50. číslo, pondělí 6. dubna 1998 23.00


 
Kodování: ASCII nebo IsoLat2 nebo WIN1250

 

Obsah zpráv:
Mars ztratil svoji tvář (po uzávěrce)
V Brně se zastavil ČAS
Mars odhalí svoji tvář
Kdy poletí nad Hradcem Králové Mir?
Nabídka

Rubriky:
Názory: V čem vidíte budoucnost České astronomické společnosti?
Čtivo: A. Vítek, Kosmický záchod
Pozorování: T. Maruška, Halový jev
Přílohy: M. Grün, Zprávy u oběžné dráhy (únor 1998)

Zvláštní příloha:
Za úplným zatměním Slunce
Žeň objevů 1995, 1996, 1997 (J. Grygar)
Dobrý den, sousede (J. Dušek, M. Eliáš, P. Gabzdyl)
Skleněné oči světa (R. Novák)
Vítejte na Marsu (M. Grün, P. Jakeš, Z. Pokorný)
Co oči nevidí (J. Grygar, M. Grün)
Zprávy z kosmonautiky (M. Grün)
Fyzika hvězd (Z. Mikulášek)
 
 
Po uzávěrce (7. 4. 13.30):
 

Mars ztratil svoji tvář 
 
V noci z pondělí na úterý byly zveřejněny první snímky "lidské tváře" na povrchu Marsu, pořízené sondou Mars Global Surveyor. Žádná senzace se ale nekonala. "Lidská tvář" v oblasti Cydonia není ničím jiným než malou, vyvýšenou plošinou, kterých najdete na povrchu Marsu veliké množství. Samozřejmě se ihned objevily argumenty, že "tvář" je již značně erodovaný monument zanechaný mimozemskými civilizacemi. Na snímku vlevo si můžete prohlédnout podobu "tváře" tak, jak ji před dvaceti lety zachytila sonda Viking. Obrázek vpravo stejné oblasti pořídil 4. dubna při svém 220. obletu Mars Global Surveyor. Rozlišení je čtyři a půl metru na pixel. Žádný obličej tu nenajdete. (Foto NASA) 
 
Pred a po.
 
 
Hvezdarna a planetarium M. Kopernika v Brne (foto J. Safar)V Brně se zastavil ČAS
 
Projednávání různých změn stanov bylo hlavní náplní 14. sjezdu České astronomické společnosti, který se uskutečnil tento víkend na půdě Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Sněmování, mnohdy podobné tragikomedii, vyvrcholilo volbou nového předsedy ČAS, jímž se stal dr. Jiří Borovička z Astronomického ústavu České akademie věd v Ondřejově. Jedinou astronomickou částí byla přednáška RNDr. Z. Mikuláška, Csc. Záludné otázky z astronomie.
Česká astronomická společnost založená již v roce 1917 v současnosti řeší zásadní otázky kolem své další existence. Proto jsme několika účastníkům položili dotaz: "V čem vidíte budoucnost České astronomické společnosti?". Jejich odpovědi najdete v rubrice Názory.
 
-- jd --
obsah
 
Brnenska hvezdarna v noci (foto J. Safar)Perly sjezdu:  
  
Zapisovatel musí být orgán.  
   
Není podstatné kdo je pro a kdo je proti.  
  
Neumím ani číst.  
Účastnice, která odmítla být ověřovatelkou zápisu, když krátce předtím odmítla být zapisovatelkou se slovy: Mám nečitelné písmo.  
  
Všechny odkazuji na poslední řádku, kde jsou vysoučtovány částky.  
Při čtení zprávy o hospodaření.  
  
Chudák Mirek se nemohl skrz lepidlo podívat na příslušnou cifru, když kontroloval na sebe nalepené jízdenky z vlaku.  
Při projednávání zprávy revizní komise.  

Revize trvala jedenáct hodin. Mně a přisluhovači, který mi podával materiály.  
  
Kmenový člen matriční složky.  
  
