Mirka J. Plavce o meteoritech, který je doplněný i jednou videoukázkou. V Překvapení najdete hlas matičky Země. 
 

142. číslo, Úterý 23. března 1999 
I když to podle počasí nevypadá, máme tady už několik hodin jaro. Spolu s novým ročním obdobím přicházejí Instantní astronomické noviny s další porcí Novinek: Koncem minulého týdne se objevily indicie potvrzující existenci života na Marsu. I když znáte to, brzo určitě jiné práce tyto nálezy opět vyvrátí. Eva Marková, ředitelka Hvězdárny v Úpici, vám také vysvětlí, jestli půjde v budoucnosti předpovídat sluneční erupce. Poslední žhavinkou jsou pak infračervená pozorování některých spirálních galaxií, jak jinak, z Hubblova kosmického dalekohledu. V Názorech se spolu s Tomášem Apeltauerem podíváte na jednu novou knížku o kometách z pera nedávno zesnulého Carla Sagana. No a pak je tu, jako obvykle, Překvapení -- tentokráte (opět) audiové. 
 
 
 
143. číslo, Pátek 26. března 1999 
Prožíváte stejně radostné chvíle jako já? Je pátek, volný víkend před námi a v Brně krásné počasí. (Což doufám platí, neboť tento úvodník píšu ve čtvrtek v noci :). Nezbývá než doufat, že dnešní vydání IAN vám náladu nepokazí. V Novinkách najdete povídání Tomáše Apeltauera o tom, jak užitečná je i po letech kometa Hale-Bopp. Dále dvě zprávy o zakrytí Aldebarana Měsícem, o poruše sondy Stardust a o okusování ozonové vrstvy. V úterý se můžete těšit na líčení Jirky Duška z redakční dovolené na Maltě a stejně jako dnes i na malé p....í.  Stále nám píšete dopisy (díky za ně) na starou adresu. Používejte prosím novou:  redakce@ian.cz, předchozí zmizí brzo v propadlišti dějin. A ještě jedno prozradím. Už brzo se dočkáte velmi zajímavých stránek o velmi zajímavém úkazu.  
  
  
  
Foto archiv IAN144. číslo, Úterý 30. března 1999 
Jen těžko se mi o víkendu a po něm procházelo nejrůznější stránky, kde sháníme novinky. Téměř všude na mě z obrazovky padaly bomby a viděl jsem, jakou spoušť umí nadělat. Rozhodně neodsuzuji útočné akce NATO, ale mrzí mě, že v branách úsvitu nového tisíciletí provádí lidé stejné ptákoviny jako v hlubokém středověku. Dnešní noviny vám budou doufám příjemnou oázou v kruté realitě. Novinky se nám opět podařilo zaplnit spojenými silami, takže se můžete těšit na  povídání o nejznámějším gama záblesku, o podmínkách, které panují na Europě, a seznámíme vás s jednou moc pěknou galaxií. Pokud vám je méně než osmnáct let, máte šanci poslat hokus pokus na Mars a i dnes slibované ... 
 
 
 
Mesicni povrch (foto archiv IAN)145. číslo, Pátek 2. dubna 1999 
Počítače jsou v kombinaci s elektrárnou pěkně nebezpečné potvory. Během týdne došlo k jakémusi přepětí sítě (ne té počítačové) na naší hvězdárně a výsledek? Shořel board i disk. Sedm gigabajtů dat, textů, pozorování, ale i mejlů, prostě všechno zmizelo v kouři žlutého plamínku, jenž z disku vyšlehl. Asi si začnu dělat konečně zálohy. V euforii, která mě právě naplňuje, se snažím v nouzovém režimu dát dohromady dnešní vydání novin a paralelně instaluji nezbytný software. Novinky dnes tedy sestavili (a tímto jim moc děkuji) Tomáš Apeltauer, Zdeněk Mikulášek a Petr Sobotka. Ještě přesně nevím, co všechno se mi dnes podaří dodělat, takže celé IAN dnes berte prosím jako jedno velké překvapení. Veselý víkend s mrskačkou! 
  
  
  
NGC 6334 v infr. oboru (foto SPIREX)146. číslo, Pátek 9. dubna 1999 
Ve středu 7. dubna to bylo přesně čtyřicet let po prvním fotograficky zdokumentovaném pádu meteoritu. Unikátní kousek se podařil právě českým astronomům. Náš redakční člen Jiří Grygar se s hlavním aktérem celé události -- Zdeňkem Ceplechou -- setkal na místě nálezu největšího kusu meteoritu a výsledkem je rozhovor, který -- dokonce ve zvukové podobě -- najdete v Názorech. V Novinkách vás informujeme o vesmírném "postřikovači?, který do okolního prostoru metá drobné prachové částice, o možném objevu dalšího měsíce jedné z planetek sluneční soustavy, o neobvyklém kameni z Tutanchamónova pokladu a o upřesněné poloze legendární sondy Viking 1. Snad nejzajímavější zprávou je pak další snímek z Hubblova dědictví z klávesnice kolegy Rudolfa Nováka. (Už má nový harddisk, takže vesele klove .-). A nezapomněli jsme ani na... však vy víte.  
  
  
Vedlejsi Mesic na Kleti (foto M. Tichy)147. číslo, Úterý 13. dubna 1999  
"Dětské krůčky Mezinárodní vesmírné stanice, Vítání mladého Měsíce, Leonidy v rosolu a Jednou za modrý Měsíc," to jsou dnešní Novinky. (Kromě toho si stále ještě můžete objednat naši "Hvězdářskou antiročenku" -- pozor, zásoby se povážlivě tenčí!) Pavel Gabzdyl vás dneska proplaví Duhovou zátokou a Překvapení předvede jeden škaredý hurikán. ...zbytek příště! 
  
  
  
Krajina na Marsu (foto Malin Space Center/NASA)148. číslo, Pátek 16. dubna 1999 
Žhavinkou dnešního vydání je pouze několik hodin stará zpráva o objevu soustavy tří planet kolem jedné z blízkých hvězd. Kolega Miloš Tichý vám dále prozradí, jak je to s planetkou, jež by se mohla během za několik desítek let srazit se Zemí. Z redakčního pera jsou příspěvky o kompletní ženské posádce jednoho z budoucích letů amerického raketoplánu, o pokusu vyzdvihnout kosmickou loď Mercury ze dna Atlantického oceánu a o neúspěšném startu čtvrtmiliardové špionážní družice. Rozloučí se s vám opět Miloš Tichý informací o neobvyklé planetce James Bond. Pokud budete chtít o víkendu -- doufáme, že slunečném -- trochu relaxovat, klikněte na Čtivo, eventuálně kamkoli jinam. 
  
  
  
Zimni obloha (foto A. Vannini, G. Li Causi, A. Ricciardi, A. Garatti)149. číslo, Úterý 20. dubna 1999 
Už jste někdy na vlastní oči viděli Mezinárodní vesmírnou stanici? Jestli ne, pak v rubrice Pozorování najdete předpověď jejích přeletů nad Českou republikou v několika následujících dnech. Na stejném místě se také dozvíte, že koncem dubna bude aktivní meteorický roj Lyridy. Novinky jsme naplnili zprávami o nejvzdálenější známé galaxii, o pěkných záběrech Hubblova kosmického dalekohledu, o zákrytu Regula ze souhvězdí Lva, o... Ale víte co? Raději se přesvědčte sami. Překvapením pro vás určitě bude i dnešní Překvapení. 
  
  
  
150. číslo, Pátek 23. dubna 1999 
Dneska se u nás v Brně děli zajímavé věci! Nejdříve se kolem poledne objevil v zenitu nádherný halový jev -- jako část svatozáře jsme několik minut sledovali výrazný tzv. tangenciální oblouk. Kolem šesté, za drobného deště, se pak nad městem rozprostřela duha a jaká! Trojitá! V takové atmosféře byla radost sestavit čtvrtečně/páteční Noviny: Oslavíte deváté narozeni Hubblova kosmického dalekohledu, "sfouknete" dortovou svíčku, přečtete si o budoucích plachetnicích, které budou brázdit nejen sluneční soustavu, ale také létat mezi hvězdami, a nakonec způsob, jak poslat našim hodně vzdáleným potomkům několikastránkový vzkaz. V Názorech je medailónek věnovaný profesorovi Otu Obůrkovi a ...?

Mraky (foto archiv IAN)151. číslo, Úterý 26. dubna 1999 
Shodou okolností se dnes věnujeme především Slunci. Lukáš Král poslal do rubriky Pozorování zajímavý příspěvek na téma, zda jsou vnitřky z počítačových disket bezpečným filtrem pro sledování naši nejbližší hvězdy. (K této problematice se určitě ještě vrátíme.) V Novinkách si přečtete o slunečních hodinách, jež se za pár let objeví na Marsu, o nejvhodnějším místě na pozorování úplného zatmění Slunce a co se stane 11. srpna 1999. Můžete si také postavit jednoduchý model sluneční soustavy a zjistit, že se sovětský Satan změnil v docela užitečný Dněpr... ... 
 
