Pořádný kus Měsíce 
Za humny je ... 
Indický lístek č. 1. 
Družice na Tequilu 
 
 
  
Snimek planetky z Observatore na Kleti Pořádný kus Měsíce  
  
Minikometa? Malá planetka? Poslední stupeň nosné rakety? Ani náhodou. Padesátimetrový balvan, který se podařilo 10. února ulovit dalekohledu Linear v Novém Mexiku, je s největší pravděpodobností kus Měsíce! 
Objekt, dosud provizorně označený 1999 CG9, byl na americké observatoři sledován hned několik po sobě následujících nocí. Proto vám můžeme prozradit, že kolem Slunce obíhá s periodou 1,09 roku jenom o devět milionů kilometrů dál než Země! Taková dráha je velice zvláštní: komety i asteroidy, jež se přibližují k naší planetě, se totiž většinou pohybují po více či méně protáhlé elipse. Ve hvězdářských katalozích vlastně najdete pouze jedno podobné těleso: 1991 VG, objevené před osmi léty -- 6. listopadu 1991. Na začátku prosince téhož roku prošlo pouhých 450 tisíc kilometrů od Země. Většina odborníků se přiklonila k názoru, že se jedná o poslední stupeň některé nosné rakety (zřejmě Saturn IVB). Zatím ale není definitivně jasné, zda má na boku nápis USA či CCCP. 
Jelikož je těleso 1999 CG9 mnohem jasnější než 1991 VG, je pravděpodobně i větší. Podle známého odborníka Briana Marsdena se jeho průměr pohybuje mezi třiceti a padesáti metry. To v podstatě vylučuje možnost, že jde o poslední stupeň nosné rakety. "Nejpřirozenějším vysvětlením je, že pochází z Měsíce", komentoval pozorování Brian Marsden. To ale není nic zvláštního, vždyť na Zemi bylo nalezeno již několik meteoritů, které pocházejí právě z povrchu našeho vesmírného souseda. K potvrzení této domněnky by bylo nejvhodnější provést rozbor vzorků miniplanetky. To samozřejmě ještě několik desetiletí potrvá. Hodně snad napoví studium spektra 1999 GC9. Nechejme se překvapit. 
 
Jiří Dušek
Podle zprávy v časopise New Scientist
  
 
Za humny je ... 
 
Není nad dobrou mapu. To vám potvrdí každý turista. Nejen, že se s její pomocí neztratíte, ale pomůže vám při identifikaci různých útvarů na horizontu a také se s ní -- a s pomocí fantazie -- můžete vydat v teple svého pokoje na daleké cesty. Podobné využití, i když v nejbližší době spíše jenom "s prstem na papíře", bude mít i mapa, kterou připravuje Národní úřad pro letectví a kosmonautiku spolu s několika dalšími prestižními americkými institucemi. Výsledkem Nearby Stars Project, jenž má být dokončen během několika let, je totiž detailní mapa nejbližšího okolí Slunce. Od ledna 2000, kdy se stane všeobecně dostupná prostřednictvím Internetu, se tak dozvíte veškeré dostupné informace o jakékoli hvězdy do vzdálenosti 65 světelných roků. 
Jak už napovídá samotné zaměření, bude se jednat spíše o velmi rozsáhlou databázi. U každé stálice budou uvedeny její základní parametry jako vzdálenost, barva, hmotnost a stáří. Samozřejmě že se nezapomene ani na poznámky o přítomnosti eventuálních planet, prachového prstenu apod. Vše bude průběžně doplňováno a aktualizováno. 
To, že dobře neznáme ani nejbližší okolí Slunce, ostatně velmi dobře dokumentuje nedávný objev jedné velmi Kliknutim se podivate na obrazek v plnem rozliseni.blízké hvězdy. Před dvěma roky se Toddovi Henrymu z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics podařilo v jižním souhvězdí Hodiny (lat. Horologium) ulovit červeného trpaslíka (GJ 1061), který se nachází dvanáct světelných let daleko. Je tedy pouze třikrát dál než Proxima Centauri a v tabulce blízkých stálic obsadil 20. příčku. Přitom má jasnost 13 magnitud a je tedy viditelný i menšími amatérskými dalekohledy. Stejný vědecký tým také odhaduje, že do vzdálenosti pouhých 36 světelných let neznáme ohromujících 130 hvězd. 
Na přiloženém diagramu si můžete prohlédnout, jak je kolem Slunce rozloženo 25 blízkých hvězdných systémů. Leží do vzdálenosti 13,1 světelného roku a celkem obsahují 36 stálic: tj. 16 osamocených hvězd, 7 dvojhvězd a 2 trojhvězdy. Barvy odpovídají jejich spektrálním typům: od Barnardovy hvězdy coby červeného trpaslíka (těch je ve vesmíru nejvíce), přes žluté Slunci podobné stálice až po horkého modrobílého Siria. 
Mapa nejbližšího okolí Slunce se ve vzdálené budoucnosti určitě stane zajímavou ozdobou nejednoho kapitána mezihvězdného korábu. Pro nás však bude nadmíru důležitá: Člověk se totiž poprvé v historii pokusí detailně zachytit intimní okolí naší planety.
 