Teď by se mohlo hlasovat o tom, jestli jsou odhlasované návrhy akceptovatelné pro dvě třetiny všech účastníků.  
  
Technická připomínka. Nepotřebujeme dvě třetiny, stačí tři pětiny.   
Reakce na předcházející perlu.  
  
V mém týmu bude šest osob, ale to není proti stanovám, protože v případě hlasování rozhoduje hlas předsedy.  
J. Borovička při představování svého (poté zvoleného) týmu.  
  

Zapsal Jiří Dušek
 
obsah
 
 
Lidska tvar na Marsu (foto NASA)Mars odhalí svoji tvář
 
Různé kosmické sondy pořídily v uplynulých letech desítky tisíc detailních snímků povrchu planety Mars. Snad žádný z nich nevzbudil tolik zájmu a nedal za vznik tolika legendám jako malý kopec v oblasti nazývané Cydonia. Vypadá totiž jako "lidská tvář". Mnozí "badatelé" se dokonce domnívají, že je výtvorem mimozemské civilizace. Její "tajemství" však bude již během několika hodin odhaleno. Z pondělí na úterý totiž NASA plánuje zveřejnit snímky této oblasti pořízené sondou Mars Global Surveyor.
Americká sonda Mars Global Surveyor začala od pátku minulého týdne rutinně snímkovat Marsův povrch. Do zorného pole jejích kamer se dostanou oblasti, kde přistály sondy Viking 1 i 2 (1976) a Pathfinder (1997), stejně jako oblast Cydonia. Umělá družice je přitom schopna pořídit obrázky s rozlišením jen několik metrů.
Úkolem Mars Global Surveyoru je studium povrchu, chemického složení, gravitačního pole, dynamiky atmosféry a magnetického pole Marsu. Na svoji cestu se vydal 7. listopadu 1996 a na dráhu kolem planety byl naveden 12. září loňského roku. Aby se ušetřilo na pohonných hmotách, byla jeho počáteční dráha snižována postupným brzděním o atmosféru (tzv. aerobraking) při každém přiblížení k planetě. Vzhledem k namáhání slunečních panelů však bylo oproti původním plánům brzdění rozloženo do menších kroků a několika fází. V těchto dnech začala tzv. letní sada vědeckých pozorování z přechodné eliptické dráhy. Koncem dubna však nastane asi měsíční období, kdy bude se sondou jen velmi obtížné spojení -- planeta Mars se totiž ocitne za Sluncem. Vědecká měření budou pokračova od konce května.
MGS nad Marsem (kresba NASA)Další úpravy trajektorie se plánují od září a budou ukončeny v březnu 1999, kdy by měla být sonda navedena na definitivní kruhovou dráhu ve výšce asi čtyři sta kilometrů nad povrchem.
Během měsíce bude mít Global Surveyour celkem tři možnosti podívat se na místa přistání trojice sond Viking 1, 2, Pathfinder a "lidské tváře" v oblasti Cydonia. Tyto oblasti budou v dohledu každých devět dní a tak je asi padesátiprocentní pravděpodobnost, že se podaří pořídí jejich detailní záběry. Pozorování totiž mohou zmařit nejen mraky, ale i nejistota v přesném namíření sondy směrem k povrchu. Srovnání současných map sestavených na základě výsledků sond Viking před více než dvaceti roky s daty z laserového výškoměru a kamer Mars Global Surveyoru také ukázalo, že polohy jednotlivých útvarů na planetě známe s nejistotou jeden až dva kilometry. Proto nejsou pozice nefunkčních sond ani objektů v oblasti Cydonia známy s dostatečnou přesností.
Pořízené snímky jsou vždy nejdříve uloženy v paměti jednotlivých kamer. Jelikož data jsou získávána mnohem rychleji, než jak mohou být vysílána k Zemi, jsou dále několikrát upravena. Jakmile je hlavní anténa Surveyoru namířena k naší planetě, jsou veškeré informace přehrány ze záznamu rychlostí asi 21 kilobitů za sekundu. Vysílání začíná vždy asi sedm hodin po snímkování a trvá kolem tří hodin. Za dvacet minut jsou data zachycena jednou ze stanic sítě Deep Space Tracking Stations, které se nacházejí v Goldstone v Kalifornii, nedaleko španělského Madridu a australské Canberry. Odtud jsou poslána do Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně. Zde jsou, stejně jako veškeré další informace vysílané sondou, dále zpracovány. Fotografie jsou k dispozici -- v nepříliš kvalitní formě, s množstvím různých kazů -- za dalších deset a půl hodiny. Příprava snímků pro kvalitní reprodukci, včetně nezbytných popisů, zabere další asi jednu hodinu.
 
