Měsíční zastavení 
 
Tmavé fleky v Zálivu veder 
Jednou z nejčastějších otázek, které po přednáškách o Měsíci dostávám, se vztahuje k nápadně tmavým skvrnám, které najdete poblíž samotného centra měsíčního disku -- v oblasti kolem Zálivu veder (Sinus Aestuum). Není divu, jejich vzhled je totiž docela podivný, a všimne si ho i ten, kdo prohlíží Měsíc malým triedrem. Mnohým pozorovatelům tyto tmavé fleky dokonce připomínají tmavá oblaka, nebo chomáčky mlhy vznášející se nad měsíčním povrchem. Na počátku našeho století však o nich kolovaly i mnohem bizarnější představy. Našel se dokonce jeden německý pozorovatel, který byl přesvědčen, že tato "mračna" jsou obrovskými roji měsíčního hmyzu! 
Jaká je tedy skutečná podstata těchto tmavých fleků? Odpověď nám přinesla vlastně až výprava Apolla 17, která přistála u jihovýchodního okraje Moře jasu v místech, kde se nachází tmavá skvrna velmi podobná těm, které můžeme pozorovat v Zálivu veder. Při rozboru vzorků z této lokality vědci zjistili, že je zde množství pyroklastického materiálu, který je tvořen drobnými kuličkami částečně, nebo zcela přetavených během vulkanických erupcí čedičových láv. Jedná se tedy o jakousi obdobu vulkanického popela! 
Spektrální rozbor snímků pořízených ze Země navíc ukázal, že podobných lokalit "zaprášených" vulkanickým popelem se na Měsíci nachází víc (skvrny v kráteru Alphonsus, skvrny v kráteru Humboldt, oblast blízko kráteru Aristarchus apod.). 
Tmavé skvrny v Zálivu veder jsou nejlépe vidět v době úplňku (ten nastane 3. prosince večer), ale snadno je rozeznáte i při jiných fázích, jak ostatně dokazuje i přiložený snímek Marka Kolasy. 
 
Pavel Gabzdyl
 
 
 
Kdy poletí nad Prahou Mir? 
 
Opět je z našeho území pozorovatelná kosmická stanice Mir. V přiložené tabulce najdete předpovědi jejích přeletů (v letním čase) nad Prahou. Vzhledem k malosti České republiky však platí, v rámci tolerance minut a několika stupňů, pro celé území státu. Uveden je okamžik začátku letu (čas, výška ve stupních a azimut; W - západ, E - východ, S - jih, N - sever), maximální dosažená výška a konec letu, kdy stanice zmizí za obzorem, či častěji v zemském stínu. Mir bude mít podobu hvězdy nulté velikosti (takovou jasnost má např. Vega z Lyry, Arkur z Pastýře, Prokyon z Malého psa), která se bude pomalu pohybovat noční oblohou. Předpovědi pro libovolné místo na světě získáte na stránkách German Space Operations Centre. Adresa je: http://www.gsoc.dlr.de/satvis/. Na tomto místě si také můžete nechat spočítat i okamžiky zjasnění družic Iridium. 
 
datum jasnost začátek letu max. výška konec letu
čas výška azimut čas výška azimut čas výška azimut
3. prosince -0.7 17:56:05 10 17:58:59 72 17:59:07 70
4. prosince -0.7 16:46:57 10 SW 16:49:52 74 SE 16:52:40 11
4. prosince 0.8 18:22:20 10 18:24:14 34 NW 18:24:14 34 NW
5. prosince -0.7 17:12:48 10 17:15:43 69 17:17:29 21
5. prosince 2.3 18:48:14 10 18:49:02 17 18:49:02 17
6. prosince -0.6 17:38:25 10 17:41:20 60 17:42:01 43 NE
7. prosince -0.5 18:03:40 10 18:06:16 62 NW 18:06:16 62 NW
8. prosince -0.6 16:53:17 10 16:56:11 60 16:58:46 12
8. prosince 1.2 18:28:33 10 18:30:16 31 18:30:16 31
9. prosince -0.8 17:17:54 10 17:20:48 74 17:22:32 22
9. prosince 2.4 18:53:13 10 18:54:01 16 18:54:01 16
10. prosince -0.5 17:42:09 10 17:45:02 67 SW 17:46:07 34 SE
11. prosince -0.7 16:30:53 10 16:33:46 74 16:36:43 10
11. prosince 0.9 18:06:10 10 18:08:50 32 SW 18:09:32 28
12. prosince -0.3 16:54:30 10 16:57:17 65 SW 17:00:18 10 SE
12. prosince 2.3 18:30:23 10 18:32:07 15 SW 18:32:52 14