Foto IANAstronomický festival 1999 klepe na dveře 
Rozhovor se Zdeňkem Mikuláškem, ředitelem Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně 
  
Brněnská hvězdárna je hlavním organizátorem Astronomického festivalu 1999, jenž se uskuteční ve druhé polovině tohoto týdne. Mohl byste našim čtenářům tuto akci popsat? Co je jejím smyslem? 
Smyslem celé akce této organizačně poměrně komplikované akce, která dosud nemá v našich dějinách obdoby, je odpověď na dvojici otázek: "Co dalo 20. století astronomii?" a "Co dala astronomie 20 století". Vše z úst těch nejzasvěcenější, astronomických pamětníků, kteří byli u toho. 
  
Festivalu se zúčastní spousta zajímavých osobností českého i slovenského astronomického života. Můžete nám některé představit? 
Předně bych řekl, že takřka všechny osobnosti, které jsme v souvislosti s přípravou programu festivalu oslovily nám svou účast na akci ochotně přislíbily. Při jejich pracovním vytížení nebo věku je to obdivuhodné a svědčí to o tom, že celou akci považují za prospěšnou a užitečnou.  
Z plejády těchto vynikajících astronomů, z nichž řada dosáhla úctyhodného věku ve svěžesti, kterou by jim mohl závidět kdejaký čtyřicátník, bude nejvíce v permanenci dr. Luboš Perek, emeritní ředitel Astronomického ústavu Československé akademie věd a zakladatel astronomické diplomacie, který hned na počátku festivalu převezme z rukou rektora Masarykovy univerzity čestný doktorát. Bude zde i zakladatel československé meteorické astronomie Zdeněk Ceplecha, objevitel známé Kohoutkovy komety Luboš Kohoutek i na slovo vzatý kometární specialista z JPL -- Zdeněk Sekanina. Neměli bychom též zapomenout i na astronomy, kteří jsou na vrcholu své vědecké kariéry -- na dr. Jana Palouše, současného ředitele Astronomického ústavu AV ČR a dr. Petra Harmance, novopečeného přednostu Katedry astronomie a astrofyziky MFF UK v Praze. Samozřejmě se též těším na zasvěcené moderování charismatického dr. Jiřího Grygara. 
Foto IAN  
Co všechno se tedy v prostorách brněnské hvězdárny od čtvrtka do neděle uskuteční? A upřímně, co nejvíc zajímá právě vás? 
Bude toho skutečně hodně. Předběžná program Astronomického festivalu má v současnosti 75 bodů, a každý z nich bude zajímavý a přínosný. Bohužel, některé z nich probíhají souběžně, takže ani není fyzicky možné absolvovat vše. Budu si tedy, jako všichni ostatní vybírat. Určitě si nenechám ujít vstupní panelovou diskusi a pak všechny zvané referáty. Z těch se nejvíce těším na přednášku dr. Harmance a dr. Palouše.Velice mě též bude zajímat premiéra pořadu dr. Pokorného "Astronomický rok 2000" a jistě i společenský večer, na němž budu vystupovat se svou Komorní dechovou harmonií. 
  
Pokud mne paměť neklame, je astronomický festival akcí, která nemá v českých hvězdářských dějinách obdoby. Hodláte ji někdy zopakovat? Tedy myslím dříve než za sto let, v roce 2099? 
Skutečně si myslím, že podobná akce se v Česku ani Československu dosud nekonala. Nikde ovšem není psáno, že bys takový festival, pakliže se ten nadcházející povede, nemusel zopakovat, dejme tomu za tři čtyři roky. Vzhledem k tomu, že bude už vězet plnýma nohama v novém století, byl by tématicky zaměřen spíše do budoucna, mohl by ukázat, co si dnešní produktivní astronomové představují pod pojmem astronomie 21. století. 
  
Když už se ohlížíme, jaký je podle vás nejdůležitější astronomický objev dvacátého století? A koho byste označil za největšího astronoma 20. století.? 
Objevy v astronomii jsou v podstatě dvojího druhu. Předně jsou to objevy kosmických těles, která do té doby nebyla známa. Do této kategorie patří odhalení nových komet nebo planet u vzdálených sluncí, případně objevy nových proměnných hvězd. Mě však mnohem více fascinují objevy druhého druhu, kdy se někomu podaří zcela novým a překvapivým způsobem vysvětlit vlastnosti a chování kosmických objektů již známých. Coby stelární astronom si nejvíce považuji série epochálních objevů týkajících se teorie stavby i vývoje hvězd, které v letech 1916-24 učinil americký astronom Arthur Eddington. On to byl, který vysvětlil, proč jsou hvězdy takové, jaké jsou, on dal základy moderní fyzice hvězd, která je klíčovou disciplinou astronomie 20. století. Pokud bych měl tedy tipovat nejzasloužilejšího astronoma tohoto století, hlasoval bych nejspíše pro Eddingtona. 
  
Děkuji za rozhovor. 
Jiří Dušek 
  
Zvukový záznam originálního rozhovoru ve formátu mp3 má velikost 1,5 MB.