 

152. číslo, Pátek 30. dubna 1999 
Pouhých sto dní zbývá do úplného zatmění Slunce 11. srpna. (Pro puntičkáře to bude přesně v pondělí 3. května). Proto jsme pro vás připravili rozsáhlou přílohu o tomto zajímavém a především velmi krásném úkazu. Její podobu, formou dotazů, však můžete ovlivnit i vy. My sami průběžně připravíme celou sérii dalších doplňků. V Novinkách se dnes dozvíte, že první kresba Měsíce vznikla již před pěti tisíci roky, že Jupiter má své šumivé tajemství a že zřejmě existují hyperzbytky po hypernovách. Zmiňujeme se také o netradičním dopravním prostředku a o Lyridách. Ve Čtivu najdete odpověď na otázku "Proč je v noci tma?" a v Překvapení si pěkně zapráskáte. 
 
 

Mt. Everes pri pohledu z kosmickeho prostoru (foto NASA)153. číslo, Úterý 3. května 1999 
O tom, že historie některých hvězdářských přístrojů vydá na celou knížku, vás dnes přesvědčí Cyril Polášek. V Názorech totiž píše o funkčním sto čtyřicet let starém objektivu Alvana Clarka, který patří do výbavy Astronomického ústavu v Ondřejově. První Žhavinkou je zpráva o nešťastném nalezení Liberty Bell, kabiny Virgila Grissoma -- druhého amerického astronauta. Rudolf Novák vás poté zavede do nádherného světa barevných fotografií gigantických teleskopů chilské observatoře na hoře Paranal a na závěr zjistíte, že neštěstí nechodí jenom po lidech. 
 
 

Mlhovina RCW108 ze souhvezdi Ara (foto ESO)154. číslo, Úterý 11. května 1999 
Ptáte se, proč nevyšly čtvrteční noviny? Důvod je prostý. Vlna hroutících se tvrdých disků postihla i mne. Ve středu dopoledne jsme přišel o všechna data, programové vybavení, poznámky... Následující dny jsem tak strávil velmi vzrušující instalací nového softwaru a na přípravu IAN mi nezbyl ani čas, ani síly. Nicméně jsme tady opět a doufejme, že nějakou dobu opět bez nepříjemných Překvapení (to dnešní je určitě jiného druhu). V Novinkách se věnujeme novému záběru z dílny Hubblova dalekohledu, navštívíte dno Atlantického oceánu, střed naší Galaxie i Jupiterův měsíc Kallistó. K závěru této nejčtenější rubriky jsou pak přilepena dvě krátká oznámení. Pokud se chytáte 11. srpna na zatmění Slunce, nalistujte si vzápětí Pozorování. Jan Hollan zde rozebírá (ne)bezpečnost různých filtrů a odhalí, jaké chyby se ve stejné souvislosti dopustil Lukáš Král. Na stejném místě najdete i povídání Pavla Gabzdyla vytvořené v jeho měsíční dílně. A pamatujete si ještě na loňské Leonidy? V tom případě doporučuji na závěr zavítat do Názorů. Zde si dneska popovídáte s Palem Rapavým, jenž se v listopadu vydal sledovat meteorický roj do exotického Mongolska. 
 
 

NGC 2024 (foto 2MASS)155. číslo, Pátek 14. května 1999 
V pondělním vydání deníku Blesk vyšel na titulní stránce článek "Astrologové varují: Lidstvo v ohrožení". Neuvěřitelný blábol jsme pro vaše pobavení zařadili do dnešní čítanky. (Nenápadně vám mohu také prozradit, že na příště chystáme několik podobných perel nejen z říše fantazie.) Kromě toho se nám v poklidných vodách Internetu podařilo v uplynulých hodinách ulovit zajímavou zprávu, že můžete zaslat svoje jméno na rudý Mars. Dozvíte se také, jak vypadá taková standardní galaxie (nic moc, pěkně řídká a není vlastně ani vidět), nahlédnete do několika černých děr (malých, středních i pěkně tučných) a zjistíte, jaké bude počasí na hnědém trpaslíku LP944-20 (a brzo i jiných). Na závěr vás upozorníme na setkání Venuše s Měsícem, které se odehraje začátkem příštího týdne, a po juknutí, tedy Překvapení, mi nezbývá než vás pozvat ke čtení Instantních astronomických novin také v příštím týdnu. Máme totiž v záloze dva VELKÉ trháky! 
 
 

Zdroj Lucasfilm Ltd.156. číslo, Úterý 18. května 1999 
Tak jsme se konečně dočkali. Ve Spojených státech má v těchto dnech premiéru nový díl Hvězdných válek a shodou okolností tamtéž chytré hlavy vymyslely  zajímavý screensaver, pomocí kterého můžete spolupracovat při hledání malých modrých mužíčků. Této události jsme samozřejmě zcela věnovali dnešní vyžhavené zprávy. Takže si můžete přečíst nejen o tom, jak SETI@home pracuje, ale také něco o historii seriozního hledání projevů mimozemských civilizací a o tom, jaké máme v této zajímavé bitvě vlastně šance. Kromě toho bych připomněl, že se můžete zúčastnit soutěže Slunce 99 (v Novinkách, hned nahoře). Jen tak mezi námi vám přitom mohu prozradit, že správné odpovědi zatím spočítáme na dvou prstech jedné ruky. Vy ostatní jste chybovali! Takže to zkuste ještě jednou nebo se nechte Překvapit! 
 
 

Molekulovy oblak Mon R2 (foto 2MASS)157. číslo, Pátek 21. května 1999 
Příští týden na druhém programu České televizi startuje nový seriál Zlaté století astronomie. Jelikož autor jeho scénáře patří do redakční rady IAN (a kromě toho sídlí asi tři metry pod redakcí :-), najdete rozhovor s ním v dnešních Názorech. V nejčtenější rubrice astronomických novin (hádejte které?) Jiří Grygar již podruhé žne zajímavé objevy za poslední rok. Prostřednictvím gravitačních lup se také podíváte na vzdálené galaxie, dozvíte se, že byl nalezen další Uranův měsíc, že s částečným úspěchem dopadl první pokus o zcela autonomní řízení vzdálené meziplanetární sondy Deep Space 1 a navštívíte samotné měsíční nitro. A málem bych zapomněl na Překvapení a vyhodnocení naší sluneční soutěže. Nashledanou po víkendu!  
 
 

Discovery ceka na start (foto NASA)158. číslo, Úterý 25. května 1999 
V dnešním Čtivu pokračujeme zajímavými ukázkami ze současné i minulé astro-nomie/logie. Tentokráte nám "poskytl" rozhovor Antonín Baudyš... Ve žhavinkách se pracovníci Observatoře na Kleti vrátí ke zprávě z minulého týdne o těsném přiblížení planetky 1999 AN10, dále o zachycení rozsáhlé cyklony v atmosféře Marsu (vč. výzvy k pozorování rudé planety), o indiciích, podle kterých lze hledat život na jiných planetách, o rekordním SETI@home a o chystaném startu raketoplánu Discovery. Hodně příspěvků se dneska objevilo také v rubrice Pozorování: Měsíční zastavení Pavla Gabzdyla, nový seriál Úlovky celooblohové sítě Pavla Spurného z Astronomického ústavu v Ondřejově a překlad článku o pozorování úplného zatmění Slunce z okraje pásu totality. No a pak je tu i Překvapení. 
 
 

Nadherny start raketoplanu Discovery (foto AP/The Florida Today)159. číslo, Pátek 27. května 1999 
Úplné zatmění Slunce, které proběhne ve středu 11. srpna tohoto roku, na Zuzanu, si podle našeho průzkumu (zúčastnilo se ho 745 voličů) zcela jistě nenechá utéci šedesát procent z vás. Dalších třicet procent se tohle báječné představení alespoň pokusí zahlédnout. To je dobře, určitě nebude litovat. Ovšem ještě předtím, než se vydáte na cestu, vám doporučujeme navštívit naši speciální rubriku věnovanou právě zákrytu Slunce temným Měsícem. V minulých dnech jsme zde provedli nenápadné technické změny, které vám nyní mimo jiné přinesou obden alespoň jednu kratší či delší novinku. Shodou okolností se 11. srpnu věnujeme i v hlavní zpravodajské části Novin. Dnešním trhákem jsou  výsledky jednoho z klíčových projektů Hubblova dalekohledu, které nám zřejmě prozradily podobu, minulost i budoucnost vesmíru. Na tohle téma nám rozsáhle přispěl Zdeněk Mikulášek. Rudolf Novák se pro změnu podíval na nový optický protějšek gama záblesku, jenž se podařilo ulovit v minulých dnech na jižní obloze. A přečíst si můžete i o nové, velmi jasné nově, tentokráte z pera Petra Sobotky. Nakonec, až budete touhle pořádnou porcí novinek unaveni, můžete zaskočit na odpočinek také do Překvapení. 
 
