Keckova observatoř

V rajském prostředí hawajských ostrovů stojí observatoř sponzorovaná nadací W. M. Kecka, která spadá pod California Association for Research in Astronomy (CARA), California Institute of Technology, University of California a NASA. Na ostrově Mauna Kea se tak nacházejí dvě největší zrcadla světa – desetimetrová dvojčata Keck I a Keck II.
 
 
Kontakní adresa: 
California Association for Research in Astronomy
65-1120 Mamalahoa Highway Kamuela
Hawaii 96743 USA
HomeP@ge: http://www2.keck.hawaii.edu:3636/

e-mail: www@keck.hawaii.edu
 
 
Observatoř
Z vrcholu sopky na ostrově Mauna Kea zkoumají astronomové Keckovy observatoře ta nejvzdálenější zákoutí vesmíru z obrovskou přesností a s výsledky, které jim může většina ostatních jen závidět. K dispozici mají největší dalekohledy na světě - Keckova dvojčata (každý váží asi tři sta tun), které jsou velmi výkonnými optickými detektory. Na Mauna Kea probíhají kromě optických i infračervená pozorování. Primární zrcadla mají průměr deset metrů a jsou vytvořena unikátní technologií - skládají se z třiceti šesti hexagonálních segmentů, které pracují jako jeden optický celek. První z těchto dvou velkých dalekohledů byl uveden do provozu v květnu roku 1993, druhý pracuje od října roku 1996.
Pokud jde o počasí, je hvězdárna umístěna na velmi dobrém místě. Ostrovy jsou obklopeny oceánem, proto jsou teplotní podmínky vcelku stabilní, ve výhledu "vadí" pouze několik měst u obzoru, která osvětlují oblohu. Po většinu roku je počasí nad Mauna Kea stabilní, suché a obloha jasná. Do konce tisíciletí má z těchto důvodů na Hawajských ostrovech přibýt ještě několik dalších větších dalekohledů.
 
 
Přístroje
Při stavbě dalekohledů se myslelo téměř na všechno. Přístroje jsou usazeny tak, aby optika i technika v gravitačním poli Země při pohybu trpěla co možná nejméně. Kopule se během dne klimatizují, a tak po začátku pozorování nedochází ke změnám kvality optické plochy díky teplotní roztažnosti materiálu. Každý ze segmentů, jež tvoří desetimetrové primární zrcadlo, má v průměru téměř dva metry, hyperbolický povrch a jeho pohyb je kontrolován počítačem. Vzhledem k pohybu dalekohledu za hvězdami dochází v gravitačním poli Země ke změnám konfigurace zrcadla a tak by nebylo možné provádět cenná vědecká pozorování bez velmi přesných korekcí. Ty se provádí tak, že počítač nastaví polohu každého segmentu dvakrát za sekundu vůči sousedním segmentům s přesností řádově nanometrů (cca 4 nm). Při vývoji optiky bylo použito několik nových technologií leštění, které dávají ve výsledku takovou přesnost povrchu segmentů, že kdyby se 1,8metrový optický člen zvětšil jako celá Země, hrbolky, jež jsou dány nepřesností výroby, by byly pouze devadesát centimetrů vysoké.
 
 
Pozorovací program
Výhodou velkých zrcadel je schopnost shromáždit skutečně velké množství světla a detekovat i velmi slabé objekty. Pozorujete-li velkým dalekohledem jasnější objekt, nemusíte exponovat tak dlouho, jako u malého dalekohledu. To jsou hlavní výhody dvojčat na hawajských ostrovech. Ve srovnání se známým Haleovým dalekohledem na Mt. Palomaru (průměr pět metrů) je plocha zrcadel téměř čtyřikrát větší a dosah "Kecků" je dokonce větší než u Hubblova kosmického dalekohledu. Tím je také určen hlavní pozorovací program gigantů. Sledování těch nejvzdálenějších objektů slouží ke studiu vesmíru jako celku - dalekohledy mají odpovědět na základní kosmologické otázky, které trápí lidstvo už celá staletí. Astronomové pozorují skupiny galaxií, gravitační čočky, jež fungují jako průzory do skutečně hodně vzdálených míst vesmíru, a v neposlední řadě i srdce našeho domova - Galaxie. Hledají nové planetární systémy, pomáhají zkoumat tajemné záblesky gama záření a pořizují spektra slabých objektů, dokonce i exotických hnědých trpaslíků. Nemalé množství vědeckých týmů užívá Keckova dvojčata k detailnímu výzkumu objevů, které přináší HST. Kombinace obou nástrojů tak dává skutečně silný prostředek moderní astronomii - stejně jako samotná týmová práce lidí. Například podrobný pozemský výzkum známého "Hubblova hlubokého pole" (Hubble Deep Field) ukazuje, že galaxie, které přístroje zachytily, se dělí na šest skupin v závislosti na jejich rudém posuvu. To může znamenat, že se i ve velmi vzdáleném (a tedy raném) vesmíru, galaxie shlukovaly do velkých skupin výrazněji, než je tomu u struktur mladších. Ve výsledku bude možná nutné přehodnotit současné kosmologické představy o struktuře vesmíru jako celku.
Pro svá pozorování mohou vědci použít hned několik přístrojů. Mezi ně patří například Echellův spektrometr s vysokou disperzí (HIRES), kamera pro snímání v blízkém infračerveném oboru (NIRC) a spektrometr na dlouhé vlny (LWS). Data jsou samozřejmě ukládána do počítače a následně zpracována. Zajímavým vybavením je i zařízení zvané adaptivní optika, které slouží k opravě obrazu o působení atmosféry.
Na Hawajských ostrovech je zaměstnáno asi osmdesát lidí, kteří se o Keckovu observatoř starají. K dispozici mají ročně asi deset milionů dolarů na provoz instituce a platy.