Měsíční okénko 

Řetízky kráterů  
Vzpomínáte si ještě na kometu Shoemaker-Levy 9, kterou v létě roku 1992 roztrhaly slapové sílu Jupiteru na více než dvacet fragmentů? O dva roky později pak celý svět sledoval neuvěřitelné divadlo, kdy se tato "Šňůra perel" řítila do Jupiterovy atmosféry. Byla to předtím nikdy nevídaná podívaná, která fascinovala astronomy-amatéry, protože i oni mohli tuto podívanou sledovat "live" svými skromnými dalekohledy. 
Planetárním odborníkům tato vzácná událost přinesla mnoho otázek, ale také cenných poznatků. Jejich pozornost se brzy přenesla i na povrch jupiterových měsíců Kallistó a Ganyméd, kde již sonda Voyager a nyní sonda Galileo objevily několik podezřelých řad téměř stejně velkých kráterů. Je totiž velmi pravděpodobné, že tyto kráterové řady (lat. Catena) jsou právě pozůstatkem dopadu podobně roztržených komet jako v případě Shoemaker-Levy 9. 
 

 
V roce 1994 navíc přišli Jay Melosh a Ewen Whitaker (University of Arizona) a Robert Wichman a Charles Wood (University of North Dakota) s myšlenkou, že i náš Měsíc by mohl nést stopy po dopadech komet. Výpočty potvrdily, že podobné řetězce mohou vzniknout jak na Zemi tak i na Měsíci. 
Obě skupiny vědců přitom zkoumaly 50 kilometrů dlouhý kráterový řetězec poblíž měsíčního kráteru Davy. Pokud máte dalekohled o průměru alespoň deset centimetrů, můžete se na něj sami podívat 27. listopadu večer. Za ideálních podmínek, by jste měli v tomto řetízku  rozeznat čtrnáct malých kráterů, jejichž průměr není větší než tři kilometry. 
 
Pavel Gabzdyl
Vlevo: Kráterový řetízek na měsíci Ganymed nazvaný Enki Catena. Snímek byl pořízen sondou Galileo ze vzdálenosti 27 282 kilometrů. Vpravo: Šikmý pohled na kráter Davy a blízký řetízek pořízený posádkou Apolla 12 
 
 
Kometární smršť 

Myslím si, že bychom těžko hledali přijatelnější pojmenování pro neuvěřitelnou úrodu vlasatic. V současné době nad námi zuří pravá kometární smršť. Na vlastní oči jsem se o tom přesvědčil večer 12. listopadu 1998. Začal jsem těsně po setmění nízko nad jihovýchodním obzorem kometou 88P/Howell a poté jsem pomalu pokračoval od komety ke kometě východním směrem. Nutno říci, že to byl slušný maratón. 
Zde jsou v pořadí všechny vizuálně sledované komety. Ke každé z nich je uvedena získaná celková jasnost komy a průměr komy. 
 

88P/Howell 10,9 mag 2,0'
C/1998M5 (LINEAR) 10,5 mag 2,3'
4P/Faye 14,1 mag 1,2'
C/1998M2 (LINEAR) 14,8 mag 0,7'
21P/Giacobini-Zinner
8,2 mag
4,5'
C/1997J2 (Meunier-Dupouy) 12,9 mag 1,8'
C/1998T1 (LINEAR) 13,9 mag 1,4'
P/1998S1 (LINEAR-Mueller) 13,9 mag 1,2'
C/1998U5 (LINEAR)
8,9 mag
5,2'
P/1998U2 (Mueller) 14,9 mag 0,5'
C/1998U3 (Jager) 11,2 mag 2,2'
93P/Lovas 1 13,0 mag 1,6'
52P/Harrington-Abell 12,5 mag 2,0'
C/1998K5 (LINEAR) 14,7 mag 0,2'
 
Když to sečteme, dojdeme k výsledku 14. Původně jsem tomu ani nechtěl věřit, ale je to tak. Zcela nevědomky jsem také překonal rekord v počtu vizuálně pozorovaných komet během jedné noci, jak mě o několik dní později sdělil prostřednictvím e-mailu Maik Meyer z Německa. Píše, že jsem překonal rekord jedenáct komet, který vytvořila trojice, Reinder Bouma, Alan Hale a Charles Morris, v předcházejících letech. 
Za zmínku stojí i další zajímavost. Šest ze čtrnácti komet nese jméno LINEAR. To svědčí o velké úspěšnosti tohoto zajímavého projektu běžícího na Lincolnově observatoři. Ačkoli projekt je zaměřen na blízkozemní planetky tzv. lízače či křížiče, podílí se velkou měrou na nově objevených kometách. 
Další užitečné informace o výše uvedených kometách, včetně vyhledávacích mapek pro většinu z nich, můžete získat ve Zpravodaji Společnosti pro meziplanetární hmotu, který vychází minimálně jednou za měsíc. Kontaktní adresa na předsedu společnosti je : Doc. Vladimír Znojil, Elplova 22, 628 00 Brno, mail  znojil@med.muni.cz   
P.S. Velmi zajímavá je kometa C/1998U5 (LINEAR) objevená 30. října 1998. V současné době prochází blízko Země (kolem 0,4 astronomické jednotky) a díky této skutečnosti je celkem jasná. Pohybuje se vysoko po večerní obloze přes Perseus, Kasiopeju do Ještěrky a dále západním směrem. V maximu by mohla dosáhnout až 6 magnitud.