 

Polarni zare z paluby raketoplanu (foto NASA)160. číslo, Úterý 1. června 1999 
Nové Čtivo, které jsme pro vás vybrali, se úzce váže k jedné z dnešních Novinek. Dozvíte se v ní, že se chystá rozsáhlá rekonstrukce známé keltské stavby Stonehenge v jižní Anglii. Kromě toho spolu s námi otevřete mikrometrové album nové celooblohové přehlídky 2MASS, podíváte se na rozsáhlá oblaka vyplňující prostor mezi galaxiemi, dozvíte se nejnovější zprávy z výpravy raketoplánu Discovery k Mezinárodní vesmírné stanici a nakonec pro vás máme radu, jak třikrát až čtyřikrát zrychlit analýzu screensaveru SETI@home. Závěrečné Překvapení pak naznačí, o čem bude příští vydání Instantních astronomických novin. 
 
 

Sloupy stvoreni v podani Hubblova kosmickeho dalekohledu (foto STSCI)161. číslo, Pátek 4. června 1999 
V těchto dnech probíhá v americkém Chicagu již 194. zasedání Americké astronomické společnosti. Zazněly zde a do zítřka, kdy sjezd končí, zcela jistě ještě zaznějí velmi zajímavé příspěvky. S některými z nich se setkáte v dnešním vydání žhavinek (a jistě i několika příštích). V prvním článku se vydáte do Merlinovy kuchyně, kde se vaří sluneční soustavy. Poté se seznámíte s prostorovým modelem červené planety Mars. Hubblův kosmický dalekohled pořídil unikátní záběr podivuhodné soustavy mlhovin, mladých hvězd i umírajících obrů, o tom je další článek. Dále tu máme dva příspěvky o řízeném pádu sondy Lunar Prospector na Měsíc a stanice Mir do zemské atmosféry. A nakonec tu máme rentgenový objev velmi blízké, až nečekaně blízké otevřené hvězdokupy nedaleko jižního nebeského pólu. A pokud budete unaveni, pak si klikněte na Překvapení 
 
 

Planetarni mlhovina PK 285-02 (foto Raghavendra Sahai a John Trauger)162. číslo, Úterý 8. června 1999 
SETI@home je ještě obludnější! Počet přihlášených dobrovolníků přesáhl půl milionu, Česká republika je pak v počtu odevzdaných úloh na fantastickém osmém místě! Předehnali jsme takové státy jako Itálii či Francii... O tomhle se ale v dnešních hvězdných zprávách nedočtete. Zřejmě nejzajímavější příspěvek pochází z pera Jana Mánka a Jindřicha Šilhána -- jejich zásluhou zjistíte, kdy naposledy bylo na libovolném místě České a Slovenské republiky viditelné úplné zatmění Slunce. Kromě toho se v Novinkách věnujeme nedělnímu přistání raketoplánu Discovery a vypuštění studentské družice Starshine (vč. rozsáhlé videogalerie), pozorovacímu důkazu existence chladných hnědých trpaslíků, gama zábleskům přicházejících z naší atmosféry, nádherné mlhovině Trifid a polárním oblastem Měsíce. Ve Čtivu najdete další "pikantní kousek" z naší astronomické historie a v Pozorování předpověď přeletů vesmírné diskokoule. Dobrou noc, jdu spát. Tady je Překvapení. 
 
 

Vychazejici Mesic (foto P. Gabzdyl)163. číslo, Pátek 11. června 1999 
Tento týden se u nás v redakci stalo spousta zajímavých věcí! Díky náklonnosti našeho pana ředitele Zdeňka Mikuláška prošly naše redakční počítače zásadní transplantací -- zvýšila se tak jejich kapacita i výkon. Moc děkujeme! V Novinkách najdete návod na výrobu kruhů v obilí (pole už dozrávají, tak hurá na ně), zprávu o zajímavém záběru z Hubblova dalekohledu, o možném zjasnění známe veleobří hvězdy éta Carinae a o létající observatoři s krásným názvem Sofia. V Názorech pak najdete odpověď na dotaz jednoho z našich čtenářů a Překvapení je tentokráte hýbacííííííííí. 
 
 

Foto NOAA Photo Library, NOAA Central Library164. číslo, Úterý 15. června 1999 
Začátek tohoto týdne je pro některé členy naší redakce značně napínavý: jeden maturuje, druhý skládá přijímačky na vysokou školu. Kromě toho Zdeněk Pokorný v pondělí převzal Cenu Akademie věd České republiky za popularizaci vědy a počítadlo přístupů na IAN provozované službou Toplist se přehouplo přes první stovku tisíc! Ve víru těchto zpráv doufám nezapadnou ani dnešní Novinky: O nejvzdálenější známé radiové galaxii, o ukončeném setkání pozorovatelů blízkozemních planetek, které mohou ohrozit naši planetu, a o způsobu, jak oblafnout neklidnou zemskou atmosféru. V Pozorování se projdete po Měsíci (za ruku vás povede Pavel Gabzdyl) a v Překvapení se zaposloucháte... 
 
 

Cast mlhoviny N159 ve Velkem Magellanove mracnu (foto STSCI)165. číslo, Pátek 18. června 1999 
Odpočítávání už začalo! Příští týden nebude do úplného zatmění Slunce ve středu 11. srpna chybět ani padesát dní. Proto také roste četnost příspěvků v naší speciální příloze Slunce 99. Nádhernému úkazu se věnujeme i v Novinkách. Je totiž dost možné, že nám v roce 2003 přinese konec světa... Kromě této zprávy, z říše muslimské fantazie, se podíváte na další záběr z Hubblova nesmírného dalekohledu, na projekt nového radioteleskopu a na sodíkovou vlečku našeho Měsice. Teď mne napadá, že zatmění se vlastně věnuje i dnešní Překvapení... Ach jo, abychom za chvíli neměli přesluncováno... 
 
 

Mesic, Venuse, Jupiter 20. 3. 1999, foto J. Safar166. číslo, Úterý 21. června 1999 
Tak už tu máme, i když to tak při pohledu z okna nevypadá, několik hodin astronomické léto. Za skvělé hudby BýBýho Kinga, která se line brněnskou hvězdárnou, jsme protentokrát v Novinkách připravili článek o špatném konci pohádky o životě pod ledovým krunýřem Europy, o přiblížení sondy Hluboký vesmír 1 k tříkilometrové planetce 1992 KD, o zahájení zkušebního provozu prvního z dvojice dalekohledů Gemini, prozradíme vám také, kde leží jižní pól, a co zvláštního zazářilo na nedělní večerní obloze. Úplně nakonec přidáváme tip na zajímavé pozorování blesků nad Českou republikou a kruhy -- tentokráte v trávě! Ve Čtivu jsme se s Horoskopem vzpomínek Zdeňka Mikuláška ohlédli za měsícem červnem a v Překvapení za jedním úspěšným startem. 
 
 

Tma a zima na jiznim polu (foto the Automated Astrophysical Site-Testing Observatory)167. číslo, Pátek 25. června 1999 
Každý z nás si určitě v těchto dnech vyhřívá kostru v teplém zálivu slunečních paprsků. Prostě parádní červen. Zcela jiného názoru jsou však astronomové na jižním pólu: mají hlubokou polární noc a ručička venkovního teploměru se tady nyní pohybuje kolem -61 stupňů Celsia. Naši denní hvězdě se věnujeme i v zatměňové příloze a v  Novinkách: Můžete si přečíst, jak se hvězdářům podařilo nahlédnout na jeho odvrácenou stranu, a že kometa Hale-Bopp vykouzlila podivuhodný stín na stínítku neutrálního vodíku. Píšeme také o transplantaci provedené skvělé fotografické komoře na Mt. Palomaru a setkání sondy Cassini s Večernicí. Dnešní Překvapení je pak doslova a do písmene světelné...  
 
 

Foto ESO168. číslo, Úterý 29. června 1999 
Bohužel, vzhledem k pobytu výkonné redakce Instantních astronomických novin na již 41. Expedici Úpice 99 budou v následujích týdnech vycházet Instantní astronomické noviny v nouzovém režimu. V jediné obnovované rubrice Novinky najdete líčení našich zážitků z této prestižní astronomické akce. To je ovšem budoucnost, takže co pro vás máme dnes? Zprávu, že první přímý snímek planety mimo sluneční soustavu, jenž vloni pořídil Hubblův dalekohled, je záběrem na obyčejnou vzdálenou stálici. Dále tu máme reportáž o skvělém startu severního Dvojčete, ultrafialové observatoře Fuse a neutrinovém dalekohledu Sudbury. Pro tentokrát se pak rozloučíme srdečným pozdravem z Marsu a samozřejmě překvapením. 
 