Oblast Cydonia ze sondy Viking 1
V oblasti Cydonia nenajdete jenom lidskou tvář (zvětšená ve výřezu vpravo nahoře), ale i několik pyramid. Tyto objekty, které vznikají hrou světla a stínu, jsou mnohými bezdůvodně považovány za důkaz existence mimozemského života. Foto NASA, snímek upravil Miloslav Druckmuller.
 
Třetího dubna přelétal Mars Global Surveyor nad Vikingem 1 a Vikingem 2. O den později se zaměřil na oblast, kde se nachází nyní již ztichlý Pathfinder. Sonda, která byla v centru pozornosti v polovině minulého roku, je však příliš malá na to, aby ji mohl zachytit. Nicméně snímky Surveyoru pomohou v detailním studiu místa přistání. Ukáží, co se nachází za horizontem, kam Pathfinder ani Sojourner nedohlédl, emisní spektrometr by také mohl prozradit chemické složení povrchu. Malé jsou i sondy Viking. Na druhou stranu, objekty v oblasti Cydonia, jsou stokrát až tisíckrát větší. Zde se určitě ukáže veliké množství různých detailů.
 
Srovnání zobrazovací kvality kamer sondy Viking a Mars Global Surveyor. Na obou snímcích je tatáž oblast. Obrázek vlevo pořídila orbitální část Vikingu před více než dvaceti roky. Obrázek v pravo před několika týdny Mars Global Surveyor. (Foto NASA)  
  
  
 
 
První dva cíle se dle posledních zpráv zatím nepodařilo zasáhnout. Místo přistání sondy Viking 1 se nachází asi 150 metrů za okrajem pět kilometrů úzkého a několik desítek kilometrů dlouhého snímku. Oblast Vikingu 2 byla sice v zorném poli, nicméně na fotografii se nachází množství oblaků a dalších atmosférických "kazů", které znesnadňují identifikaci.
V noci z neděle na pondělí se kamery namířily i na "lidskou tvář". Tento zcela banální terénní útvar poprvé ukázaly sondy Viking. Hrou světla a stínů, kdy se zvýrazňují různé nerovnosti, se zde při pohledu shora vytváří iluze lidské tváře a také "série pyramid". Někteří "odborníci" je však považují za jasný důkaz o přítomnosti inteligentních tvorů na povrchu Marsu někdy v minulosti.
Většina vědců se sice domnívá, že povrch rudé planety byl v minulosti teplejší, vlhčí a mnohem příznivější pro život (existence mikrofosílií v marťanských meteoritech byla vyvrácena), současně však objekty v oblasti Cydonia považují za přírodní útvary podobné mnohým pozemským. Právě to nám ukáže již za několik hodin i Mars Global Surveyor. I když, kdo ví?
 