Jiří Dušek
Podle Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics
 
 
Foto IANIndický lístek č. 1.  
[28 ii 99] 
  
Meziuniverzitní centrum pro astronomii a astrofyziku (IUCAA) bylo zalozeno ve ctvrtek 29. prosince 1988 poklepanim na zakladni kamen, jak pravi mala plaketa v jakesi pametni kopuli, v niz jsou vypichnuty otvory s polohami jasnych hvezd nad obzorem v Pune v tom okamziku.  
Mestecko Pune (3 miliony obyvatel) se nachazi asi 150 km jihovychodne od Bombaje nejakych 500 metru nad morem. Hlavnim jazykem je marathi, kterym mluvi také zakladatel Centra a vyznacny kosmolog prof. Jayant Narlikar. 
Ze statniho grantu vybudoval ustav s asi 150 zamestnanci, ktery ma nadhernou klimatizovanou knihovnu s vyhradne pocitacovymi rejstriky publikaci a nemene prepychove vypocetni centrum otevrene pro zamestnance i hosty 24 hodin denne, 7 dnu v tydnu (knihovna se o pulnoci zavira a v nedeli jiz ve 21 h). Cely tyden i v nedeli zde funguje zavodni jidelna, podavajici tri jidla denne za rezijni cenu pro vsechny zamestnance... 
Ackoliv kolem je vyprahla polopoust, obrovsky areal Centra je zelena a kvetinova oaza s velmi zajimavou zahradni architekturou. Jsou zde nadzivotni sochy Einsteina, Galilea a Newtona a zajimave resene kvetinove zahony a okrasne stromy tak, ze jedno nadvori ma tvar Rocheova modelu pro tesne dvojhvezdy a dalsi zase predstavuje pohled na aktivni radiogalaxii se dvema protibeznymi vytrysky, zatimco treti je nekolik prvnich prvku Soustava radioteleskopu v Punetzv. Sierpinskeho trojuhelniku. 
V arealu je nekolik poslucharen ruznych velikosti od nevelkych seminarnich mistnosti az po obri Chandrasekharovo auditorium pro 500 posluchacu -- technicky vyborne vybavene. Centrum prijima kratkdobe i dlouhodobe navstevniky z celeho sveta. Ti nejvyznacnejsi pak dostanou za ukol zasadit v arealu nejaky strom, coz je pak pripomenuto prislusnou tabulkou. Krome Chandrasekhara tu stromek zasadil napr. prof. Hoyle, prof. Pecker a Kralovsky astronom prof. Wolfendale. 
V nejblizsich dnech se zde kona prvni indicka konference o vztahu vedy ke sdelovacim prostredkum, na niz prijizdi asi padesat vedcu i novinaru a dalsich cinitelu z Indie i zamori. Dnes tu meli neco jako Den otevrenych dveri, takze arealem proudily rodiny i cele vypravy a vsude byly panely s fotkami, diagramy a vysvetlivkami, kolem pak vsichni zamestnanci podavali vyklad.  
Vcera tu pak byla spousta stredoskolske mladeze, ktera jednak vyslechla prednasky v ruznych indickych jazycich a ucastnila se soutezi a kvizu. Zvlastni souteze byly pripraveny i pro jejich ucitele. Zapamatoval jsem si dve temata pro literarni eseje: Jake dusledky by melo, kdyby se clovek nevyvinul z opic, ale z neceho jineho? Po Venuse s Jupiterem, foto Marek Kolasaprumyslove revoluci prisla pocitacova, a co bude nasledovat dal? 
Souteze byly tyz den vyhodnoceny a vecer se rozdavaly ceny studentum i ucitelum. Pro mne nachystali poradatele celodenni vylet do osady Khodad, vzdalene z Pune asi 80 km na sever. Tam je totiz stredisko pychy indicke radioastronomie: GMRT (Obri radioteleskop pro pasmo metrovych vln). Jde vlastne o jistou obdobu americke VLA, avsak pro delsi radiove vlny s frekvencemi od 50 do 1500 MHz. Na rozdil od VLA nejsou jednotlive paraboly na kolejnicich, ale pevne vystavene na patnactimetrovych vysokych betonovych vezich. Maji vsak prumery 45 m a je jich celkem 30. Z toho 12 je soustredeno ve ctverci 1x1 km nahodne, zatimco dalsich 18 tvori obri pismeno Y s maximalnini zakladnou pro interferometrii plnych 25 km.  
Misto bylo vybrano pro nizkou uroven prumysloveho radioveho ruseni a take prirodniho pozadi, tj. na sever od geomagnetickeho rovniku. Jelikoz zde nikdy nesnezi, je konstrukce parabol velmi odlehcena a tvori ji dratena sit s pulmilimetrovymi dratky, napinanymi ocelovymi lany. Tak lze vysvetlit, ze cele zarizeni prislo na pouhych 15 milionu dolaru. Duchovnim otcem celeho unikatniho zarizeni je vyznacny indicky radioastronom Prof. Govind Swarup. 
V centru observatore se nachzi vypocetni centrala se zpozdovacimi linkami, korelatory a dalsim vybavenim pro rizeni a udrzbu soustavy. Vlastni redukce mereni se provadi pomoci paralelniho superpocitace zde v Pune ve Statnim ustavu pro Radiovou astrofyziku, ktery sousedi s IUCAA. GMRT spoluppracuje s dalsimi radioteleskopy na svete v interferometrii o velmi dlouhe zakladne a je propojen vlastni pevnou linkou s VLA. 
Venku se jiz setmelo, Vennuse s Jupiterem tvori malebne pozadi na zapade, Mesic je skoro v zenitu a komari radi jako zbesili, takze pro dnesek preji ctenarum IAN dobre odpoledne. (casovy rozdil je 4,5 h). 
 