 

Kresba archiv IAN169. číslo, Úterý 6. července 1999 
Jak jsme vás již minule v tomto úvodníku upozornili, IAN vychází v nouzovém režimu z Hvězdárny v Úpici. Takže přestože víme, že Hubble pořídil pěkné záběry Marsu a jedné kulové hvězdokupy, že západoevropská sonda Giotto prolétla po dlouhé době opět kolem Země, že NASA zřejmě (z finančních důvodů) zruší výpravu k ledovému jádru komety, ve dnešních Novinkách najdete jen a pouze vyprávění ze života Expedice. Ale nebojte se, další zprávy z astronomie a kosmonautiky budou již brzo následovat! 
 
 

Mraky nad Upici (foto IAN)170. číslo, Úterý 13. července 1999 
Tak tu v Novinkách máme další nůši zpráv z Hvězdárny v Úpici, odkud provizorně v těchto dnech sestavujeme Instantní astronomické noviny. Tentokráte si s námi dokonce můžete vyzkoušet několik experimentů. (Další připravujeme do pátečního čísla.) Jenom telegraficky vám pak prozrazuji, že se v minulých dnech stalo hned několik důležitých věcí: V rámci projektu Discovery se během pěti let dočkáme umělé družice Merkuru a zvláštní sondy Deep Impact ke kometě Tempel. Po automobilové nehodě zemřel ve věku 69 let třetí Američan, jenž se procházel po Měsíci, NASA zrušila jednu ze svých výprav ke kometě Deep Space 4 (Champollion) a naopak na start se připravuje raketoplán s rentgenovou observatoří Chandra. A nakonec: 21. července odpálíme šampaňském při 30. výročí přistání člověka na Měsíci. Podrobněji se ale k těmto zprávám vrátíme až koncem příštího týdne. Teď se jdu vykoupat. 
 
 

Ucastnici letosni Expedice Upice 99 (foto IAN)171. číslo, Sobota 17. července 1999 
Už je to tak. Expedice Úpice, v pořadí již čtyřicátáprvní, je nenávratně za námi. Také v Novinkách se s ní dnes setkáte naposledy -- a nutno podotknout, že tentokráte spíše z té neastronomické stránky. Naše redakční počítače jsou již někde mezi Hvězdárnou v Úpici a Brnem a hned, jak nám to podmínky dovolí, se vrátíme do normálního stavu. Během těch tří týdnů se přitom toho v blízkém i vzdáleném prostoru kolem naší planety stalo více než dost, takže tučná vydání budou bezesporu velmi rychle následovat. 
 
 

Raketoplan Columbia cekajici na start (foto Florida Today)172. číslo, Pátek 23. července 1999 
Tak si představte, že na brněnskou hvězdárnu do takových čtrnácti dní přijde už dvoumiliontý návštěvník. Jestli budete mít náhodou cestu kolem, určitě se také zastavte -- třeba to budete právě vy! A co další novinky? Od začátku července celá naše výkonná redakce pobývala na malé podhorské hvězdárně v Úpici. Tamní internetové připojení nepatří mezi ty pevná (i přesto moc děkujeme za prakticky neomezený přístup) a tak jsme se omezili na zpravodajstí ze zdejší hvězdářské sešlosti. Za tři týdny se přitom shromáždilo tolik novinek z astronomie a kosmonautiky, že se nám do dnešního čísla nevešly. Z přehršle datového pytle jsme stihli vybrat zprávu o výsledku dalšího konkurzu projektu Discovery (dočkáme se výpravy ke kometě a Merkuru), o večerní kometě a vcelku jasné nově, o řízeném pádu Lunar Prospectoru na Měsíc, o pěkném snímku z Hubblova dědictví a o úspěšném vylovení kosmické lodě Liberty Bell 7, na jejíž palubě cestoval do vesmíru druhý Američan. Na závěr, ovšem v naprosto nejdelším příspěvku, pak Jiří Grygar ostrou kosou žne nejzajímavější objevy loňského roku. Schválně jestli poznáte, o kolika z nich jsme psali. Co dodat? Nový příspěvek najdete i v Překvapení a Čtivu. A pokud se chystáte na zatmění Slunce -- již za pouhých devatenáct dní -- sledujte i naši speciální přílohu. V ní se nejrůznější příspěvky objevují prakticky každý den! 
 
 

Foto NASA173. číslo, Úterý 27. července 1999 
Schyluje se k dalšímu zajímavému setkání, které obzvlášť potěší příznivce Star Treku. Sonda Hluboký vesmír 1 se totiž již za několik desítek hodin setká s planetkou 1992 KD. Kromě toho se dozvíte, co se děje v nejbližším prostoru kolem Země: krouží zde raketoplán Columbia (pozor, řídí žena!) a ze svých útrob vypustil unikátní rentgenovou observatoř Chandra. Kromě toho jsme do Novinek zařadili příspěvek "Eclipsománie“ o příhodách, které se staly a možná vlastně ani nestaly v souvislosti se slunečními zatměními. V Pozorování tentokrát najdete rozsáhlý příspěvek o blescích a bouřkách vůbec a myslím, že nikoho nepřekvapím, když prozradím, že dnešní Překvapení věnujeme Apollu 11. 
 
 

Kresba Jon Lomberg174. číslo, Pátek 30. července 1999 
Dnes jsme se u nás na brněnské hvězdárně rozhodně nenudili. Telefony prakticky neutichly, zvonek u dveří nedobzučel a všichni chtěli jediné: informace o úplném zatmění Slunce a pokud možno i několikeré brýle s filtry. Během dne jsme jich prodali celé stovky a zájem o ně nadále roste. Do celého toho mumraje pak přijel spolu s Českou televizí na návštěvu první československý kosmonaut Vladimír Remek.. Přesto všechno jsme si vyhradili trochu času a několik novinek pro vás ulovili: o úspěšném průletu autonomní sondy Hluboký  vesmír 1, o záběrech kolidujících galaxií z Hubblova dalekohledu, o posledním výstupu do volného prostoru z orbitální stanice Mir a o pohledu na povrch Saturnova měsíce Titanu. Samozřejmě jsme nezapomněli ani na překvapení. A co pro vás máme na příště? Především vám doporučujeme sledovat naši specielní přílohu Slunce 99. Totální zákryt je již za dveřmi a my se neustále snažíme přinášet nějaké novinky, zajímavosti a rady. No a v nejbližší době, řekněme tak do týdne dvou, se na našich stránkách objeví i exkluzivní rozhovor s Vladimírem Remkem. Buďte nám tedy věrni! 
 
 

Hot Dog na Marsu (foto Malin Space Science Systems, NASA)175. číslo, Úterý 3. srpna 1999 
Nebudeme vám nic nalhávat -- blížící zatmění Slunce a speciální příloha, kterou při této příležitosti provozujeme, nás docela pěkně vyčerpává. A pravděpodobně to bude ještě horší. V dnešních Novinkách se ohlížíme za průletem sondy Deep Space 1 kolem planetky Braille a také definitivní tečkou za existencí Lunar Prospectoru. Kromě toho se dozvíte o nových přírůstcích uvnitř i vně sluneční soustavy. Ve Čtivu se dneska vracíme k 30. výročí přistání Apolla a v Překvapení... Nedá mi to, abych nekomentoval snímek vlevo. Pořídil ho Mars Global Surveyoru a je názornou ukázkou toho, jak bláhové jsou představy o existenci lidské tváře či pyramid na povrchu červené planety. Pracovníci Malin Space Science Systems, kteří mají na starosti kameru umělé družice Marsu, záběr příznačně nazvali Hotdog. 
 
 

Kresba STSCI/NASA176. číslo, Pátek 13. srpna 1999 
Ve středu jsme měli zatmění Slunce, ve čtvrtek padaly Perseidy a dnes je pátek třináctého... Jediné, co se nesplnilo, je onen dlouho předpovídaný a neustále odkládaný konec světa. Vědmy, psychopati i další "buditelé“ se nyní schovávají, ale nebojte se, už brzo o nich zase uslyšíme. Čekání na jejich zaručené zprávy z budoucnosti vám zpříjemní i naše Instantní astronomické noviny. V Novinkách se věnujeme, jak jinak, zatmění Slunce. Přehledový článek jsme sestavili především z vašich příspěvků -- bohužel, došlo nám jich tolik, že jsme mohli zveřejnit jen několik z nich. Každopádně za všechny mooooc děkujeme. Kdo při slovu "zatmění“ dostává kopřivku, určitě ocení i další dva příspěvky: o výsledcích průletu sondy Deep Space 1 kolem planetky Braille a o obrovské cykloně v Jupiterově atmosféře. V Názorech přinášíme perličku -- rozhovor s prvním a vlastně i jediným československým kosmonautem Vladimírem Remkem, ve Čtivu se pak vracíme k projektu Apollo. A jukne na vás i jedno barevné překvápko... 
 