-- jd --
obsah
 
Itinerář snímkování míst přistání sond Viking 1, Viking 2, Pathfinder a "lidské tváře" v oblasti Cydonia:
 
První série snímkování:
 datum  oblet  cíl  na Internetu
 3. dubna, 09:58  216  Viking Lander 1  6. dubna
 3. dubna, 21:37  217  Viking Lander 2  7. dubna
 4. dubna, 09:16  218  Mars Pathfinder  7. dubna
 5. dubna, 08:33  220  Cydonia  6. dubna
 
Druhá série snímkování
 datum  oblet  cíl  na Internetu
 12. dubna, 15:23  235  Viking Lander 1  14. dubna
 13. dubna, 03:01  236  Viking Lander 2  15. dubna
 13. dubna, 14:40  237  Mars Pathfinder  15. dubna
 14. dubna, 13:57  239  Cydonia  14. dubna
 
Třetí série snímkování
 datum  oblet  cíl  na Internetu
 21. dubna, 20:45  254  Viking Lander 1  23. dubna
 22. dubna, 08:23  255  Viking Lander 2  24. dubna
 22. dubna, 20:02  256  Mars Pathfinder  24. dubna
 23. dubna, 19:18  258  Cydonia  24. dubna
 
 
(Všechny časové údaje jsou ve světovém čase.)
 
 
 
Foto NASAKdy poletí nad Hradcem Králové Mir?
 
V níže uvedené tabulce najdete předpovědi přeletů kosmické stanice Mir (v letním čase). Vzhledem k malosti České republiky však platí, v rámci tolerance minut a několika stupňů, pro celé území státu. Uveden je okamžik začátku letu (čas, výška ve stupních a azimut -- W - západ, E - východ, S - jih, N - sever), maximální dosažená výška a konec letu, kdy stanice zmizí za obzorem, či častěji v zemském stínu. Mir bude mít podobu hvězdy nulté velikosti (takovou jasnost má např. Vega z Lyry, Arkur z Pastýře, Prokyon z Malého psa), která se bude pomalu pohybovat noční oblohou. Předpovědi pro libovolné místo na světě získáte na stránkách http://www.gsoc.dlr.de/satvis/.
 
-- jd --
 
datum začátel letu maximální výška konec letu
čas výška azimut čas výška azimut čas výška azimut
6. 4. 21:07:14 10 21:10:21 63 21:11:49 27
6. 4. 22:43:12 10 22:43:55 16 22:43:55 16
7. 4. 20:06:19 10 20:09:26 68 20:12:33 10
7. 4. 21:42:20 10 21:45:28 80 21:45:28 80
8. 4. 20:41:25 10 20:44:31 65 20:46:57 15
8. 4. 22:17:21 10 22:19:03 28 22:19:03 28
9. 4. 21:16:23 10 21:19:31 85 21:20:28 41
10. 4. 20:15:22 10 20:18:30 72 20:21:36 10
10. 4. 21:51:20 10 21:53:57 38 SW 21:53:57 38 SW
11. 4. 20:50:13 10 20:53:19 67 20:55:18 20 SE
11. 4. 22:26:46 10 22:27:24 13 22:27:24 13
12. 4. 21:25:10 10 21:27:55 28 SW 21:28:44 25
13. 4. 20:23:52 10 20:26:53 50 SW 20:29:55 10 SE
13. 4. 22:01:16 10 SW 22:02:08 11 SW 22:02:08 11 SW
14. 4. 20:58:54 10 21:01:18 20 SW 21:03:28 11 S 
obsah
 
 
Nabídka
 
Hvězdárna a planetárium VŠB-Technická univerzita Ostrava nabízí od 1. 6. 1998 pracovní místo TECHNIKA PLANETÁRIA. Podmínkou je VŠ elektrotechnického směru. Pro svobodné možnost ubytování.
 
Kontakt: RNDr. Tomáš Gráf, Hvězdárna a planetárium VŠB-TU, tel. 069/691 10 05, e-mail tomas.graf@vsb.cz
 
obsah

Instantní astronomické noviny vycházejí, pokud nám to naše linka dovolí, každé pondělí a čtvrtek do 18. hodiny. V případě nutnosti i častěji. Archivujeme vždy posledních deset čísel. Redakce: Jiří Dušek (jd, dj), Rudolf Novák (rkn), Zdeněk Pokorný (zp), Jiří Grygar (jg), Marcel Grün (mg), Tomáš Gráf (tg) a Pavel Gabzdyl (pg). Vzkaz redakci můžete zaslat na tuto adresu ibt@sci.muni.cz.