Měsíc na stěně 
Uran v novém světle 
Konečně důkaz změn na Měsíci! 

Přílohy IAN: 
Amatérská prohlídka oblohy 
Slunce 99 
Rozcestník IAN 
Diskuze čtenářů

 
 
 
Měsíc na stěně 
 
S opravdovým potěšením mohu všem milovníkům našeho nejbližšího souseda oznámit, že na trhu se objevila nová mapa Měsíce. O tom, že se jedná o počin, který rozhodně stojí za zmínku svědčí především fakt, že jejím autorem je sám Antonín Rükl, jehož báječné mapy a atlas určitě není třeba nikomu představovat. Po zkušenostech ze všech možných nabídek v Evropě i ve světě mohu zodpovědně říci, že právě tato mapa tvoří absolutní špičku. Na mapě o rozměrech 113 x 83 cm naleznete dvakrát znázorněnou přivrácenou stranu našeho souseda (jedna s nomenklaturou, druhá bez ní) v měřítku 1 : 7 000 000.  
 
Mapa Mesice
 
Ve spodní části pak nechybí přivrácená a odvrácená strana s vyznačením velkých impaktních pánví. Nutno podotknout, že se jedná o pánve zjištěné teprve na základě topografických měření sondy Clementine. I mnoho jiných údajů na mapě je velmi čerstvých, včetně nomenklatury. Můžete si tak například vyhledat kráter von Braun u severozápadního okraje Měsíce, který na starších mapách nenajdete. Mapy doplňuje ještě kalendář měsíčních fází, přehled různých typů měsíčních útvarů a základní údaje o tělese Měsíce. S mapou je dodávána i brožůrka se základními údaji a zvláště kompletním seznamem všech vyobrazených útvarů včetně uvedení jejich polohy, velikosti a dalšími údaji. Mapu lze tedy vřele doporučit všem, kdo se občas podívají na Měsíc malým dalekohledem, ale i všem, kdo si chtějí zkrášlit stěny svého pokoje či hvězdárny. 
 
Skládanou verzi (100 Kč + balné a poštovné) si můžete objednat na adrese: hvezdhvm@vm.inext.cz
Exkluzivní velmi krásnou laminovanou verzi (490 Kč včetně balného a poštovného) lze objednat na adrese: chufu@volny.cz 
 
 
 
 
Uran v novém světle 
 
Uran bez pouziti adaptivni optiky a v pravo po upraveObloha bude čistší, barvy sytější, nebe tmavší ... ne, to není jenom zbožné přání pamětníka starých časů, naopak to bude podle všeho ve výzkumu planet čistá realita. Vědcům z Cornellovy Univerzity a Jet Propulsion Laboratory se totiž podařilo uvést do provozu nový 200-palcový teleskop na observatoři na Mt. Palomaru. Tento nový dalekohled používá ve svém oboru převratný systém zobrazování, který obchází astronomy tolik proklínané chvění vzduchu při pozorování pozemskými dalekohledy. Nová kamera s vysokým rozlišením (PHARO) umístěná do teleskopu přijímá světlo pomocí nové adaptivní optiky (AO), která je schopna redukovat již zmíněné vzdušné turbulence a poskytnout tak mnohem lepší snímky, než jaké byly do dnešních dnů dosažitelné pozemskými dalekohledy. Samotná kamera byla postavena týmem Cornellovy Univerzity pod vedením Thomase Haywarda a Bernharda Brandla. Optický systém AO nese podpis v JPL pod vedením Richarda Dekanyho. 
Jako první objekt se do zorného pole dalekohledu dostala planeta Neptun. Toto obří těleso tvořené hlavně plynem se nachází na samé periferii sluneční soustavy. Díky jeho značné vzdálenosti bylo až do dnešních dnů velice obtížné pořídit pozemskými dalekohledy kvalitní snímky. Výsledky pořízené novým systémem ukazují rozsáhlá mračna, srovnatelná svou velikostí s pozemskými kontinenty.
S novým systémem bude také možné určit poměrně přesně spektrální složení planetárních mračen a jejich výšku nad povrchem planety, což by mohlo přinést nové informace o proudění vzduchu v atmosférách obřích planet.  
Hayward, jeden z konstruktérů dalekohledu, věří, že nový systém bude moci nainstalovat na v podstatě libovolný dalekohled, což by mohlo podstatně přispět k rozšíření celého systému. Dalším cílem AO bude Titan, největší ze Saturnových měsíců, který se těšil značnému zájmu Carla Sagana, legendárního pracovníka Cornellovy univerzity. 
 
Podle Astronomy Now
 

 
Tato mozaika v nepravých barvách byla sestavena ze snímků pořízených sondou Clementine v různých vlnových délkách.Konečně důkaz změn na Měsíci! 
 
Měsíční přechodné jevy (LTP -- lunar transient phenomena) mezi které patří různé záblesky, zabarvení či zamlžení měsíčního povrchu byly mnohými odborníky přisuzovány spíše "zamlžením zraku“ jejich pozorovatelů, než skutečným událostem na povrchu Měsíce. Dosud totiž byly tyto jevy pozorovány pouze vizuálně, takže jejich objektivnost byla velmi sporná. Výjimku tvoří pouze spektrogram přechodného jevu v kráteru Alphonsus zaznamenaný N. A. Kozyrevem. Jak se zdá, konečně však dlouho očekávaný důkaz přišel. Skupina vedená Bonniem Burattim (Jet Propulsion Laboratory) totiž prohledala snímky pořízené "před" a "po" údajně pozorovaném přechodném jevu v oblasti kráteru Aristarchus z 23. dubna. Tato záhadná oblast je přikrytá relativně mladým vulkanickým příkrovem a je místem, kde bylo v minulosti pozorováno nejvíce podobných jevů. Buratti tvrdí, že dvě jasné skvrny u západního valu jsou zřetelně červenější na snímku z 27. dubna, než na snímku z 3. března, který byl pořízen ještě před pozorováním LTP. Jak to vypadá, máme tedy k dispozici první velmi objektivní důkaz o změnách na měsíčním povrchu. Kamery sondy Clementine byly totiž přesně kalibrovány a navíc zde odpadá možnost zkreslení jevu naší atmosférou. Autor tohoto článku, který se opatrně řadí mezi zastánce přechodných jevů má z tohoto objevu dvojnásobnou radost, neboť 23. dubna, kdy byl jev pozorován slaví narozeniny. Tak si představuji dokonalý dárek!  
 

Podle Sky & Telescope