 

Cast Bahamskych ostrovu, foto NASA177. číslo, Úterý 17. srpna 1999 
Tak nám zkrachovala společnost Iridium provozující síť satelitů, jež na nás neustále vrhají více či méně jasná prasátka. Nicméně podle prohlášení zmíněného konsorcia vše funguje dál, jen začíná velká restrukturalizace. Další žhavinkou je nová, tzv. Turínská škála, podle které se bude cejchovat nebezpečnost blízkozemních planetek. Již za pár hodin kolem nás prosviští sonda Cassini. Od roku 2004 nás zaplaví (doufejme) množstvím snímků Saturnu a jeho nejbližšího okolí, nicméně dnes ji široká veřejnost zná spíše jako potenciální zdroj radioaktivního zamoření. Odpověď jak je to doopravdy je opět součástí dnešních Instantek. Kolegyně Jana Tichá se dále zmiňuje o nyní již bezpečném průletu planetky 1999 AN10, z redakčního pera pochází příspěvek o komerčním letu k Marsu a nakonec vám Jiří Grygar povypráví o letošním Ebicyklu. I nadále nám chodí vaše reportáže a fotografie ze zatmění 11. srpna. Bohužel, nemůžeme na ně všechny odpovědět, nicméně se alespoň pokoušíme je průběžně zveřejňovat v rubrice Pozorování. Dnešní Překvapení je pak rozostřovací… 
 
 

NGC 891 (foto archiv IAN)178. číslo, Pátek 20. srpna 1999 
Tak tu máme další efektní kousek. Astronomům se zřejmě podařilo objevit první planetu obíhající kolem dvojhvězdy. Zpráva je to ale velmi čerstvá a sami autoři další informace tají (čekají na publikaci v odborném časopise), takže si na podrobnější reportáž musíte ještě nějaký ten týden počkat. Mezitím si můžete přečíst o skutečných hvězdných otesáncích, kteří své oběti dokonce nejdříve pomalu opékají, o úspěšném průletu sondy Cassini kolem Země, včetně poznámky k jeho radioizotopové výbavě, o novém hnědém trpaslíku z Evropské jižní observatoře a o milionvém rekordu SETI@home. Ve Čtivu je tentokrát přichystán úryvek věnující se gravitačním prakům a v Pozorování, jak jinak, vaše příspěvky k zatmění Slunce 11. srpna. Víte, že už je to více než týden? Překvapení je tentokráte kuckající... 
 
 

Hora Dar, Centrální Sudán (foto NASA)179. číslo, Úterý 24. srpna 1999 
Příští týden se na brněnské hvězdárně odehraje Astronomický festival 1999, který se ohlédne za uplynulým dvacátým stoletím -- očima několika desítek profesionálních hvězdářů. Instantní astronomické noviny samozřejmě u toho nebudou chybět, zvlášť když jsou v epicentru veškerého dění... V dnešním vydání se ovšem stále ještě věnujeme mnohem "přízemnějším" věcem: unikátním mikrosatelitům, jež brzy zaplní prostor kolem Země, štěstí v neštěstí sondy Wire, které se přes fatální závadu podařil jeden unikátní kousek, a jubileu observatoře na Kleti. V Novinkách se také dozvíte, jak sledovat umělé družice -- bez dalekohledu. Druhá v posledních dnech nejčastěji doplňovaná rubrika Pozorování se opět věnuje vašim postřehům i záběrům ze zatmění Slunce 11. srpna. A opět jsem pro vás na vlnách Internetu odlapili i jedno... 
 
   

Parek interagujicich galaxii NGC 6872/IC 4970, foto ESO180. číslo, Pátek 27. srpna 1999 
Astronomický festival, hvězdářská událost nejen tohoto roku, je za dveřmi (sledujte příslušné webovské stránky, brzy dojde k dramatické přeměně). O této akci jsme si proto právě dneska popovídali se Zdeňkem Mikuláškem, vedoucím programového výboru (a také naším šéfem :-) Viz Názory. Zurčivé vody Internetu nám poté vydaly tyto nové zprávy: loučení poslední posádky orbitální stanice Mir (vč. malé videogalerie), sluneční skvrna, která je několikrát větší než Země a která je proto viditelná i bez dalekohledu (doufám, že jste dosud nevyhodili své brýle proti zatmění), stelární nemluvňata, jež zaznamenal japonský teleskop Subaru a experiment o podivné hmotě "ohrožující" naší planetu. Samozřejmě, že v Pozorování najdete další zážitky z nebeského úkazu "tisíciletí" (za všechny moc děkujeme a současně se omlouváme, že na ně individuálně neodpovídáme), a v Překvapení také velmi pěknééééééé překvapení. 
 
 

Posledni sbohem z Miru (repro NASA TV)181. číslo, Úterý 31. srpna 1999 
Na brněnské hvězdárně jsou v plném proudu přípravy na astronomickou akci roku, maluje se, natírá se, uklízí se, "tráva se barví na zeleno"... Ze stejného důvodu bohužel ve čtvrtek nevyjdou Noviny, prostě to nezvládneme -- všichni budeme sedět na Astronomickém festivalu 1999. Jinak dnes jsme pro vás připravili radiové záběry jedné blízkozemní planetky, ostré záběry Jupiterova měsíce Ió a cíl pro Mars Polar Lander, který dosedne třetího prosince na povrchu červené planety. Nashledanou příště! 
 
 

Nebesky tanec (foto archiv IAN)182. číslo, Úterý 7. září 1999 
Astronomický festival je za námi. V jinak nejnavštěvovanější části IAN si dnes můžete počíst o tom, jak to dopadne, když se vydá mezi hvězdy Chandra, jaké to bylo na festivalu očima amatéra, uvidíte opět jeden hezký obrázek z Hubblova odkazu a v ... také jedno ...Dále bychom vám rádi doporučili k návštěvě stránku Amatérské prohlídky oblohy. Již nějakou dobu ji na serveru, který nám poskytla MIA hostujeme, a doufáme, že zprávy, které tam naleznete, se budou líbit. A málem bych zapoměl na to, že se redakci IAN podařilo objevit novou proměnnou hvězdu. O tom si počtěte v rubrice Pozorování. A koukněte se někdy v noci nebo ve dne nad hlavu. Je to pěkné! 
 
 

San Francisco v podani Landsatu 7, foto NASA183. číslo, Pátek 10. září 1999 
V Novinkách píšeme o Astronomickém festivalu 1999. kromě toho se ale dostalo i na ledovec ohrožující průliv mezi Jižní Amerikou a Antarktidou, zajímavé zjištění na Měsíci a prototyp malého robota, který se stane věrným služebníkem budoucích astronautů. Jiří Grygar pak ve stejné rubrice se svým kombajnem žne další objevy loňského roku. V Názorech uvádíme slavnostní laudatio a proslov při udělení čestného doktorátu Masarykovy univerzity Luboši Perkovi. V Pozorování najdete zprávy z Měsíce od Pavla Gabzdyla, poznámku o sledování Uranu s Neptunem a samozřejmě další vyprávění o úplném zatmění Slunce 11. srpna 1999. Mimochodem v minulém průzkumu, kdy jsme se ptali, zda jste tento úkaz viděli, odpovědělo kladně 93 procent z vás. Z celkem 1100 hlasujících se 497 dívalo doma (45 %) a 526 v pásu totality (48 %). Jenom pět procent z vás (57) se na zatmění nekouklo a pouhých dvacet respondentů (2 procenta) nechce Slunce už ani vidět. Jo a máme pro vás i 
 
 

planetarni mlhovina Helix (repro IAN)184. číslo, Úterý 14. září 1999 
Pořád se něco děje, ať už v kosmonautice nebo astronomii: Chandra už na začátku provozu dokazuje, že se stane legendární kosmickou observatoří, pomocí jevu gravitační mikročočky se zřejmě podařilo objevit planetu žijící ve společnosti těsné dvojhvězdy, jiný pozorovací tým pak oznámil existenci další jinoplanety, pracovníci z kleťské observatoře navštívili několik pracovišť ve Spojených státech a o své dojmy se s vámi podělí v krátkém seriálu, poblíž centra Galaxie existuje velmi zvláštní dvojice hvězdokup, byla vydána předpověď pro letošní Leonidy (kolik na ni vsadíte?) a známe také přesné míry a váhy planetky Mathilde. Kromě těchto novinek si pak můžete v Názorech přečíst povídání o akci "Dovolená s dalekohledem", jež pravidelně organizuje pražská hvězdárna, a kliknout samozřejmě lze i na Překvapení 
 