Jiří Grygar
Indie, Pune
 
 
Mexiko z kosmu (foto NOAA-12)Družice na Tequilu 
 
Ano, už je to tak. Kosmonautika i astronomie zasahují do všech oblastí našeho všedního života. Příkladem může být pěstitelství "modré agáve", mezi znalci známé díky oblíbenému nápoji zvaném Tequila. Pro obyvatele v oblasti Mexika je něčím podobným jako pro Čechy chmel.  
Pěstitelství modré agáve je v poslední době velmi závislé na družicovém průzkumu Střední Ameriky. Nejedná se o kaktus, jak by mohlo většinu napadnout. Každý pravý Mexičan by vás upozornil, že jde o rostlinu, jakýsi polostrom. Právě tyto "polostromy" jsou pěstovány na plantážích, nerostou všude, ke svému správnému růstu potřebují specifické podmínky. Oblasti, kde by se mohlo agáve nejlépe dařit, se hledají právě za pomocí družice, která může z dlouhodobých měření vystopovat, kde je v půdě obsaženo nejvíce vody a živin potřebných k životu „modrých“ rostlin. Díky značné náročnosti na pěstění totiž není možné používat stále stejné plochy. Plantáže se proto stěhují právě tam, kam doporučí "družicoví" odborníci.  
"Tímto způsobem se značně zefektivnilo pěstování a výnosy jsou rok od roku větší", pochvaluje si vedení společnosti Pepe Lopez, jednoho z největších společností distributorů nápoje. Na snímcích pořízených družicemi Landsat, Nimbus 7 a v poslední době především meteorologickými satelity řady NOAA, se vyhodnocovala a vyhodnocuje dlouhodobá přítomnost vody, stejně jako zastoupení vegetace a druh půdy ve které má agáve vyrůstat.  
Až vás tedy jednoho dne bude zase někdo přesvědčovat, že on přece družice a celou kosmonautiku vůbec nepotřebuje, můžete mu dát příklad, že alespoň některým prostým lidem je, byť v přízemních věcech, přinejmenším prospěšná.
 
Tomáš Havlík