Prof. Oto OburkaZa profesorem Obůrkou... 
  
V letošním roce oslaví Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně dvě významná jubilea. Uplyne 45 let od zahájení činnosti hvězdárny a 40 let od otevření planetária. 
U zrodu obou zařízení stála významná osobnost brněnské kultury,  prof. RNDr. Oto Obůrka, CSc. Tento dlouholetý ředitel brněnské  hvězdárny (1954-1976) by oslavil 30. dubna 1999 svoje devadesáté narozeniny. 28. prosince 1982 však náhle odešel z našich  řad... 
Profesor Obůrka absolvoval studium na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně. Dlouhá léta působil na VUT v Brně, kde vyučoval deskriptivní geometrii. Jeho celoživotní  láskou, koníčkem i náplní každé volné chvíle se však stala  astronomie. O ni projevoval zájem již jako středoškolák, astronomii věnoval i svou disertační práci. Mnoho nocí strávil u dalekohledu při pozorování proměnných hvězd. Toužil po tom, aby  i Brno mělo důstojný stánek pro rozvíjení astronomické činnosti. 
Není tedy divu, že byl v roce 1946 zakládajícím členem a poté místopředsedou Společnosti pro vybudování lidové hvězdárny v Brně. Úsilí této Společnosti vyústilo stavbou dvou kamenných pozorovatelen s otočnými kopulemi na vrcholku Kraví hory. Severní kopule byla určena pro práci Masarykovy university, jižní kopule se  stala Oblastní lidovou hvězdárnou. Jejím prvním ředitelem byl  jmenován právě prof. Oto Obůrka. Pod jeho vedením se začala  rozvíjet čilá astronomická práce. Když byla v roce 1959 dokončena další stavba, planetárium, stala se brzy hvězdárna centrem školní výuky astronomie i popularizace astronomických poznatků mezi nejširší veřejností nejen v Brně, ale i v celém regionu  jižní Moravy. 
Ani odborná činnost nezaostávala. Pro prof. Obůrku byla  zvláště blízká oblast pozorování proměnných hvězd, které se  věnoval od mládí. Byl předsedou sekce pro pozorování proměnných  hvězd Československé astronomické společnosti při ČSAV a brněnská hvězdárna byla pod jeho vedením garantem celostátního úkolu  výzkumu proměnných hvězd. Druhým celostátním úkolem, jemuž se prof. Obůrka intenzivně věnoval, bylo sledování meteorů. Pro obě oblasti výzkumu získal řadu zanícených spolupracovníků,  z nichž se mnozí později stali profesionálními astronomy. 
Prof. Obůrka byl po řadu let také členem redakční rady časopisu Říše hvězd. Pracoval jako předseda Poradního sboru pro lidové hvězdárny při ministerstvu kultury, kde jako poradce vypracoval základní studii o úkolech a rozvoji našich hvězdáren. 
Podílel se také na ustavení Mezinárodní unie astronomů amatérů v Bologni, kde byl zvolen jejím viceprezidentem. Proslovil celou řadu přednášek, publikoval v odborných časopisech a také propagoval práci československých astronomů v zahraničí.  V krátké vzpomínce lze jen těžko postihnout celou bohatou  aktivitu prof. Obůrky. Měla jsem možnost s ním denně pracovat  více než deset roků a vím, s jakou obětavostí a zaujetím se věnoval rozvoji brněnské hvězdárny. Přes četná ocenění, kterých se mu dostalo, zůstáváme v mnohém jeho dlužníky. I po létech stále nacházíme kolem sebe stopy jeho záslužné práce. A proto za všechny milovníky astronomie, kterým prof. Obůrka otevřel "okna vesmíru dokořán", vyslovím na závěr své vzpomínky jednu prostou větu: "Díky, pane profesore..." 
  
Jitka Petrželová