 

Jerry Lodriguss185. číslo, Pátek 17. září 1999 
Tak si představte, že tuhle sobotu proběhne v New Yorku aukce nejrůznějších předmětů spojených s počátky americké kosmonautiky! Koupit si můžete například baterku, kterou měl s sebou při výstupu do volného prostoru v roce 1966 Buzz Aldrin. Experti její hodnotu odhadují na dva až tři tisíce dolarů… A co jinak nového? Určitě i vás trápí otázka, kdy se nám podaří objevit planetu podobnou Zemi, která však žije u cizí hvězdy. Odpověď najdete v Novinkách. Kromě toho píšeme o hurikánu Floyd, jenž olízl Mys Canaveral, a o novém neutrinovém dalekohledu -- a teď se podržte -- na dně Středozemního moře. Geologům nedává spát myšlenka, že na družici Europa je tekutá voda. Nejnovější záběry z Galilea problém posunuly trochu kupředu. Účastníky Astronomického festivalu 1999 bude určitě zajímat rozbor nevyslovitelného slova serendipity. Hledejte v Názorech. Na stejném místě je také rozsáhlý příspěvek Cyrila Poláška o vzpomínce na legendární záběr bolidu s Galaxií v Andromedě, který ulovil Josef Klepeště v roce 1923. Žijete ve městě a zajímá vás, co to každý večer svítí za naoranžovělé hvězdy nad jihozápadem? Nebo bydlíte na vesnici a chcete se podívat na jemné zodiakální světlo? Pak zalistujte v Pozorování. Na úplný záběr si nezapomeňte poslechnout i Překvapení. Dnes vychází první ze tří dílů věnovaný známým světovým fyzikům. 
 
 

Spiralni galaxie NGC 1288 (foto ESO)186. číslo, Úterý 21. září 1999 
Ve středu 23. září, ve 13 hodin 31 minut letního času vstoupí Slunce do znamení Vah a začne tak astronomický podzim. Shodou okolností stejný den dorazí k Marsu nová sonda -- jejím úkolem je tentokrát detailní studium meteorologických podmínek a v blízké budoucnosti i předávání signálu z laboratoří na povrchu Marsu, mapříklad Mars Polar Landeru, jenž je také na cestě. Novinkou je i potvrzení jasné supernovy z roku 1320, která -- byť mnohonásobně jasnější než hvězdy a planety -- zůstala zcela nepovšimnuta. Její stopy se však našly v antarktickém ledu. No a nechybí ani druhý díl cestopisu Jany Tiché o jejím služebním pobytu ve Spojených státech. Tentokráte se podíváte na Velký dalekohled. Jó -- a tady uslyšíte Překvapení! 
 
 

Temna mlhovina Barnard 68 (foto ESO)187. číslo, Pátek 24. září 1999 
Tak tu máme podzim (ale letní čas!) a ten, jak se zdá při pohledu do křišťálové koule, věnovaný především tělesům sluneční soustavy, především pak Marsu a Jupiterovu měsíci Ió. Že to ale nebude procházka "růžovým sadem" naznačuje, hned první Novinka: Mars Climate Observer má nečekané problémy a odmítá se spojit s řídícím střediskem. Doufejme, že podobně nedopadne sonda Galileo, jež si to za pár dní prosviští nad vulkanickým měsícem Ió. O tom vás podrobněji informuje Zdeněk Pokorný. Náš nový kolega Viktor Votruba se pak věnuje dalším přírůstkům do rodiny Uranových měsíců a Rudolf Novák se vrátil k dvojici hustých otevřených hvězdokup: Fontány a Paterčata. Ve Čtivu jsme pro vás přichystali perlu z dílny České tiskové kanceláře, která živí vlastní astroložku, a v Překvapení uzavíráme sérii unikátních zvukových záznamů. Výsledky minulé "vesmírné otázky": Viděli jste někdy Merkur pouhým okem? Ano 57 procent z vás, ne 35 procent, neví 9 procent. Celkem odpovědělo 196 lidí. 
 
 

Neptun s Tritonem (foto Voyager 2, JPL/NASA)188. číslo, Úterý 28. září 1999 
Co že najdete ve dnešním koktejlu? Jeho základ tvoří zpráva o pravděpodobné kremaci žehem původně první jinoplanetnické meteorologické sondy. Vrchovatě jsme dále přidali záběry z rentgenové Chandry, zápisky s cestovatelského deníku Jany Tiché, zprávu o planetce bohaté na vodu a zamyšlení nad modely raného vesmíru. Celý pohár je pak ozdoben jednou výzvou a samozřejmě sladkou třešničkou. Dobrou chuť! 
 
 

189. číslo, Čtvrtek 30. září 1999 
Po dvou letech prácena Instantních astronomických novinách si konečně beru pořádnou dovolenou a zmizím na celý měsíc pryč. Rudolf Novák, moje pravá noha (já jsem jeho levá noha), se spolu s kolegy určitě pokusí udělta všechno proto, aby vše zůstalo při starém, ale znáte to. Když dva dělají totéž, není to jako když jeden dělá dvě věci... V pro mě "rozlučkovém" vydání dnes najdete žhavinku z Kraba, výsledky lidového hlasování na CNN, informaci o novém soukromém očku a také o pohledu na Měsíc očima Cassini. V pozorování jsou výsledky experimentu souvisejícího se zatměním Slunce a Pavel Gabzdyl vás chytne za ruku při měsíčním zastavení. A jaké  překvapení Vám dovezu z cest? Jeden můj kolega mi dnes napsal: "Hlavne se snaz si neprivezt nejakou exotickou pohlavni chorobu. To je suvenyr vcelku na hovno. Vyhoda je jenom v tom, ze privezes jeden a muzes jim podarovat desitky lidi." Co k tomu dodat? Nebojte se, dovezu tyfus. Jiří Dušek 
 
 
 
Mlhovina v Orionu190. číslo, Pondělí 4. října 1999 
Vážení čtenáři,  
právě jsem se vrátil k počítači z přednášky Leoše Ondry a musím vám všem vřele doporučit, abyste si v novinkách přečetli o cyklu Živé obrazy a, můžete-li, na naší hvězdárnu také někdy přišli. V dnešním menu jsme pro vás připravili informaci o další planetce pojmenované po domácím hvězdáři. Pokud se jí něco nemilého nestane, zůstane tam na věky věků (plus mínus věk). Dále tu máme krátké povídání o Europě, novém pozorování HST a další. Podívejte se, počtěte si. Mohu vám také prozradit, že v současné době několik spolupracovníků IAN intenzivně pracuje na zajímavých přílohách, kterými Noviny okořeníme a doplníme snad o další zajímavé informace. Množí se vaše dotazy na další archivní CD-ROM. Před týdnem jsem na něm začal pracovat a krátce po uvedení dvoustého čísla by měl být k dispozici. Bude stát kolem pěti set korun a krom kompletního obsahu IAN na něm najdete program, jenž vám umožní v obsahu hledat. Doufejme, že se to celé vleze na jeden disk :) A nebojte, ani dnes jsme nezapomněli. 
P.S. Výsledky pollování: 7% vidělo jen Hyakutake, 28% jen Hale-Bopp, 53% vidělo obě jasné komety a 3% z 341 hlasujících nevidělo žádnou, a ani žádnou vidět nechce. 
 
 
 
Spirální galaxie NGC 2997 (Zdroj ESO)191. číslo, Pátek 8. října 1999 
Tak jsme opět zde. Dnes jsme si pro vás připravili povídání o diamantech na Uranu, gravitačním smetáku z klávesnice Viktora Votruby a o oceánech na Marsu, s nimiž jsou stále nějaké potíže. Krom toho máme dvě malá překvapení -- diskusní prostor pro naše čtenáře a malý rozcestník. Vracíme se též k zatmění Slunce, ale o tom všem se dočtete na speciální stránce věnované novinkám. V dnešním úvodníku bych chtěl uvést na pravou míru některé informace, které se týkají chodu našich Novin. Jak jste si asi všimli, přidali jsme mezi články reklamní bannery, a to dvojího druhu: Jedny jsou součástí výměnných systémů (Billboard a Mr. Lynx), druhé jsou jistým způsobem naše podpora menším a zajímavým stránkám domácího Internetu. Ani za jedny neinkasujeme žádné peníze, stejně jako nedostáváme nic za to, že IAN vycházejí. Díky sponzoringu firmy MIA, která nám poskytla server a díky Danu Dočekalovi, který se o nás stará, můžeme vycházet na stabilním místě, kde nás snad najdete na věky věků. IAN nejsou komerční, jsme stále nekomerční server a být i musíme -- naše připojení je totiž součástí akademické sítě zprostředkované Masarykovou univerzitou, které tímto děkujeme. IAN jsou výsledkem čistého nadšení pro věc a doufáme, že tím netrpí kvalita, byť ani jeden příspěvek není honorován. 
 
