Sestavuje Ing. Marcel Grün
Zprávy z oběžné dráhy (družice vypuštěné v říjnu 1997)
Družice, které během října 1997 zanikly nebo přistály.
 
 
 

Zprávy z oběžné dráhy (družice vypuštěné v říjnu 1997)

05. 10. v  15.08 UT startovala z  kosmodromu GIK-1/Bajkonur (LC-1) raketa Sojuz-U, která na poč. dráhu s parametry 51,6°, 88,6 min, 193-246 km vynesla nákladní kosmickou loď 7K-TGM No. 237 neboli Progress-M 36 (1997-058A, SSC 25002) o hm. 7,2 t, která nesla cca 3 t pohonných látek, vody a vybavení pro stanici Mir (vč. nového počítače),  dále  německý  minisatelit  INSPECTOR pro prohlídku poškození stanice a repliku  první umělé družice Země Sputnik-40, které  budou později vypuštěny z Miru. Loď musela čekat zaparkovaná na dráze, protože se na první pokus nepodařilo oddělit  předchozí Progress-M 35 od stanice. Kosmonautům se podařilo opravit zablokovaný zámek spojovacího systému a loď M 35 se oddělila 7.10. v 12.03 UT. Následujícího dne automatický systém Kurs bezproblémově zajistil setkání Miru s lodí Progress-M 36, která se 8.10. v 17.07 UT spojila se stanicí.

05.10. v 21.01 UT startovala  z kosmodromu Cape Canaveral (LC-36) raketa  Atlas 2AS  (AC-135),  která  na přechodovou  dráhu 25,9°, 675,4  min, 176-38069  km vynesla geostacionární telekomunikační družici  Echostar 3  (1997-059A, SSC  25004) o hmotnosti 4000 kg typu Lockheed-Martin A2100 (4. exemplář a první, vyrobený v novém závodu Sunnyvale  v Kalifornii místo East Windsor v New Jersey), vybavenou nejméně 16 převaděči Ku pro přímé spojení na malé antény po území sev. Ameriky (provozovatel: Echostar Communications Corp.)

09.10. asi v 18.00 UT startovala z kosmodromu GIK-5/Pleseck (LC-43) raketa Sojuz-U, která na dráhu 62,8°, 90 min, 226-396 km (později upravenou  na 91,7°, 310-410  km) vynesla družici Foton 11 (1997-060A, 25006) typu Zenit/Vostok  o hmotnosti 5800 kg. V návratové kabině byly umístěny materiálové experimenty v mikrogravitaci. K družici bylo připojeno  německé návratové pouzdro MIRKA o hmotnosti 154  kg pro studium techniky návratu z oběžné dráhy a zkoušky ochranných materiálů. 23.10. přistála kabina družice i pouzdro MIRKA na Zemi (údaje se dosud liší, pravděpodobně poblíž Omsku v Rusku).

15.10. v 08.43 UT startovala z kosmodromu Cape Canaveral (LC-40) raketa Titan 4B/Centaur (sér. číslo B-33, 2. start) s mezinárodní kosmickou sondou Cassini/Huygens (1997-061A, SSC 25008) o hmotnosti 5634 kg pro výzkum saturnu a Titanu (viz IAN č. 3 a 4). V 08.52 UT  se oddělila raketa Titan, v 08.54 byla po 1. zážehu motoru stupně Centaur dosažena parkovací dráha 28,7°, 168-446 km, v 09.13  byl  Centaur  restartován, a po vypojení v 09.19 byl komplex na únikové dráze. V 09.26 se sonda oddělila od nosiče.

16.10. v 19.13 UT startovala z čínského kosmodromu Sičchang raketa CZ-3B  (3. start), která na  přechodovou dráhu s parametry 23,9°,  873,5 min, 155-47625 km vynesla spojovou geostacionární družici Apstar 2R (1997-062A, SSC 25010)  o celk. hmotnosti 3700 kg  typu SS/Loral  FS-1300. Nese 28 převaděčů v pásmu C a 16 v pásmu Ku pro Asia Pacific  Telecom a bude ustavena nad 76,5° v.d.

