Dobrý den, sousede
 
Měsíc fascinuje lidstvo od nepaměti. Jako jedno z mála nebeských těles je nápadné i ve dne a dokonce i při pohledu bez dalekohledu. Noc co noc můžete sledovat, jak se pohybuje mezi hvězdami a jak je jeho skvrnitá tvář – přirovnávaná například lidské tváři, žábě, králíkovi – osvětlována z různých stran.
První tajemství našeho vesmírného souseda odhalil na počátku sedmnáctého století Galileo Galilei. Rozeznal na jeho povrchu kruhové krátery, pohoří a všiml si i zásadního rozdílu mezi světlými a tmavými plochami. Skutečným osudovým předělem se ale stal 20. červenec 1969, kdy Američan Neil Armstrong udělal první nesmělé krůčky po měsíčním povrchu.
Dnes již o Měsíci víme mnohé. Míry, váhy, chemické složení. Pořád však ukrývá množství tajemství, z nichž některá se přímo týkají i naší Země. Některé z nich dost možná odhalí již sonda Lunar Prospector. Pravděpodobnější však je, že tato malá umělá družice Měsíce přinese další otázky. Nicméně i tak je ta pravá chvíle alespoň trochu se seznámit s naším věrným kosmickým sousedem.  
 
Měsíční statistika:
hmotnost 7,349.1022 kg
hmotnost (Země = 1) 0,012298
rovníkový průměr 1 737,4 km
rovníkový průměr (Země = 1) 0,27241
střední hustota 3,34 gm/cm3
Střední vzdálenost od Země 384 400 km
rotační perioda 27,32166 dní
orbitální perioda 27,32166 dní
střední délka měsíčního dne 29,53059 dní
střední orbitální rychlost 1,03 km/s
střední teplota povrchu (den) 107 °C
střední teplota povrchu (noc) -153 °C