 
 
192. číslo, Úterý 12. října 1999 
Zatímco Jiří nyní možná bojuje s průjmem nebo bengálským tygrem, vy si můžete v klidu svého domova či kanceláře přečíst další dávku novinek. Zpráva číslo jedna je věnována objevu tělesa na samé hranici sluneční soustavy (desátá planeta?), následuje kus Hubblova odkazu, Galileo se chystá na přiblížení k Io, Cassini sviští k Saturnu a snímá Měsíc a Miloš Tichý z Kleti vám poví o objevu první přirozené družice jedné planetky pomocí pozemských detektorů světla. Na otázku z minula odpovědělo celkem čtyři stovky čtenářů. Chyták spolklo 47 %, jen 4 % z vás odpovědělo zcela špatně a zbylých 49 % se nenechalo vyvést z rovnováhy a odpovědělo správně. Díky tomu, že jsme v otázce neurčili místo, odkud vzdálenost měříme, můžete klidně spát, pokud jste zvolili jako odpověď čtyři světelné roky. Jsem zvědavý, jak dopadne vesmírná otázka pro tento týden :) Takže zase v pátek ráno! Obsahem dalšího čísla se nechte překvapit. 
 
 
 
193. číslo, Pátek 15. října 1999 
To už je zase čtvrtek? Toto letí! Dnes naleznete v zahuštěných novinkách zajímavé povídání o galaktických výdutích, o novém pozorování Chandry, o kometě, která bude na jaře a v létě příštího roku zdobit naši oblohu a bude vidět okem, pozvání na jednu akci a kosmonautické parte. Nezapomeňte také na anketu "znáte odpověď? Chcete-li se s někým poradit, můžete si jít popovídat do naší tlachárny a pokud už se nemůžete dočkat dalšího vydání IAN, sledujte novinky přímo prostřednictvím našeho portálu. A ještě jedna věc. Určitě se podívejte na oblohu. Září na ní krásný Jupiter a Saturn se svým gigantickým prstencem. A to je fše. Tádydádydády. 
 
 
 
NGC 3603 (ESO)194. číslo, Úterý 19. října 1999 
V naší kanceláři je duch. Jinak si totiž neumím vysvětlit, proč se mi dnes při práci na IAN vypnul počítač. Jirkův stroj, který jsem měl zapnutý na druhém stole, jel, zatímco můj PC se bez jediného varování vypnul. Takže jsem přišel o notný kus novinek, které jsme si pro vás dnes připravili. Marcel Grün, šéf pražského planetária (a již brzo šéf celé pražské hvězdárny) vysvětluje, jak je to se startem komerčních satelitů z mobilní rampy. Můžete si počíst o výsledcích hledání vody na měsíčním povrchu a seznámit se s několika zajímavými projekty, které vznikají v tuhých domácích podmínkách. Předem prozradím (jak je mým dobrým zvykem), že na vás chystáme jednu velkou soutěž o velmi zajímavé ceny, a  když kliknete sem, budete jistě překvapeni… Na anketu z minula odpovědělo více než tři stovky čtenářů a zcela jasně ukázali, že správná odpověď na naši otázku "Co je to reflektor?“ je "zrcadlový dalekohled“.  Dvanáct procent odpovědělo špatně, že se jedná o čočkový dalekohled a dvě procenta si tiplo, že se jedná o radioteleskop. Což možná k vašemu úžasu není špatná odpověď. Radiové teleskopy také odráží dopadající signál do ohniska a proto není důvod neříkat anténě reflektor. Dnešní anketa se týká vzdálených sond, takže vzhůru do odpovídání! 
 
 
 
Slunce s putujicimi skvrnami. Mozaika SOHO195. číslo, Pátek 22. října 1999 
Za oknem funí studený vítr, blíží se pošmourná zima a přelom tisíciletí. Občas si i přeji, aby s příchodem nového milénia nastala nějaká globální katastrofa, nejlépe konec světa, protože bych měl pokoj od placení složenek, neustálého shánění peněz a kupování mléka kotěti, které jsme si vzali domů do opatrování. Už několik nocí jsem se pořádně nevyspal, protože ta chlupatá potvora nemá nic lepšího na práci, než ve dne chrnět a v noci mi šlapat po obličeji, popřípadě mi skákat z výšky půl metru přímo na hlavu. Divím se, že už jsem nedostal infarkt. A ráno se probouzí andulka Morfeus, která pro změnu nepředstavitelně řve a slouží lépe než digitální budík, jenž mě nechává pokaždé zaspat. Neděje se nic dobrého a doufám, že konec světa ztrestá pevnou rukou hlavně ty dvě obludy, se kterými sdílím tak malý kousek prostoru. V novinkách si dnes přijdou na své milovníci sluneční soustavy a v překvapení -- ale to vlastně nemohu prozradit. V pondělí se můžete těšit na nové snímky HST, ESO a novinky, které se ještě nestaly. Nevíte někdo, jak obrátit kočce životní rytmus? 
 
 
 
Planetární mlhovina M 27 (ESO)196. číslo, Úterý 26. října 1999 
Nemáte někdo UPSku jako sponzorský dar redakci IAN? Dneska, stejně jako minulý týden, přímo uprostřed příprav novinek, zůstala naše hvězdárna bez proudu a můj stroj se ocitl v trapném tichu. Takže jsem byl uprostřed odpoledne tam, kde ráno. Každopádně další vydání máme připraveno a vězte, že obsahuje jednu malou inovaci, kterou jsme si dovolili "obšlehnout" ze stránky CNN. Marcel Grün mile reaguje na článek Viktora Votruby z předpředminulého čísla: "Jo, abych nezapomnel, kdosi napsal v IAN, ze sonde Galileo vdecime za uchvatne snimky z padu komety do Jupci -- tak to teda ne! to byl Hubble a Galileo se zas az tak moc nevyznamenalo, protoze bylo jeste na ceste). Ach jo, ta mladez by si mela vic pamatovat a my starci vic zapominat." Doufáme, že drobná kritika neubere Viktorovi chuť do života. V anketě se nechalo napálit plných padesát osm procent ze tří set odpovídajících v tom, že sonda Voyager II se nachází asi třináct miliard kilometrů od Země. Jediná dobrá odpověď byla tentokráte A -- tedy Voyager I  nacházející se více než jedenáct miliard kilometrů daleko. Doufám, že se nezlobíte za malou podlost a budete vesele odpovídat dál. Někdy příště, z naší partou rozehranou  

 
 
Perseida v Orionu197. číslo, Úterý 1. listopadu 1999 
Po prodlouženém víkendu, který jsem bohužel prožil ryze pracovně, přinášíme dnes další nůši novinek na trh, převážně z dalekého i blízkého vesmíru. V novinkách se vrací Zdeněk Pokorný k manévru Mars Polar Landeru, Tomáš Apeltauer popisuje jasnou podzimní galaxii okem Hubblovým a zbytek je pro vás ještě překvapením. Příště se můžete těšit na jednu recenzi, novinky z Chandry, které se do dnešního vydání nevešly, a jedno malé př… V anketě o počtu hvězd viditelných pouhým okem na celé obloze tentokrát sedmdesát dva procent z 230 odpovídajících odpovědělo, že jde řádově o tisíce a měli pravdu. Sedmnáct procent z vás si myslí, že je odpověď jiná, počet je podle nich desetkrát větší. A nakonec jedenáct procent čtenářů asi jen skrytě doufá, že vidíme statisíce hvězd. Věřte mi, také by se mi to líbilo, ale není tomu tak. Dnes můžete zkusit štěstí v dalším pokračování našeho "anketího“ seriálu. Hodně štěstí! 
 

 
Mlhovina Kocici OKO 198. číslo, Pátek 5. listopadu 1999 
Tak  tu máme čtvrtek dopoledne (a také dopoledne a večer), já sedím v relativním teple naší kanceláře a sestavuji další číslo novin. Vzhledem k tomu, že Jiřík se v neděli vrátí ze své pouti po Indii, budu připravovat poslední číslo a pak mu s láskou předám péči o naše společné dítě. Protože je dnes "moje“ vydání už předposlední, celý víkend před námi a vypadá to, že nás čeká pošmourné počasí, zaplnili jsme nejčtenější rubriku slušnou dávkou příspěvků. V překvapení na vás čeká dlouhá animace a v novinkách další kvizová otázka. V pondělí byste měli na webu najít došlé návrhy nové podoby IAN, takže vás prosím o váš názor na ně -- podle toho (ale nejen podle toho) se budeme rozhodovat v redakci, kterému dáme svůj poslední a rozhodující hlas. Děkujeme všem, kdo se našeho konkurzu zúčastnili a věnovali nám svůj čas, i když třeba právě jejich návrh nebude zvolen jako nejlepší. Malá nápověda k probíhající anketě. Zatím jste úplně mimo. Správné řešení se dozvíte v úterý ráno. Do té doby tedy příjemný poslední pracovní den (no i ten první v příštím týdnu) a veselý víkend! 
  