22.10. v 13.15  UT startovala z letadla, které vzlétlo z Wallops Island  Facility raketa Pegasus XL, která na poč. dráhu s parametry 44,9°, 93,9 min, 429-495 km vynesla výzkumnou vojenskou družici  STEP M4 (Space Test Experimental Program, 1997-063A, SSC 25013) o hmotnosti 400 kg, postavenou TRW/Chantilly v rámci USAF Space Test Program (let P95-1). Vědecká aparatura je určena pro tři experimenty: Orbiting Ozone and  Aerosol Measurement,  Electromagnetic Propagation  a Digital Ion Drift Meter.
Protože se nevyklopily panely slunečních baterií, s družicí se nepodařilo navázat radiové spojení. Problémy provázely i předchozí starty tohoto programu:
P90-5/STEP M0,  13.03.94 raketou Taurus na  dráhu 105,0°, 539-559 km.
P91-2/STEP  M2,19.05.94  raketou  Pegasus/HAPS  na  dráhu  82,0°, 603-821 km, která je nižší než plánovaná.
P90-1/STEP M1, start 27.06.1994 raketou Pegasus XL neúspěšný.
P92-2/STEP M3, start 22.06.1995 raketou Pegasus XL neúspěšný.

24.10. v 02.32 UT startovala z kosmodromu Vandenberg  AFB (SLC-4E) raketa Titan 4A (sér. č. A-18, dř.K-18), která na poč. dráhu 57,0°, 425-669 km vynesla utajovanou vojenskou družici USA 133 alias Lacrosse 3 (1997-064A, SSC 25017) vyr. Lockheed-Martin Astronautics o hmotnosti 14500 kg, vybavenou zařízením SAR pro radarové zobrazování povrchu    Země. Motorovým blokem Lockheed/Sunnyvale Bus-1 byla později dráha cirkularizována na 55,0°, 664-666  km, v provozu  nahradí družici LACROSSE-1, která startovala 2.12.1988 a 24.03.97 byla vyvedena z dráhy.

25.10. v 00.46 UT startovala z kosmodromu Cape Canaveral (LC-36A) raketa Atlas 2A (v. č. AC-131), jejíž stupeň Centaur dopravil na přechodovou dráhu 26,4°, 621,5 min, 220-35265 km geostacionární vojenskou telekomunikační družici DSCS  3/B-13 (1997-065A, SSC 25019) pro spojení v pásmu X  (8/7 GHz) jako 10. družici této generace. Cirkularizaci  dráhy zajistil horní stupeň nosiče IABS-6.
Na stupni Centaur (1997-065B,  SSC 25020), pohybujícím se po dráze s  parametry 26,4°, 621,4  min, 222-35263 km bylo umístěno přístrojové pouzdro Falcon Gold,  vyrobené v USAF Academy pro ověření využitelnosti navigace GPS.

30.10. v 13.43  UT startovala z kosmodromu CSG  Kourou (ELA-3) ke svému 2.  experimentálnímu letu raketa  Ariane 5 (AR-502),  která vynesla na nižší než plánovanou dráhu následující zařízení:
MAQSAT H (1997-066A, SSC 25023) o hmotnosti 2300 kg, vyrobená firmou  Kayser-Threde v  Mnichově -  maketa velké telekomunikační družice se 32 technickými sensory a pouzdrem TEAMSAT o hmotnosti 350 kg (5 experimentů  vč.  subsatelitu YES). Parametry dráhy: 7,7°, 467,8  min, 554-26612 km.
MAQSAT B (1997-066B, SSC  25024) - maketa družice firmy Kayser-Threde v Mnichově ve formě  plošiny o hmotnosti  1400 kg, vybavená  mj. akcelerometry a sensory čistoty atmosféry, která zůstává trvale spojená  s horním stupněm EPS a pohybuje se po dráze s parametry 7,7°, 466,7 min, 531-26572 km.
YES (1997-066C,  SSC  25025) - subsatelit (Young Engineer's Satellite), připravený skupinou mladých odborníků  v ESA/ESTEC. Původně měl být vlečenou družicí na závěsu dlouhém 35 km, později byl projekt změněn na subsatelit s přístroji pro měření radiace, slunečního osvětlení a zrychlení a systémem GPS, který se oddělil od družice Maqsat H a pohyboval se po  dráze s parametry  7,7°, 467,9 min, 545-26626 km.
 
 
 
Družice, které během října 1997 zanikly nebo přistály.

Na tomto místě přinášíme pravidelný aktualizovaný registr těles, která již nejsou na oběžné dráze kolem Země - ať z důvodu zániku v horních vrstvách atmosféry, nebo z důvodu přistání. Údaje o nefunkčních tělesech (posledních stupních, úlomcích apod.) neuvádíme.

mezinárodní    název                        SSC        stát            start            zánik
označení

1997-033A    PROGRESS-M 35  24851      RUS          05.07.97    07.10.97
1997-055A    STS 86                    24964      USA          26.09.97    06.10.přist.
1997-060A    FOTON 11             25006