  
  
Stopa po Leonide. (C) Sky & Telescope199. číslo, Úterý 9. listopadu 1999 
Vítám naše čtenáře u dalšího úvodníku IAN. Jak asi tušíte, dnešní je monotematické -- meziplanetární hmota, hlavně pak Leonidy (neBrežněvidy). Následující dva týdny nám totiž možná připraví netradiční podzimní nadílku meteorických smrští, proto jsme se v předstihu zaměřili na vše, co potřebujete vědět, abyste nic nepropásli. Samozřejmě se k tématu budeme v následujících číslech magazínu vracet a informovat vás o aktuálním dění. Jsme přece Noviny! Pro ty z vás, co netrpělivě čekají návrat (nikoli idiota), ale Jirky Duška, mám dobrou zprávu. Přežil povodně, cyklon, pražské taxikáře a dnes, obsypán vředy neznámého původu, dorazil po měsíční dovolené do práce. Mám vám vyřídit, že na e-maily odpovídá až zítra, úřaduje až od středy. Tolik zpráva sexkretářky a honem k anketě. Celých šedesát tři procent z téměř dvou stovek odpovídajících se nenechalo zmást trapným pokusem zmýlit vás v minulém úvodníku a zcela správně odpovědělo, že Apollo 11 přistálo a první lidskou nohu vyplivlo na povrch Měsíce 21.7.1969. Bylo to brzo ráno našeho času a možná si mnoho z vás dodnes pamatuje na vzrušující večer před černobílou (asi) telezizí. Ostatní volby zaškrtlo vzácně dvakrát čtrnáct a jednou deset procent čtenářů. Pokud vás zajímá, co jsme si na vás připravili dnes, směle do čtení novinek a možná i 
  
  
  
200. číslo, Pátek 11. listopadu 1999 
Dvě stovky Instantních astronomických novin pro mě znamenají leccos. Poznal jsem, že lidé dovedou být závistiví a zlí, že se někteří asi hodně nudí a proto obtěžují své okolí a že astronomie je krásná. Že Internet je nesmírně silné médium dneška, ale hlavně budoucnosti a že systematická práce je něco hrozného a že čas je drahý. Že toho vím hrozně málo a s přibývajícím věkem se stávám pomalejší a pohodlnější. Že je možné dělat v životě to, co mě baví, ale že z toho asi nemohu být živý a že je asi dost lidí, které vesmír zajímá a rádi si o něm čtou. Že je strašně nebezpečné psát o něčem, čemu moc nerozumíte, protože když si to přečte někdo, kdo tomu rozumí, bude vám to vyčítat. Že upřímně vyřčená či myšlená pochvala zahřeje u srdce a potěší víc než peníze a že oprávněná kritika mrzí, ale povzbuzuje. Že kritika může být dvojí a svědčí o tom, že vaše práce zaujala. Že rychle zapomínám mateřský jazyk a že výuka češtiny by měla být povinná i na technických vysokých školách. Že jsou lidé, které jsem neměl moc rád, ale dnes mám. Že někoho si nesmírně vážím a jiné bych s klidným svědomím vystřelil někam hodně daleko, ani bych jim nezamával. Že počítače jsou to nehorší, co jsem v životě poznal, ale nemohu bez nich být. Že jakýkoli disk je malý a jakákoli ochrana dat zbytečná. Že jsem potěšil maminku, když jsem jí dal pod stromeček "Hvězdářskou antiročenku" a že jsem z toho měl radost. Že se už konečně musím naučit pořádně anglicky a že už musím jednou vypadnout na rok někam daleko, abych získal nadhled a nebral si všechno tak moc k srdci. Že se nedá vypít litr kávy k večeři a pak usnout. Že je těžké zaujmout každého a ať děláte co chcete, vždycky bude někdo "remcat". Že jsem hrozně líný... že...že... je toho prostě moc a překvapuje mě, že jsou to tak smíšené pocity. Nevím, co bude za měsíc a jestli za měsíc najdete na této adrese astronomický magazín, nebo pornografické stránky. (Teď mi tu Jiří kvílí s Olympicem "Já" a musím ještě jedno "že" napsat. Že Jiří neumí zpívat, ale dělá to často a mučí mě tím asi úplně naschvál). Na Novinách asi nikdo nikdy nezbohatne, a proto bude i v budoucnu potřeba, aby jejich existenci podporovala nějaká instituce. Zatím to dělá naše domovská hvězdárna a doufejme, že i nadále tomu tak bude. Kdyby přestaly IAN jednoho dne vycházet, nic by se nestalo. Měl bych víc volného času, chodil bych častěji na pivo a trávil bych více času se svojí přítelkyní. Měl bych víc peněz a nebyl bych o víkendu, když je zavřená menza, hladem. Ale bylo by mi smutno. Tak nás čtěte, ať máme důvod připravovat Noviny i nadále.  
  

Rudolf Novák
  
  
Džajsingovu observatoř, na střeše jednoho z paláců na západním břehu posvátné Gangy, najdete jenom stěží. Musíte zahnout do nenápadné uličky mezi poštovním úřadem a zaplivanou restaurací na široké ulici vedoucí k Dasaswamedhově ghatu, držet se pořád po pravé straně, až po několika set metrech dojdete k nenápadné brance. Pokud bude otevřená, pokračujte po schodech, které vás zavedou k samotné hvězdárně z počátku osmnáctého století. Pozorovatelna vlastně není vůbec zajímavá, ale o to podivuhodnější svět se objeví pod vámi: pomalu tekoucí dohněda zabarvená Ganga, desítky hinduistických chrámů, svatí muži, zapáchající mrtvola nafouklé krávy, lidé vykonávající obřadnou koupel, močící chlapeček, umírající pes, malomocný žebrák, ušmudlaní spalovači mrtvol, senzachtiví turisté, rybářské bárky, železniční most v dálce, palác maharádži, opice na usychajícím stromě, rozčílený zelený papoušek i krásně vykládaná ozdobná dlaždice na protějším domě... Ocitnete-li se oběma nohama v cizí zemi, v kultuře na hony vzdálené té vaší, valí se na vás jeden zážitek za druhým a svět kolem se najednou zdá mnohem, mnohem zajímavější. Také čas se prudce zrychlí -- co bylo před hodinou je minulost, co včera strašně dávno a týden staré události patří do pravěku. 
Kvůli takovým pocitům však už několik let nemusím jezdit tisíce kilometrů daleko. Podobný svět se prostřednictvím Internetu totiž objevil také na mém pracovním stole. Jsou to právě Instantní astronomické noviny, jejich téměř každodenní příprava, které mne zaplavují jedním zážitkem za druhým. Kráčel jsem spolu se Sojournem po Marsu, prolétl se kolem několika planetek, začal hledat se SETI@home signály malých zelených mužíčků, vypravil se několikrát na let s americkým raketoplánem, popovídal si s mnoha zajímavými lidmi, o další třičtvrtě dioptrie si zkazil zrak, přibral patnáct kilo, přeskočil několik nejrůznější překážky, naučil se psát na objednávku nehledě na náladu a dost možná jsem také alespoň trochu pronikl do tajů českého pravopisu. Uvidíme, co mi přinesou další čísla našich Novin. Každopádně nepochybuji, že to budou věci příjemné i nepříjemné. Držte nám palce, aby těch prvních bylo mnohem více. 
  
Jiří Dušek
  
  
A co vlastně najdete v dnešním, jinak naprosto standardním vydání. První zpráva se samozřejmě týká blížících se Leonid. Díky vstřícnému postoji Českého hydrometeorologického ústavu vám přitom můžeme od pondělí slíbit postupně se zpřesňující předpověď, kde že bude v tomto sychravém období (ne)jasno. Rudolf Novák se kromě toho ohlédl po jedné zapáchající mlhovině, Jirka Dušek připravil informaci o chystané servisní výpravě k Hubblovu nesmírnému dalekohledu, Lukáš Král vás pozve na zajímavou akci, která se uskuteční v létě příštího roku, Viktor Votruba vám ukáže zajímavé záběry nového soukromého očka, Tomáš Havlík dá typ na zajímavou www stránku a Miroslav Janata vám prozradí, jak probíhaly čtyřicáté narozeniny Hvězdárny v Úpici. Počínaje dnešním číslem také začínáme postupně zveřejňovat patnáct rozhovorů s významnými českými i slovenskými astronomy, které se nám podařilo ulovit na zářijové Astronomickém festivalu. Začíná Petr Harmanec, ředitel Astronomického ústavu Univerzity Karlovy. Jinak...